Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně

§ 59

Všeobecné povinnosti občanů při předcházení požárům

Občan při předcházení požárům je povinen zejména

1. a) nekouřit a nepoužívat otevřený oheň na místech se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru,
2. b) udržovat pořádek na půdách, ve sklepích a na jiných místech, ve kterých může dojít ke vzniku požáru nebo ke ztížení zásahu jednotky požární ochrany; skladovat hořlavé materiály na půdě je možno jen ve vzdálenosti nejméně 1 metr od komínového tělesa,
3. c) dbát na zvýšenou opatrnost při skladování a používání hořlavých nebo jiných požárně nebezpečných látek, které mohou způsobit požár nebo jej mohou dále rozšiřovat,
4. d) dbát na zvýšenou opatrnost při zacházení s ohněm v době sklizně, při skladování úrody a v době sucha,
5. e) nezakládat oheň v prostorách, kde může dojít k jeho rozšíření a nevypalovat porosty; ustanovení zvláštních předpisů tím nejsou dotčena.¹³)

§ 60

Povinnosti občanů při používání tepelných spotřebičů

(1) Při používání tepelných spotřebičů je občan povinen zejména

1. a) udržovat v dobrém technickém stavu topná tělesa, krby, kouřovody a komínová tělesa, pokud tuto povinnost neukládají zvláštní předpisy někomu jinému,¹⁴)
2. b) instalovat a používat tepelné spotřebiče způsobem určeným výrobcem,
3. c) skladovat palivo a ukládat jiné hořlavé látky v bezpečné vzdálenosti od tepelných spotřebičů určené zpravidla v návodě na používání; popel ukládat do nehořlavých uzavíratelných nádob, případně jiným bezpečným způsobem,
4. d) dbát na to, aby nebyly ponechány v provozu bez dozoru takové tepelné spotřebiče, jejichž technické provedení vyžaduje dozor (např. tepelné spotřebiče bez automatické regulace).

(2) Jestliže občan zjistí závadu na tepelném spotřebiči, v přívodu paliva nebo energie (např. plynu, topné nafty), nesmí spotřebič používat až do doby odborného odstranění závady.

(3) Čištění komínů upravují zvláštní předpisy.¹⁵)

§ 61

Skladování a používání hořlavých kapalin

(1) Občan může v bytě nebo v jiném objektu v jeho vlastnictví nebo užívání skladovat nejvýše 10 l hořlavých kapalin. Toto ustanovení se netýká skladování

1. a) topné nafty při lokálním vytápění topnou naftou; k tomuto účelu může občan skladovat nejvýše 50 l topné nafty jen v přenosných obalech, které mohou být z plastu¹⁶) a musí být označeny nesmazatelným nápisem „TOPNÁ NAFTA“,
2. b) pohonných hmot v garážích v předepsaných obalech; k tomuto účelu může občan v garáži skladovat nejvýše 40 l pohonných hmot pro osobní motorové vozidlo a 80 l pohonných hmot pro nákladní motorové vozidlo.

(2) Ve sklepích nebo suterénních místnostech může občan skladovat nejvýše 50 l hořlavých kapalin jen v předepsaných obalech pro každý byt nebo jiný objekt v jeho vlastnictví nebo užívání. Při lokálním vytápění topnou naftou může k tomuto účelu skladovat nejvýše 100 l topné nafty jen v přenosných obalech. Největší objem přenosného obalu nesmí přesáhnout 50 l. Ve sklepích nebo suterénních místnostech, kde se skladuje topná nafta pro lokální vytápění, nesmí občan skladovat jiné hořlavé kapaliny.

(3) Občan musí dbát, aby hořlavé kapaliny neunikaly do kanalizace. Hořlavé kapaliny, které uniknou z obalu při jakékoliv manipulaci, musí občan okamžitě odstranit bezpečným způsobem. Občan může dolévat nádrž topného tělesa jen z přenosného obalu až po odstavení z činnosti a vychladnutí topného tělesa; to neplatí, jestliže v návodu na obsluhu topného tělesa je stanoveno jinak.

§ 62

Skladování a používání kovových tlakových nádob na propan-butan

(1) Používá-li občan v bytě nebo v jiném objektu v jeho vlastnictví nebo užívání plynový spotřebič na propan-butan, může být uvnitř těchto prostorů umístěna jen jedna provozní kovová tlaková nádoba s celkovou hmotností obsahu do 15 kg propan-butanu. Tato nádoba musí být umístěna na lehko přístupném a dostatečně větratelném místě, kde se nepoužívají jiné tepelné spotřebiče s otevřeným ohněm. Při používání plynových spotřebičů je občan povinen dodržovat návod k obsluze spotřebiče.

(2) Občan může skladovat zásobní kovovou tlakovou nádobu na propan-butan jen ve zděných nebo plechových větratelných přístavcích přístupných z volného prostoru nebo na otevřených balkónech. Nádoba musí být chráněna proti slunečnímu záření a proti jiným vlivům, které mohou nepříznivě působit na její technický stav.

