Nařízení, jímž se vydává železniční přepravní řád

§ 1.

Základní povinnost drah.

Základní povinností drah je splnit státní plán přepravy zboží a cestujících.

§ 2.

Povinnost drah a přepravců.

Dráhy a přepravci jsou povinni organisovat a provádět plánované přepravy s nejmenším nákladem věcných přepravních prostředků a zajistit neporušenost zboží.

§ 3.

Základní ustanovení železničního přepravního řádu.

Železniční přepravní řád (dále jen „řád“) stanoví způsob plnění státního plánu přepravy a upravuje práva, povinnosti a odpovědnost drah, které přepravy provádějí, jakož i organisací a občanů, kteří železniční přepravy používají.

§ 4.

Rozsah platnosti řádu.

(1) Tento řád platí pro přepravu zboží, cestujících, cestovních zavazadel a spěšnin na celostátních drahách pro veřejnou přepravu. Pro přepravu na místní dráze platí tento řád pouze tehdy, nebyl-li pro ni vydán zvláštní přepravní řád. Pro mezinárodní přepravu platí řád jen potud, pokud není upravena zvláštními předpisy.

(2) Přeprava zboží, cestujících, cestovních zavazadel a spěšnin po tratích drah pro neveřejnou přepravu se provádí podle předpisů platných pro tyto dráhy.

(3) Přeprava zboží, cestujících, cestovních zavazadel a spěšnin po drahách, které jsou ve stavbě, se provádí až do konečného odevzdání těchto drah do provozu podle zvláštních předpisů, které vydá ministr dopravy.

§ 5.

Stanice otevřené k přepravním úkonům.

Dráhy přijímají k přepravě zboží a vypravují cestující, cestovní zavazadla a spěšniny ve stanicích a do stanic otevřených pro žádanou přepravu. Seznam těchto stanic, jakož i směrnice pro zřizování, činnost a zrušování stanic vydá ministr dopravy.

§ 6.

Sdružená přeprava.

Přeprava zboží, cestujících, cestovních zavazadel a spěšnin za účasti jiných dopravních podniků se provádí podle předpisů o sdružené přepravě.

§ 7.

Přepravně zasilatelské úkony drah.

(1) Dráhy jsou oprávněny organisovat dodávání zboží, cestovních zavazadel a spěšnin až k příjemci (do skladu a pod.).

(2) Dráhy jsou oprávněny provádět přepravně zasilatelské úkony a zřizovat za tím účelem přepravně zasilatelské kanceláře. Podrobné předpisy o přepravně zasilatelských kancelářích a o obstarávání přepravně zasilatelských úkonů drahami vydá ministr dopravy.

(3) Ministr dopravy může stanovit zvláštní způsob pro přejímání zboží drahami od jiných přepravně zasilatelských podniků a pro odevzdávání zboží těmto podnikům.

§ 8.

Tarify pro přepravu zboží, cestujících, cestovních zavazadel a spěšnin.

Podrobnější ustanovení o přepravě zboží, cestujících, cestovních zavazadel a spěšnin, o úplatě za přepravu, o poplatcích za vedlejší úkony a o tarifních vzdálenostech obsahují předpisy (tarify), uveřejňované v rozsahu a způsobem, který stanoví ministr dopravy nařízením.

§ 9.

Plánování přepravy na drahách.

(1) Dráhy přijímají zboží k přepravě podle plánu.

(2) Roční plány přepravy sestavuje pro celou železniční síť ministerstvo dopravy a schvaluje je vláda jako součást státního plánu rozvoje národního hospodářství. Čtvrtletní plány přepravy s rozvržením na jednotlivé měsíce schvaluje ministr dopravy, řídě se při tom ročním plánem přepravy.

(3) Při ministerstvu dopravy a u náčelníků drah jsou zřízeny jako poradní orgány pro věci železniční přepravy stálé poradní sbory. Poradní sbor při ministerstvu dopravy se skládá ze zástupců ústředních úřadů, poradní sbory u náčelníků drah ze zástupců dopravních odborů rad krajských národních výborů a zástupců hospodářských organisací; podrobnosti upraví statuty těchto poradních sborů, které vydá ministr dopravy.

(4) Směrnice pro sestavování plánů přepravy vydávají ministr-předseda státního úřadu plánovacího a ministr dopravy podle pokynů vlády.

§ 10.

Rozdělení plánu přepravy podle zboží.

Plán přepravy se sestavuje podle skupin zboží stanovených směrnicemi (§ 9 odst. 4).

§ 11.

Plánování zboží na vozy a tuny.

Plán přepravy vyjadřuje normu přeprav počtem vozů pro každou skupinu zboží. Pro uhlí, koks, rudu, kovový šrot, surové kovy, cement, cihly a tašky, kámen, štěrk, písek, obilí, mlýnské výrobky, řepu a řízky, brambory, soli a hnojiva vyjadřuje plán přepravy normu přeprav také v tunách.

§ 12.

Přidělování plánovaných norem přeprav.

(1) Podle měsíčního plánu přepravy se přiděluje každému odesilateli měsíční plánovaná norma přeprav zboží.

(2) Měsíční plánovanou normu přeprav zboží přiděluje náčelník dráhy podle schváleného plánu přepravy, a to podle rozhodnutí (rozpisu plánu) ústředních úřadů, nadřízených odesilatelům.

(3) Měsíční plánovanou normu přeprav zboží v kusových zásilkách rozděluje pro odesilatele náčelník dráhy, a to po předchozím projednání ve stálém poradním sboru pro věci železniční přepravy.

(4) Odesilatelé zboží určují přímo odesílací stanice, stanice určení a příjemce zboží.

§ 13.

