zákon o finančních konglomerátech

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie¹¹) a upravuje výkon doplňkového dohledu nad regulovanými osobami působícími ve finančních konglomerátech (§ 4), vztahy mezi orgány pověřenými výkonem dohledu nad jednotlivými sektory finančního trhu a povinnosti osob působících ve finančním konglomerátu.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. a) bankou banka nebo zahraniční banka podle zákona upravujícího činnost bank,
2. b) pojišťovnou tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu nebo pojišťovna z třetího státu podle zákona upravujícího pojišťovnictví,
3. c) zajišťovnou tuzemská zajišťovna, zajišťovna z jiného členského státu, zajišťovna z třetího státu nebo zajišťovací účelová osoba podle zákona upravujícího pojišťovnictví,
4. d) obhospodařovatelem standardního fondu obhospodařovatel standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu; samosprávný investiční fond se pro účely tohoto zákona za obhospodařovatele standardního fondu nepovažuje,
5. e) obhospodařovatelem investičních fondů velkého rozsahu obhospodařovatel speciálního fondu, zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem, fondu kvalifikovaných investorů nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného s fondem kvalifikovaných investorů, který je oprávněn přesáhnout rozhodný limit podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, nebo který má srovnatelné oprávnění podle práva svého domovského státu nebo referenčního členského státu určeného v souladu s čl. 37 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU,
6. f) obchodníkem s cennými papíry obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo zahraniční osoba oprávněná poskytovat investiční služby ve státě svého sídla, která není bankou, podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
7. g) regulovanou osobou
   1. 1. banka,
   2. 2. spořitelní a úvěrní družstvo,
   3. 3. pojišťovna,
   4. 4. zajišťovna,
   5. 5. obchodník s cennými papíry,
   6. 6. obhospodařovatel standardního fondu, nebo
   7. 7. obhospodařovatel investičních fondů velkého rozsahu,

1. h) ovládající osobou ovládající osoba podle zákona upravujícího pojišťovnictví,
2. i) ovládanou osobou ovládaná osoba podle zákona upravujícího pojišťovnictví,
3. j) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, včetně ovládání, se vždy považuje za podstatný vliv,
4. k) smíšenou finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která není regulovanou osobou a která společně s jí ovládanými osobami, z nichž je alespoň jedna regulovanou osobou se sídlem na území členského státu, a jinými osobami tvoří finanční konglomerát,
5. l) skupinou seskupení, které se skládá z
   1. 1. ovládající osoby, jí ovládaných osob, nebo dalších přidružených osob, nebo
   2. 2. ovládající osoby, jí ovládaných osob, dalších přidružených osob, osob propojených s některou z těchto osob vztahem jednotného řízení, nebo osob, u nichž většina členů jejich statutárních, řídících nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období osoby, které jsou ve statutárních, řídících nebo dozorčích orgánech některé z osob uvedených v bodu 1,

   včetně jakékoliv její podskupiny,

1. m) úzkým propojením
   1. 1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob na druhé osobě vykonává podstatný vliv, nebo
   2. 2. vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba,

1. n) nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím ovládané osoby nebo ovládaných osob,
2. o) dohledem dohled vykonávaný podle zvláštního právního předpisu nebo zahraniční právní úpravy nad osobou ve finančním sektoru,
3. p) orgánem dohledu orgán členského státu, který vykonává dohled nad regulovanou osobou na individuálním základě nebo konsolidovaném základě; za dohled na konsolidovaném základě se pro účely tohoto zákona považuje též dohled nad činností pojišťoven nebo zajišťoven ve skupině,
4. q) příslušným orgánem dohledu
   1. 1. orgán dohledu členského státu vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad regulovanou osobou ve finančním konglomerátu (§ 4),
   2. 2. koordinátor (§ 13), je-li orgánem dohledu odlišným od orgánu dohledu uvedeného v bodu 1, nebo
   3. 3. jiný orgán dohledu podle uvážení orgánů dohledu uvedených v bodech 1 a 2; při tomto uvážení tyto orgány dohledu přihlédnou především k tržnímu podílu regulovaných osob ve finančním konglomerátu v jiných členských státech, zejména pokud přesáhne 5 %, a k významu regulované osoby se sídlem v jiném členském státě v rámci finančního konglomerátu, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie jinak; při výpočtu tržního podílu pro účely tohoto zákona se použije součet bilančních sum osob v bankovním sektoru nebo sektoru investičních služeb a hrubé předepsané pojistné v sektoru pojišťovnictví,

