Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady

§ 13

(1) Druhy odpadů podle Katalogu odpadů, které se považují za odpadní oleje podle § 28 písm. a) zákona, jsou uvedeny v příloze č. 13.

(2) Seznam odpadních olejů podléhajících zpětnému odběru podle § 38 odst. 1 písm. a) zákona je uvedený v příloze č. 14.

§ 14

(1) Původce odpadních olejů a oprávněná osoba, která nakládá s odpadními oleji, třídí a odděleně shromažďují nebo soustřeďují odpadní oleje podle jednotlivých druhů podle Katalogu odpadů.

(2) Kapacita zařízení ke sběru nebo výkupu odpadních olejů, a míst zpětného odběru použitých olejů musí být taková, aby při běžném provozu postačovala k odběru veškerých nabídnutých odpadních olejů.

(3) Zařízení ke sběru nebo výkupu odpadních olejů a jeho provozní řád musí splňovat požadavky kladené na zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů podle části druhé a dále musí být vybaveno

1. a) nádržemi pro oddělený příjem jednotlivých druhů odpadních olejů vybavenými indikačním systémem proti přeplnění; nádrže musí být odděleny,
2. b) zařízením pro příjem a výdej odpadních olejů, včetně mechanické filtrace.

(4) Původce odpadních olejů a oprávněná osoba, která nakládá s odpadními oleji, musí zajistit, aby odpadní oleje nebyly vzájemně míchány nebo smíchány zejména s látkami uvedenými v příloze č. 15.

§ 15

(1) Zařízení k využívání nebo odstraňování odpadních olejů a jeho provozní řád musí splňovat požadavky kladené na zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů podle části druhé.

(2) Oprávněná osoba provozující zařízení k využívání nebo odstraňování odpadních olejů sleduje zejména následující ukazatele kvality odpadních olejů:

1. a) obsah PCB,
2. b) obsah celkového chloru,
3. c) obsah vody,
4. d) obsah mechanických nečistot,
5. e) výhřevnost (při energetickém využití).

(3) Metody pro stanovení ukazatelů kvality odpadních olejů uvedených v odstavci 2 jsou stanoveny v příloze č. 16.

(4) Kvalitativní požadavky, které musí splňovat odpadní oleje určené pro regeneraci, jsou stanoveny v ČSN 656690.

(5) Kvalitativní požadavky na odpadní oleje určené ke spalování jsou stanoveny zvláštními právními předpisy.⁹)

§ 16

Technické požadavky na nakládání s bateriemi a akumulátory

(1) Označování baterií, akumulátorů a zařízení, do nichž jsou baterie nebo akumulátory zabudovány, údaji týkajícími se možností jejich zpětného odběru a obsahu těžkých kovů v nich obsažených se provádí podle ČSN EN 61429.

(2) Baterie a akumulátory uváděné na trh musí splňovat požadavky stanovené zvláštními právními předpisy.¹⁰)

(3) Doklad, který osvědčuje splnění podmínek a kritérií pro uvádění baterií a akumulátorů na trh podle § 31 odst. 5 a 6 zákona, musí obsahovat:

1. a) identifikační údaje o osobě uvádějící baterie a akumulátory na trh (u fyzické osoby oprávněné k podnikání jméno a příjmení a místo podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu a její sídlo),
2. b) druh výrobku (název, typové označení, položka celního sazebníku^10a),
3. c) čestné prohlášení osoby uvádějící baterie a akumulátory na trh, že tyto výrobky uvedené ve skupině 8506 celního sazebníku^10a) neobsahují více než 0,0005 hmotnostních % rtuti z celkové jejich hmotnosti, včetně případů, kdy jsou tyto baterie a akumulátory zabudovány do zařízení, a nebo, že knoflíkové články a baterie sestavené z knoflíkových článků neobsahují více než 2 hmotnostní % rtuti z celkové jejich hmotnosti,
4. d) datum a podpis osoby uvádějící baterie a akumulátory na trh,
5. e) v případě, že dovozce neobdrží od výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce^10b) čestné prohlášení podle písmene d), bude tento doklad obsahovat dále protokol o zkoušce na zjištění koncentrace rtuti ve výrobku (baterie nebo akumulátory uvedené ve skupině 8506 celního sazebníku^10a), vydaný laboratoří, která má zavedený systém jakosti podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025 a metodu stanovení koncentrace rtuti má uvedenou v příloze osvědčení o odborné způsobilosti laboratoře.

