Příloha č. 4

k vyhlášce č. 382/2003 Sb.
Obrázek

Příloha č. 6

k vyhlášce č. 382/2003 Sb.

ZVLÁŠTNÍ VETERINÁRNÍ ZÁRUKY OBCHODOVÁNÍ SE SKOTEM TÝKAJÍCÍ SE INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDY SKOTU

I.

(1) Plemenný a užitkový skot určený pro členské státy nebo jejich oblasti, které uskutečňují povinný vnitrostátní program tlumení infekční rinotracheitidy skotu, pocházející z členských států nebo oblastí daných států, které nejsou uvedeny v části III. této přílohy, musí splňovat alespoň následující dodatečné záruky:

  1. a) musí pocházet z chovu, u kterého nebyl za posledních 12 měsíců podle úřední informace objeven žádný klinický ani patologický důkaz příznaků infekční rinotracheitidy skotu,
  2. b) zvířata musí být umístěna v izolaci schválené příslušným orgánem po dobu 30 dnů bezprostředně před převezením a u žádného skotu v jednom izolačním zařízení se nesměly během této doby projevit klinické příznaky infekční rinotracheitidy skotu,
  3. c) všechen skot v jednom izolačním zařízení musí mít negativní výsledky zkoušek séroreakce provedených na krevních vzorcích, přičemž tyto zkoušky nesmí být provedeny dříve než 21 dnů po jeho přivezení do izolačního zařízení a musí zjišťovat následující protilátky:
    1. 1. v případě očkovaného skotu jsou to protilátky proti gE-glykoproteinu BHV1, nebo
    2. 2. u neočkovaného skotu jsou to protilátky proti celému BHV1.

(2) Příslušný orgán může povolit odeslání skotu do chovů nacházejících se v oblastech, které uskutečňují povinný vnitrostátní program tlumení infekční rinotracheitidy skotu, pokud splňuje alespoň jednu z následujících podmínek:

  1. a) zvířata pocházejí z členských států, které uskutečňují povinný vnitrostátní program tlumení infekční rinotracheitidy skotu a pocházejí z chovů, kde byl BHV1 vymýcen, a splňují alespoň požadavky uvedené v příloze č. 9 k této vyhlášce,
  2. b) zvířata jsou určena pro výrobu masa a splňují následující podmínky:
    1. 1. zvířata pocházejí z chovů, kde byl BHV1 vymýcen, jak je definováno v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo
    2. 2. pocházejí z očkovaných a pravidelně přeočkovávaných matek, nebo
    3. 3. byla pravidelně očkována a přeočkována podle pokynů výrobce „gE-deleted“ vakcíny, nebo
    4. 4. byla vyšetřena v členském státě, ze kterého pocházejí, a výsledek zkoušky séroreakce na protilátky byl negativní, přičemž zkouška byla provedena tak, jak je uvedeno v odst. 1 písm. c) na vzorku krve odebraném během 14 dnů před expedicí, a
    5. 5. jsou převezena tak, aby nepřišla do kontaktu se zvířaty, která mají nižší nákazový status, do chovu, jehož status BHV1 není znám, v členském státě určení, který uskutečňuje povinný vnitrostátní program tlumení infekční rinotracheitidy skotu, kde jsou podle schváleného vnitrostátního programu eradikace všechna zvířata vykrmována v budovách, z nichž mohou být převezena pouze na jatka,
  1. c) zvířata pocházejí z chovů, v nichž je všechen skot v chovu starší 15 měsíců očkován a je pravidelně přeočkováván a všechna zvířata v chovu starší 9 měsíců jsou v intervalech ne delších než 12 měsíců podrobována zkoušce séroreakce zjišťující protilátky proti gE-glykoproteinu BHV1, přičemž tyto zkoušky mají negativní výsledky, a jak je uvedeno v odst. 1 písm. c) bodu i), zkoušky jsou prováděny na vzorcích krve odebraných během posledních 14 dnů před expedicí zvířat,
  2. d) zvířata pocházejí z chovů, kde se BHV1 nevyskytuje dle definice v příloze č. 9 k této vyhlášce a které se nacházejí v členských státech, v nichž je povinnost infekční hovězí rinotracheitidu hlásit a u nichž se během posledních 30 dnů v okruhu 5 km okolo daného chovu nevyskytl žádný klinický ani patologický důkaz infekce BHV1 a zvířata byla s negativním výsledkem testována na protilátky tak, jak je uvedeno v odst. 1 písm. c), přičemž testy byly prováděny na vzorcích krve odebrané během posledních 14 dnů před expedicí zvířete.