1. r) povolením licence povolení nebo jiný správní akt opravňující osobu k výkonu regulované činnosti,
2. s) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor,
3. t) třetím státem stát, který není členským státem,
4. u) koncentrací rizik veškerá rizika možné ztráty, jimž jsou vystaveny osoby ve finančním konglomerátu, která jsou natolik významná, aby ohrozila platební schopnost nebo finanční situaci regulovaných osob ve finančním konglomerátu; tyto ztráty mohou být způsobeny v důsledku působení úvěrového rizika, investičního rizika, pojistného rizika, tržního rizika, jiných rizik nebo jejich kombinací nebo jejich vzájemným působením,
5. v) operacemi v rámci skupiny veškeré obchody a jiná jednání, na jejichž základě regulované osoby, které jsou členy finančního konglomerátu, spoléhají, že jiné regulované nebo neregulované osoby ve stejné skupině nebo jakákoliv osoba spjatá se členy této skupiny úzkým propojením splní přímo nebo zprostředkovaně určitý závazek bez ohledu na úplatnost tohoto závazku.

§ 3

Finanční sektor

(1) Do finančního sektoru se zahrnují smíšené finanční holdingové osoby a osoby z bankovního sektoru, sektoru pojišťovnictví a sektoru investičních služeb.

(2) Do bankovního sektoru se zahrnují banky, spořitelní a úvěrní družstva, finanční instituce a podniky pomocných bankovních služeb podle zákona upravujícího činnost bank, s výjimkou obchodníků s cennými papíry a osob, které tvoří sektor pojišťovnictví podle odstavce 3.

(3) Do sektoru pojišťovnictví se zahrnují pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací holdingové osoby podle zákona upravujícího pojišťovnictví.

(4) Do sektoru investičních služeb se zahrnují obchodníci s cennými papíry a finanční instituce podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, které se nezahrnují do bankovního sektoru nebo do sektoru pojišťovnictví.

§ 4

Vymezení finančního konglomerátu

(1) Finančním konglomerátem je skupina nebo podskupina, pokud

1. a) v čele skupiny nebo podskupiny je
   1. 1. regulovaná osoba, která buď ovládá osobu ve finančním sektoru, nebo je osobou, která vykonává podstatný vliv v osobě ve finančním sektoru, nebo je osobou propojenou s jinou osobou ve finančním sektoru vztahem jednotného řízení, nebo je osobou, u které většinu členů statutárních, řídících nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období stejné osoby, které jsou statutárními, řídícími nebo dozorčími orgány nebo jejich členy jiné osoby ve finančním sektoru, nebo
   2. 2. osoba, která není regulovanou osobou, přičemž činnost skupiny nebo podskupiny probíhá převážně ve finančním sektoru,

1. b) alespoň jedna osoba ve skupině nebo podskupině je součástí sektoru pojišťovnictví a alespoň jedna osoba ve skupině nebo podskupině je součástí bankovního sektoru nebo sektoru investičních služeb a
2. c) souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině nebo podskupině a souhrn činností sektoru bankovního a sektoru investičních služeb ve skupině nebo podskupině jsou významné.

(2) Činnost skupiny nebo podskupiny probíhá převážně ve finančním sektoru, jestliže její poměr bilančních sum přesahuje hodnotu 0,4.

(3) Poměrem bilančních sum se rozumí podíl, v jehož čitateli je součet bilančních sum osob ve skupině nebo podskupině, které jsou součástí finančního sektoru, a ve jmenovateli součet bilančních sum všech osob ve skupině nebo podskupině.

§ 5

(1) Souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností sektoru bankovního a investičních služeb ve skupině je významný, jestliže váha významnosti v sektoru pojišťovnictví přesahuje hodnotu 0,1 a váha významnosti v sektorech bankovním a investičních služeb přesahuje také hodnotu 0,1.

(2) Váhou významnosti se rozumí aritmetický průměr

1. a) podílu, v jehož čitateli je součet bilančních sum osob ve skupině, které jsou buď součástí bankovního sektoru a sektoru investičních služeb, nebo sektoru pojišťovnictví, a ve jmenovateli součet bilančních sum osob ve skupině, které jsou součástí finančního sektoru, a
2. b) podílu, v jehož čitateli je součet minimálních kapitálových požadavků nebo solventnostních kapitálových požadavků, které musí podle zvláštních právních předpisů dosáhnout osoby ve skupině, které jsou buď součástí bankovního sektoru a sektoru investičních služeb, nebo sektoru pojišťovnictví, a ve jmenovateli součet minimálních kapitálových požadavků a solventnostních kapitálových požadavků, které musí podle zvláštních právních předpisů dosáhnout osoby ve skupině, které jsou součástí finančního sektoru.