(3) Zásobní kovové tlakové nádoby na propan-butan o celkové hmotnosti nad 5 kg nesmí občan skladovat

1. a) v místnostech a prostorách pod úrovní okolního terénu nebo ve vzdálenosti menší než 2,5 m od otvorů do těchto míst,
2. b) ve světlících, půdách, garážích a kotelnách,
3. c) v místnostech určených ke spaní, v místnostech tvořících bytové příslušenství a v šachtách bytových jader,
4. d) na schodištích, chodbách a v jiných společných prostorách.

(4) Zásoba propan-butanu pro přenosné plynové spotřebiče v bytě nebo v jiném objektu ve vlastnictví nebo užívání občana může být nejvýše o celkové hmotnosti obsahu 5 kg.

(5) Prostory, v nichž jsou uloženy kovové tlakové nádoby na propan-butan, musí být vně zřetelně označeny bezpečnostní značkou nebo tabulkou.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se přiměřeně vztahují i na skladování jiných kovových tlakových nádob k dopravě plynu,¹⁷) pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

§ 63

Skladování tuhých paliv a jiných materiálů

(1) Občan smí skladovat tuhá paliva¹⁸) jen v prostorách určených k tomuto účelu. Jestliže je v těchto prostorách používán tepelný spotřebič, musí být tuhé palivo od něj skladováno ve vzdálenosti nejméně 1 metr.

(2) Občan je povinen skladovat tuhé palivo odděleně od ostatních druhů paliv a materiálů, přitom je povinen pravidelně sledovat, zda nedochází k jeho samovznícení. Jestliže občan zjistí příznaky samovznícení (vytváření vodní páry, dýmu apod.), je povinen provést potřebná opatření k odstranění nebezpečí vzniku požáru.

(3) Občan nesmí skladovat materiál tak, aby v případě vzniku požáru znemožnil přístup k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu a vody nebo ztížil záchranné práce.

§ 64

Povinnosti občanů při poskytování služeb

Poskytuje-li občan na základě povolení národního výboru služby,¹⁹) při nichž může vzniknout požár, je povinen dodržovat podmínky k zabezpečení požární ochrany určené zvláštními předpisy nebo národním výborem v povolení poskytovat služby.

§ 65

Povinnosti občanů při sklizni a skladování úrody

Jestliže občan sklízí nebo skladuje úrodu a při této činnosti může vzniknout požár, je povinen zabezpečit zejména v místech výmlatu, stohování nebo skladování zásobu vody v množství alespoň 200 litrů a jiné věcné prostředky, které je možné použít ke zdolání požáru.

§ 66

Obsah požárních kontrol

Požárními kontrolami se prověřuje plnění povinností orgánů a organizací na úseku požární ochrany, zejména

1. a) plnění povinností vedoucími pracovníky na jednotlivých stupních řízení včetně plnění úkolů uložených nadřízenými orgány nebo plnění opatření uložených orgány vykonávajícími státní požární dozor,
2. b) ustanovení technika požární ochrany a specialisty požární ochrany, zřízení požární hlídky, požárně technické komise a jednotky požární ochrany,
3. c) stav a úroveň plnění povinností na úseku požární ochrany,
4. d) akceschopnost elektrické požární signalizace, hasicích zařízení, požární techniky a jiných věcných prostředků požární ochrany a připravenost jednotek požární ochrany včetně jejich materiálně technického vybavení,
5. e) zabezpečení požární ochrany v mimopracovní době,
6. f) školení a odborná příprava pracovníků o požární ochraně, jakož i odborná způsobilost,
7. g) dokumentace požární ochrany a její vedení,
8. h) stav a úroveň zabezpečení požární ochrany na pracovištích a zda stavby a technická zařízení, jejich provoz a údržba vyhovují požadavkům požární ochrany,
9. i) úroveň opatření a jejich provádění při činnostech nebo v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru.

§ 67

Druhy požárních kontrol

(1) Komplexní kontrolou se prověřuje celkový stav organizačního zabezpečení a provádění požární ochrany v orgánech a organizacích. Komplexní kontrola se provádí nejméně jednou za pět let. V organizacích, v nichž převládají pracoviště se zvýšeným požárním nebezpečím, nebo v organizacích s důležitým hospodářským, kulturním a jiným významem se komplexní kontrola provádí v kratších lhůtách určených plánem požárních kontrol.

(2) Tematickou kontrolou se prověřuje stav zabezpečení požární ochrany ve vybraných oblastech nebo činnostech.

(3) Kontrolní dohlídkou se prověřuje splnění opatření uložených při požárních kontrolách podle odstavců 1 a 2.

§ 68

Plány požárních kontrol

(1) Orgány vykonávající státní požární dozor provádějí požární kontroly podle plánu požárních kontrol.

(2) Provádění komplexních požárních kontrol se konkretizuje v jednoročních prováděcích plánech.