(3) Jatečný skot pocházející z členských států nebo jejich oblastí, které nejsou uvedeny v části III. této přílohy, a který je určen pro členské státy nebo jejich oblasti, které uskutečňují povinný vnitrostátní program tlumení infekční rinotracheitidy skotu, musí být převezen přímo do jatek určení, nebo do shromažďovacího střediska, odkud bude převezen v souladu s § 9 písm. a) této vyhlášky do jatek určení, kde bude poražen.

II.

(1) Plemenný a užitkový skot pocházející z jiných členských zemí nebo jejich oblastí než z těch, které jsou uvedeny v části III. této přílohy, který je určen pro členské státy nebo jejich oblasti, v nichž byla infekční rinotracheitida skotu vymýcena a které jsou uvedeny v části III. této přílohy, musí splňovat následující dodatečné záruky:

  1. a) musí splňovat dodatečné záruky uvedené v části I. odst. 1 písm. a) a b) této přílohy,
  2. b) tato zvířata a všechen další skot umístěný v témže izolačním zařízení, na které je odkaz v části I. odst. 1 písm. b) této přílohy, musela být podrobena zkoušce séroreakce na určení protilátek proti celé BHV1 provedené na vzorcích krve odebrané nejdříve 21 dnů po jejich příjezdu do izolačního zařízení, přičemž výsledek testu musí být negativní,
  3. c) nesměla být dříve očkována proti infekční rinotracheitidě skotu.

(2) Jatečný skot pocházející z jiných členských států nebo jejich oblastí než z těch, které jsou uvedeny v části III. této přílohy, který je určen pro členské státy nebo jejich oblasti uvedené v části III. této přílohy, bude převezen přímo do jatek určení, kde bude v souladu s § 9 písm. b) této vyhlášky poražen.

ČLENSKÉ STÁTY NEBO JEJICH OBLASTI PROSTÉ INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDY SKOTUIII.

Seznam členských států nebo jejich oblastí prostých infekční rinotracheitidy skotu je uveden v příloze II rozhodnutí Komise o realizaci směrnice Rady 64/432/EHS ohledně dalších záruk pro obchod s hovězím dobytkem v rámci Společenství v souvislosti s infekční rinotracheitidou hovězího dobytka a schválením vymýcovacích programů navrhovaných některými členskými státy18).

Příloha č. 7

k vyhlášce č. 382/2003 Sb.

SCHVÁLENÍ PODNIKŮ

Všeobecné podmínky pro schválení podnikuI.

(1) Podnik lze schválit pro obchodování, jestliže

  1. a) odpovídá podmínkám zařízení a provozu tak, jak uvádí část II. této přílohy a § 26 písm. a) této vyhlášky,
  2. b) uplatňuje a dodržuje program dozoru nákaz schválený krajskou veterinární správou při respektování požadavků části III. této přílohy,
  3. c) umožňuje uskutečnění úkonů uvedených v písmenu d),
  4. d) podřizuje se na úseku organizované veterinární kontroly dohledu krajské veterinární správy; tato veterinární kontrola zahrnuje zejména:
    1. 1. nejméně jednu inspekci ročně, uskutečněnou krajskou veterinární správou a doplněnou kontrolou uplatňování hygienických opatření a kontrolou provozu podniku v souladu s podmínkami uvedenými v části II. této přílohy,
    2. 2. zaznamenávat všechny informace nutné pro soustavnou kontrolu zdravotního statutu podniku krajskou veterinární správou,
  1. e) chová pouze drůbež, jak je definována v § 2 písm. o) této vyhlášky.