(3) Nejméně významným sektorem ve skupině se rozumí sektor podle § 3 odst. 2 až 4 s nejmenší váhou významnosti a nejvýznamnějším sektorem ve skupině se rozumí sektor s největší váhou významnosti. Pro účely určení významnosti sektoru ve skupině se bankovní sektor a sektor investičních služeb považují za jeden sektor.

(4) Pro potřeby výpočtu váhy významnosti podle odstavce 2 se obhospodařovatel standardního fondu a obhospodařovatel investičních fondů velkého rozsahu přičítají k tomu sektoru, do kterého ve skupině náleží. Pokud nenáleží výhradně k jednomu sektoru, přičítají se k nejméně významnému sektoru ve skupině.

(5) Souhrn činností finančního sektoru ve skupině se rovněž považuje za významný, jestliže součet bilančních sum (§ 7) osob ve skupině, které jsou součástí nejméně významného sektoru, přesahuje 6 000 000 000 eur.

(6) Pokud skupina nesplňuje jednu z podmínek podle odstavců 1 a 5, mohou se příslušné orgány dohledu dohodnout, že nebudou tuto skupinu považovat za finanční konglomerát, nebo že tato skupina nebude podléhat požadavkům kladeným tímto zákonem na systém řízení rizik a koncentrace rizik na úrovni finančního konglomerátu, operace v rámci skupiny a vnitřní řídící a kontrolní systém, nebo některým z nich, jestliže podle názoru těchto příslušných orgánů dohledu není vztažení povinností stanovených tímto zákonem na tuto skupinu potřebné, vhodné nebo by bylo zavádějící.

(7) Příslušné orgány dohledu oznámí rozhodnutí podle odstavce 6 ostatním orgánům dohledu a toto rozhodnutí zveřejní; v případech zřetele hodných lze od povinnosti zveřejnění upustit.

§ 6

(1) Pokud již finanční konglomerát podléhá doplňkovému dohledu (§ 10) a jestliže poměr bilančních sum (§ 7) poklesne pod hodnotu 0,4 nebo váha významnosti některého sektoru poklesne pod 0,1, potom se pro 3 následující roky použije pro poměr bilančních sum (§ 7) hodnota 0,35 nebo pro váhu významnosti příslušného sektoru hodnota 0,08.

(2) Pokud již finanční konglomerát určený podle § 5 odst. 5 podléhá doplňkovému dohledu a jestliže součet bilančních sum (§ 7) osob ve skupině, které jsou součástí nejméně významného sektoru, poklesne pod 6 000 000 000 eur, potom se pro 3 následující roky použije pro určení významnosti souhrnu činností příslušného sektoru ve skupině hodnota 5 000 000 000 eur.

(3) Koordinátor (§ 13) po dohodě s ostatními příslušnými orgány dohledu může rozhodnout, že se upustí od použití odstavců 1 a 2.

§ 7

Bilanční suma

Bilanční sumou používanou při výpočtech podle tohoto zákona se rozumí celková aktiva snížená o oprávky a opravné položky. Zjišťuje se z konsolidované účetní závěrky; neexistuje-li konsolidovaná účetní závěrka, sečtou se bilanční sumy zjištěné v účetních závěrkách osob, které jsou součástí skupiny, s tím, že bilanční suma přidružené osoby se bere v úvahu v poměru odpovídajícímu podílu nebo podílům, které v přidružené osobě mají osoby, které jsou součástí skupiny.

§ 8

(1) Příslušné orgány dohledu mohou v případech zřetele hodných a na základě vzájemné dohody bilanční sumy při výpočtu poměru bilančních sum podle § 4 a 5 a váhy významnosti příslušného sektoru nahradit nebo doplnit strukturou výnosů, hodnotou podrozvahových operací, celkovou hodnotou aktiv ve správě, jejich kombinací, anebo všemi těmito ukazateli současně.

(2) Při určování, zda činnost skupiny probíhá převážně ve finančním sektoru a zda souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností bankovního sektoru a sektoru investičních služeb ve skupině jsou významné, příslušné orgány dohledu na návrh koordinátora (§ 13) po vzájemné dohodě

1. a) nemusí přihlížet k osobám, které podle rozhodnutí koordinátora (§ 13) nemusí být zahrnuty do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, s výjimkou osob, které přemístily svoje sídlo z členského státu do třetího státu se záměrem obcházení regulatorních požadavků pro jejich činnost nebo požadavků doplňkového dohledu platných na území Evropské unie,
2. b) mohou brát v úvahu splnění kritérií uvedených v § 4 odst. 2 a v § 5 odst. 1 za poslední 3 roky; tento postup se nepoužije, pokud v tomto období došlo k významným změnám ve struktuře skupiny, nebo
3. c) nemusí přihlížet k jedné nebo více přidruženým osobám zahrnutým do menšího sektoru ve skupině, pokud je toto zahrnutí rozhodující pro určení skupiny jako finančního konglomerátu a tato přidružená osoba nebo tyto přidružené osoby společně nejsou významné pro účely doplňkového dohledu.

