Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy

§ 1

Základy organizace

Základem vnitřního uspořádání soudů jsou soudní oddělení, která se vytvářejí pro jednotlivé senáty a samosoudce. Administrativní a jiné kancelářské práce pro jedno nebo více oddělení provádí soudní kancelář. Dále jsou zřízeny společné útvary vykonávající úkony pro celý soud.

§ 2

Rozvrh práce

(1) Rozvrh práce vydá předseda soudu nejpozději do konce každého roku pro příští kalendářní rok.

(2) V rozvrhu práce musí být vždy

1. a) jmenovitě určeni soudci a vyšší soudní úředníci, kteří budou působit v jednotlivých soudních odděleních,
2. b) stanoven způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení,
3. c) určeno zastupování jednotlivých soudních oddělení pro případ, že v určeném oddělení věc nemůže být z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti soudce nebo vyloučení soudce anebo z jiných důvodů stanovených zákonem projednána a rozhodnuta,
4. d) určeno zastupování vyšších soudních úředníků působících v jednotlivých soudních odděleních pro případ, že nemohou provést úkony ve věci z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti nebo vyloučení anebo z jiných vážných důvodů.

(3) Způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení musí být stanoven tak, aby nejpozději v den, kdy věc soudu došla, bylo bez využití rejstříků nebo jiných evidenčních pomůcek soudu nepochybné, do kterého soudního oddělení náleží.

(4) Změna rozvrhu práce je účinná ode dne jejího vydání, nebyla-li stanovena její pozdější účinnost.

(5) Rozvrhem práce pro příští kalendářní rok nebo změnou rozvrhu práce nesmí být dotčeno rozdělení věcí, a pokud je to možné, ani zařazení soudců do jednotlivých soudních oddělení, provedené před jejich účinností.

§ 2a

(1) Nemůže-li věc projednat a rozhodnout žádný senát nebo samosoudce určený rozvrhem práce podle § 2, přidělí předseda soudu věc jinému senátu (samosoudci); obdobně postupuje, nemůže-li ve věci provést úkony žádný z vyšších soudních úředníků určených rozvrhem práce.

(2) Brání-li náhlá překážka soudci nebo vyššímu soudnímu úředníku provést ve věci jednotlivé úkony, určí předseda soudu, kdo místo něj potřebné úkony provede.

§ 3

Úkony mimo soudní budovu

(1) Má-li být některý úkon soudu vykonán mimo pracoviště soudu v budově státního orgánu nebo státního ústavu, zařízení, podniku nebo jiné právnické osoby, je nutno úkon předem dohodnout s jejich vedoucím.

(2) Ve vojenských objektech nebo v objektech ozbrojených sborů může soud vykonat úkon jen se svolením příslušného velitele.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se neužije, jde-li o provedení důkazu ohledáním.

(4) Soudní úkony v budovách a místnostech těch osob, které požívají diplomatické výsady a imunity, mohou být provedeny jen potud, pokud to připouští mezinárodní právo. O takových úkonech musí soud včas vyrozumět ministerstvo spravedlnosti České republiky (dále jen „ministerstvo“) a ministerstvo zahraničních věcí a požádat je o vyslání zástupce k takovému úkonu.

§ 4

Okruh soudních pracovníků

Úkoly výkonu soudnictví u okresních a krajských soudů plní soudci, přísedící, justiční čekatelé, vyšší soudní úředníci a zaměstnanci odborného aparátu soudů.

§ 5

(1) Vyšší soudní úředníci a zaměstnanci odborného aparátu soudů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem soudnictví. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru.

(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může vyššího soudního úředníka a zaměstnance odborného aparátu zprostit předseda soudu.