(3) V zájmu koordinovaného postupu při výkonu státního požárního dozoru správa Sboru požární ochrany okresního národního výboru projednává plány požárních kontrol se správou Sboru požární ochrany krajského národního výboru. Plány požárních kontrol správy Sboru požární ochrany krajského národního výboru projednává tato správa se správou Sboru požární ochrany ministerstva vnitra.

§ 69

Postup při provádění požárních kontrol

(1) Orgán vykonávající státní požární dozor zpravidla oznamuje příslušné organizaci termín provedení požární kontroly. Při provádění požární kontroly je třeba dbát na to, aby provoz organizace byl rušen co nejméně.

(2) O provedení požární kontroly orgán vykonávající státní požární dozor vyhotoví zápis, ve kterém uvede výsledky požární kontroly. Do zápisu se uvedou i opatření uložená organizaci a lhůty k odstranění zjištěných závad. Výsledky kontroly a uložená opatření musí být projednány s vedoucím organizace. Tento vedoucí je povinen písemně podat zprávu o odstranění závad ve lhůtě stanovené orgánem vykonávajícím státní požární dozor.

(3) Jestliže byla kontrola provedena v nižší organizační jednotce organizace, projednají se výsledky kontroly a uložená opatření s vedoucím této jednotky; v tomto případě se výsledky kontroly a uložená opatření zasílají na vědomí vedoucímu organizace. Jestliže se organizace a její nižší organizační jednotky nacházejí v územních obvodech různých národních výborů, zápis o provedené kontrole v nižší organizační jednotce se zasílá na vědomí i orgánu, který provádí státní požární dozor v organizaci.

§ 70

Posuzování dokumentace staveb

(1) Ministerstvo vnitra z hlediska požární bezpečnosti posuzuje

1. a) dokumentaci staveb, které se mají uskutečnit v územních obvodech dvou nebo více krajských národních výborů,
2. b) dokumentaci staveb, pro které nejsou upraveny podmínky požární ochrany.

(2) Krajský národní výbor z hlediska požární bezpečnosti posuzuje

1. a) dokumentaci staveb, které se mají uskutečnit v územních obvodech dvou nebo více okresních národních výborů,
2. b) dokumentaci staveb, jejichž rozpočtové náklady přesahují 150 mil. Kčs.

§ 71

Posuzování výrobků

Posuzuje-li ministerstvo vnitra z hlediska požární bezpečnosti výrobek, jehož užívání se předpokládá na území obou republik, může vydat posudek jen po dohodě s ministerstvem vnitra Slovenské socialistické republiky.

§ 72

Zjišťování příčin vzniku požárů

(1) Údaje a poznatky, které okresní národní výbory a krajské národní výbory získávají při zjišťování příčin vzniku požárů,²⁰) se využívají zejména ke stanovení organizačně technických opatření při zpracovávání rozborů požárů a analýz.

(2) Při zjišťování příčin vzniku požárů se zjišťuje zejména

1. a) místo a čas vzniku požáru,
2. b) příčiny vzniku požáru,
3. c) okolnosti mající vliv na šíření požáru,
4. d) porušení předpisů o požární ochraně.

(3) Při zjišťování příčin vzniku požárů okresní národní výbory, krajské národní výbory a ministerstvo vnitra spolupracují s příslušnými orgány a organizacemi, zejména s orgány činnými v trestním řízení.

§ 73

Požárně technická expertiza

(1) V závažných případech zpracovávají krajské národní výbory nebo ministerstvo vnitra požárně technickou expertizu.²¹)

(2) Požárně technickou expertizu zpracovává nejméně tříčlenná skupina, kterou určuje náčelník příslušné správy Sboru požární ochrany.

(3) Požárně technická expertiza obsahuje zejména

1. a) popis situace před vznikem požáru,
2. b) příznaky a okolnosti nutné k určení času, místa a příčiny vzniku požáru,
3. c) popis podmínek a procesů, které mají vliv na šíření požáru,
4. d) přehled souvisejících právních předpisů a technických norem s odvoláním na jejich porušení,
5. e) rozbor materiálu nacházejícího se na požářišti nebo odebraného vzorku.

(4) Výsledkem požárně technické expertizy je písemná zpráva, jejíž součástí je zejména fotodokumentace, výsledky laboratorního zkoumání a návrhy na provedení příslušných opatření.

§ 74

Zpracování rozborů požárů

(1) Při zpracování rozborů požárů se sleduje

1. a) počet požárů,
2. b) výše škod způsobených požáry,
3. c) příčiny vzniku požárů,
4. d) počet usmrcených a zraněných osob při požárech,
5. e) zhodnocení porušení předpisů v souvislosti se vznikem a rozšířením požáru,
6. f) činnost jednotek požární ochrany při zdolávání požárů,
7. g) další důležité údaje potřebné ke stanovení protipožárních opatření.

(2) Rozbory požárů vycházejí z údajů obsažených v dokumentaci o požárech zpracovávané okresním národním výborem. Krajský národní výbor tyto údaje soustřeďuje, kontroluje a předává ministerstvu vnitra.