Zákaz nehospodárných přeprav.

(1) Ministerstvo dopravy je oprávněno vyloučit z plánů předložených odesilateli ty přepravy, které způsobují nehospodárné využití provozních prostředků drah (křižující se přepravy, zbytečně daleké přepravy a přepravy na příliš krátké vzdálenosti); o tom musí být neprodleně zpraveny zúčastněné ústřední úřady. Je-li toho třeba, stanoví vláda nejzazší vzdálenost pro přepravu některých druhů zboží.

(2) Kdo zaviní nehospodárné použití přepravy, odpovídá za to podle obecných předpisů, zejména podle předpisů trestních nebo disciplinárních.

§ 14.

Normy pro přepravu zboží v kusových zásilkách.

Zboží v kusových zásilkách se přijímá k přepravě v mezích zvláštních denních norem, stanovených náčelníkem dráhy. Na účet těchto norem se zajišťuje také nakládání kusových zásilek drahou do vozů určených pro takové zboží.

§ 15.

Přijímání zboží k přepravě v kusových zásilkách.

(1) Zboží v kusových zásilkách se přijímá k přepravě po předchozí ohlášce odesilatele podle osobního rozhodnutí náčelníka stanice.

(2) Kusové zásilky musí být ohlášeny předem, a to nejdříve 5 dnů a nejpozději den před přivezením zboží. Postup pro přejímání těchto ohlášek stanoví náčelník dráhy, který pro kusové zásilky každý měsíc určuje také druhy zboží, jež se mají přijímat k přepravě přednostně.

(3) V zájmu řádného využívání vozů může ministr dopravy příjem kusových zásilek k přepravě omezit nebo zastavit, je-li o přepravu těchto zásilek postaráno jinak.

§ 16.

Využívání plánovaných norem přepravou zboží v kusových zásilkách.

(1) Odesilatel je oprávněn využít normu přeprav, která mu byla přidělena (§ 12 odst. 1 a 2), přepravou zboží v kusových zásilkách; tyto zásilky se zahrnují do měsíčního plánu přepravy.

(2) V takovém případě smí odesilatel naložit do jednoho vozu zásilky pro různé stanice určení, běží-li vůz do první vykládkové stanice alespoň 100 km; náčelník dráhy je oprávněn stanovit kratší vzdálenost.

§ 17.

Plánované normy překládky zboží v přímé sdružené železniční a vodní přepravě.

(1) V měsíčních plánech přepravy po železničních tratích a po vodě se určují zvlášť pro každou dráhu a pro každý plavební podnik plánované normy pro překládku zboží v přímé sdružené železniční a vodní přepravě.

(2) Všechno zboží v přímé sdružené železniční a vodní přepravě, počítajíc v to i zboží, které se přijímá k překládce v malých množstvích, se překládá v rámci těchto norem.

(3) Plánované normy překládky zboží, které byly pojaty do měsíčních plánů přepravy, rozdělují náčelníci drah a vedoucí plavebních podniků mezi překladištní stanice a přístavy.

(4) U zboží, které přechází z lodi na dráhu, přiděluje v rámci schváleného plánu přepravy pro plavební podnik každému přístavu měsíční normu překládky náčelník dráhy po dohodě s vedoucím plavebního podniku.

(5) U zboží, které přechází z dráhy na loď, přiděluje v rámci schváleného plánu přepravy pro dráhu každé překladištní stanici měsíční normu překládky vedoucí plavebního podniku v dohodě s náčelníkem dráhy.

(6) Směrnice pro překládku zboží, přichystání a využití vozů a lodního prostoru, jakož i pro využití skladištních místností a otevřených skládek, vydají pro každou překladištní stanici po vzájemné dohodě vedoucí služebny plavebního podniku v přístavu a náčelník překladištní stanice.

(7) Podrobné předpisy o přímé sdružené železniční a vodní přepravě vydá ministr dopravy, který též stanoví, na které překladištní stanice a přístavy se ustanovení odstavců 1 až 6 vztahují a od kterého dne.

§ 18.

Přeprava zboží ve vozech náležejících přepravcům a pronájem vozů.

(1) Přeprava zboží ve vozech náležejících přepravcům nebo ve vozech jimi najatých se do plánu přepravy nezahrnuje.

(2) Takovou přepravu povoluje náčelník dráhy podle dané provozní a přepravní výkonnosti drah.

(3) Zakazuje se pronajímat přepravcům vozy z vozového parku přiděleného dráze pro splnění plánu přepravy.

§ 19.

Pětidenní přihlášky nakládky zboží.

(1) Nakládka zboží podle měsíčního plánu přepravy se provádí buď způsobem stanoveným přímo v plánu nebo v rámci plánu způsobem stanoveným zvláštními úmluvami mezi náčelníkem dráhy a odesilatelem.

(2) Aby bylo dosaženo lepšího souladu v pracích stanic a závodů pro splnění plánu přepravy, je odesilatel povinen předložit náčelníku stanice přihlášku nakládky zboží nejpozději 3 dny před každým nastávajícím pětidenním obdobím a rozvrhnout nakládku na jednotlivé kalendářní dny tohoto období; pětidenní období obsahují též dny pracovního klidu a stanoví je ministr dopravy.

(3) Ve shodě s měsíčním plánem přepravy dává náčelník oddělení dráhy stanicím na každé pětidenní období rozkaz (úkol) pro nakládku. Náčelník stanice určuje každému odesilateli den, kdy má nakládat. Pro kusové zásilky může určit náčelník stanice den nakládky až při přivezení zboží (§ 15).

§ 20.

Zákaz nakládky zboží pro určité směry.

