§ 10
změněno 24. 6. 2003 zákonem 186/2003 Sb.
§ 10 (1) Pro účely této vyhlášky se za plasty považují organické makromolekulární sloučeniny získané polymerací, polykondenzací, polyadicí nebo jinými obdobnými procesy z molekul s nižší molekulovou hmotností nebo chemickou přeměnou přírodních makromolekul. Silikony a jiné obdobné makromolekulární sloučeniny se rovněž považují za plasty. K těmto makromolekulárním sloučeninám mohou být přidány další látky nebo materiály. (2) Za plasty se nepovažují a) lakovaný nebo nelakovaný celofán, b) elastomery a materiály na základě přírodního a/nebo syntetického kaučuku, c) papír a lepenka, modifikované i nemodifikované přídavkem plastů, d) povrchové úpravy získané 1. z parafínových vosků, včetně vosků syntetických parafínových nebo mikrokrystalických, 2. ze směsí výše uvedených vosků nebo z jejich směsí s plasty, e) iontoměničové pryskyřice, f) silikony. (32) Požadavky uvedené v § 11 až 14 se vztahují na výrobky určené pro styk s potravinami, jež jsou tvořeny výhradně plasty, nebo jsou složeny ze dvou či více vrstev, z nichž každá je tvořena výhradně plasty a které jsou k sobě navzájem spojeny lepidly nebo jiným způsobem. Nevztahují se na výrobky složené ze dvou nebo více vrstev, z nichž jedna nebo více nejsou tvořeny výlučně plasty, a to ani v případech, kdy vrstva určená k přímému styku s potravinami je plast. Takovéto výrobky se hodnotí podle § 4 odst. 2.