(3) Ústřední orgány, nadřízené orgány a organizace vedou vlastní přehledy požárů a zpracovávají vlastní analýzy; přitom postupují podle metodických pokynů, které vydá ministerstvo vnitra. Pokud ústřední orgány nebo nadřízené orgány nemohou získat potřebné údaje z vlastních rozborů požárů, mohou je požadovat z rozborů požárů zpracovaných ministerstvem vnitra.

§ 75

Dokumentace požární ochrany místního národního výboru

Dokumentaci požární ochrany místního národního výboru tvoří zejména

1. a) požární řád obce,
2. b) dokumentace o jednotce požární ochrany,
3. c) plán preventivních požárních kontrol, seznam objektů, v kterých se provádějí, a zápisy o provedených kontrolách,
4. d) řád ohlašovny požárů.

§ 76

(1) Požární řád obce upravuje organizaci požární ochrany v obci a obsahuje zejména

1. a) úkoly osob pověřených zabezpečováním požární ochrany v obci a v jejích místních částech,
2. b) povinnosti občanů a organizací na úseku požární ochrany určené se zřetelem na místní podmínky,
3. c) druh, velikost a vybavení jednotky požární ochrany,
4. d) přehled zdrojů požární vody,
5. e) seznam ohlašoven požárů a způsob vyhlášení požárního poplachu v obci,
6. f) způsob trvalého zabezpečení požární ochrany v obci a v jejích místních částech se zřetelem na denní a noční dobu,
7. g) výpis z požárního poplachového plánu okresu.

(2) Požární řád obce zpracovává místní národní výbor ve spolupráci s preventistou požární ochrany národního výboru a velitelem jednotky požární ochrany. Výpis důležitých ustanovení požárního řádu obce se zveřejňuje způsobem v místě obvyklým.

(3) K ověření požárního řádu obce, zejména akceschopnosti jednotky požární ochrany, věcných prostředků požární ochrany, použitelnosti zdrojů požární vody, spojení, připravenosti občanů pro případ vzniku požáru, národní výbor vyhlašuje nejméně jednou za rok cvičný požární poplach. Vyhlášení cvičného požárního poplachu se předem oznamuje správě Sboru požární ochrany okresního národního výboru.

(4) Požární řád obce je třeba udržovat v souladu se skutečným stavem a doplňovat jej na základě poznatků získaných při zdolávání požárů a po provedení cvičného požárního poplachu.

§ 77

(1) Jestliže není v obci požární vodovod²²) a není možné pro účely požární ochrany zabezpečit v dostatečném množství vodu z přírodních zdrojů, místní národní výbor zabezpečuje jiné dostatečné zdroje požární vody.²³)

(2) Pokud slouží vodní toky nebo vodohospodářská díla i účelům požární ochrany, je vlastník (správce, uživatel) těchto vodních zdrojů povinen je udržovat v provozuschopném stavu. Provádění prací, které by omezily nebo znemožnily použití těchto zdrojů pro účely požární ochrany, je povinen vlastník (správce, uživatel) předem projednat se správou Sboru požární ochrany okresního národního výboru, která může určit podmínky pro zabezpečení požární ochrany.

§ 78

(1) Místní národní výbor zřizuje potřebný počet ohlašoven požárů, jejichž úlohou je přijímat hlášení o vzniku požáru, vyhlásit požární poplach v obci a další činnost zabezpečovat v souladu s výpisem z požárního poplachového plánu okresu.

(2) Ohlašovna požárů musí být viditelně označena a vybavena vhodnými spojovacími prostředky tak, aby mohla kdykoliv přijímat hlášení o vzniku požáru.

§ 79

Dokumentace požární ochrany krajského národního výboru a okresního národního výboru

Krajský národní výbor a okresní národní výbor v rámci své působnosti vedou dokumentaci požární ochrany, kterou tvoří zejména

1. a) výhledový plán rozvoje požární ochrany,
2. b) evidence organizací a plán požárních kontrol,
3. c) požární poplachový plán,
4. d) dokumentace o činnosti útvarů Sboru požární ochrany,
5. e) dokumentace o jednotkách požární ochrany v příslušném územním obvodu včetně jejich materiálně technického vybavení,
6. f) dokumentace o požárech.

§ 80

Požární poplachový plán

(1) Požární poplachový plán upravuje zařazení jednotek požární ochrany a speciálních služeb (vodárny, plynárny, elektrárny, zdravotnictví, spoje apod.) v jednotlivých stupních požárního poplachu a jejich povolání k zásahu.

(2) Stupeň požárního poplachu vychází z potřeby nasazení sil a prostředků jednotek požární ochrany a dalších speciálních služeb potřebných ke zdolání požáru.

(3) Požární poplachový plán zpracovává příslušná správa Sboru požární ochrany národního výboru a schvaluje rada tohoto národního výboru.

(4) Při zpracování požárního poplachového plánu správa Sboru požární ochrany národního výboru koordinuje zařazování sil a prostředků do jednotlivých stupňů požárního poplachu s příslušnými správami Sboru požární ochrany a organizacemi.