Při událostech živelního rázu nebo při velkých nehodách, které měly za následek přerušení dopravy, je náčelník dráhy oprávněn vydat zákaz nakládky zboží pro určité směry. O tom musí být ihned zpraveno ministerstvo dopravy, které také stanoví dobu platnosti zákazu. V jiných případech může vydat zákaz nakládky pouze ministr dopravy; tento zákaz nakládky na dobu delší pěti dnů může však vydat jen se souhlasem předsedy vlády. O opatření ministra dopravy musejí být okamžitě zpraveny zúčastněné ústřední úřady.

§ 21.

Změna odesílací stanice.

Změna odesílací stanice určené plánem přepravy je dovolena jen v obvodu oddělení dráhy nadřízeného odesílací stanici, žádá-li o to odesilatel a souhlasí-li náčelník oddělení; žádost musí dojít náčelníkovi oddělení nejpozději dva dny před počátkem pětidenního období.

§ 22.

Změna normy přeprav určené plánem, změna druhu zboží a druhu vozů. Nadměrná přihláška nakládky zboží.

(1) Zvětšit nebo zmenšit normu přeprav určenou měsíčním plánem přepravy se zakazuje. Záměnu zboží určitého druhu zbožím jiného druhu může dovolit náčelník dráhy jen v rámci jednotlivých skupin zboží obsažených v seznamu zboží. Zaměnit druh vozu určený plánem za vůz jiného druhu může pro nakládku dovolit náčelník dráhy; nahradit kryté vozy otevřenými je však dovoleno jen u zboží, pro které je takový způsob přepravy dovolen příslušnými předpisy.

(2) Kdo zaviní předložení nadměrných přihlášek nakládky nebo pro takové přihlášky nakládku nesplní, odpovídá za to podle obecných předpisů, zejména podle předpisů trestních nebo disciplinárních.

§ 23.

Soustředění nakládky.

(1) Odesilatelé a dráha jsou povinni plnit měsíční plán přepravy co nejrovnoměrněji. Dráha je však oprávněna, bude-li mít odesilatel dostatek zboží pro nakládku, v rámci stanoveného celkového plánu přepravy soustředit nakládku pro utvoření ucelených vlaků a zhuštěných přeprav, jakož i neúplnou nakládku doplnit podle plánu.

(2) Při přidělení měsíční plánované normy přeprav stanoví náčelník dráhy počet ucelených vlaků; tento počet je pro odesilatele závazný. Plán tvoření ucelených vlaků podle směrů stanoví náčelník dráhy po dohodě s odesilatelem.

(3) Soustředění nakládky pro utvoření zhuštěných přeprav a pro doplnění neúplné nakládky provádí náčelník dráhy; přitom je povinen přihlédnout k nejvyšší technické výkonnosti nakládacích míst odesilatele. Nakládku zboží lze soustředit až do dvojnásobku denní plánované průměrné normy, činí-li tato norma nejvýše 20 vozů, jinak nejvýše do jedenapůlnásobku denní průměrné normy.

(4) Soustředění nakládky, které přesahuje hranice uvedené v odstavci 3, může být provedeno jen s předchozím souhlasem odesilatele.

(5) O zamýšleném soustředění nakládky v nastávajícím pětidenním období zpraví dráha odesilatele 24 hodin před započetím tohoto období.

(6) O přichystání vozů nad denní normu stanovenou plánem přepravy zpraví stanice odesilatele nejpozději do 14. hodiny dne, který předchází den přichystání vozů.

(7) Vozy, které dráha nepřichystala včas podle plánu přepravy, které však do konce měsíce nahradila, se započítávají dráze do splnění měsíčního plánu přepravy pro příslušného odesilatele.

(8) Vozy, které dráha přichystala nad plánovanou normu bez zpravení odesilatele a které odesilatel nenaložil, se dráze do splnění plánu přepravy nezapočítávají.

§ 24.

Dovoz zboží do stanice přede dnem určeným pro nakládku.

Náčelník stanice může povolit, pokud k tomu stačí skladovací prostory určené k ukládání podávaného zboží, aby zboží bylo přivezeno do stanice přede dnem určeným pro nakládku (§ 19 odst. 3).

§ 25.

Pozemky drah pro ukládání zboží.

Dráha může přenechat přepravci volné části staničních pozemků, aby jich dočasně užíval pro ukládání zboží. Zboží, které je na těchto pozemcích uloženo, se nepokládá za zboží přijaté drahou k přepravě; dohled na ně přísluší přepravci.

§ 26.

Podej zboží ze skladovacích prostorů přepravců.

Podej zboží k přepravě ze skladovacích prostorů přiléhajících ke stanicím a náležejících přepravcům upravují předpisy, které vydá ministr dopravy.

§ 27.

Vyhlášení zákazu nakládky.

(1) Byla-li nakládka pro určité směry nebo do určitých stanic zakázána (§ 20 a § 49 odst. 1 písm. b), vydají náčelníci drah stanicím rozkaz o zastavení příjmu zboží určeného pro tyto směry nebo stanice.

(2) Zastavení příjmu zboží oznámí stanice vyhláškou, kterou vyvěsí u nákladní pokladny ihned, jakmile dojde rozkaz náčelníka dráhy, vždy však nejpozději 6 hodin před zastavením příjmu zboží.

(3) Vyhlášky o zastavení příjmu zboží zapisuje stanice do zvláštního záznamníku.

§ 28.

Přeprava zboží oklikou.

(1) Zboží přijaté k přepravě se přepravuje nejkratší cestou.

(2) Vzniknou-li obtíže v přepravě zboží po nejkratší cestě, nebo je-li toho třeba pro nejúčelnější využití přepravních prostředků, mohou být stanoveny nutné okliky podle směrnic, které vydá ministr dopravy.