(3) Příslušné orgány dohledu alespoň jednou ročně přezkoumají výjimky z doplňkového dohledu stanovené na základě jejich vzájemné dohody podle § 5 a kvantitativní opatření podle § 5, 6 a 8.

§ 9

Určení skupiny jako finančního konglomerátu

(1) Pokud orgán dohledu na základě informací získaných při výkonu dohledu má za to, že regulovaná osoba, které udělil povolení, je členem skupiny, která by mohla být finančním konglomerátem, který dosud nebyl určen, informuje o tom orgány dohledu, které vykonávají dohled nad regulovanými osobami ve skupině a Společný výbor evropských orgánů dohledu podle přímo použitelných předpisů Evropské unie, případně též jiné orgány dohledu. Tyto orgány dohledu určí,

1. a) který z nich bude koordinátorem (§ 13) v případě, že tato skupina bude určena jako finanční konglomerát,
2. b) zda skupina je finančním konglomerátem.

(2) Má-li být koordinátorem pro dotčenou skupinu orgán dohledu z České republiky, potom se na řízení o určení finančního konglomerátu vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely řízení o určení, zda je skupina finančním konglomerátem podle tohoto zákona, si účastníci tohoto řízení, kterými jsou osoby ve skupině, zvolí společného zmocněnce, kterým může být i právnická osoba. Do doby, než si zvolí společného zmocněnce, má jeho postavení ovládající osoba v čele této skupiny nebo, pokud není v čele této skupiny ovládající osoba, regulovaná osoba s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru ve skupině; této osobě se zároveň vždy doručuje rozhodnutí ve věci. Řízení o určení finančního konglomerátu se zahajuje z podnětu orgánu dohledu určeného podle odstavce 1 písm. a). Současně se zahájením řízení sdělí tento orgán dohledu zmocněnci pro řízení o určení finančního konglomerátu, že bude koordinátorem v případě, že dotčená skupina bude určena jako finanční konglomerát, a že je orgánem dohledu, který vede správní řízení v této věci. Tím není dotčeno ustanovení § 13 odst. 4.

(3) Orgán dohledu, který vede řízení o určení finančního konglomerátu, vychází při určování, zda je skupina finančním konglomerátem, přednostně z informací získaných na základě výkonu dohledu nebo od jiných orgánů dohledu. Pokud k tomuto řízení potřebuje i jiné informace, vyžádá si je od společného zmocněnce pro řízení o určení finančního konglomerátu.

(4) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o určení finančního konglomerátu se na osoby ve skupině vztahují povinnosti stanovené tímto zákonem těmto osobám. Pokud jsou součástí skupiny, která byla určena jako finanční konglomerát, i osoby, které doposud nepodléhaly žádné formě dohledu, je koordinátor povinen v rozhodnutí podle věty prvé vymezit ve vztahu k takovým osobám též přiměřenou lhůtu, uplynutím které jsou tyto osoby povinny plnit povinnosti stanovené tímto zákonem a která nesmí být kratší než 60 dnů.

(5) Opravný prostředek ve správním řízení proti rozhodnutí o určení finančního konglomerátu není přípustný. Účastník řízení o určení finančního konglomerátu může podat žalobu ve správním soudnictví⁶) proti určení skupiny jako finančního konglomerátu, je-li koordinátorem orgán dohledu z České republiky.

(6) O určení skupiny jako finančního konglomerátu a o svém ustanovení koordinátorem informuje koordinátor orgány dohledu, které regulovaným osobám ve skupině udělily povolení, orgány dohledu členského státu, ve kterém má sídlo smíšená finanční holdingová osoba, a Společný výbor evropských orgánů dohledu.

