Úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou o vzájemném vykonávání exekučních titulů a o vzájemnosti ve věcech konkursních.

Níže uvedené exekuční tituly, které vznikly v jednom ze smluvních Států a vztahují se na placení peněžité částky nebo na plnění movitých věcí nebo na jich vydání, budou na území druhého Státu uznávány a vykonatelny podle ustanovení této úmluvy.

Exekuční tituly podle této úmluvy jsou:

1. 1. rozsudky a jiná jim na roveň postavená rozhodnutí (bez rozdílu jejich pojmenování), vydaná soudy občanskými, jsou-li podle práva Státu, kde byly vydány, pravoplatné a vykonatelné;
2. 2. pravoplatná a vykonatelná rozhodnutí soudů občanských o útratách, bylo-li by rozhodnutí ve věci hlavní vykonatelno podle této úmluvy, jakož i pravoplatná a vykonatelná rozhodnutí o útratách řízení podle této úmluvy;
3. 3. soudní smíry;
4. 4. rozhodnutí rozhodčích soudů a smíry před nimi sjednané, mají-li na území, kde k nim došlo, moc soudních rozhodnutí nebo smírů, byla-li rozhodčí smlouva sjednána písemně a byl-li rozhodce nebo rozhodci jmenováni stranami samými nebo osobou třetí, které strany jmenování svěřily; volba rozhodce nebo svěření volby osobě třetí musí býti písemně osvědčeny; projevy vůle konkludentními činy nepostačí;
5. 5. soudní a notářské listiny, ve kterých povinná strana se podrobila exekuci.

Vykonatelnost exekučních titulů uvedených pod č. 1 předchozího článku, jestliže vznikly v řízení sporném, jest zajištěna pouze:

1. 1. rozhodl-li ve věci soud Státu, na jehož území měl žalovaný řádné bydliště, anebo, neměl-li řádného bydliště ani v Československu ani v Polsku, soud Státu, na jehož území žalovaný měl pobyt. U osob právnických a společností, které mohou býti jako takové žalovány, rozhoduje místo, kde jest správa (sídlo);
2. 2. rozhodl-li soud, v jehož obvodu jest žalovaný obchodní nebo průmyslový závod nebo žalovaná filiálka, o sporech, které se vztahují na tento závod či filiálku;
3. 3. jedná-li se o žalobu proti osobě zavázané ze směnky nebo šeku a rozhodl-li soud místa, které podle zákonných předpisů platných pro rozhodující soud jest místem placení;
4. 4. podrobil-li se žalovaný výslovně ať písemným nebo telegrafickým prohlášením příslušnosti soudu, který ve věci rozhodl;
5. 5. vydal-li soud rozhodnutí v důsledku žaloby navzájem.

   Vykonatelnost těmto exekučním titulům jest odepříti, jestliže k rozhodnutí věci byl by podle práva Státu, kde by exekuce měla býti vykonána, jiný soud výlučně příslušným.

Podle výše uvedených exekučních titulů (článek 2), které vznikly v jednom Státě, bude exekuce na území druhého Státu vykonána teprve tehdy, byla-li její přípustnost v tomto Státě vyslovena způsobem předepsaným v této úmluvě.

Neustanovuje-li tato úmluva jinak, platí o řízení o prohlášení vykonatelnosti, jakož i o exekuci všeobecné předpisy práva platného o tom ve Státě, kde exekuce má býti vykonána. Pokud podle těchto předpisů jest procesní soud příslušný pro výkon exekuce nebo pro žaloby týkající se exekuce, nastupuje na jeho místo soud, v jehož obvodu jest exekuce vykonávána.

O vykonatelnosti rozhodne soud na žádost vymáhající strany bez obeslání stran. Příslušným jest obecný soud povinné strany, a není-li ho, soud, v jehož obvodu má býti zavedena exekuce.

K žádosti nutno připojiti veškeré přílohy potřebné k jejímu odůvodnění, zejména úplné vyhotovení exekučního titulu; při rozsudcích pro zmeškání je třeba připojiti potvrzení soudu, který rozsudek vydal, že obsílka nebo opatření, kterým byl spor zahájen, byly doručeny žalovanému do vlastních rukou, a v případě uvedeném v druhé větě článku 7, č. 1, potvrzení téhož soudu, že byly splněny podmínky uvedené v zmíněném ustanovení. Přílohy jest třeba opatřiti překladem v oficielním jazyku Státu, kde žádost má býti podána. Překlady musí býti ve shodě s předpisy platnými v Státě, kde jest podati žádost, nebo mají býti ověřeny soudně ustanoveným tlumočníkem Státu, odkud exekuční titul pochází.

Exekuční tituly uvedené v článku 2, č. 1 a 2 jest opatřiti též doložkou, že jsou pravoplatny a vykonatelny ve Státě, odkud pocházejí.