(3) Vláda stanoví, kdy a které zboží je nutné přepravovat místo drahou po vodě.

§ 29.

Nákladní list. Doba přijetí zboží k přepravě.

(1) Zároveň se zbožím podávaným k přepravě odevzdá odesilatel dráze nákladní list, který zboží doprovází po celé jeho přepravní cestě. Zboží se pokládá za přijaté k přepravě, jakmile je odesílací stanice přijala zároveň s nákladním listem a odesilatel zaplatil částky, které musí být zaplaceny při podeji zboží k přepravě.

(2) Dobu přijetí zboží k přepravě potvrdí stanice otiskem datového razítka na nákladním listu.

(3) Předpisy o používání nákladního listu a listin, které jej nahrazují, vydá ministr dopravy.

§ 30.

Sepisování nákladního listu odesilatelem. Odpovědnost za zápisy v nákladním listu.

(1) Nákladní list sepisuje a podepisuje odesilatel. Odesílají-li zboží úřady, podniky nebo organisace, musí být v nákladním listu kromě označení nebo razítka odesilatele zapsáno jméno odesilatelova zaměstnance, který nákladní list podepisuje.

(2) Nákladní list musí znít na jméno určitého příjemce zboží (adresáta).

(3) Za správnost svých zápisů v nákladním listu odpovídá odesilatel (§§ 76 a 77).

(4) Dráha je oprávněna přezkoumat správnost těchto zápisů.

(5) Žádá-li o to odesilatel, vydá mu stanice stvrzenku o přijetí zboží k přepravě.

§ 31.

Obal, stav a označení zboží.

(1) Vyžaduje-li zboží obalu, aby bylo chráněno před ztrátou nebo poškozením za přepravy, musí být podáno k přepravě v řádném obalu, který zajišťuje naprostou neporušenost zboží.

(2) Je-li takové zboží podáváno k přepravě bez obalu nebo s obalem nedostatečným nebo neodpovídajícím povaze zboží, je dráha povinna příjem zboží odmítnout. Žádá-li o to odesilatel, sepíše se o odmítnutí zboží zápis; opis zápisu se vydá odesilateli.

(3) Je-li podáváno zboží k přepravě v obalu, který má jen takové vady, pro které nehrozí zřejmé nebezpečí ztráty nebo poškození zboží za přepravy, může dráha přijmout zboží k přepravě, avšak jen s podmínkou, že v nákladním listu a ve stvrzence o přijetí zboží k přepravě bude učiněn záznam o vadách obalu. Záznam v nákladním listu učiní odesilatel a je povinen jej podepsat. Cenné zboží musí být podáno k přepravě vždy v řádném obalu; dráha proto odmítne jeho přijetí, i když obal má jen takové vady, pro které nehrozí nebezpečí ztráty nebo poškození zboží.

(4) Stejně se ověří vadný stav zboží, které nevyžaduje obalu, je-li vadný stav zjištěn při přijímání zboží.

(5) Ministerstvo dopravy může stanovit, kdy je nutno kromě záznamu v nákladním listu sepsat též zápis.

(6) Odesilatel je povinen označit zboží, které podává k přepravě; podrobnosti a výjimky z povinnosti označovat zboží stanoví ministr dopravy.

§ 32.

Zjišťování váhy zboží podávaného k přepravě.

(1) Odesilatelé odevzdávají dráze a dráha od nich přijímá k přepravě zboží podle váhy, a stanoví-li to se zřetelem k povaze zboží ministr dopravy, podle kusů. Nejsou-li váhy, může být váha zjištěna odhadem.

(2) U zboží, které je nakládáno ze skladišť stanice nebo na kolejích stanice, zjišťuje váhu dráha; u zboží, které je nakládáno na vlečkách, na složištích odesilatelů nebo na jiných místech, která nejsou určena pro všeobecné používání, zjišťuje váhu odesilatel nebo po dohodě s odesilatelem dráha.

(3) Přísluší-li dráze zjistit váhu zboží, vyznačí váhu v nákladním listu dráha; jinak vyznačí váhu odesilatel.

(4) Dráha je oprávněna přezkoumat váhu zboží, kterou udal odesilatel. Pokud dráha váhu zboží udanou odesilatelem nepřezkoušela a nevyznačila v nákladním listu, není údaj váhy důkazem proti dráze.

(5) Ministr dopravy může určit stanice, ve kterých je zboží přijímáno k přepravě pouze podle váhy udané odesilatelem v nákladním listu; rovněž může stanovit seznam zboží, které je přijímáno k přepravě jen podle váhy takto udané.

§ 33.

Povinnost dráhy nakládat a vykládat zboží.

(1) Dráha nakládá a vykládá zboží

1. a) u svých skladišť nebo na jiných místech pro ukládání zboží, která jsou určena pro všeobecné používání,
2. b) u skladišť nebo na jiných místech v nákladovém obvodu stanice, která nejsou určena pro všeobecné používání, činí-li průměrný počet vozů odeslaných týmž odesilatelem nebo došlých témuž příjemci nejvýše 10 za 24 hodiny; průměrný počet vozů se určí podle měsíčního počtu podaných nebo došlých zásilek.

(2) Poplatek za nakládku a vykládku v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) stanoví tarif. Podmínky pro nakládku a vykládku a výši úplaty v případech uvedených v odstavci 1 písm. b) určují úmluvy drah s odesilateli nebo příjemci.

§ 34.

Povinnost odesilatele a příjemce nakládat a vykládat zboží.

