ČÁST PRVNÍ
  1. 360. V § 498 se slovo „československé“ nahrazuje slovem „české“.
  2. 361. V § 505 se doplňuje tato věta: „Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.“.
  3. 362. V § 506 se doplňuje tato věta: „Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.“.
  4. 363. V § 507 se doplňuje tato věta: „Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.“.
  5. 364. V § 528 odstavec 4 zní:

    „(4) Osoba oprávněná domáhat se na základě skladištního listu vydání věci má postavení ukladatele a je povinna na požádání skladovatele potvrdit na skladištním listu převzetí skladované věci, není však povinna platit skladné. Není-li skladné zaplaceno, není skladovatel povinen zboží vydat, uplatní-li zadržovací právo na zboží uloženém ve skladu.“.

  1. 365. V § 528 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

    „(5) Skladištní list musí obsahovat alespoň

    1. a) firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a místo podnikání, popřípadě bydliště skladovatele,
    2. b) firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a místo podnikání, popřípadě bydliště ukladatele,
    3. c) označení a množství, váhu nebo objem uskladněného zboží,
    4. d) údaj, zda skladištní list byl vydán na doručitele nebo na řad s uvedením jména nebo firmy či názvu osoby, na jejíž řad byl vydán,
    5. e) označení místa, kde je zboží uskladněno,
    6. f) dobu, na niž je zboží uskladněno,
    7. g) místo a den vydání skladištního listu a podpis skladovatele.

    (6) Jestliže skladištní list neobsahuje jméno osoby, na jejíž řad je vydán, považuje se za vystavený na řad ukladatele.“.

  1. 366. V § 536 odst. 3 se slova „strany ve smlouvě projeví vůli“ nahrazují slovy „z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran“.
  2. 367. V § 614 odst. 1 písm. a) a b) se před slovo „název“ vkládají slova „firmu nebo“.
  3. 368. V § 622 se na začátek odstavce 4 vkládá nová věta, která zní: „Smlouvou je možno odpovědnost podle předchozích odstavců rozšířit.“.
  4. 369. § 652 zní:

    „§ 652

    Odkaz „§ 652

    (1) Smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv (dále jen „obchody“) nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet.

    (2) Obchodním zástupcem nemůže být

    1. a) osoba, která může jako orgán zavazovat právnickou osobu,
    2. b) společník či člen podle zákona zmocněný zavazovat ostatní společníky nebo členy, nebo
    3. c) likvidátor nebo správce konkursní podstaty či vyrovnací správce.

    (3) Ustanovení o obchodním zastoupení se nepoužijí na

    1. a) obchodní zástupce, jejichž činnost není placena, nebo
    2. b) osoby působící na burze cenných papírů nebo na komoditní burze.

    (4) Smlouva o obchodním zastoupení musí mít písemnou formu.“.

  1. 370. V § 653 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.
  2. 371. V § 655 odstavec 1 zní:

    „(1) Obchodní zástupce je povinen uskutečňovat činnost, k níž je zavázán, poctivě, s vynaložením odborné péče, v dobré víře, je povinen dbát zájmů zastoupeného, jednat v souladu s pověřením a rozumnými pokyny zastoupeného a sdělovat zastoupenému nutné informace, které má k dispozici.“.

  1. 372. Za § 655 se vkládá nový § 655a, který zní:

    „§ 655a

    Odkaz „§ 655a

    (1) Ve vztazích s obchodním zástupcem je zastoupený povinen jednat poctivě a v dobré víře. Zvláště je zastoupený povinen

    1. a) poskytnout zástupci nezbytnou dokumentaci, která se vztahuje k předmětu obchodů, a
    2. b) obstarat zástupci informace nezbytné k plnění závazků ze smlouvy o obchodním zastoupení, zejména v rozumné lhůtě sdělit obchodnímu zástupci, že předpokládá významné snížení rozsahu činnosti oproti tomu, co by mohl zástupce normálně očekávat.

    (2) Zastoupený je povinen informovat obchodního zástupce v přiměřené lhůtě o tom, že přijal, odmítl nebo nesplnil úkon obstaraný zástupcem.“.