Prohlášení vykonatelnosti jest odepříti:

1. 1. jestli žalovaný se nepustil do sporu a nebyla-li mu do vlastních rukou doručena obsílka nebo opatření, kterým byl spor zahájen; avšak ve sporech mezi příslušníky Státu, kde exekuční titul vznikl, a na jeho území dostačí onen způsob doručení, který odpovídá předpisům o tom platným v tomto Státě;
2. 2. byla-li žalovanému nějakou nepravidelností řízení odňata možnost, aby se zúčastnil řízení;
3. 3. jestliže rozhodnutí, jež má býti vykonáno, odchyluje se v otázce způsobilosti k právům, způsobilosti k jednání, procesní způsobilosti nebo zákonného zastoupení příslušníka Státu, kde exekuce má býti vykonána, v neprospěch tohoto příslušníka od práva tohoto státu;
4. 4. odporuje-li cizí exekuční titul pravoplatnému rozhodnutí vlastního soudu o témže právním poměru nebo o témže sporném předmětu;
5. 5. má-li býti exekucí dosaženo uznání právního poměru nebo vykonání nároku, které na území Strany, kde exekuce má býti vykonána, jsou v odporu s hlavními zásadami veřejného pořádku tam platného nebo s dobrými mravy.

   Výše uvedených důvodů pro odepření uznání vykonatelnosti jest použíti na jednotlivé, v článku 2 uvedené, exekuční tituly podle jejich druhu.

   Při zkoumání důvodů pro odepření vykonatelnosti není soud vázán skutkovými zjištěními exekučního titulu. Další přezkoumávání správnosti exekučního titulu jest vyloučeno.

   Rozhodnutí o vykonatelnosti řeší otázku vykonatelnosti cizího exekučního titulu s konečnou platností a jest závazným pro celé území Státu, kde bylo vydáno. Řízení o prohlášení vykonatelnosti jest odložiti, jestliže o týž právní poměr anebo předmět jest u některého soudu Státu, kde exekuce má býti vykonána, již zahájen spor.

Povinná strana může v řízení o prohlášení vykonatelnosti vznésti všechny námitky proti nároku zjištěnému v exekučním titulu, jakož i proti vykonatelnosti exekučního titulu jen potud, pokud podle práva platného na území Státu, kde exekuce má býti vykonána, jsou námitky toho druhu v řízení exekučním přípustny.

Tyto námitky mohou býti vzneseny i při výkonu exekuce.

Bylo-li ve Státě, kde exekuční titul vznikl, v řízení o žalobě pro zmatečnost nebo o žalobě o obnovu se zřetelem na exekuční titul nařízeno odložiti nebo zastaviti exekuci, jest třeba též odložiti nebo zastaviti řízení o rozhodnutí o vykonatelnosti, jakož i exekuci ve Státě, který vykonává exekuční titul.

Jinak odložení nebo zastavení exekuce nařízené v Státě, kde exekuční titul vznikl, nemá vlivu na řízení, které v druhém Státě bylo zahájeno podle téhož exekučního titulu za účelem rozhodnutí o vykonatelnosti, ani na exekuci.

Účinky konkursu prohlášeného na území jednoho ze smluvních Států nevztahují se na jmění úpadcovo, které jest na území druhého Státu.

Byl-li na území jednoho smluvního Státu prohlášen konkurs na jmění příslušníka druhého Státu, jest třeba zpraviti o tom bez průtahu příslušný konsulární úřad domovského Státu konkursního dlužníka a zároveň zaslati tomuto úřadu opis rozhodnutí o prohlášení konkursu.

Totéž platí, je-li zjevno ze seznamu věřitelů, pokud takový výkaz se předkládá konkursnímu soudu, že mezi věřiteli jsou příslušníci druhého smluvního Státu, kteří se konkursního řízení ještě nezúčastnili a nezdržují se na území Státu, kde konkurs byl prohlášen.

V případech uvedených v druhém odstavci tohoto článku jest třeba vyhlášku o prohlášení konkursu, jakož i všechny další vyhlášky a rozhodnutí vydaná v řízení konkursním, vyhlásiti bez průtahu též v úředním listě druhého Státu, jestliže podle předpisů o tom platných ve Státě, kde konkurs byl prohlášen, mají býti uveřejněny v úředním listě. Tyto vyhlášky budou na území druhého smluvního Státu posuzovány stejně jako vyhlášky vlastních úřadů.

Příslušníci jednoho ze smluvních Států, kteří jsou ve Státě druhém věřiteli konkursními, budou v tomto řízení postaveni na roveň vlastním státním občanům tohoto Státu.

Konsulární úřad jednoho Státu jest oprávněn zastupovati v konkursním řízení, jež bylo zahájeno v druhém Státě, příslušníky svého Státu, jsou-li v tomto řízení věřiteli, nejsou-li v místě přítomni a jestliže si neustanovili jiného zmocněnce.

Tato úmluva byla sjednána s výhradou ratifikace. Listiny ratifikační budou vyměněny ve Varšavě, pokud možno nejdříve.

Úmluva nabude účinnosti za měsíc ode dne výměny ratifikačních listin a vztahuje se na pohledávky, které vzniknou po její účinnosti.

Úmluva tato může býti vypovězena každým z obou Států; po vypovězení zůstane však v platnosti ještě dva měsíce, a i po uplynutí této lhůty jest použíti jejích ustanovení na řízení o prohlášení vykonatelnosti, které bylo zahájeno dříve než úmluva pozbyla účinnosti.

Tato úmluva byla sjednána v jazyku československém a polském, při čemž obě znění jsou autentická.

Tomu na svědomí plnomocníci podepsali tuto úmluvu ve dvou prvopisech a opatřili ji svými pečetěmi.