(2) Krajská veterinární správa přidělí každému podniku, který odpovídá podmínkám uvedeným v odstavci 1, veterinární schvalovací číslo podle zvláštního právního předpisu3).

Zařízení a provozII.

  1. A. Šlechtitelské, rozmnožovací a odchovné podniky

    (1) Haly

    1. a) Poloha a uspořádání hal musí vyhovovat typu výroby a umožňovat prevenci zavlečení nákazy. V případě, že se nákaza vyskytne, umožnit její tlumení. Pokud je v hospodářství chováno více druhů drůbeže, musí být striktně odděleny.
    2. b) Haly musí zajišťovat dobré hygienické podmínky a umožnit provádění veterinární kontroly.
    3. c) Vybavení musí odpovídat typu chovu a umožnit čištění a dezinfekci zařízení a dopravních prostředků pro drůbež a násadová vejce na nejvhodnějším místě.

    (2) Odchov

    1. a) Technologie odchovu musí být založena v nejvyšší možné míře na zásadách „odchovu s uzavřeným systémem“ s jednorázovým vyskladněním a naskladněním. Čištění, dezinfekce a „období bez zvířat“ musí být uplatněno mezi jednotlivými skupinami.
    2. b) V šlechtitelských, rozmnožovacích a odchovných podnicích se nesmí chovat jiná drůbež než drůbež pocházející
      1. 1. z podniku samotného, nebo
      2. 2. z jiných šlechtitelských, rozmnožovacích a odchovných podniků v Evropské unii, schválených v souladu s § 26 této vyhlášky, nebo
      3. 3. z dovozu ze třetích zemí v souladu s touto vyhláškou.
    1. c) Hygienická opatření musí být stanovena vedením podniku. Zaměstnanci musí nosit vhodný pracovní oděv a návštěvníci ochranný oděv.
    2. d) Stavby, haly pro drůbež, ohrady a vybavení musí být udržovány v dobrém stavu.
    3. e) Vejce musí být
      1. 1. sbírána v krátkých intervalech, nejméně jednou denně, a co nejdříve po snášce,
      2. 2. očištěna a co nejdříve dezinfikována, pokud se dezinfekce neprovádí v líhni ve stejném členském státě,
      3. 3. uložena buď do nového, nebo čistého a vydezinfikovaného obalového materiálu.
    1. f) Záznamy o chovu, kartotéka nebo počítačové záznamy se pro každé hejno musí uchovávat minimálně 2 roky od likvidace hejna a musí obsahovat:
      1. 1. naskladnění a vyskladnění drůbeže,
      2. 2. užitkovost,
      3. 3. nemocnost, úmrtnost a jejich příčiny,
      4. 4. provedená laboratorní vyšetření a jejich výsledky,
      5. 5. místo původu drůbeže,
      6. 6. místo určení vajec.
    1. g) V případě výskytu nákazy drůbeže musí být výsledky laboratorních vyšetření neprodleně oznámeny ošetřujícímu veterinárnímu lékaři.
  1. B. Líhně

    (1) Stavby

    1. a) Líheň musí být fyzicky i funkčně oddělena od odchovných stájí. Uspořádání musí zajistit oddělení těchto různých funkčních celků:
      1. 1. skladování a třídění vajec,
      2. 2. dezinfekci,
      3. 3. předlíheň,
      4. 4. líhnutí,
      5. 5. expedici včetně balení.
    1. b) Stavby musí být chráněny proti vnikání ptáků a proti hlodavcům. Podlahy a stěny musí být z odolného, nepropustného a omyvatelného materiálu. Musí být vybaveny přiměřeným přirozeným nebo umělým osvětlením, regulací větrání a teploty. Musí být zajištěno hygienické odstraňování odpadu (skořápek, nedolíhlých vajec a kuřat).
    2. c) Vybavení musí mít hladké a vodotěsné povrchy.