(1) Odesilatel nakládá a příjemce vykládá zboží

1. a) na místech mimo nákladový obvod stanice, která nejsou určena pro všeobecné používání,
2. b) na místech v nákladovém obvodu stanice, která nejsou určena pro všeobecné používání, činí-li průměrný počet vozů odeslaných týmž odesilatelem nebo došlých témuž příjemci více než 10 za 24 hodiny; průměrný počet vozů se určí podle měsíčního počtu podaných nebo došlých zásilek,
3. c) beze zření na místo, jde-li o
   1. 1. nebezpečné zboží,
   2. 2. zboží volně ložené a sypané nebo kapaliny v nádržkových vozech,
   3. 3. zboží přepravované v ucelených vlacích tvořených odesilatelem,
   4. 4. těžké předměty, které váží jednotlivě více než 500 kg,
   5. 5. zboží vyžadující k nakládání nebo vykládání zvláštních zařízení, které dráhy nemají,
   6. 6. zboží přepravované ve vozech náležejících přepravcům nebo ve vozech jimi najatých,
   7. 7. zboží přepravované s průvodci a jiné zboží přepravované podle zvláštních předpisů.

(2) Je-li odesilatel povinen zboží nakládat a příjemce zboží vykládat, může dráha převzít nakládání nebo vykládání dohodou s odesilatelem nebo příjemcem.

(3) Podrobné předpisy o nakládání a vykládání zboží drahou, odesilatelem a příjemcem vydá ministr dopravy, který též stanoví se zřetelem na druhy zboží lhůty pro nakládání odesilatelem a lhůty pro vykládání příjemcem.

(4) Ministr dopravy může na přechodnou dobu stanovit, že odesilatelé jsou povinni nakládat a příjemci vykládat i zboží, které jinak je povinna nakládat nebo vykládat dráha.

§ 35.

Zpravení odesilatele a příjemce o době přichystání vozů.

(1) Má-li zboží nakládat odesilatel nebo vykládat příjemce, musí být odesilatel zpraven o době přichystání vozů k nakládce a příjemce o době přichystání vozů k vykládce telefonicky nebo jiným způsobem, který stanoví ministr dopravy.

(2) Po uplynutí stanovených nakládacích nebo vykládacích lhůt může dráha vyložit zboží z vozů na účet odesilatele nebo příjemce.

(3) Prostoj vozů přichystaných jak ve stanicích drah, tak i na vlečkách k nakládání odesilatelem nebo k vykládání příjemcem vykazuje stanice podle čísel vozů; výjimky může stanovit ministr dopravy.

§ 36.

Dodací lhůty pro zboží.

(1) Dodací lhůty činí

(2) Pro obyčejné zboží podané k přepravě v uceleném vlaku se dodací lhůty zkracují při vzdálenosti od 151 do 350 tarifních kilometrů o 12 hodin a při vzdálenosti nad 350 tarifních kilometrů o 24 hodiny.

(3) Ministr dopravy může stanovit prodloužení dodacích lhůt pro přepravu přes nejdůležitější železniční uzly, pro rozptyl ucelených vlaků, pro přechod zboží na trať o jiném rozchodu, pro přepravu kusových zásilek, při změně stanice určení, pro přepravu přes pohraniční přechodové stanice, z těchto stanic nebo do těchto stanic a pro přepravu po málo výkonných tratích. Toto prodloužení musí být uveřejněno alespoň vyhláškou ve stanici a nabývá účinnosti nejdříve uveřejněním.

(4) Dodací lhůta počíná uplynutím 24. hodiny dne, ve kterém bylo zboží přijato k přepravě.

(5) Bylo-li zboží přijato k přepravě přede dnem nakládky stanoveným náčelníkem stanice, počíná dodací lhůta uplynutím 24. hodiny dne, ve kterém toto zboží mělo být naloženo.

(6) Vzdálenost pro výpočet dodací lhůty se zjišťuje podle délky cesty, po které bylo zboží skutečně přepraveno.

(7) Dodací lhůta se pokládá za zachovanou, jestliže dráha před uplynutím stanovené dodací lhůty vyložila zboží ve stanici určení a učinila o tom záznam nebo přichystala vůz k vykládání příjemcem. U zboží, které dráha dodává příjemci do domu, pokládá se dodací lhůta za zachovanou, bylo-li zboží dodáno příjemci do uplynutí dodací lhůty.

(8) Zdrželo-li se přichystání vozu k vykládce z důvodů, které jsou na straně příjemce (na př. proto, že celá délka jeho vykládacího místa je obsazena), pokládá se dodací lhůta za zachovanou, došlo-li zboží do stanice určení před uplynutím stanovené dodací lhůty a učinila-li dráha o tom záznam.

(9) Bylo-li zboží zadrženo na cestě podle celních, veterinárních nebo jiných správních předpisů anebo pro úpravu nebo překládku zboží bez zavinění dráhy, dodací lhůta po dobu zadržení zboží neplyne. O zadržení zboží učiní dráha v nákladním listu záznam a uvede v něm důvod a dobu zadržení.

§ 37.

Změna stanice určení.

(1) Změnit stanici určení před podejem zboží k přepravě je dovoleno se souhlasem náčelníka oddělení dráhy, které je nadřízeno odesílací stanici, a to jen, jde-li o změny v obvodu dráhy určení stanovené plánem přepravy, je-li zachován týž směr a není-li vzdálenost do nové stanice určení větší než do stanice původní; odchylky může stanovit ministr dopravy v dohodě s ministrem-předsedou státního úřadu plánovacího.

(2) V jiných případech může před podejem zboží k přepravě mimořádně povolit změnu stanice určení jen náčelník dráhy, v jejímž obvodu leží nová stanice určení, a to pro každý případ zvlášť.