  1. 373. V § 658 odstavec 1 zní:

    „(1) Není-li v tomto dílu stanoveno jinak, použijí se na smlouvu o obchodním zastoupení ustanovení o smlouvě o zprostředkování.“.

  1. 374. V § 658 odst. 2 větě první se za slova „jen když se k tomu písemně zavázal“ vkládají slova „a obdrží-li za převzetí ručení zvláštní odměnu“.
  2. 375. V § 659 odstavec 1 zní:

    „(1) Obchodní zástupce má nárok na provizi sjednanou, jinak odpovídající zvyklostem podle místa jeho činnosti a s ohledem na druh zboží, jehož se týká smlouva o obchodním zastoupení. Nejsou-li takové zvyklosti, má obchodní zástupce právo na rozumnou odměnu, která přihlíží ke všem okolnostem uskutečněného úkonu. Každá část odměny, která se mění podle počtu a hodnoty obchodních případů, je považována za složku provize.“.

  1. 376. Za § 659 se vkládají nové § 659a až 659c, které znějí:

    „§ 659a

    Odkaz „§ 659a

    (1) Za úkony uskutečněné po dobu trvání smluvního závazku má zástupce právo na provizi,

    1. a) jestliže byl obchod uzavřen v důsledku jeho činnosti, nebo
    2. b) jestliže obchod byl uzavřen s třetí osobou, kterou před účinností smlouvy o obchodním zastoupení získal jako zákazníka za účelem uskutečňování obchodů tohoto druhu.

    (2) Za úkony uskutečněné během trvání smluvního závazku má obchodní zástupce právo na provizi také v případě, že bylo smluveno výhradní obchodní zastoupení pro určité území nebo okruh osob a jestliže obchod anebo činnost k němu směřující byl uskutečněn se zákazníkem příslušejícím k tomuto území nebo k této skupině osob, nejedná-li se o případ uvedený v § 659 odst. 3.

    § 659b

    Odkaz § 659b
    1. Jde-li o úkony uskutečněné po ukončení smlouvy, má zástupce právo na provizi,
      1. a) jestliže byl úkon uskutečněn především v důsledku činnosti obchodního zástupce, je-li smlouva uzavřena v rozumné lhůtě po ukončení smlouvy, nebo
      2. b) jestliže v souladu s podmínkami uvedenými v § 659a byla objednávka třetí osoby obdržena zastoupeným nebo obchodním zástupcem před ukončením smlouvy.

    § 659c

    Odkaz § 659c

    Obchodní zástupce nemá právo na provizi podle § 659a, jestliže na ni má podle § 659b právo předcházející obchodní zástupce, není-li vzhledem k okolnostem spravedlivé provizi rozdělit mezi oba obchodní zástupce.“.

  1. 377. § 660 zní:

    „§ 660

    Odkaz „§ 660

    (1) Právo na provizi, nebyla-li uzavřena dohoda podle § 661, vzniká v okamžiku, kdy

    1. a) zastoupený splnil závazek ze smlouvy,
    2. b) zastoupený byl povinen splnit závazek na základě smlouvy uzavřené s třetí osobou, nebo
    3. c) třetí osoba splnila závazek ze smlouvy.

    (2) Právo na provizi vzniká nejpozději v okamžiku, kdy třetí osoba splnila svou část závazku nebo byla povinna ji splnit, splnil-li zastoupený svoji část. Jestliže však má třetí osoba splnit svůj závazek až po uplynutí více než šesti měsíců po uzavření obchodu, vzniká obchodnímu zástupci nárok na provizi po uzavření obchodu.

    (3) Provize je splatná nejpozději v poslední den měsíce, který následuje po skončení čtvrtletí, ve kterém na ni vzniklo právo.

    (4) Od ustanovení odstavců 2 a 3 se lze dohodou odchýlit jen ve prospěch obchodního zástupce.

    (5) Je-li základem pro určení provize rozsah splněného závazku třetí osoby, započítává se do tohoto základu i plnění neuskutečněné z důvodů, za něž odpovídá zastoupený.“.