    (2) Provoz

    1. a) Provoz musí vycházet ze zásady, aby pohyb vajec, mobilního vybavení a pracovníků byl v jednom směru.
    2. b) Násadová vejce musí pocházet
      1. 1. ze šlechtitelských nebo rozmnožovacích podniků Evropské unie schválených podle § 26 této vyhlášky, nebo
      2. 2. z dovozů ze třetích zemí v souladu s touto vyhláškou.
    1. c) Hygienická pravidla jsou vypracována vedením podniku. Personál musí nosit vhodný pracovní oděv a návštěvníci ochranné oděvy.
    2. d) Budovy a vybavení musí být udržovány v dobrém stavu.
    3. e) Dezinfekční postupy zahrnují ošetření:
      1. 1. vajec mezi jejich příjmem a vložením do líhně nebo při jejich expedici k obchodování uvnitř Evropské Unie nebo vývozu do třetí země, pokud již nebyla dezinfikována v chovném zařízení původu.
      2. 2. inkubátorů - pravidelně,
      3. 3. líhně a vybavení po každém líhnutí.
    1. f) Program kontrol mikrobiologické kvality musí umožnit ohodnocení hygienického stavu líhně.
    2. g) Chovatel musí hlásit ošetřujícímu veterinárnímu lékaři všechny změny v užitkovosti nebo všechny další příznaky, na jejichž základě by mohlo vzniknout podezření z výskytu nákazy drůbeže. Jakmile vznikne podezření z nákazy, schválený veterinární lékař musí zaslat do schválené laboratoře vzorky potřebné pro stanovení nebo potvrzení diagnózy a informovat krajskou veterinární správu, která rozhodne, jaká opatření budou přijata.
    3. h) Záznamy o líhnutí, kartotéka nebo počítačové záznamy pro každé hejno se musí uchovávat minimálně 2 roky a, podle možností u každého hejna, obsahovat:
      1. 1. původ vajec a datum jejich příchodu,
      2. 2. výsledky líhnutí,
      3. 3. zjištěné abnormality,
      4. 4. provedená laboratorní vyšetření a jejich výsledky,
      5. 5. podrobnosti všech očkovacích programů,
      6. 6. množství a místo určení inkubovaných nevylíhnutých vajec,
      7. 7. místo určení jednodenních kuřat.
    1. i) V případě výskytu nákazy drůbeže musí být výsledky laboratorních vyšetření ihned sděleny ošetřujícímu veterinárnímu lékaři.

Program dozoru nákazIII.

Program dozoru musí, bez dotčení veterinárních opatření a § 77 a 78, přinejmenším zahrnovat dozor u uvedených infekcí a druhů.

  1. A. Infekce Salmonella pullorum, Salmonella gallinarum a Salmonella arizonae

    (1) Druhy, kterých se týká

    1. a) Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum: kur domácí, krůty, perličky, křepelky, bažanti, koroptve a kachny; Salmonellou pullorum se rozumí Salmonella enterica poddruh enterica sérovar Gallinarum biochemická varianta (biovar) Pullorum a Salmonellou gallinarum se rozumí Salmonella enterica poddruh enterica sérovar Gallinarum biochemická varianta (biovar) Gallinarum.
    2. b) Salmonella arizonae: krůty; Salmonellou arizonae se rozumí Salmonella enterica poddruh arizonae séroskupina K (O18) arizonae.