§ 6

Jednoduché úkony konané justičními čekateli, soudními tajemníky a vedoucími soudní kanceláře

(1) Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby v trestních věcech samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony vyhrazené podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):

1. a) dožádání v jednoduchých věcech,
2. b) doručování soudních písemností osobám ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody a sepisování protokolu o tomto úkonu,
3. c) sepisování podání, včetně návrhů a opravných prostředků v jednoduchých věcech,
4. d) rozhodnutí o vrácení věci důležité pro trestní řízení po právní moci rozhodnutí ve věci samé,
5. e) rozhodnutí o povinnosti odsouzeného hradit náklady trestního řízení stanovené paušální částkou a náklady spojené s výkonem vazby, o povinnosti odsouzeného k náhradě nákladů poškozeného a o povinnosti odsouzeného nahradit odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem,
6. f) opatření potřebná k výkonu trestu odnětí svobody,
7. g) rozhodnutí o zápočtu vazby a trestu,
8. h) opatření ve věcech výkonu trestu propadnutí majetku,
9. i) výzva k zaplacení peněžitého trestu nebo pořádkové pokuty a opatření související s prováděním výkonu rozhodnutí o nich,
10. j) opatření potřebná k výkonu jiných uložených trestů,
11. k) opatření k výkonu ochranného léčení, ochranné výchovy a zabrání věci,
12. l) zajišťování podkladů pro rozhodnutí o osvědčení při podmíněném odsouzení nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, podkladů v řízení o výkonu obecně prospěšných prací a podkladů potřebných k rozhodnutí o schválení narovnání, podkladů v řízení o podmíněném propuštění, o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti a od výkonu zbytku trestu zákazu pobytu, podkladů pro rozhodnutí o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody a zahlazení odsouzení,
13. m) vyrozumění o podmíněném propuštění a o zahlazení odsouzení,
14. n) podávání dalších dodatečných zpráv rejstříku trestů,
15. o) rozhodnutí o výši odměny ustanoveného obhájce a o znalečném a tlumočném,
16. p) účast při návštěvách obviněných ve vazbě,
17. q) kontrola korespondence obviněných.

(2) Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných v občanském soudním řízení samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony příslušející podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):

1. a) sepisování jednoduchých podání, včetně návrhů,
2. b) vyřizování dožádání v jednoduchých věcech s výjimkou dožádání ve styku s cizinou,
3. c) úkony při odstraňování vad podání podle § 43 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“),
4. d) řízení o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů,
5. e) úkony při přípravě jednání podle § 114a o. s. ř.,
6. f) vyžádání spisů žalovaného správního orgánu podle § 250d o. s. ř., doručení stejnopisu žaloby žalovanému a nařízení žalovanému, aby se k obsahu žaloby vyjádřil podle § 250e o. s. ř., a vyžádání vyjádření k případnému projednání věci bez nařízení jednání podle § 250f odst. 2 o. s. ř.,
7. g) rozhodování o osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř., nejde-li o rozhodování při jednání,
8. h) rozhodování ve věcech soudních poplatků, nejde-li o rozhodování při jednání,
9. i) rozhodování o vrácení záloh složených v občanském soudním řízení,
10. j) rozhodování v řízení o návrzích na vydání platebního rozkazu, bylo-li výslovně vydání platebního rozkazu navrženo v žalobě,
11. k) úkony a rozhodování v řízení o dědictví, nejde-li o ustanovení správce dědictví nebo jeho části podle § 175e odst. 4 o. s. ř., o postup podle § 175k o. s. ř., o přenechání předluženého dědictví věřitelům k úhradě dluhů podle § 175p odst. 1 o. s. ř., o likvidaci dědictví podle § 175t o. s. ř., o rozvrh výtěžku zpeněžení majetku zůstavitele podle § 175v o. s. ř., o odnětí věci podle § 175zb o. s. ř., o vrácení věci podle § 175zd o. s. ř., o dědictví, jehož obecná cena je vyšší než 5 miliónů Kč, o dědictví, které se nachází v cizině, nebo o dědictví po zůstaviteli, který žil v cizině,
12. l) úkony ve věcech nezletilých, ve věcech určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, v opatrovnických věcech osob zbavených způsobilosti k právním úkonům a osob nepřítomných nebo neznámých, jakož i úkony v těchto věcech směřující k přípravě rozhodnutí soudce vydávaného bez jednání,
13. m) úkony a rozhodování v řízení o úschovách,
14. n) úkony a rozhodování v řízení o umořování listin,
15. o) vyřizování jednoduchých věcí obchodního rejstříku, nadačního rejstříku a rejstříku obecně prospěšných společností (dále jen „obchodní rejstřík“),
16. p) vydávání úředních opisů, výpisů nebo potvrzení,
17. q) úkony soudu podle § 260 odst. 2 o. s. ř.,
18. r) úkony při prohlášení o majetku povinného s výjimkou postupu podle § 260e o. s. ř.,
19. s) výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí s výjimkou odkladu výkonu rozhodnutí podle § 266 o. s. ř. a zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) a h) o. s. ř.,
20. t) úkony v řízení konkursním a vyrovnacím s výjimkou jednání a s výjimkou usnesení o prohlášení konkursu, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, usnesení o zrušení konkursu a rozvrhového usnesení,
21. u) protesty směnek a šeků.