  1. 378. § 662 zní:

    „§ 662

    Odkaz „§ 662

    (1) Právo na provizi zanikne, je-li zřejmé, že smlouva mezi zastoupeným a třetí osobou nebude splněna, a jestliže nesplnění není důsledkem okolností přičitatelných zastoupenému, nestanoví-li smlouva něco jiného.

    (2) Provize, která byla již uhrazena, musí být vrácena, jestliže právo na ni zaniklo podle předchozího odstavce.

    (3) Od ustanovení odstavce 1 se lze dohodou odchýlit jen ve prospěch obchodního zástupce.“.

  1. 379. V § 666 se na konci doplňují tato slova: „(§ 659a odst. 2)“.
  2. 380. V § 667 větě třetí se slova „má se za to, že se prodlužuje její platnost vždy o šest měsíců“ nahrazují slovy „mění se na smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou“.
  3. 381. § 668 zní:

    „§ 668

    Odkaz „§ 668

    (1) Smlouva je sjednána na dobu neurčitou, stanoví-li to smlouva nebo neobsahuje-li smlouva ustanovení o době, na kterou byla uzavřena, nebo nevyplývá-li omezení z účelu smlouvy.

    (2) Smlouva sjednaná na dobu neurčitou může být ukončena kteroukoliv ze stran výpovědí.

    (3) Délka výpovědní lhůty je jeden měsíc pro první rok, dva měsíce pro druhý rok, tři měsíce pro třetí a další roky trvání smluvního závazku. Strany nemohou dohodnout kratší výpovědní lhůtu.

    (4) Jestliže smluvní strany dohodnou delší výpovědní lhůty, než jaké stanoví odstavec 3, nesmí být lhůta, kterou je vázán zastoupený, kratší než lhůta, kterou musí dodržet obchodní zástupce.

    (5) Nedohodly-li strany něco jiného, musí výpovědní lhůta skončit ke konci kalendářního měsíce.

    (6) Předchozí odstavce se použijí i na smlouvy uzavřené na dobu určitou, které se změnily ve smlouvy na dobu neurčitou podle § 667, s tím, že výpovědní lhůta bude počítána s přihlédnutím k uplynulé určité době trvání smluvního závazku, která předcházela přeměně na smlouvu na dobu neurčitou.“.

  1. 382. § 669 zní:

    „§ 669

    Odkaz „§ 669

    Právo na odškodnění

    (1) Obchodní zástupce má v případě ukončení smlouvy právo na odškodnění, jestliže

    1. a) zastoupenému získal nové zákazníky nebo rozvinul významně obchod s dosavadními zákazníky a zastoupený má dosud podstatné výhody vyplývající z obchodů s nimi, a
    2. b) placení tohoto odškodnění je spravedlivé, jsou-li vzaty v úvahu všechny okolnosti, zejména provize, kterou obchodní zástupce ztrácí a která vyplývá z obchodů uskutečněných s těmito zákazníky; tyto okolnosti zahrnují také použití nebo nepoužití konkurenční doložky ve smyslu § 672a.

    (2) Výše odškodnění nesmí překročit roční provizi vypočítanou z ročního průměru odměn získaných zástupcem během posledních pěti let, a trvala-li smlouva dobu kratší než pět let, musí být vypočítáno z průměru za celé smluvní období.

    (3) Přiznání odškodnění nezbavuje obchodního zástupce práva na náhradu škody.

    (4) Právo na odškodnění vznikne rovněž, jestliže ukončení smlouvy nastane na základě úmrtí obchodního zástupce.

    (5) Obchodní zástupce ztrácí právo na odškodnění podle odstavce 1, jestliže neoznámí zastoupenému do jednoho roku od ukončení smlouvy, že uplatňuje svá práva.

    (6) Strany se nemohou před uplynutím smluvené doby platnosti smlouvy dohodnout odchylně od předchozích odstavců v neprospěch obchodního zástupce.“.

