Vyhláška o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí

§ 13

(1) Jsou-li zvířata těch druhů, na něž se nevztahuje zvláštní právní předpis,¹³) předváděna ke kontrole na pohraniční veterinární stanici

1. a) České republiky jako členského státu určení, podstupují na této stanici všechny veterinární kontroly uvedené v § 4;
2. b) České republiky, která není členským státem určení, provádí se na této stanici s předchozím souhlasem Státní veterinární správy
   1. 1. všechny veterinární kontroly uvedené v § 4 jménem členského státu určení, aby bylo zajištěno zejména splnění jeho veterinárních požadavků, anebo
   2. 2. na základě dohody Státní veterinární správy s příslušným úřadem členského státu určení, v případě potřeby i příslušného úřadu tranzitního členského státu, popřípadě příslušných úřadů tranzitních členských států, pouze kontrola dokladů a kontrola totožnosti uvedené v § 4 odst. 2, zatímco fyzická kontrola uvedená v § 4 odst. 3 se provádí v členském státě určení. V tomto případě však mohou zvířata opustit pohraniční veterinární stanici, v níž se provádějí kontrola dokladů a kontrola totožnosti, pouze v zapečetěných vozidlech poté, co úřední veterinární lékař
      1. aa) vyznačil na opisu veterinárního osvědčení, a pokud se zásilka zvířat dělí, na opisech veterinárního osvědčení provázejících zvířata, že zvířata prošla příslušnou pohraniční veterinární stanicí a že byla provedena pohraniční veterinární kontrola,
      2. bb) uvědomil prostřednictvím systému výměny informací podle zvláštního právního předpisu⁴) příslušný úřad místa určení, podle potřeby i příslušný úřad tranzitního členského státu, popřípadě příslušné úřady tranzitních členských států, že zvířata prošla příslušnou pohraniční veterinární stanicí,
      3. cc) uvědomil příslušné celní orgány, k nimž je pohraniční veterinární stanice místně příslušná, o tom, že zvířata mohou být propuštěna.

(2) Jde-li o zvířata určená k poražení, je možno postupovat pouze způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. b) bodě 1.

(3) O postupu podle odstavce 1 písm. b) bodu 2 uvědomí v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Státní veterinární správa Komisi a členské státy.

§ 14

(1) Jde-li o dovoz zvířat, pro něž sice byly dovozní podmínky harmonizovány na úrovni Evropské unie, jež však pocházejí z třetí země, pro niž ještě nebyly stanoveny jednotné veterinární podmínky,

1. a) musí být zvířata
   1. 1. chována v třetí zemi, z níž jsou odesílána, nejméně po dobu, odpovídající lhůtám stanoveným zvláštním právním předpisem,¹⁰)
   2. 2. podrobena veterinárním kontrolám podle § 4;

1. b) nesmí zvířata opustit pohraniční veterinární stanici nebo karanténní středisko, pokud veterinární kontroly podle písmene a) bodu 2 neprokážou, že zvířata
   1. 1. splňují – bez dotčení zvláštních požadavků vztahujících se na příslušnou třetí zemi v souvislosti s nákazami, které se na území členských států nevyskytují – veterinární požadavky uplatňované při obchodování se zvířaty daných druhů podle zvláštních právních předpisů,²) nebo
   2. 2. splňují – v souvislosti s jednou nebo více konkrétními nákazami – podmínky vzájemného uznávání rovnocennosti požadavků příslušné třetí země a požadavků Evropské unie,
   3. 3. vyhovují, pokud Česká republika jako členský stát určení využívá zvláštní veterinární záruky uvedené ve zvláštním právním předpisu,¹⁴) požadavkům stanoveným pro obchodování s nimi v rámci Evropské unie,
   4. 4. budou poté, co projdou pohraniční veterinární stanicí, přepravena přímo na jatky, pokud se jedná o jatečná zvířata, anebo do hospodářství určení, pokud se jedná o plemenná nebo užitková zvířata či o živočichy vodního hospodářství.

(2) Nejsou-li zvířata uvedená v § 13 určena k uvedení do oběhu na území České republiky, ač na něm byly provedeny veterinární kontroly uvedené v § 4, postupuje se podle § 12, zejména pokud se týká vydávání osvědčení o průchodu přes hranice.

(3) Plemenná a užitková zvířata zůstanou na místě určení pod státním veterinárním dozorem. Po uplynutí pozorovací doby, jež byla stanovena Komisí, mohou být uvedena do oběhu v rámci Evropské unie za podmínek uvedených ve zvláštním právním předpisu.¹⁰)

(4) Jatečná zvířata podléhají na jatkách právním předpisům, které upravují porážení jatečných zvířat daného druhu.