(3) Změnu stanice určení u zboží, které bylo již k přepravě přijato, lze povolit, zaplatí-li odesilatel, příjemce nebo ústřední úřad nadřízený odesilateli nebo příjemci za požadovanou změnu pokutu v částce 300 Kčs. Požádá-li o změnu stanice určení ústřední úřad, je povinen také provést vyrovnání mezi odesilatelem, příjemcem původně uvedeným v nákladním listu a skutečným příjemcem zboží. Podrobnosti stanoví ministr dopravy, který též může v odůvodněných případech výši pokuty snížit.

§ 38.

Změna příjemce zboží.

(1) Odesilatel může změnit příjemce označeného v nákladním listu; příkaz k takové změně odevzdá náčelníkovi odesílací stanice.

(2) Příjemce označený v nákladním listu může po příchodu zboží do stanice určení přenést oprávnění k odběru zboží na jiného příjemce (§ 44 odst. 1).

(3) Kromě odesilatele a příjemce může změnit příjemce jedině ústřední úřad nadřízený odesilateli nebo příjemci. Požádá-li tento ústřední úřad o změnu příjemce, je povinen provést vyrovnání mezi odesilatelem, příjemcem původně uvedeným v nákladním listu a skutečným příjemcem zboží.

§ 39.

Přeprava zboží s udanou cenou.

(1) Odesilatel může u zboží podaného k přepravě udat cenu. Udaná cena nesmí převyšovat skutečnou cenu zboží. Při rozporu o výši ceny mezi odesilatelem a odesílací stanicí se určí cena zboží znaleckým odhadem; o tom se sepíše zápis, jehož opis obdrží odesilatel.

(2) Ministr dopravy stanoví, které zboží se přijímá k přepravě jen bez udání ceny, jakož i které zboží, v kterých případech a při jakém způsobu přepravy se přijímá k přepravě jen s udanou cenou.

(3) Za udání ceny vybírá dráha poplatek stanovený tarifem.

§ 40.

Přeprava zboží na dobírku.

(1) Na přepravované zboží může odesilatel uložit dobírku. Za odeslání zboží na dobírku vybírá dráha poplatek stanovený tarifem.

(2) Podrobné předpisy, zejména též o vyrovnávání dobírek, vydá ministr dopravy.

§ 41.

Zpravení příjemce o došlém zboží, které vykládá dráha.

(1) Stanice určení je povinna příjemci odeslat zprávu, že došlo zboží, které vykládá dráha; zprávu podá ještě v den, kdy zboží došlo, nejpozději však do 12. hodiny příštího dne, a to telefonicky nebo jiným způsobem, který stanoví ministr dopravy. Příjemce může odevzdat stanici určení prohlášení o tom, komu nebo jakým způsobem má být podána zpráva o došlém zboží.

(2) Za podání zprávy vybírá dráha poplatek stanovený tarifem.

(3) Nepodá-li dráha ze své viny zprávu o došlém zboží včas, pozbývá práva na poplatek za uložení zboží (§ 42 odst. 2) za dobu, která uplynula do podání zprávy.

§ 42.

Uložení došlého zboží.

(1) Došlé zboží se uloží ve stanici určení bezplatně po dobu nejvýše 24 hodin.

(2) Tato doba počíná uplynutím 24. hodiny dne, ve kterém bylo zboží vyloženo. Po uplynutí této doby vybírá dráha za uložení zboží poplatek stanovený tarifem.

§ 43.

Placení přepravného.

(1) Za přepravu zboží se platí při podeji zboží k přepravě, a to způsobem, který stanoví Státní banka československá a schválí ministr financí v dohodě s ministrem dopravy, nebo hotově.

(2) Nezaplatil-li odesilatel přepravné při podeji zboží k přepravě, vybere dráha od něho pokutu ve výši 1 % přepravného za každý den prodlení a stanice zboží neodešle, dokud přepravné nebude zaplaceno; dodací lhůta počíná uplynutím 24. hodiny dne, ve kterém bylo přepravné zaplaceno. Nebylo-li přepravné zaplaceno ani ve lhůtě stanovené ministrem dopravy, provede se likvidace zboží (§ 46 odst. 2).

(3) Část přepravného, která nebyla vybrána při podeji zboží, vybere dráha od příjemce při výdeji zboží.

(4) Při přepravě vývozního zboží a při přepravě zboží v přímé sdružené železniční a vodní přepravě je dovoleno ústřední vyrovnávání přepravného Státní bankou.

(5) Směrnice o ústředním vyrovnávání přepravného vydá ministr dopravy v dohodě s ministrem financí.

(6) Nebylo-li přepravné, vyrovnávané ústředně uhrazeno ve stanovené lhůtě, je plátce povinen platit za každý den prodlení pokutu ve výši půl promile neuhrazené částky. Po uplynutí desetidenní lhůty prodlení je dráha oprávněna zastavit příjem zboží, podávaného k přepravě liknavým plátcem nebo na adresu liknavého plátce.

§ 44.

Výdej zboží příjemci.

(1) Dráha vydá zboží ve stanici určení příjemci označenému v nákladním listu. Převod oprávnění k odběru zboží na jiného příjemce musí být prokázán listinami.

(2) Se zbožím vydá dráha příjemci nákladní list; vyrovnává-li se přepravné ústředně, vydá mu na jeho žádost místo nákladního listu jeho opis.

§ 45.

Přezkoušení váhy a stavu zboží ve stanici určení.

(1) Příjemce může žádat, aby ve stanici určení byla přezkoušena váha zboží; dráha žádosti vyhoví, dovolí-li to provozní poměry. Sepisuje-li stanice zápis o částečné ztrátě nebo poškození zboží (§ 91), zjišťuje se váha, je-li toho třeba, jakož i stav zboží. Stav zboží se také zjišťuje, jsou-li zjištěny okolnosti, které nasvědčují změně jakosti zboží.