§ 81

Dokumentace o činnosti útvaru Sboru požární ochrany

Dokumentace o činnosti útvaru Sboru požární ochrany slouží k provádění záznamů o důležitých skutečnostech. Tuto dokumentaci tvoří zejména strážní kniha, dokumentace o odborné přípravě a zprávy o zásazích.

§ 82

Preventivní požární kontroly v objektech organizací

Místní národní výbor provádí preventivní požární kontroly v objektech organizací, ve kterých neprovádí okresní národní výbor státní požární dozor. Okresní národní výbor oznamuje místnímu národnímu výboru, ve kterých objektech organizací vykonává státní požární dozor.

§ 83

Obsah preventivních požárních kontrol

(1) Při provádění preventivních požárních kontrol kontrolní skupiny prověřují dodržování předpisů o požární ochraně, zejména

1. a) skladování hořlavých látek, umístění a instalaci tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů,
2. b) stav přístupových cest k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu, vody a stav únikových cest,
3. c) vybavení objektů hasicími přístroji a jinými věcnými prostředky požární ochrany.

(2) Při preventivních požárních kontrolách v objektech organizací kontrolní skupiny prověřují i dokumentaci požární ochrany, provádění školení a odborné přípravy pracovníků o požární ochraně apod.

(3) Součástí preventivních požárních kontrol je i seznámení vlastníků (správců, uživatelů) objektů, případně jiných osob s požadavky na požární ochranu a poskytování odborných rad.

(4) Jestliže vzniknou při provádění preventivní požární kontroly pochybnosti o požárně nezávadném stavu komínů, rozvodů elektrické energie a plynu, navrhnou kontrolní skupiny místnímu národnímu výboru, aby požádal příslušné orgány o předložení dokladů o jejich stavu.

§ 84

Plánování preventivních požárních kontrol

(1) Místní národní výbor provádí preventivní požární kontroly podle plánu preventivních požárních kontrol, nejméně však jednou za dva roky, pokud požární nebezpečí kontrolovaných objektů nevyžaduje lhůtu kratší.

(2) Plán preventivních požárních kontrol projednává místní národní výbor se správou Sboru požární ochrany okresního národního výboru.

§ 85

Úkoly preventisty požární ochrany národního výboru

Preventista požární ochrany národního výboru zejména

1. a) zpracovává a vyhodnocuje plán preventivních požárních kontrol,
2. b) navrhuje místnímu národnímu výboru složení kontrolních skupin,
3. c) organizačně zabezpečuje činnost kontrolních skupin,
4. d) vyhodnocuje výsledky preventivních požárních kontrol a předkládá místnímu národnímu výboru návrhy k vydání příslušných opatření,
5. e) zabezpečuje a provádí školení členů kontrolních skupin.

§ 86

Závodní požární útvar

(1) Při určování, která organizace je povinna zřídit závodní požární útvar, a při stanovení jeho velikosti se vychází zejména z

1. a) charakteru a velikosti pracovišť se zvýšeným požárním nebezpečím,
2. b) hospodářského, kulturního, sociálního nebo jiného významu organizace,
3. c) množství sil a prostředků potřebných ke zdolávání požárů,
4. d) vzdálenosti z hlediska možnosti poskytnutí pomoci jinými jednotkami požární ochrany,
5. e) potřeby zahájení účinného zásahu zpravidla do pěti minut od hlášení o vzniku požáru,
6. f) druhů speciální požární techniky²⁴) potřebné ke zdolávání požárů,
7. g) zvláštních podmínek řízení zásahu v organizaci.

(2) Jestliže má organizace závody, které jsou rozmístěny na různých místech a na tyto se vztahují kritéria podle odstavce 1, je možné určit, že povinnost zřídit závodní požární útvar se vztahuje i na tyto závody.

(3) Jestliže povaha stavby vyžaduje trvalé zajištění požární ochrany již v době výstavby, může krajský národní výbor určit povinnost zřídit závodní požární útvar již v době výstavby v souladu s dokumentací postupu výstavby.

(4) Při uplatňování požadavků na zřízení závodního požárního útvaru pro zabezpečení budoucího provozu (užívání) stavby se postupuje podle zvláštních předpisů.²⁵)

§ 87

Dobrovolný závodní požární sbor

(1) Dobrovolný závodní požární sbor zřizuje organizace, ve které se nevyžaduje zřízení závodního požárního útvaru a zabezpečení požární ochrany jen požárními hlídkami je nedostatečné; za obdobných podmínek se zřizuje dobrovolný závodní požární sbor i v jednotlivých organizačních jednotkách organizace. Okresní národní výbor zároveň určí i jeho minimální velikost.

(2) S přihlédnutím ke zvýšenému požárnímu nebezpečí v organizaci může okresní národní výbor po projednání s krajským národním výborem určit, že dobrovolný závodní požární sbor se zřizuje i vedle závodního požárního útvaru.

