Předchozí stránka

K ř. 200	U poplatníka, jenž je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně, popřípadě daňové ztráty i na něho připadající poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti. Tento poměr u společníka veřejné obchodní společnosti odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti, u komplementáře komanditní společnosti odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.
K ř. 201	Uvede se část základu daně nebo daňové ztráty ze ř. 200, připadající komplementářům.
K ř. 210	Uvede se souhrn příjmů ze zdrojů v zahraničí, u nichž se podle uzavřených mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění uplatňuje metoda úplného vynětí ze základu daně (daňové ztráty), pokud jsou součástí celosvětového základu daně (daňové ztráty) na ř. 200. Rozčlenění částky vykázané na tomto řádku podle jednotlivých smluvních států, v nichž byl zdroj vyjímaných příjmů, musí být doloženo seznamem potvrzení zahraničních správců daně (§ 38f odst. 10 zákona) nebo, půjde-li o ojedinělý příjem ze zdrojů v zahraničí, potvrzením zahraničního správce daně (§ 38f odst. 5 zákona). Pokud poplatníkem je společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti, bude částka uvedená na tomto řádku obsahovat i na něho připadající poměrnou část příjmů ze zdrojů v zahraničí plynoucí veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, které se podle smluv o zamezení dvojího zdanění vyjímají ze zdanění, zahrnutou v základu daně uvedeném na ř. 200. Tento poměr u společníka veřejné obchodní společnosti odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti u komplementáře komanditní společnosti odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti. Na zvláštní příloze se pak uvede rozčlenění souhrnné částky z tohoto řádku na část vztahující se k veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti a na část vztahující se k vlastní podnikatelské činnosti poplatníka.
	Upozornění:
	Pod pojmem „příjmy ze zdrojů v zahraničí“ se pro účely vyloučení dvojího zdanění příjmů rozumí příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou, snížené o související výdaje stanovené podle tuzemského zákona o daních z příjmů. Odčitatelné položky a položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů nelze při stanovení základu daně použít. Při použití metody úplného vynětí se příjmy ze zdrojů v zahraničí vyjímají ze základu daně před uplatněním částek odčitatelných od základu daně (ř. 230, 240, 241, 242, 243, 251 a 260). Nelze-li u některých výdajů prokazatelně stanovit, zda souvisejí s příjmy plynoucími ze zdrojů v zahraničí, považuje se za související výdaje jejich část stanovená ve stejném poměru, v jakém příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí nesnížené o výdaje připadají na celosvětové příjmy.
	Částky jednotlivých příjmů ze zdrojů v zahraničí se pro účely jejich vynětí ze zdanění přepočtou na Kč s použitím kursů devizového trhu vyhlášených ČNB, uplatňovaných v účetnictví poplatníka (§ 38 odst. 1 zákona). Pro přepočet měn neuváděných v kursovním lístku ČNB se použije přepočet přes třetí měnu.
	Poplatníci, kteří vedou jednoduché účetnictví, mohou přepočítat částky jednotlivých příjmů ze zdrojů v zahraničí pro účely jejich vynětí ze zdanění na Kč s použitím jednotného kursu, vymezeného v § 38 odst. 1 zákona, nevyužijí-li kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních předpisů o účetnictví.
K ř. 220	Bude-li na tomto řádku vykázána daňová ztráta, následující řádky 230 až 330 se nevyplňují ani neproškrtávají. Daňovou ztrátu, která bude pravomocně stanovena za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2025, lze podle § 34 odst. 1 zákona uplatňovat jako položku odčitatelnou od základu daně nejdéle v pěti bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Pravomocně stanovenou daňovou ztrátu za zdaňovací období, které skončilo ode dne 30. června 2020, lze uplatnit i ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících, nejvýše však do výše 30 mil. Kč v úhrnu za obě předcházející zdaňovací období. Poplatník se může vzdát práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, a to oznámením správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se daňová ztráta stanoví; lhůtu pro podání tohoto oznámení nelze navrátit v předešlý stav. Vzdání se práva má účinky pro všechna období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, přičemž vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty nelze vzít zpět (§ 34 odst. 1 zákona).
	Příklad výpočtu částky uvedené na tomto řádku při vykázání záporných čísel na ř. 200, 201 a 210:
	ř. 200 ……………… –200 000 Kč
	ř. 201 ……………… –50 000 Kč
	ř. 210 ……………… –30 000 Kč
	ř. 220 = –200 000 – (–50 000) – (–30 000) = –120 000 Kč
K ř. 230	Částka odečtu daňové ztráty, uplatněná na tomto řádku podle § 34 odst. 1 zákona, s omezením podle § 38na zákona, nesmí být vyšší než částka základu daně upraveného o část základu daně (daňové ztráty) připadající na komplementáře a sníženého o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí, uvedená na ř. 220, a současně musí být shodná s částkou uvedenou na ř. celkem ve sl. 4 tabulky E přílohy č. 1 II. oddílu. V daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání uvádí poplatník zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která byla daňová ztráta, kterou uplatňuje, stanovena, a výši v jaké ji uplatňuje (§ 34 odst. 1 zákona).