§ 17

Technické požadavky na nakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého a požadavky na monitorování složek životního prostředí

(1) Kyselé a hydrolýze podléhající odpady z výroby oxidu titaničitého se nesmějí ukládat na skládky odpadů.

(2) Limity znečištění vypouštěných odpadních vod z výroby oxidu titaničitého a způsob jejich monitorování jsou stanoveny zvláštním právním předpisem^10c). Způsob omezování vypouštění odpadních vod z výroby oxidu titaničitého stanoví výrobce v plánu odpadového hospodářství.

(3) Emisní limity látek znečišťujících ovzduší z výroby oxidu titaničitého a způsob jejich monitorování jsou stanoveny zvláštním právním předpisem^10d). Způsob omezování vypouštění látek znečišťujících ovzduší z výroby oxidu titaničitého stanoví výrobce v plánu odpadového hospodářství.

(4) Výsledky průběžného monitorování složek životního prostředí znečišťujícími látkami z výroby oxidu titaničitého ohlašuje výrobce oxidu titaničitého spolu s hlášením o druzích, množství odpadů a způsobů nakládání s nimi vždy do 15. února krajskému úřadu podle § 39 odst. 2 zákona.

(5) Překročení limitních hodnot emisí látek znečišťujících ovzduší, látek vypouštěných v odpadních vodách a ekotoxicity půdy, stanovených v souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady a v Plánu odpadového hospodářství původce, je výrobce oxidu titaničitého povinen ohlásit neprodleně České inspekci životního prostředí a Ministerstvu životního prostředí.

§ 18

Technické požadavky na zařízení ke sběru autovraků a jejich provoz

(1) Zařízení ke sběru autovraků musí splňovat obecné požadavky na zařízení podle § 4 a požadavky na zařízení ke sběru a výkupu odpadů podle § 8 odst. 1 a zvláštních právních předpisů¹⁰ⁱ). Zařízení ke sběru autovraků musí být vybaveno v souladu s technickými požadavky stanovenými v bodě 1 přílohy č. 18. Zařízení musí být provozováno podle provozního řádu vypracovaného v souladu s požadavky uvedenými v příloze č. 1 pro skupinu A.

(2) Autovraky s provozními náplněmi, přijaté do zařízení ke sběru autovraků, nesmějí být vršeny na sebe, pokud nejsou umístěny ve stojanech, a nesmějí být skladovány v poloze na boku nebo na střeše. Musí s nimi být manipulováno tak, aby se nemohly poškodit části autovraku obsahující provozní kapaliny (např. olejová vana, palivová nádrž, brzdová potrubí).

(3) Sebrané autovraky a jejich části jsou ze zařízení ke sběru autovraků předávány do zařízení ke zpracování autovraků s takovou četností, aby nedocházelo k překročení kapacity skladů a shromažďovacích míst ve sběrném zařízení.

(4) Provozovatel zařízení ke sběru autovraků vystaví předávající osobě písemné potvrzení o převzetí autovraku s náležitostmi uvedenými v příloze č. 17.

(5) Provozovatel zařízení ke sběru autovraků vede průběžnou evidenci o převzatých autovracích nebo jejich částech a o autovracích nebo jejich částech odeslaných ke zpracování v souladu s § 21 a provozní deník s náležitostmi uvedenými v bodě 10 přílohy č. 1.

(6) Provozovatel zařízení ke sběru autovraků archivuje evidenci o nakládání s těmito odpady po dobu pěti let. Tyto dokumenty předkládá na vyžádání kontrolním orgánům.

§ 19

Technické požadavky na zařízení ke zpracování autovraků a jejich provoz a postup při demontáži a dalším zpracování autovraků

(1) Zařízení ke zpracování autovraků musí splňovat obecné požadavky na zařízení podle § 4 a obecné požadavky na skladování odpadů podle § 7, § 14 odst. 1 zákona a zvláštních právních předpisů¹⁰ⁱ). Dále musí být vybaveno a musí se v něm dodržovat postupy a způsoby nakládání s autovraky v souladu s technickými požadavky stanovenými v bodě 2 přílohy č. 18. Zařízení musí být provozováno podle provozního řádu, vypracovaného v souladu s požadavky uvedenými v příloze č. 1 pro skupinu B.