(3) Jestliže zřizuje organizace místo dobrovolného závodního požárního sboru požární hlídku, musí mít tato hlídka vedoucího a zpravidla čtyři členy; to platí i pro nižší organizační jednotky organizace.

§ 88

(1) Místní národní výbor organizuje dobrovolný veřejný požární sbor tak, aby byla trvale zabezpečena jeho akceschopnost.

(2) Jestliže je zřízen místní národní výbor s působností pro několik obcí, zřizuje tento národní výbor dobrovolný veřejný požární sbor tak, aby bylo zabezpečeno zdolávání požárů v jednotlivých obcích nebo v jejich místních částech; ke zřízení více dobrovolných veřejných požárních sborů je zapotřebí souhlasu okresního národního výboru.

§ 89

(1) Jestliže zřizuje místní národní výbor místo dobrovolného veřejného požárního sboru požární hlídku, musí mít tato hlídka vedoucího a nejméně čtyři členy.

(2) Požární hlídka místního národního výboru provádí nutná opatření v případě vzniku požáru, zejména záchranu ohrožených osob, přivolání pomoci a zdolávání požáru.

(3) Místní národní výbor odpovídá za odbornou přípravu požární hlídky a za její vybavení potřebnými věcnými prostředky požární ochrany.

§ 90

Vybavení jednotek požární ochrany věcnými prostředky požární ochrany

Do vybavení jednotek požární ochrany může být zařazena požární technika a jiné věcné prostředky požární ochrany, pokud byly určeny k používání ministerstvem vnitra.

§ 91

Vnitřní organizace

(1) Jednotku požární ochrany tvoří družstva a čety.

(2) Základní organizační jednotkou je družstvo. Družstvo se skládá z velitele a dalších osmi osob. Se souhlasem ministerstva vnitra se může družstvo závodního požárního útvaru výjimečně skládat z velitele a dalších nejméně šesti osob, pokud to postačí k zabezpečení účinného požárního zásahu.

(3) Četa je jednotkou, která se skládá z velitele a dvou nebo tří družstev.

(4) Výkon služby v útvaru Sboru požární ochrany a v závodním požárním útvaru je organizován na směny. Směna se skládá nejméně z jednoho družstva a dalšího nezbytného počtu příslušníků útvarů Sboru požární ochrany (dále jen „příslušník“) nebo pracovníků závodního požárního útvaru (dále jen „pracovník útvaru“) z odborných pracovišť těchto útvarů.²⁶)

§ 92

Operační střediska

V rámci útvaru Sboru požární ochrany se může zřídit operační středisko, které zabezpečuje příjem a vyhodnocování informací o požárech a na jejich základě vysílá síly a prostředky ke zdolávání požárů a přijímá další opatření. Operační středisko je oprávněno vyžadovat součinnost od energetických, plynárenských, vodárenských, zdravotnických a dalších speciálních služeb. Pokud v útvaru Sboru požární ochrany není zřízeno operační středisko, plní funkci tohoto střediska příslušné pracoviště spojovací služby.

§ 93

Požární stanice

K zabezpečení požární ochrany vybraných sídelních celků nebo objektů organizace, zejména ke zkrácení doby příjezdu na místo zásahu, může příslušný národní výbor zřídit v rámci útvaru Sboru požární ochrany nebo organizace v rámci závodního požárního útvaru požární stanici.

§ 94

(1) Jednotka požární ochrany při plnění úkolů uvedených v § 70 zákona zejména

1. a) útvar Sboru požární ochrany krajského národního výboru
   1. 1. provádí odbornou přípravu v útvarech Sboru požární ochrany národních výborů týkající se speciálních služeb požární ochrany; v ostatních jednotkách požární ochrany může provádět odbornou přípravu ke speciálním otázkám přesahujícím rámec možností těchto jednotek,
   2. 2. zabezpečuje údržbu, revize a zkoušky určené požární techniky a určených věcných prostředků požární ochrany jednotek požární ochrany národních výborů,
   3. 3. provádí kontrolu dodržování zásad radiového provozu;

1. b) útvar Sboru požární ochrany okresního národního výboru
   1. 1. provádí odbornou přípravu svých příslušníků a v určeném rozsahu provádí odbornou přípravu velitelů závodních požárních útvarů,
   2. 2. provádí v určeném rozsahu odbornou přípravu velitelů a strojníků dobrovolných jednotek požární ochrany,
   3. 3. poskytuje technickou pomoc dobrovolným veřejným požárním sborům při zkouškách věcných prostředků požární ochrany;

1. c) závodní požární útvar
   1. 1. provádí odbornou přípravu svých pracovníků,
   2. 2. podílí se v určeném rozsahu na odborné přípravě členů dobrovolného závodního požárního sboru a velitelů požárních hlídek.

(2) Není-li zřízen útvar Sboru požární ochrany krajského národního výboru nebo útvar Sboru požární ochrany okresního národního výboru, zajišťuje plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a) nebo b) příslušná správa Sboru požární ochrany.