(7) Pokud má ovládající osoba v čele skupiny určené jako finanční konglomerát nebo, pokud není v čele skupiny ovládající osoba, regulovaná osoba s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru ve skupině za to, že na základě změn skutečností rozhodných pro určení finančního konglomerátu již skupina není finančním konglomerátem, oznámí tuto skutečnost koordinátorovi (§ 13) a současně mu tuto skutečnost prokáže. Je-li koordinátorem orgán dohledu z České republiky, je dnem doručení tohoto oznámení zahájeno správní řízení. Správní řízení může být zahájeno i z podnětu koordinátora. Pokud koordinátor po dohodě s dalšími orgány dohledu zjistí, že skupina již není finančním konglomerátem, vydá o tom rozhodnutí, jinak řízení zastaví. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o tom, že skupina přestala být finančním konglomerátem, se na osoby ve skupině přestávají vztahovat povinnosti stanovené tímto zákonem. Ustanovení odstavce 2 věty druhé a třetí a odstavců 3, 5 a 6 se použijí obdobně.

§ 10

Doplňkový dohled

(1) Doplňkovým dohledem se pro účely tohoto zákona rozumí sledování a regulace rizik na úrovni finančního konglomerátu. Účelem doplňkového dohledu je omezení rizik, kterým jsou vystaveny regulované osoby tím, že jsou součástí finančního konglomerátu.

(2) Doplňkovým dohledem se nenahrazuje výkon dohledu nad regulovanými osobami na individuálním a konsolidovaném základě podle zvláštních právních předpisů, ani se jím nezakládá ani nenahrazuje dohled nad jednotlivými regulovanými osobami se sídlem nebo bydlištěm na území třetího státu, smíšenými finančními holdingovými osobami zahrnutými do finančního konglomerátu a osobami, které nejsou regulovány podle zvláštních právních předpisů.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, doplňkovému dohledu podléhá každá regulovaná osoba ve finančním konglomerátu,

1. a) která je v čele finančního konglomerátu,
2. b) jejíž ovládající osobou je smíšená finanční holdingová osoba se sídlem na území členského státu,
3. c) která je s jinou osobou finančního sektoru ve vztahu ovládající nebo ovládané osoby, nebo
4. d) u které většinu členů statutárních, řídicích nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období stejné osoby, které jsou statutárními, řídicími nebo dozorčími orgány nebo jejich členy jiné osoby finančního sektoru.

(4) Nejedná-li se o případy podle odstavce 3 a podle § 11 a jsou-li současně splněny podmínky podle § 4 odst. 1 písm. b) a c), příslušné orgány dohledu, s ohledem na účel doplňkového dohledu, určí, zda a v jakém rozsahu budou doplňkovému dohledu podléhat též regulované osoby, v nichž jiné osoby vykonávají podstatný vliv, mají jinak vázaný kapitál nebo jinak uplatňují významný vliv na řízení regulované osoby.

§ 11

Doplňkový dohled nad osobami ve finančním konglomerátu se vztahem ke třetímu státu

(1) Je-li regulovaná osoba ve finančním konglomerátu, která má sídlo na území členského státu, ovládána osobou se sídlem na území třetího státu, orgány dohledu ověří, zda tato regulovaná osoba podléhá dohledu vykonávanému orgánem dohledu třetího státu, který je srovnatelný s doplňkovým dohledem podle tohoto zákona.

(2) Ověření provádí orgán dohledu, který by byl v případě použití pravidel podle § 13 odst. 2 až 6 ustanoven koordinátorem, a to na návrh ovládající osoby nebo regulované osoby, které bylo uděleno povolení v členském státě, nebo z vlastního podnětu. Tento orgán dohledu předem požádá o stanovisko ostatní příslušné orgány dohledu.

(3) Nesouhlasí-li příslušný orgán dohledu s ověřením jiného orgánu podle odstavce 2, může o tom informovat příslušný Evropský orgán dohledu⁹).

(4) Tento zákon se nevztahuje na regulovanou osobu podle odstavce 1, jestliže je ve třetím státě nad její činností ve finančním konglomerátu vykonáván dohled srovnatelný s doplňkovým dohledem podle tohoto zákona.

(5) Není-li nad regulovanou osobou podle odstavce 1 vykonáván srovnatelný dohled ve třetím státě, doplňkový dohled podle tohoto zákona se na tuto regulovanou osobu vztahuje. Orgány dohledu však mohou použít i jiné postupy schválené koordinátorem po konzultaci s ostatními orgány dohledu, které sledují účel doplňkového dohledu, a jsou sděleny dalším dotčeným orgánům dohledu a Evropské komisi. Tyto postupy mohou spočívat i v požadavku založit smíšenou finanční holdingovou osobu na území členského státu.

§ 12

Finanční subkonglomerát

Finančním subkonglomerátem se rozumí finanční konglomerát, který je součástí jiného finančního konglomerátu. Regulované osoby, které jsou součástí finančního subkonglomerátu, podléhají doplňkovému dohledu pouze na úrovni finančního konglomerátu, jehož je finanční subkonglomerát součástí.