(5) Nesplňují-li zvířata požadavky uvedené v odstavci 1, nesmí opustit pohraniční veterinární stanici nebo karanténní středisko; v tomto případě se postupuje podle § 18.

§ 15

Karanténa dovážených zvířat

(1) Mají-li být zvířata dovážená z třetí země umístěna v karanténním středisku, může jejich karanténa probíhat v karanténním středisku

1. a) třetí země původu, schváleném a kontrolovaném Komisí, jde-li o jinou nákazu než o kulhavku a slintavku, newcastleskou chorobu nebo vzteklinu,
2. b) na území České republiky, které splňuje požadavky uvedené v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(2) Nařídí-li úřední veterinární lékař odpovědný za pohraniční veterinární stanici umístění zvířat v karanténě, musí tato karanténa proběhnout způsobem a za podmínek odpovídajících nebezpečí zjištěnému tímto úředním veterinárním lékařem

1. a) na samotné pohraniční veterinární stanici nebo v její bezprostřední blízkosti, nebo
2. b) v hospodářství určení, nebo
3. c) v karanténním středisku, které se nachází v blízkosti hospodářství určení.

§ 16

Tranzit zvířat z třetích zemí

(1) Jde-li o veterinární kontrolu tranzitu zvířat z jedné třetí země do jiné třetí země přes území České republiky, přihlíží úřední veterinární lékař pohraniční veterinární stanice také k tomu, zda

1. a) tento tranzit byl – v případě potřeby – již dříve povolen příslušným úřadem tranzitního členského státu, popřípadě příslušnými úřady tranzitních členských států;
2. b) veterinární kontroly podle § 4 prokázaly, popřípadě až poté, co zvířata prošla karanténním střediskem, že zvířata splňují požadavky zákona a této vyhlášky, anebo – jde-li o zvířata uvedená ve zvláštním právním předpisu¹³) – že splňují veterinární záruky, které byly Komisí uznány jako přinejmenším rovnocenné uvedeným požadavkům.

(2) Koňovití přemísťovaní z jedné třetí země do jiné třetí země musí být provázeni „Průvodním osvědčením pro přepravu koňovitých z jedné třetí země do jiné“.

(3) Úřední veterinární lékař pohraniční veterinární stanice oznámí prostřednictvím počítačové sítě Animo¹⁵) příslušnému úřadu tranzitního členského státu, popřípadě tranzitních členských států, a pohraniční veterinární stanici, kterou zvířata opouštějí území Společenství, že zvířata prošla příslušnou pohraniční veterinární stanicí.

(4) Tranzit zvířat podle odstavce 1 probíhá v souladu s odpovídajícím celním tranzitním postupem stanoveným celními právními předpisy.

§ 17

(1) Prokáže-li pohraniční veterinární kontrola, že některé zvíře nevyhovuje dovozním podmínkám, anebo že některé zvíře toho druhu, pro který dosud nebyly dovozní podmínky harmonizovány na úrovni Evropské unie, nesplňuje požadavky České republiky, popřípadě prokáže-li pohraniční veterinární kontrola jinou nesrovnalost, postupují orgány provádějící tuto kontrolu v souladu s § 35, popřípadě i s § 49 odst. 1 písm. d), § 54 odst. 1 zákona.

(2) Dojde-li k odeslání zásilky zvířat zpět mimo území Společenství, úřední veterinární lékař pohraniční veterinární stanice předá příslušné informace o této změně cesty zásilky způsobem uvedeným v § 4 odst. 3 písm. d) větě druhé.

(3) Nelze-li odeslat zásilku zvířat zpět zejména se zřetelem na pohodu zvířat, úřední veterinární lékař může

1. a) povolit po prohlídce zvířat před porážkou jejich poražení pro účely výživy lidí v souladu s právními předpisy, které upravují porážení jatečných zvířat daného druhu, a není-li to možné,
2. b) nařídit poražení zvířat k jiným účelům než k výživě lidí, anebo jejich utracení a neškodné odstranění, popřípadě i další zpracování kadáverů. V tomto případě úřední veterinární lékař také určí podmínky pro kontrolu využití takto získaných produktů.

(4) V souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Státní veterinární správa informuje Komisi o případech uvedených v odstavci 3.