(2) Při nakládání s autovraky v zařízení nesmí dojít k úniku provozních náplní (např. z olejové a palivové nádrže, z nádrže pro chlazení a klimatizaci, z brzdového vedení) nebo ke znehodnocení opětovně využitelných částí autovraků. Při skladování autovraků mohou být vršeny autovraky na sebe, pouze pokud již neobsahují provozní náplně nebo pokud jsou umístěny ve stojanech, aby při manipulaci nedošlo k vzájemnému poškození umožňujícímu únik provozních kapalin. Bez dalších technických opatření zabezpečujících stabilitu nesmí být takto skladovány více jak tři autovraky na sobě.

(3) Při demontáži vybraného autovraku se postupuje v souladu s § 37c zákona a v souladu s požadavky a postupy stanovenými v bodě 2 přílohy č. 18 takto:

1. a) z vybraného autovraku se odstraní části a materiály, které jsou uvedeny v bodě 2.2.2.2 přílohy č. 18,
2. b) v souladu s postupy pro demontáž dodanými výrobcem nebo akreditovaným zástupcem vybraného vozidla nebo obvyklým technologickým postupem, pokud údaje pro demontáž nebyly výrobcem nebo dovozcem dodány, se demontují znovu opětovně využitelné části tak, aby jejich opětovné použití nebo montáž do funkčního výrobku byla možná s co nejmenší potřebou úprav nebo oprav,
3. c) vyjmuté a demontované části vybraného autovraku, které nebudou opětovně použity, se roztřídí podle Katalogu odpadů a dalšího nakládání s nimi.

(4) Zpracovatel autovraků vede průběžnou evidenci o převzatých autovracích a o způsobech jejich zpracování v souladu s § 21 a vede provozní deník zařízení s náležitostmi uvedenými v bodě 10 přílohy č. 1. Vedle evidence odpadů vede srovnatelným způsobem průběžnou evidenci materiálů a částí k opětovnému použití. V evidenci vybraných autovraků je zpracovatel povinen vést identifikační číslo každého převzatého vozidla VIN (vehicle identification number).

(5) Zpracovatel vybraných autovraků archivuje evidenci o převzatých vybraných autovracích nebo jejich částech podle odstavce 4 a dokumentaci o dalším nakládání s těmito odpady, materiály a částmi k opětovnému použití po dobu pěti let. Tyto dokumenty předkládá na vyžádání kontrolním orgánům.

(6) Odpady po drcení autovraku nesmějí mít nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 zákona.

§ 19a

Obsah roční zprávy výrobců a akreditovaných zástupců

Výrobce a akreditovaný zástupce zpracovává roční zprávu o dosažení stanovených cílů při opětovném použití a využití vybraných autovraků z vozidel vlastních značek demontovaných ve stanovených zařízeních výrobce a akreditovaného zástupce v rozsahu a s náležitostmi uvedenými v příloze č. 19A.

§ 20

(1) Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok obsahuje:

1. a) identifikační údaje povinné osoby (obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, u právnické osoby; jméno a příjmení, obchodní firma, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, u fyzické osoby);
2. b) identifikační číslo povinné osoby, bylo-li přiděleno;
3. c) období (rok), za které je zpráva zpracována;
4. d) popis způsobu, jakým povinná osoba plní povinnosti podle § 38 zákona, včetně seznamu obcí, se kterými má povinná osoba sjednanou písemnou dohodu podle § 38 odst. 6 zákona, a seznamu právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, se kterými má uzavřenou smlouvu o provádění zpětného odběru;
5. e) ve členění po jednotlivých výrobcích podle § 38 odst. 1 zákona se uvádí:
   1. 1. popis způsobu plnění povinnosti uvedené v § 38 odst. 4 zákona,
   2. 2. způsob výpočtu množství výrobků, na které se v daném období vztahuje povinnost zpětného odběru,
   3. 3. tabulka v rozsahu a s náležitostmi uvedenými v příloze č. 19;

1. f) jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu nebo pobytu osoby oprávněné k zaslání zprávy.

(2) Součástí zprávy může být komentář charakterizující hlavní problémy s plněním povinnosti zpětného odběru.

(3) Povinné osoby, které se sdruží za účelem splnění povinnosti zpětného odběru, mohou roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru zaslat ministerstvu společně. Potom součástí zprávy bude i tabulka podle přílohy č. 19 obsahující sumarizované údaje a seznam sdružených povinných osob. Další ustanovení odstavce 1 se použijí přiměřeně.