§ 95

Obsah odborné přípravy jednotek požární ochrany

(1) Odborná příprava jednotek požární ochrany se skládá z teoretické přípravy, praktického výcviku a fyzické přípravy, které jsou zaměřeny k dosažení požadované úrovně zručnosti a návyků potřebných pro výkon služby. Fyzickou přípravu tvoří všeobecná a speciální tělesná příprava zaměřená ke zvýšení fyzické zdatnosti a rozvoji pohybových vlastností odpovídajících charakteru činnosti při zásahu jednotek požární ochrany.

(2) Odbornou přípravu příslušníků a pracovníků útvarů provádějí velitelé všech stupňů a určení příslušníci a pracovníci útvarů podle plánů odborné přípravy. Příslušníci a pracovníci útvarů se na závěr výcvikového období podrobují zkouškám; totéž platí o osobách, které v dobrovolných jednotkách požární ochrany vykonávají službu jako svoje povolání.

(3) Odbornou přípravu členů dobrovolných jednotek požární ochrany provádějí velitelé těchto jednotek, pokud zákon nebo předpisy vydané k jeho provedení nestanoví jinak.

(4) Nově přijatí příslušníci a pracovníci útvarů nemohou samostatně vykonávat službu při zdolávání požárů, pokud neabsolvují nástupní odborný výcvik. Tento výcvik příslušníků a pracovníků útvarů zabezpečuje a provádí ministerstvo vnitra.

(5) Základní zaměření a rozsah odborné přípravy jednotek požární ochrany vydává ministerstvo vnitra. Obsah odborné přípravy závodních požárních útvarů a dobrovolných závodních požárních sborů doplní příslušný ústřední orgán s ohledem na specifické podmínky jím řízeného odvětví.

§ 96

Požární sport

(1) Příslušníci a pracovníci útvarů se zúčastňují soutěže v požárním sportu. Výjimku z této povinnosti může v odůvodněných případech, zejména se zřetelem ke zdravotnímu stavu příslušníka nebo pracovníka útvaru, povolit velitel příslušného útvaru Sboru požární ochrany nebo velitel závodního požárního útvaru. Soutěže v požárním sportu se mohou zúčastňovat i členové dobrovolných jednotek požární ochrany.

(2) Soutěž v požárním sportu se skládá z disciplín zaměřených k praktické činnosti jednotek požární ochrany. Soutěž v požárním sportu se organizuje na úrovni jednotky, okresu, kraje a republiky. Obdobné soutěže se organizují i v působnosti příslušných ústředních orgánů.

(3) Náklady spojené s organizováním soutěže v požárním sportu nese ten, kdo soutěž organizuje. Náklady spojené s obstaráváním výstroje pro příslušníky, pracovníky útvarů a členy dobrovolných jednotek požární ochrany, kteří se zúčastňují soutěží v požárním sportu, nese příslušný národní výbor nebo příslušná organizace.

§ 97

Požární prověřovací cvičení

(1) Požární prověřovací cvičení se provádějí za účelem

1. a) prověrky připravenosti velitelů jednotek požární ochrany k řízení zdolávání zejména velkých a složitých požárů podle předpokládané situace u požáru,
2. b) prověření připravenosti jednotek požární ochrany.

(2) Požární prověřovací cvičení jsou oprávněny nařídit orgány vykonávající státní požární dozor, nadřízené orgány a vedoucí organizace.

§ 98

Požární taktické cvičení

(1) Požární taktická cvičení se provádějí za účelem prohloubení schopností velitelů k řízení sil a prostředků požární ochrany a součinnosti mezi jednotkami požární ochrany a ostatními službami (energetická, plynárenská, vodárenská apod.) pro případ vzniku požáru. Součástí tohoto cvičení může být i vyhlášení cvičného požárního poplachu.

(2) Požárními taktickými cvičeními se prověřuje i dokumentace zdolávání požárů.

(3) Požární taktická cvičení organizují náčelníci správ Sboru požární ochrany a velitelé jednotek požární ochrany. Dokumentaci požárního taktického cvičení schvaluje náčelník příslušné správy Sboru požární ochrany; v jednotkách požární ochrany organizací po projednání s vedoucím organizace.

§ 99

(1) Velitelé, technici speciálních služeb a strojníci jednotek požární ochrany prokazují odbornou způsobilost.

(2) Odbornou způsobilost tvoří souhrn teoretických vědomostí a praktických zkušeností a znalostí, které jsou nezbytné pro řádný výkon dané funkce.

(3) Odborná způsobilost se ověřuje zkouškami a prokazuje se osvědčením.

§ 100

(1) Ověřování odborné způsobilosti provádí

1. a) ministerstvo vnitra u velitelů, techniků speciálních služeb a strojníků zařazených v útvarech Sboru požární ochrany,
2. b) nadřízený orgán u velitelů, techniků speciálních služeb a strojníků zařazených v závodních požárních útvarech a dobrovolných závodních požárních sborech,
3. c) okresní národní výbor u velitelů a strojníků dobrovolných veřejných požárních sborů.