  1. 383. Za § 669 se vkládá nový § 669a, který zní:

    „§ 669a

    Odkaz „§ 669a

    (1) Právo na odškodnění podle § 669 nevznikne,

    1. a) jestliže zastoupený ukončil smlouvu pro takové porušení smluvního závazku obchodním zástupcem, které by opravňovalo k odstoupení od smlouvy,
    2. b) jestliže obchodní zástupce ukončil smlouvu, není-li toto ukončení odůvodněno okolnostmi na straně zastoupeného nebo není-li odůvodněno věkem, invaliditou nebo nemocí obchodního zástupce, jestliže od něj pokračování v činnosti nelze rozumně požadovat, nebo
    3. c) jestliže podle dohody se zastoupeným obchodní zástupce převede práva a povinnosti ze smlouvy o obchodním zastoupení na třetí osobu.

    (2) Strany se nemohou před uplynutím smluvené doby platnosti smlouvy dohodnout v neprospěch obchodního zástupce odchylně od předchozího odstavce.“.

  1. 384. V § 670 se věta druhá zrušuje.
  2. 385. § 671 se zrušuje.
  3. 386. Za § 672 se vkládá nový § 672a, který zní:

    „§ 672a

    Odkaz „§ 672a

    Konkurenční doložky

    (1) Ve smlouvě o obchodním zastoupení je možno písemně dohodnout, že obchodní zástupce nesmí po stanovenou dobu, nejdéle však 2 roky po ukončení smlouvy, na stanoveném území nebo vůči stanovenému okruhu osob na tomto území vykonávat na vlastní nebo na cizí účet činnost, která byla předmětem obchodního zastoupení, nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného.

    (2) Konkurenční doložka odporující podmínkám uvedeným v odstavci 1 je neplatná.

    (3) V případě pochybností může soud konkurenční doložku, která by omezovala zástupce více, než kolik vyžaduje potřebná míra ochrany zastoupeného, omezit nebo prohlásit za neplatnou.“.

  1. 387. V § 673 odstavec 1 zní:

    „(1) Smlouvou o tichém společenství se zavazuje tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje k placení části čistého zisku po odečtení povinného přídělu do rezervního fondu, je-li podnikatel povinen tento fond vytvářet, vyplývající z podílu tichého společníka na výsledku podnikání. Ve smlouvě o tichém společenství musí být dohodnut rozsah účasti tichého společníka na zisku a ztrátě stejný.“.

  1. 388. V § 675 se slovo „roční“ zrušuje.
  2. 389. V § 676 se slovo „roční“ zrušuje.
  3. 390. V 678 odst. 2 písm. a) se slova „v obchodním jménu“ nahrazují slovy „ve firmě“.
  4. 391. V § 679 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
    1. „f) prohlášením konkursu na majetek tichého společníka; ustanovení § 148 odst. 3 se použije přiměřeně.“.
  1. 392. Za § 679 se vkládá nový § 679a, který zní:

    „§ 679a

    Odkaz „§ 679a

    Před uplynutím doby stanovené pro trvání tichého společenství je možno domáhat se u soudu zrušení závazků z této smlouvy, jsou-li pro to důležité důvody. To platí i pro smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.“.

  1. 393. § 680 zní:

    „§ 680

    Odkaz „§ 680

    Podnikatel je povinen vrátit tichému společníkovi vklad zvýšený nebo snížený o jeho podíl na výsledku podnikání.“.

  1. 394. V § 722 odst. 1 písm. c) se před slovo „jméno“ vkládají slova „firmu, název nebo“.
  2. 395. V § 738 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.
  3. 396. V § 756 se slova „Českou a Slovenskou Federativní Republikou“ nahrazují slovy „Českou republikou“.
  4. 397. V § 758 odst. 1 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.
  5. 398. V § 759 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.
  6. 399. V § 762 odstavec 2 zní:

    „(2) Ustanovení § 187 odst. 1 písm. c), 191, § 211 odst. 1, § 211 odst. 3, § 215 a § 216 odst. 1 tohoto zákona se nepoužijí, rozhodne-li Česká národní banka o snížení základního kapitálu banky podle zvláštního právního předpisu.“.

  1. 400. § 770 zní:

    „§ 770

    Odkaz „§ 770

    Vláda České republiky stanoví nařízením rozsah a způsob zveřejňování údajů vyžadovaných tímto zákonem a podrobnosti o způsobu dokládání skutečností zapisovaných do obchodního rejstříku.“.

  1. 401. V § 771 se zrušuje odstavec 2 a označení dosavadního odstavce 1.