§ 18

(1) V případě podezření, že nejsou dodržovány požadavky stanovené touto vyhláškou, anebo v případě pochybností o totožnosti zvířete, provede úřední veterinární lékař pohraniční veterinární stanice jakékoli veterinární kontroly, které považuje za vhodné.

(2) Bylo-li pohraniční veterinární kontrolou zjištěno porušení dovozních podmínek, zejména bylo-li zjištěno, že veterinární osvědčení nebo jiný doklad neodpovídá skutečnému stavu zvířat, že identifikační označení zvířat neodpovídají zvláštním právním předpisům,⁹) že zvířata nebyla předvedena k prohlídce na pohraniční veterinární stanici nebo že nebyla zaslána do původně zamýšleného místa určení, uplatňují se sankce podle zákona.

§ 19

(1) Vyskytne-li se nebo šíří-li se na území některé třetí země nákaza uvedená v příloze č. 1 k zákonu, nemoc přenosná ze zvířat na člověka nebo jiné onemocnění či jiná možná příčina závažného ohrožení zdraví zvířat nebo lidí, anebo vyžaduje-li to jiný závažný veterinární důvod, může Státní veterinární správa požádat Komisi o přijetí vhodného opatření, týkajícího se dovozu zvířat z celého území této třetí země nebo z některé její části.

(2) Prokáže-li některá z veterinárních kontrol uvedených v této vyhlášce, že zásilka zvířat může představovat ohrožení zdraví zvířat nebo lidí, krajská veterinární správa

1. a) nařídí v souladu s § 49 odst. 1 písm. d), § 54 odst. 1 zákona utracení zvířat a neškodné odstranění, popřípadě i další zpracování kadáverů,
2. b) informuje neprodleně způsobem uvedeným v § 4 odst. 3 písm. d) větě druhé všechny ostatní pohraniční veterinární stanice, Komisi a Státní veterinární správu o zjištěných skutečnostech a o původu zvířat, jichž se tyto skutečnosti týkají.

(3) Státní veterinární správa může vyhlásit v souladu s § 48 odst. 1 písm. c), § 54 odst. 1 zákona mimořádná veterinární opatření, týkající se vztahů k třetí zemi, z níž přichází zásilka zvířat uvedená v odstavci 1. Jestliže tak učiní, informuje o tom Komisi a ostatní členské státy.

§ 20

(1) Zjistí-li orgány státního veterinárního dozoru v místě určení zvířat dovážených z třetí země, že na pohraniční veterinární stanici jiného členského státu nejsou dodržovány předpisy Evropských společenství upravující dovoz a tranzit zvířat z třetích zemí, uvědomí o tom Státní veterinární správa neprodleně příslušný úřad tohoto členského státu s tím, aby ji informoval o výsledcích svého šetření, přijatých opatřeních a jejich důvodech. Nepovažuje-li Státní veterinární správa tato opatření za dostatečná, učiní je předmětem společného jednání o možnostech a prostředcích nápravy.

(2) O opakovaném pochybení uvědomí Státní veterinární správa Komisi a členské státy.

(3) Státní veterinární správa může požádat členský stát uvedený v odstavci 1, aby po dobu šetření Komise posílil veterinární kontroly na příslušné pohraniční veterinární stanici, popřípadě v příslušném karanténním středisku. Zároveň může být posílena v České republice veterinární kontrola dovážených zvířat, která přicházejí z těchto míst.

(4) Provádí-li Komise svými odborníky veterinární kontroly na místě za účelem ověření, zda schválená pohraniční veterinární stanice nebo schválené karanténní středisko splňuje podmínky stanovené v přílohách č. 3, 4 a 6 k této vyhlášce, poskytuje jí Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona veškerou součinnost a pomoc k plnění uvedených úkolů, o kterou ji uvedení odborníci požádají.

(5) Provádí-li Komise svými odborníky veterinární kontroly na místě v třetích zemích, z nichž nebo z jejichž částí se dovážejí na území Společenství skot, prasata a čerstvé maso za účelem ověření, zda jsou dodržovány požadavky stanovené zvláštními právními předpisy,¹⁶) poskytuje jí Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona potřebnou součinnost, spočívající zejména ve spoluúčasti veterinárních odborníků České republiky na těchto kontrolách.

§ 21

Ve zprávě odesílané prostřednictvím počítačové sítě Animo¹⁵) v případě vývozu zvířat se v kolonce určené pro poznámky uvádí název třetí země určení. Tato zpráva se odesílá příslušným úřadům místa určení a tranzitního členského státu, popřípadě tranzitních členských států.

§ 22

Účinnost