	Za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2025, lze jako položku odčitatelnou od základu v pěti následujících zdaňovacích obdobích daně naposledy uplatnit zbývající část daňové ztráty pravomocně stanovené za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2020. Za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2025 lze jako položku odčitatelnou od základu daně ve dvou bezprostředně předcházejících zdaňovacích obdobích naposledy formou dodatečného daňového přiznání uplatnit zbývající část daňové ztráty pravomocně stanovené za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2027.
K ř. 240	Věcná náplň nebo propočet částky vykázané na tomto řádku se rozvede na zvláštní příloze. Na tomto řádku se uvede uplatnění odečtu podle § 34 odst. 3 až 10 a 12 zákona, ve znění platném do 31. prosince 2004, uplatněním odečtu nelze vykázat daňovou ztrátu, pro jejíž stanovení platí ustanovení § 23 až 33, § 38n a § 38na zákona. Proto částka na tomto řádku nesmí být vyšší než základ daně uvedený na ř. 220, snížený o případné odečty daňové ztráty podle § 34 odst. 1 zákona (ř. 230) a odečty na podporu výzkumu a vývoje nebo odečty na podporu odborného vzdělávání (ř. 242 a 243).
K ř. 241	Tento řádek se nevyplňuje. Jeho využití je možné jen tehdy, jestliže zákon vymezí nové skutečnosti, které budou důvodem k dalším úpravám částky základu daně.
K ř. 242	Na tomto řádku se uvede odečet na podporu výzkumu a vývoje podle § 34 odst. 4 a § 34a až § 34e zákona. Částka odečtu se musí rovnat částce vykázané na ř. 5 ve sl. 4 v dílčí tabulce b) tabulky F přílohy č. 1 II. oddílu. Uplatněním odečtu na podporu výzkumu a vývoje podle § 34 odst. 4 zákona nelze vykázat daňovou ztrátu, proto částka na tomto řádku nesmí být vyšší než základ daně uvedený na ř. 220, snížený o případné částky odečtů uplatněné na ř. 230, 240 a 243.
	Pokud poplatníkem je společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti, bude částka uvedená na tomto řádku obsahovat i poměrnou část odečtu podle § 34 odst. 4 zákona zjištěného za veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, přičemž tato poměrná část se stanoví v souladu s § 34d odst. 1 a 2 zákona. Na zvláštní příloze se pak uvede rozčlenění souhrnné částky z tohoto řádku na část vztahující se k odečtu za veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost a na část vztahující se k vlastní podnikatelské činnosti poplatníka. Obdobně se u těchto poplatníků postupuje i v případě položek uvedených na řádcích 243, 260 a 300.
K ř. 243	Na tomto řádku se uvede odečet na podporu odborného vzdělávání podle § 34 odst. 4 a § 34f až § 34h zákona. Částka odečtu se musí rovnat částce vykázané na ř. 5 ve sl. 4 v dílčí tabulce c) tabulky F Přílohy č. 1 II. oddílu. Uplatněním odečtu na podporu odborného vzdělávání podle § 34 odst. 4 zákona nelze vykázat daňovou ztrátu, proto částka na tomto řádku nesmí být vyšší než základ daně uvedený na ř. 220, snížený o případné částky odečtů uplatněné na ř. 230, 240 a 242.
K ř. 250	Částka uvedená na tomto řádku nemůže nabývat záporných hodnot. To platí i pro řádky 270, 310, 330, 340 a 360.
K ř. 251	Tento řádek vyplňují pouze veřejně prospěšní poplatníci (§ 17a zákona), kterým zákon umožňuje uplatnění snížení základu daně podle § 20 odst. 7 zákona.
K ř. 260	Uvede se skutečně uplatněná částka odečtu hodnoty bezúplatných plnění, poskytnutých ve zdaňovacím období na zákonem vymezené účely (§ 20 odst. 8 zákona) z tabulky G Přílohy č. 1 II. oddílu, nejvýše však do 10 % z částky na ř. 250; to neplatí pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2022 do 28. 2. 2027 (zákon č. 128/2022 Sb.), za která lze v úhrnu odečíst nejvýše 30% základu daně sníženého podle § 34 zákona.
K ř. 280	Uvede se sazba daně podle § 21 odst. 1 nebo odst. 2 anebo odst. 3 zákona, účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. V roce 2025 činí sazba podle § 21 odst. 1 zákona 21 %, sazba podle § 21 odst. 2 zákona 5 % a sazba podle § 21 odst. 3 zákona 0 %.
K ř. 290	Poplatník, který byl jen po část zdaňovacího období základním investičním fondem (§ 20a zákona) použije pro výpočet částky daně na ř. 290 II. oddílu tiskopis Příloha č. 2 II. oddílu (25 5404/B MFin 5404/B).
