Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla, jejich vlastností a způsoby označování výrobků z křišťálového skla

Příloha č. 1

účinné od 1. 1. 2001Podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla a způsob jejich označování

účinné od 1. 1. 2001

Příloha č. 1 Podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla a způsob jejich označování

č.	Druh a název křišťálového skla		Chemické a fyzikální vlastnosti				Označování	Poznámky
		vysvětlivky	oxidy kovů (%)	hustota (g.cm-3)	index lomu	tvrdost povrchu	symbol
a	b	c	d	e	f	g	h	i
1	Vysoce olovnaté křišťálové sklo 30 %	Údaj v procentech udává obsah oxidu olovnatého	PbO ≥30%	≥ 3,00	x			Kulatá nálepka, barva zlatá průměr ≥1 cm
2	Olovnaté křišťálové sklo 24 %		PbO ≥24%	≥ 2,90	x
3	Křišťálové sklo krystalin	Údaj v procentech udává hodnotu součtu obsahu oxidů, uvedených ve sloupci d	Jednotlivě nebo v kombinaci ZnO BaO PbO K2O ≥ 10%	≥ 2,45	nD ≥1,520			Čtvercová nálepka, barva stříbrná, délka strany ≥ 1 cm
4	Křišťálové sklo		Jednotlivě nebo v kombinaci BaO PbO K2O ≥ 10%	≥ 2,40		Vickers — 550 ± 20		Nálepka ve tvaru rovnostranného trojúhelníku, barva stříbrná, délka strany ≥ 1 cm

Příloha č. 2

účinné od 1. 1. 2001METODY STANOVENÍ CHEMICKÝCH A FYZIKÁLNÍCH VLASTNOSTÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ KŘIŠŤÁLOVÉHO SKLA

1. účinné od 1. 1. 20011. CHEMICKÉ ANALÝZY
   1. účinné od 1. 1. 20011.1 BaO a PbO
      1. účinné od 1. 1. 20011.1.1 Stanovení kombinace BaO + PbO

         účinné od 1. 1. 2001Do platinové misky se s přesností na 0,0001 g naváží přibližně 0,5 g jemně rozetřeného skla. Po zvlhčení vodou se přidá 10 ml 15% roztoku kyseliny sírové a 10 ml kyseliny fluorovodíkové. Potom se zahřívá na pískové lázni, až se začnou vyvíjet bílé dýmy. Po vychladnutí se znovu přidá 10 ml kyseliny fluorovodíkové a zahřívá se, dokud nezačne vývin bílých dýmů. Nechá se zchladnout, stěny misky se opláchnou vodou a zahřívá se, až se začnou vyvíjet bílé dýmy. Po zchladnutí se opatrně přidá 10 ml vody a obsah misky se převede do kádinky 400 ml. Miska se několikrát vypláchne 10% roztokem kyseliny sírové a zředí se stejným roztokem na objem 100 ml. Roztok se sraženinou se vaří 2 až 3 minuty. Pak se nechá stát po dobu nejméně 12 hodin.

         účinné od 1. 1. 2001Sraženina se zfiltruje filtračním kelímkem o porozitě 4 a promyje se nejprve 10% roztokem kyseliny sírové, potom dvakrát až třikrát ethylalkoholem. Kelímek se sraženinou se suší 1 hodinu v sušárně při 150 °C. Zváží se BaSO₄ + PbSO₄.

      1. účinné od 1. 1. 20011.1.2 Stanovení BaO

         účinné od 1. 1. 2001Do platinové misky se s přesností na 0,0001 g naváží přibližně 0,5 g jemně rozetřeného skla. Po zvlhčení vodou se přidá 10 ml kyseliny fluorovodíkové a 5 ml kyseliny chloristé a zahřívá se na pískové lázni, až se začnou vyvíjet bílé dýmy.

         účinné od 1. 1. 2001Po ochlazení se přidá dalších 10 ml kyseliny fluorovodíkové a zahřívá se, dokud znovu nenastane vývin bílých dýmů. Nechá se vychladnout a stěny misky se opláchnou destilovanou vodou. Znovu se zahřívá a odpařuje se téměř do sucha. Odparek se rozpustí v 50 ml 10% roztoku kyseliny chlorovodíkové a opatrně se zahřívá, aby se usnadnilo rozpouštění. Roztok se převede do kádinky 400 ml a zředí se vodou na objem 200 ml. Zahřeje se k varu a za horka se vhání proud sirovodíku. Přívod sirovodíku se ukončí, jakmile sraženina sulfidu olovnatého klesne ke dnu kádinky. Sraženina se zfiltruje přes hustý filtrační papír a promyje se studenou vodou nasycenou sirovodíkem.

         účinné od 1. 1. 2001Filtrát se přivede k varu a potom, je-li to nutné, sníží se jeho objem odpařováním na 300 ml. K vroucí směsi se přidá 10 ml 10% roztoku kyseliny sírové a odstaví se od tepelného zdroje. Po nejméně čtyřhodinovém stání se sraženina zfiltruje přes hustý filtrační papír a promyje se studenou vodou. Sraženina se vyžíhá při 1050 °C a zváží se BaSO₄.

