Vyhláška o formulářových podáních pro daně z příjmů

1. 9) Za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem vstupu do likvidace, je poplatník povinen podat daňové přiznání do 30 dnů ode dne vstupu do likvidace (§ 240c odst. 2 DŘ).
2. 10) Do 15 dnů ode dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku je poplatník povinen podat daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem zpracování tohoto návrhu; tuto lhůtu nelze prodloužit (§ 240c odst. 3 DŘ).
3. 11) Dojde-li k převodu poslední části privatizovaného majetku státního podniku na orgán, jemuž přísluší s tímto privatizovaným majetkem hospodařit, je státní podnik povinen podat daňové přiznání do 30 dnů ode dne tohoto převodu, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem převodu; tuto lhůtu nelze prodloužit (§ 240d DŘ).
4. 12) Dojde-li k ukončení správy svěřenského fondu, trvá povinnost svěřenského správce podávat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání až do dne zániku svěřenského fondu (§ 240e odst. 1 DŘ), a to v zákonných lhůtách pro podání za zdaňovací období (§ 136 odst. 1 nebo 2 DŘ).
5. 13) Do 15 dnů ode dne ukončení správy svěřenského fondu, je svěřenský správce povinen podat daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem tohoto ukončení (§ 240e odst. 2 DŘ).
6. 14) Do 15 dnů ode dne zániku svěřenského fondu, je svěřenský správce povinen podat daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem zániku (§ 240e odst. 3 DŘ).
7. 15) Při insolvenčním řízení² je daňový subjekt povinen podat nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou dosud nebylo přiznání podáno; tuto lhůtu nelze prodloužit. Zjistí-li insolvenční správce nedostatečnost podkladů, pro kterou nelze povinnost podat daňové přiznání splnit, tato povinnost mu zaniká; insolvenční správce o tom ve stejné lhůtě vyrozumí správce daně a poskytne mu nezbytnou součinnost ke stanovení daně podle pomůcek (§ 244 odst. 1 DŘ).
8. 16) Daňové přiznání se podává i v průběhu insolvenčního řízení (§ 244 odst. 2 DŘ), a to za období ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku do konce zdaňovacího období, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, a v dalším průběhu řízení o úpadku, za každé ukončené období shodné se zdaňovacím obdobím kalendářního roku nebo hospodářského roku, a to v zákonných lhůtách pro podání daňového přiznání za zdaňovací období (§ 136 odst. 1 nebo 2 DŘ).
9. 17) Daňový subjekt je povinen zpracovat daňové přiznání též ke dni předložení konečné zprávy, a to za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud přiznání podáno, a tvrzenou daň zahrnout do příslušného dokumentu (§ 244 odst. 3 DŘ), a podat je do 15 dnů ode dne, ke kterému mělo dojít k jeho zpracování (§ 244 odst. 4 DŘ).
10. 18) Ve lhůtách podle bodů 7, 9 až 11, 13 až 15 a bodu 17 vzniká povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, které nebylo dosud podáno za předcházející zdaňovací období, jestliže původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula (§ 245 DŘ). Pro účely posouzení podmínky neuplynutí lhůty pro podání daňového přizná za předcházející zdaňovací období činí lhůta pro podání daňového přiznání 6 měsíců po uplynutí tohoto zdaňovacího období (§ 245 odst. 2 DŘ).
11. 19) Daňové přiznání se dále podává také za období
    1. – předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá
    2. – u obchodní korporace den rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace o fúzi, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace, pokud je tento den dnem pozdějším rozhodnému dni fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku (§ 38ma odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) zákona), nebo
    3. – den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává, pokud není podle písmene a) stanoven jiný den (§ 38ma odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. b) zákona),
    4. – předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní korporaci a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (§ 38ma odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) zákona),
    5. – předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, anebo předcházející změně ve vymezení hospodářského roku, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, pokud je kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (§ 38ma odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. b),
    6. – předcházející dni, od kterého poplatník změnil daňové rezidenství z České republiky do zahraničí, nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (§ 38ma odst. 1 písm. d) a odst. 2 písm. b) zákona),
    7. – od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku za zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci nebo za její část, u které je právním nástupcem poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem a který nemá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku stálou provozovnu na území České republiky, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (§ 38ma odst. 1 písm. (e) a odst. 2 písm. b) zákona),
    8. – předcházející dni zápisu přeměny obchodní společnosti do obchodního rejstříku přejímajícím společníkem za zanikajícího poplatníka, který je obchodní společností, jedná-li se o převod jmění obchodní společnosti na společníka, který je fyzickou osobou, a nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (§ 38ma odst. 1 písm. f) a odst. 2 písm. b) zákona),

1. 20) Poplatník je povinen v daňovém přiznání sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně (§ 135 odst. 2 DŘ). Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání daňového přiznání (§ 135 odst. 3 DŘ).
2. 21) Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně se posuzují pro každé zdaňovací období zvlášť (§ 134 odst. 2 DŘ).
3. 22) Nebude-li podáno daňové přiznání, vyzve správce daně poplatníka k jeho podání a stanoví mu náhradní lhůtu. Nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může správce daně vyměřit daň podle pomůcek nebo předpokládat, že poplatník tvrdil v daňovém přiznání daň ve výši 0 Kč (§ 145 odst. 1 DŘ).

Dodatečné daňové přiznání

1. 23) Zjistí-li poplatník, že jeho daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečně daňové přiznání a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit (§ 141 odst. 1 a 7 DŘ). V dodatečném daňovém přiznání poplatník uvede rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění (§ 141 odst. 5 DŘ). V dodatečném daňovém přiznání lze uplatnit vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 zákona a položek snižujících základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 zákona. Poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání též při zjištění, že jeho daňová ztráta má být nižší než poslední známá daňová ztráta, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil (§ 38n odst. 2 zákona, ve spojení s § 141 odst. 1 DŘ). V dodatečném daňovém přiznání poplatník uvede rozdíl oproti poslední známé daňové ztrátě a den jeho zjištění (§ 141 odst. 5 DŘ).
2. 24) Poplatník je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže daň byla pravomocně stanovena v nesprávné výši, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil (§ 141 odst. 2 DŘ). V dodatečném daňovém přiznání poplatník uvede rozdíl oproti poslední známé dani, den jeho zjištění a důvody pro jeho podání (§ 141 odst. 5 DŘ).

   Za stejných podmínek je poplatník oprávněn podat dodatečné daňové přiznání též při zjištění, že jeho daňová ztráta má být vyšší než poslední známá daňová ztráta (§ 38n odst. 2 zákona, ve spojení s § 141 odst. 2 DŘ).

   Dodatečné přiznání na daň nižší než poslední známá daň nebo na daňovou ztrátu vyšší, než poslední známá daňová ztráta není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně (§ 141 odst. 3 DŘ).