(2) Za přezkoušení váhy zboží vybírá dráha poplatek ve výši stanovené tarifem, avšak jen tehdy, jestliže rozdíl vah zjištěný přezkoušením nepřevyšuje normu přirozené ztráty váhy.

(3) Dráha je povinna přezkoušet ve stanici určení váhu zboží, které došlo v poškozeném voze nebo ve voze s porušenými olůvky.

§ 46.

Likvidace neodebraného zboží.

(1) Nebylo-li zboží odebráno do 120 hodin od vyložení drahou nebo od přichystání vozů k vyložení příjemcem, provede se jeho likvidace.

(2) Likvidace se provádí podle předpisů o dražbách mimo exekuci. Železniční zařízení, jakož i předměty upotřebitelné pro železniční svršek lze však odevzdat jednotkám drah přímo; podrobnosti stanoví ministr dopravy.

(3) Ministr dopravy může stanovit, že se lhůta podle odstavce 1 u některých druhů zboží nebo pro určité skupiny příjemců zkracuje nebo prodlužuje.

§ 47.

Použití výtěžku z likvidace zboží.

(1) Z peněz získaných likvidací zboží se uhradí přednostně přede všemi ostatními pohledávkami váznoucími na zboží pohledávky, které náležejí dráze za přepravu tohoto zboží. Zbytek bude vydán

1. a) příjemci, předloží-li doklad o zaplacení zboží,
2. b) odesilateli v ostatních případech.

(2) Peněžní částky, které příjemce nebo odesilatel do 6 měsíců ode dne likvidace zboží nevyzvedl, připadají k dobru státní pokladně na rozpočet ministerstva dopravy.

(3) Nestačí-li výtěžek likvidace na úhradu pohledávky, může dráha vymáhat na odesilateli nedoplatek přepravného a za dobu nejvýše 20 dnů nedoplatek poplatku za uložení zboží.

§ 48.

Zvláštní lhůty pro povinný odvoz zboží ze stanice.

(1) Ministr dopravy stanoví zvláštní lhůty pro povinný odvoz ze stanic, jde-li o zboží

1. a) které se rychle kazí,
2. b) pro jehož uložení je třeba zřídit zvláštní místnosti nebo přidělit značné plochy pozemků,
3. c) jehož delší uložení nebude uznáno za přípustné z důvodů bezpečnostních nebo zdravotnických nebo pro jeho neskladnost,
4. d) které bylo vyplaceno, nebylo však ze stanice odvezeno.

(2) Po uplynutí stanovených lhůt se pokládá zboží za neodebrané a provede se jeho likvidace (§ 46 odst. 2).

§ 49.

Zvláštní opatření k urychlení vykládky a odvozu zboží.

(1) Náčelník dráhy může při nadměrném nahromadění zboží ve stanici určení

1. a) zvýšit poplatek za uložení zboží až na pětinásobek a se souhlasem ministra dopravy až na desetinásobek, jakož i zvýšit pokutu za předržení vozů (zdržné) přes 48 hodin nad stanovené lhůty až na dvojnásobek a se souhlasem ministra dopravy až na trojnásobek; takto zvýšené zdržné se počítá za celou dobu předržení vozů nad stanovené lhůty,
2. b) zakázat na dobu nejdéle 48 hodin nakládku všeho nebo některého zboží do příslušné stanice, nejde-li o stanici, kterou ministr dopravy určil jako stanici mimo třídy; o tom musí neprodleně zpravit ministra dopravy a zákaz uveřejnit vývěskami ve stanicích, a pokud to bude účelné, také v tisku; zákaz nakládky zboží na dobu delší než 48 hodin, a rovněž každý zákaz nakládky do stanice mimo třídy může náčelník dráhy vydat nejdéle na dobu 120 hodin a jen se souhlasem ministra dopravy,
3. c) stanovit, že příjemce je povinen použít k odvozu došlého zboží prostředků dopravních podniků, a to buď podle dohody s nimi anebo podle rozhodnutí příslušného odboru rady okresního nebo krajského národního výboru, vydaného podle zvláštních předpisů.

(2) Náčelník stanice může na účet odesilatele nebo příjemce při nadměrném nahromadění zboží ve stanici určení

1. a) odevzdat došlé zboží k uložení do veřejných skladišť,
2. b) použít pro vyložení došlých vozů jiných volných skladišť v obvodu stanice po dohodě s jejich majiteli.

(3) Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 vstupují v platnost až 24 hodin po tom, kdy byla uveřejněna vývěskou ve stanici.

(4) Uveřejnění učiněných opatření a dobu jejich platnosti zaznamená stanice ve zvláštním záznamníku.

§ 50.

Vybírání přepravného za zboží vydané orgánu státní správy nebo soudu.

Dlužné přepravné za zboží vydané za přepravy orgánu státní správy nebo soudu hradí dráze orgán státní správy nebo soud, který vydání nařídil; vydání zboží nelze však odepřít, nebude-li přepravné ihned zaplaceno.

§ 51.

Zvláštní podmínky pro některé přepravy.