    (2) Program dozoru nákazy

    1. a) Ke stanovení, zda se nákaza vyskytuje, musí být použita sérologická a/nebo bakteriologická vyšetření, přičemž je třeba vést v patrnosti, že sérologické vyšetřování u ptáků jiných než je kur domácí může někde vést k nepřijatelnému podílu falešně pozitivních reakcí.
    2. b) Vzorky k vyšetření musí být podle povahy případu odebrány z krve, embryí, která se nevylíhnou, zejména z embryí mrtvých ve skořápce, kuřat z druhého výběru, mekonia nebo mrtvých tkání, zejména z jater, sleziny, vaječníku, vejcovodu a ileocekálního přechodu, přičemž je třeba vést v patrnosti, že vzorky odebrané z okolního prostředí nejsou zpravidla spolehlivé pro zjištění Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum, ale jsou spolehlivé v případě Salmonella arizonae.
    3. c) U vzorků výkalů/mekonia a střevních vzorků se musí používat přímé pomnožení v selenit-cystinovém bujonu. V případě vzorků, u nichž se předpokládá pouze minimální existence konkurenční flóry, lze použít neselektivní předběžné pomnožení následované selektivním pomnožením v sójovém bujonu podle Rappaporta a Vassiliadise nebo v Müller-Kauffmannově tetrathionát-novobiocinovém bujonu, přičemž je třeba vést v patrnosti, že pro diagnózu se hodí také přímé roztěry sterilně odebraných tkání na minimálně selektivní agar, jako např. MacConkeyův agar; Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum nerostou lehce v modifikovaném polotuhém médiu Rappaport-Vassiliadis (MSRV), které se používá pro sledování zoonotické Salmonella spp. v Evropské unii, ale MRSV je vhodné v případě Salmonella arizonae.
    4. d) Pro stanovení počtu vzorků, které je třeba odebrat, se při odběru vzorků krve z hejna pro sérologické vyšetření na Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum nebo Salmonella arizonae musí brát v úvahu prevalence nákazy v příslušné zemi a její výskyt v podniku v minulosti. Vždy se odebere statisticky reprezentativní počet vzorků k sérologickým a/nebo bakteriologickým vyšetřením pro stanovení nákazy.
    5. e) Hejno musí být kontrolováno v každém snáškovém období v okamžiku nejvhodnějším pro stanovení příslušné nákazy.
    6. f) Vzorky k bakteriologickému vyšetření nesmí být odebírány z drůbeže a vajec, která byla v průběhu dvou nebo tří týdnů před vyšetřením ošetřena antimikrobiálními léčivými přípravky.
    7. g) Detekční techniky musí být schopny odlišit sérologické odpovědi na nákazy Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum od sérologických odpovědí v důsledku použití očkovací látky Salmonella enteritidis tam, kde je tato očkovací látka použita, přičemž je třeba vést v patrnosti, že v současnosti neexistuje žádné vyšetření, které by odlišilo mezi odpověďmi na nákazu Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum a očkovací látku pro tento sérotyp. Taková očkovací látka nesmí být proto použita, jestliže se má použít sérologické sledování. Byla-li použita očkovací látka, musí být použito bakteriologické vyšetření, ale použitá metoda ověření musí být schopna odlišit živé očkovací kmeny od terénních kmenů.
  1. B. Infekce Mycoplasma gallisepticum a Mycoplasma meleagridis

    (1) Druhy, kterých se týká

    1. a) Mycoplasma gallisepticum: kur domácí, krůty.
    2. b) Mycoplasma meleagridis: krůty.

    (2) Program dozoru nákazy

    1. a) Výskyt nákazy musí být zjišťován validovaným sérologickým a/nebo bakteriologickým a/nebo molekulárním vyšetřením. Výskyt zánětlivých změn ve vzdušných vacích u jednodenních kuřat a krůťat naznačuje, že je přítomna nákaza Mycoplasma a musí být vyšetřena.
    2. b) Vzorky k vyšetření na výskyt nákazy Mycoplasma musí být podle povahy případu odebrány z krve, jednodenních kuřat a krůťat, spermatu, výtěrů z trachey, nozder, kloaky nebo vzdušných vaků a zejména na stanovení Mycoplasma meleagridis musí být vzorky odebrány z vejcovodu krůt a kopulačního orgánu krocanů.
    3. c) Vyšetření na stanovení Mycoplasma gallisepticum nebo Mycoplasma meleagridis se provádí na reprezentativním vzorku, aby bylo možné soustavné sledování nákazy během odchovu a snášky, nejlépe před začátkem snášky a potom každé tři měsíce.
  1. C. Výsledky a opatření, která je třeba přijmout

    Pokud nejsou reagenti, test se považuje za negativní. V opačném případě je hejno podezřelé a musí v něm být uplatněna opatření stanovená v části IV. této přílohy.