   1. účinné od 1. 1. 20011.2 Stanovení ZnO

      účinné od 1. 1. 2001Filtrát po oddělení BaSO₄ se odpaří na objem 200 ml. Zneutralizuje se amoniakem na methylčerveň, přidá se 20 ml kyseliny sírové c(¹/₂ H₂SO₄) = 0,1 mol/l [dříve 0,1N]. Přídavkem kyseliny sírové c (¹/₂ H₂SO₄) = 0,1 mol/l [dříve 0,1N], případně hydroxidu sodného c (NaOH) = 0,1 mol/l [dříve 0,1N], se upraví pH roztoku na hodnotu 2 za kontroly pH metrem. Za studena se uváděním proudu sirovodíku vysráží sulfid zinečnatý. Po 4 hodinách stání se sraženina filtruje přes hustý filtrační papír a promyje se studenou vodou nasycenou sirovodíkem. Sraženina na filtru se rozpustí přidáním 25 ml horkého 10% roztoku kyseliny chlorovodíkové. Filtr se promývá vroucí vodou, až se získá asi 150 ml filtrátu. Filtrát se zneutralizuje amoniakem na lakmusový papírek, potom se přidá 1 - 2 g pevného urotropinu, aby pH roztoku mělo hodnotu přibližně 5. Přidá se několik kapek čerstvě připraveného 0,5% vodného roztoku xylenolové oranže a titruje se roztokem komplexonu III c (C₁₀H₁₄N₂O₈Na₂.2H₂O) = 0,1 mol/l [dříve 0,1N] až do barevného přechodu z růžové do citrónové žluti.

   1. účinné od 1. 1. 20011.3 Stanovení K₂O

      účinné od 1. 1. 2001K₂O se stanoví srážením a vážením jako tetrafenylboritan draselný.

      účinné od 1. 1. 2001Do platinové misky se s přesností na 0,0001 g naváží přibližně 2 g rozdrceného a prosátého skla, přidají se 2 ml koncentrované HNO₃ (kyseliny dusičné), 15 ml HClO₄ (kyseliny chloristé) a 25 ml HF (kyseliny fluorovodíkové). Zahřívá se na vodní a následně na pískové lázni. Po ukončení vývinu hustých bílých dýmů kyseliny chloristé se odpařuje do sucha. Odparek se rozpustí přídavkem 20 ml horké vody a 2 - 3 ml koncentrované HCl. Roztok se převede do odměrné baňky 200 ml a doplní destilovanou vodou po značku.

      účinné od 1. 1. 2001Činidla: 6% roztok tetrafenylboritanu sodného: rozpustí se 1,5 g činidla ve 250 ml destilované vody, případný lehký zákal se odstraní přidáním 1 g hydratovaného oxidu hlinitého. Protřepává se po dobu 5 minut a zfiltruje se, přičemž prvních získaných 20 ml se znovu zfiltruje.

      účinné od 1. 1. 2001Promývací roztok pro sraženinu: Malé množství draselné soli se připraví tak, že se do roztoku 0,1 g KCl v 50 ml kyseliny chlorovodíkové c (HCl)=0,1 mol/l [dříve 0,1N] přidává za stálého míchání roztok tetrafenylboritanu sodného do ukončení tvorby sraženiny. Sraženina se zfiltruje na fritě, promyje destilovanou vodou a vysuší se v exsikátoru při teplotě místnosti. Potom se přidá 20 - 30 mg této sraženiny do 250 ml destilované vody a občas se zamíchá. Po 30 minutách se přidá 0,5 - 1 g hydratovaného oxidu hlinitého, několik minut se míchá a pak se zfiltruje.

      účinné od 1. 1. 2001Pracovní postup: Alikvotní podíl po kyselinovém rozkladu odpovídající přibližně 10 mg K₂O se zředí na přibližně 100 ml. Za mírného míchání se pomalu přilévá přibližně 10 ml srážecího činidla na každých předpokládaných 5 mg K₂O. Nechá se stát nejvýše 15 minut, potom se zfiltruje na předem zváženém filtračním kelímku o porozitě 3 nebo 4. Promyje se promývacím roztokem a suší se 30 minut při 120 °C. Přepočítávací faktor pro K₂O je 0,13143.

   1. účinné od 1. 1. 20011.4 Dovolené odchylky
      1. účinné od 1. 1. 20011.4.1 Pro stanovení kterékoliv složky je dovolená odchylka ± 0,1 absolutní hodnoty.
      2. účinné od 1. 1. 20011.4.2 Jestliže analýza poskytne, v rámci dovolených odchylek, hodnotu nižší než je pevně stanovený limit (30, 24 nebo 10%), počítá se průměr alespoň ze 3 analýz. Je-li tento průměr vyšší nebo roven 29,95, sklo se zařadí do kategorie odpovídající 30%, je-li vyšší nebo roven 23,95, sklo se zařadí do kategorie odpovídající 24% a je-li vyšší nebo roven 9,95, sklo se zařadí do kategorie odpovídající 10%.
   1. účinné od 1. 1. 20011.5 Jiné metody chemické analýzy

      účinné od 1. 1. 2001Pro chemické analýzy křišťálového skla se mohou použít i jiné vhodné analytické metody, pokud budou prokazatelně splňovat požadavky na přesnost a správnost výsledků stanovení, definované dle podbodu 1.4.1. Při použití více způsobů měření nebo v případě zpochybnění měření dle věty první je rozhodujícím výsledkem ten, který byl získán pomocí metod uvedených v bodech 1.1 až 1.3.

1. účinné od 1. 1. 20012. STANOVENÍ FYZIKÁLNÍCH VLASTNOSTÍ
   1. účinné od 1. 1. 20012.1 Hustota

      účinné od 1. 1. 2001Stanoví se metodou hydrostatického vážení s přesností ± 0,01. Vzorek o hmotnosti nejméně 20 g se zváží na vzduchu a potom se zváží ponořený v destilované vodě při teplotě 20 °C.

   1. účinné od 1. 1. 20012.2 Index lomu

      účinné od 1. 1. 2001Index se měří refraktometrem s přesností na ± 0,001.

   1. účinné od 1. 1. 20012.3 Mikrotvrdost

      účinné od 1. 1. 2001Stanoví se zkouškou tvrdosti podle Vickerse se zatížením 50 g. Jako výsledek se bere průměr z 15 stanovení.