K ř. 300	Uvede se úhrn skutečně uplatněných slev na dani podle § 35 odst. 1 a 4 a § 35a nebo § 35b zákona, nejvýše v částce na ř. 290. Jejich specifikace se provede v tabulce H Přílohy č. 1 II. oddílu, přičemž nárok na slevy podle § 35 odst. 1 a 4 zákona se vyčíslí i tehdy, bude-li na ř. 220 vykázána daňová ztráta, nebo jestliže jej nebude možné s ohledem na částku vykázanou na ř. 290 plně využít.
K ř. 301	Tento řádek se nevyplňuje. Jeho využití je možné jen tehdy, jestliže kromě slev na dani zákon vymezí nové skutečnosti, které budou důvodem k dalším úpravám částky daně.
K ř. 319	Uvede se daň zaplacená v zahraničí, o níž lze podle § 38fa odst. 9 zákona snížit daň, nejvýše však do částky uvedené na ř. 310. Při snížení daně se postupuje obdobně jako při použití metody prostého zápočtu podle § 38f zákona. Při výpočtu daně zaplacené v zahraničí, kterou lze započíst na daň za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání, se vychází z údajů Samostatné přílohy k ř. 319 II. oddílu (tiskopis 25 5404/G MFin 5404/G), která se vyplňuje samostatně za každý stát. Celková částka na ř. 319 nesmí být vyšší než součet ř. 7 všech Samostatných příloh k ř. 319 II. oddílu.
K ř. 319a	Uvede se daň, o kterou lze snížit daň ovládající společnosti podle § 38fa odst. 10 zákona, zaplacená z příjmů z činnosti a nakládání s majetkem, na které ovládající společnost použila ustanovení § 38fa odst. 1 nebo 2 zákona, základním investičním fondem, který je ovládající společností stejné ovládané zahraniční společnosti a prostřednictvím kterého ovládající společnost drží podíl na základním kapitálu této ovládané zahraniční společnosti, nejvýše však do částky uvedené na ř. 310 po případném snížení daně na ř. 319.
K ř. 320	Uvede se daň zaplacená v zahraničí, o niž lze podle smluv o zamezení dvojího zdanění snížit daň, nejvýše však do částky uvedené na ř. 310 snížené o částku na ř. 319 a ř. 319a. Při výpočtu výše daně zaplacené v zahraničí, kterou lze započíst na daň za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání, se postupuje podle tabulky I přílohy č. 1 II. oddílu.
K ř. 330	Částka vykázaná na tomto řádku je součástí celkové daně (ř. 340).
Pokud bude na ř. 220 vykázána daňová ztráta, ř. 230 až 330 se nevyplňují ani neproškrtávají.
K ř. 331	Na tomto řádku se uvede úhrn příjmů před zdaněním (základů daně), které podle § 20b zákona vstupují do samostatného základu daně. Uvede se též zahrnovaný příjem podle § 38fa odst. 6 písm. c) zákona, pokud není u ovládající společnosti osvobozen od daně z příjmů.
	Specifikace jednotlivých příjmů uplatněných na ř. 331 se uvede na zvláštní příloze. K příjmům z vypořádacích podílů, z podílů na likvidačním zůstatku nebo z obdobných plnění budou v této zvláštní příloze přiřazeny s nimi související nabývací ceny podílů na obchodní korporaci.
	Částka na tomto řádku nesmí nabývat záporných hodnot.
K ř. 332	Uvede se sazba daně podle § 21 odst. 4 zákona, účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. V roce 2025 činí sazba podle § 21 odst. 4 zákona 15 %.
K ř. 334	Zde se uvede úhrnná částka daní zaplacených v zahraničí z příjmů zahrnovaných do samostatného základu daně. Specifikace jednotlivých zaplacených daní s přiřazením ke konkrétním zdaněným příjmům bude součástí zvláštní přílohy k ř. 331. U zahrnovaného příjmu podle § 38fa odst. 6 písm. c) zákona, pokud není u ovládající společnosti osvobozen od daně z příjmů, se uplatní institut snížení daně dle § 38fa odst. 9 zákona. K zápočtu dle § 38f zákona lze uplatnit pouze takovou částku daně, která byla v zahraničí u jednotlivých konkrétních příjmů vybrána v souladu s právními předpisy státu, v němž byl zdroj příjmu, nejvýše však do částky tuzemské daně z příjmů připadající na daný příjem, a pokud se jedná o příjem ze státu, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, nejvýše částku daně, která může být v tomto státě vybrána v souladu s uzavřenou smlouvou. Částky daně zaplacené v zahraničí musí být doloženy seznamem potvrzení zahraničních správců daně (§ 38f odst. 10 zákona) nebo, půjde-li o ojedinělé příjmy ze zdrojů v zahraničí, potvrzeními zahraničních správců daně (§ 38f odst. 5 zákona).

Následující stránka