  1. D.

    V případě hospodářství, která sestávají ze dvou nebo více oddělených produkčních jednotek, může krajská veterinární správa upustit od opatření podle části IV. odst. 3 písm. b) této přílohy ve zdravých produkčních jednotkách zamořeného provozu za podmínky, že schválený veterinární lékař potvrdil, že struktura a velikost těchto produkčních jednotek a provoz v nich jsou takového charakteru, že ustájení a krmení jsou dokonale oddělené, takže není možný přenos uvedené nákazy z jedné jednotky do druhé.

Kritéria pro pozastavení nebo odebrání schválení podnikuIV.

(1) Schválení udělené podniku musí být pozastaveno:

  1. a) pokud nejsou dále plněny podmínky stanovené v části II. této přílohy,
  2. b) do ukončení potřebného vyšetřování nákazy:
    1. 1. v případě podezření na aviární influenzu ptáků nebo newcastleskou chorobu v podniku,
    2. 2. když podnik obdržel drůbež nebo násadová vejce z podniku podezřelého z aviární influenzy ptáků nebo newcastleské choroby nebo zamořeného aviární influenzou ptáků nebo newcastleskou chorobou,
    3. 3. když došlo ke kontaktu mezi podnikem a ohniskem aviární influenzy ptáků nebo newcastleské choroby, na základě kterého mohlo dojít k přenosu infekce,
  1. c) až do vykonání nových vyšetření, pokud výsledky sledování provedeného v souladu s podmínkami stanovenými v částech II. a III. této přílohy pro nákazu Salmonella pullorum, Salmonella gallinarum, Salmonella arizonae, Mycoplasma gallisepticum nebo Mycoplasma meleagridis opravňují k podezření z nákazy,
  2. d) až do vykonání příslušných opatření požadovaných úředním veterinárním lékařem, jestliže podnik neodpovídá požadavkům části I. odst. 1 písm. a), b) a c) této přílohy.

(2) Schválení musí být odebráno:

  1. a) v případě výskytu aviární influenzy ptáků nebo newcastleské choroby v podniku,
  2. b) pokud druhé specifické vyšetření potvrdí přítomnost infekce Salmonella pullorum, Salmonella gallinarum, Salmonella arizonae, Mycoplasma gallisepticum nebo Mycoplasma meleagridis,
  3. c) jestliže i po dalším upozornění krajské veterinární správy nebyla provedena opatření, aby podnik byl uveden do souladu s požadavky části I. odst. 1 písm. a), b) a c) této přílohy.

(3) Podmínky pro obnovení schválení:

  1. a) pokud schválení bylo odebráno na základě výskytu aviární influenzy ptáků nebo newcastleské choroby, může být znovu uděleno 21 dnů po provedení sanitní porážky a závěrečné dezinfekce,
  2. b) pokud schválení bylo odebráno v důsledku infekce vyvolané
    1. 1. Salmonella pullorum a gallinarum, nebo Salmonella arizonae, může být znovu uděleno poté, když byla v hospodářství po sanitním poražení zamořeného hejna a závěrečné dezinfekci, u které byla vhodnými vyšetřeními na suchých površích potvrzena účinnost, provedena dvě vyšetření s negativními výsledky, přičemž interval mezi jednotlivými vyšetřeními musí být minimálně 21 dnů,
    2. 2. Mycoplasma gallisepticum nebo Mycoplasma meleagridis, může být znovu uděleno buď poté, když byla u celého hejna provedena dvě vyšetření s negativními výsledky, přičemž interval mezi jednotlivými vyšetřeními musí být minimálně 60 dnů, nebo poté, když byla v chovu provedena dvě vyšetření a negativními výsledky v rozmezí nejméně 21 dnů, po sanitním poražení zamořeného hejna a po provedení dezinfekce.