(3) Soudní tajemníci a justiční čekatelé mohou na pověření předsedy soudu provádět v trestním řízení podle pokynů předsedy senátu (samosoudce) i jiné úkony související s výkonem rozhodnutí.

(4) Předseda soudu může pověřit některé zaměstnance odborného aparátu nebo justiční čekatele, jestliže to považuje pro snížení pracovního zatížení soudců bez újmy kvality a hospodárnosti prací za účelné, aby vyhotovovali statistické listy a prováděli v určeném rozsahu další práce v oboru statistiky.

(5) Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby samostatně vykonávali úkony v jiné činnosti soudu podle § 352 o. s. ř.

(6) Předseda senátu (samosoudce), jemuž byla věc přikázána podle rozvrhu práce, dohlíží na to, aby úkony, které vykonává zaměstnanec tím pověřený podle odstavců 1, 2 a 5, byly správně a včas prováděny.

(7) Oprávnění soudních tajemníků podle jiných předpisů není dotčeno.

(8) Vedoucí soudní kanceláře vykonávají vedle dalších úkolů uvedených v jiných ustanoveních samostatně zejména tyto práce:

1. a) sepisují do protokolu podání a ústní prohlášení účastníků řízení o udělení, odvolání nebo výpovědi plné moci, učiněná mimo jednání, a oznamují odvolání nebo výpověď plné moci účastníkům řízení,
2. b) přijímají do protokolu žádosti o osvobození od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.) a o ustanovení zástupce, byla-li žádost podána mimo jednání,
3. c) vyznačují doložku právní moci a doložku vykonatelnosti na stejnopisy rozhodnutí,
4. d) oznamují příslušnému katastrálnímu úřadu, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti nebo návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti.

§ 7

Opravný prostředek proti rozhodnutí justičního čekatele nebo soudního tajemníka

(1) Proti rozhodnutí vydanému justičním čekatelem nebo soudním tajemníkem ve věcech uvedených v § 6 odst. 1 až 3 lze podat opravný prostředek za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu (samosoudce). Podaný opravný prostředek se však předloží nejprve předsedovi senátu (samosoudci), který o něm v občanskoprávních a obchodních věcech rozhodne, má-li za to, že se mu má zcela vyhovět (§ 374 odst. 3 o. s. ř.), v trestních věcech, má-li za to, že se mu má vyhovět a nedotkne-li se změna původního rozhodnutí práv jiné strany trestního řízení [§ 146 odst. 1 trestního řádu (dále jen „tr. ř.“)], jinak jej předloží soudu druhého stupně, aby o něm rozhodl.

(2) Rozhodne-li předseda senátu (samosoudce) o opravném prostředku sám, považuje se i jeho rozhodnutí za rozhodnutí soudu prvního stupně; proti němu přísluší opravný prostředek podle obecných ustanovení o řízení před soudy.

§ 8

Do soudního spisu nebo obchodního rejstříku lze u soudu nahlížet a pořizovat z nich opisy a výpisy v úředních hodinách pod dozorem pověřeného zaměstnance soudu. Místnosti k tomu určené musí být zřetelně označeny a uvedeny na orientační tabuli soudu.