(2) Ověřování odborné způsobilosti se provádí před komisí, kterou v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) zřizuje nadřízený orgán se souhlasem orgánu vykonávajícího státní požární dozor a v případě uvedeném v odstavci 1 písm. c) okresní národní výbor. Členem komise, kterou zřizuje nadřízený orgán, je zpravidla zástupce orgánu vykonávajícího státní požární dozor a zástupce ústředního orgánu; o termínu ověřování odborné způsobilosti musí být tyto orgány včas písemně vyrozuměny.

(3) Osvědčení o odborné způsobilosti vydává orgán, který provedl ověřování odborné způsobilosti.

(4) Ustanovení § 22 odstavců 4 až 7, § 23 a 24 platí obdobně pro ověřování odborné způsobilosti velitelů, techniků speciálních služeb a strojníků jednotek požární ochrany.

§ 101

Velitel zásahu

(1) Činnost jednotek požární ochrany na místě zásahu řídí velitel zásahu.

(2) Při zásahu dvou nebo více jednotek požární ochrany je velitelem zásahu velitel té jednotky požární ochrany, která zahájila zásah první, kromě případů, kdy převezme řízení zásahu velitel zásahu s přednostním velením.

(3) Při převzetí řízení zásahu musí přebírající oznámit veliteli zásahu, že přebírá velení. Pokud takto nepřevzal velení při zásahu, nemůže vydávat rozkazy.

§ 102

Určování velitele zásahu s přednostním velením

(1) Při určování velitele zásahu s přednostním velením se postupuje podle těchto zásad

1. a) velitel jednotky útvaru Sboru požární ochrany krajského národního výboru má přednost před veliteli jednotek požární ochrany všech druhů na území kraje s výjimkou případu uvedeného v písmenu c),
2. b) velitel jednotky útvaru Sboru požární ochrany okresního národního výboru má přednost před veliteli jednotek závodních požárních útvarů s výjimkou případu uvedeného v písmenu c) a před veliteli dobrovolných jednotek požární ochrany,
3. c) velitel jednotky závodního požárního útvaru má přednost před veliteli dobrovolných jednotek požární ochrany; v případě, že požár je ve vlastní organizaci, má přednost před všemi veliteli jednotek požární ochrany,
4. d) velitel jednotky dobrovolného veřejného požárního sboru má přednost před velitelem jednotky dobrovolného závodního požárního sboru, s výjimkou případu uvedeného v písmenu e),
5. e) velitel jednotky dobrovolného závodního požárního sboru má přednost před velitelem jednotky dobrovolného veřejného požárního sboru v případě, je-li požár ve vlastní organizaci.

(2) Přednostní velení jsou oprávněni kdykoliv převzít náčelníci správ Sboru požární ochrany a jejich zástupci.

(3) Při zásahu dvou nebo více jednotek požární ochrany téhož druhu je povinen převzít velení velitel místně příslušné jednotky požární ochrany; to neplatí, jestliže se jeho jednotka požární ochrany nezúčastňuje zdolávání požáru, zejména s ohledem na stav zdolávání požáru.

(4) Náčelníci správ Sboru požární ochrany a jejich zástupci mohou v závažných případech pověřit řízením zásahu velitele jednotky požární ochrany odchylně od zásad uvedených v odstavci 1.

§ 103

Velení při zásahu v některých zvláštních případech

(1) V zařízeních určených pro obranu vlasti a v objektech Sboru nápravné výchovy zasahuje jednotka požární ochrany jen na vyžádání příslušného velitele, náčelníka nebo funkcionáře.

(2) Při společném zásahu jednotek požární ochrany a vojenských jednotek požární ochrany v objektech uvedených v odstavci 1 je velitelem zásahu velitel vojenské jednotky požární ochrany, pokud se velitelé těchto jednotek nedohodnou jinak.

(3) Při zdolávání požárů v objektech uvedených v odstavci 1 musí velitel jednotky požární ochrany dbát na upozornění a požadavky příslušného velitele, náčelníka nebo funkcionáře těchto objektů. Velitel, náčelník nebo funkcionář objektů uvedených v odstavci 1 je povinen informovat velitele jednotky požární ochrany o všech důležitých skutečnostech potřebných k provedení úspěšného zásahu.

§ 104

Štáb zdolávání požáru

(1) Při velkých a složitých požárech zřizuje velitel zásahu štáb, který je jeho výkonným orgánem pro řízení sil a prostředků při zásahu.

(2) Pro řízení sil a prostředků při složitých a dlouhotrvajících požárech, kde zasahují jednotky požární ochrany z více okresů, zřizuje náčelník správy Sboru požární ochrany krajského národního výboru stálý štáb ke zdolávání požáru.

§ 105

Rozhodování o použití jednotek požární ochrany při mimořádných událostech

O použití jednotek požární ochrany při mimořádných událostech rozhoduje náčelník příslušné správy Sboru požární ochrany, jeho zástupce a v případě jeho nepřítomnosti velitel útvaru Sboru požární ochrany. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je oprávněn rozhodnout operační důstojník (velitel směny).