Ministr dopravy může stanovit zvláštní podmínky pro přepravu

1. a) nebezpečného zboží; ministr dopravy může také toto zboží, pokud pro jeho přepravu nestanoví zvláštní podmínky, z přepravy vyloučit,
2. b) zboží zvláštních vlastností (volně loženého, sypaného, které se rychle kazí, s překročenou ložnou mírou atd.),
3. c) kusových zásilek, které v zájmu hospodárného využití vozů mají být sloučeny ve větší celky,
4. d) zboží přepravovaného v ucelených vlacích tvořených odesilateli,
5. e) zboží přepravovaného vlaky pro přepravu cestujících a rychlými nákladními vlaky,
6. f) zboží přepravovaného v přepravních skříních, ve vozech zvláštní stavby (speciálních), ve vozech velkoprostorových, jakož i ve vozech náležejících přepravcům nebo jimi najatých,
7. g) zboží přepravovaného na úzkorozchodných tratích.

§ 52.

Seznam zboží, jehož přeprava je zakázána.

Seznam zboží, jehož příjem k přepravě je zakázán všeobecně nebo od určitých odesilatelů, vydá

1. a) ministr dopravy, jde-li o zboží, které nevyhovuje technickým zařízením drah,
2. b) vláda v ostatních případech.

§ 53.

Uspořádání přepravy.

(1) Dráhy přepravují cestující a cestovní zavazadla podle jízdních řádů.

(2) Dráha je povinna vyvěsit platné jízdní řády ve stanicích, a to v rozsahu odpovídajícím místní potřebě a místním možnostem.

(3) Návrhy a posudky ve věcech jízdních řádů podává dráze dopravní odbor rady krajského národního výboru po projednání s krajskou odborovou radou; ministerstvo dopravy může určit lhůty, ve kterých je třeba to učinit. Tyto návrhy a posudky projedná dráha s dopravním odborem rady krajského národního výboru.

§ 54.

Jízdenky. Ustanovení o přepravě.

(1) Každý cestující musí mít platnou jízdenku.

(2) Předpisy o přepravě cestujících, o výdeji jízdenek, o době jejich platnosti, o přepravě ručních zavazadel, cestovních zavazadel a spěšnin, o nosičích a o úschovnách, jakož i o ukládání pokut za porušení ustanovení těchto předpisů vydává ministr dopravy.

§ 55.

Práva a povinnosti cestujících.

(1) Cestující má právo

1. a) na místo ve voze podle zakoupené jízdenky,
2. b) vzít s sebou bezplatně jedno dítě ve stáří do pěti let, nezabírá-li zvláštní místo,
3. c) vzít s sebou bezplatně ruční zavazadlo za podmínek, které stanoví ministr dopravy.

(2) Cestující je povinen zachovávat předpisy o přepravě cestujících a o provozu na dráze. Dohled na ruční zavazadlo přísluší pouze cestujícímu.

(3) Nebylo-li cestujícímu vykázáno místo, může se vzdát jízdy, a nejde-li o přepravu v předměstských vlacích, žádat vrácení částky zaplacené za jízdenku.

(4) Dráha je povinna pečovat o nutné pohodlí cestujících a umožnit jim, aby po dobu svého pobytu ve stanicích a na cestě mohli použít hygienických, společenských a kulturních zařízení; je povinna zvlášť pečovat o hygienická zařízení a o čistotu vozů a drážních prostor.

(5) Za porušení ustanovení o přepravě, zvláště pokud jde o nastupování a vystupování cestujících, odpovídají zaměstnanci dráhy podle obecných předpisů, zejména podle předpisů trestních nebo disciplinárních.

§ 56.

Přeprava cestovních zavazadel a spěšnin.

(1) Cestovní zavazadla se přijímají k přepravě, jen předloží-li cestující platnou jízdenku; přepravují se vlakem, kterým jede cestující, nebo není-li to možné, nejbližším vhodným vlakem. Ministr dopravy může přepravu cestovních zavazadel u některých vlaků vyloučit nebo omezit.

(2) Cestující může při podeji cestovního zavazadla udat jeho cenu. Za udání ceny cestovního zavazadla vybírá dráha poplatek stanovený tarifem.

(3) Ve stanici určení uloží dráha cestovní zavazadlo bezplatně po dobu 24 hodin, která počíná uplynutím 24. hodiny dne, ve kterém cestovní zavazadlo došlo. Po uplynutí této doby vybírá dráha za uložení cestovního zavazadla poplatek stanovený tarifem. Neodebere-li cestující cestovní zavazadlo do 30 dnů od uplynutí 24. hodiny dne, ve kterém bylo zavazadlo přichystáno, provede se likvidace zavazadla (§ 46 odst. 2); ministr dopravy může tuto lhůtu pro jednotlivé stanice při přeplnění skladišť zkrátit a poplatek za uložení zavazadla zvýšit až na dvojnásobek.

(4) Ministr dopravy vydá seznam předmětů, které nesmějí být přepravovány jako cestovní zavazadlo vzhledem k jejich nebezpečnosti pro osobní dopravu anebo se zřetelem na technické podmínky nakládky nebo přepravy v zavazadlových vozech.

(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 platí obdobně pro přepravu spěšnin.

§ 57.

Nalezené předměty a likvidace předmětů odevzdaných do úschovny.

Nepřihlásí-li se nikdo do 30 dnů o předměty nalezené v železničních stanicích, ve vozech nebo na tratích, a jde-li o předměty, které se rychle kazí, ve lhůtě přiměřeně kratší, bude provedena po uplynutí zákonné lhůty jejich likvidace podle zvláštních předpisů. Dráha provede likvidaci předmětů, které byly odevzdány do úschoven a nebyly odebrány do 45 dnů; ustanovení §§ 46 a 47 o likvidaci neodebraného zboží platí obdobně.

§ 58.

Vstup na nástupiště.

Dráha je oprávněna vybrat od každého, kdo nemá platnou jízdenku, poplatek za vstup do částí stanice, které dráha prohlásila za uzavřené. Výši poplatku stanoví tarif.