Zákon České národní rady o daních z příjmů

§ 29

(1) Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku se rozumí

1. a) pořizovací cena,³¹) je-li pořízen úplatně, s výjimkou majetku nabytého podle zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů,
2. b) vlastní náklady,³¹) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii,
3. c) reprodukční pořizovací cena,³¹) zjištěná podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem, v ostatních případech.

Součástí vstupní ceny podle písmen a) až c) je i technické zhodnocení provedené v prvním roce odpisování.

(2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku a celkovou výší odpisů z tohoto majetku zahrnutých do výdajů na zajištění zdanitelného příjmu [§ 24 odst. 2 písm. a)].

(3) Pokud není technické zhodnocení samostatně odpisováno nájemcem, zvyšuje technické zhodnocení vstupní cenu s výjimkou uvedenou v odstavci 1 (dále jen „zvýšená vstupní cena“) a zároveň zůstatkovou cenu (dále jen „zvýšená zůstatková cena“) příslušného majetku.

§ 30

(1) V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek a nehmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Doba odpisování činí:

Hmotný majetek a nehmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy k zákonu s výjimkou uvedenou v odstavcích 5 a 6, se pro účely odpisování zařadí do odpisové skupiny 2.

(2) Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisování (§ 32). Způsob odpisování stanoví pro každý nově pořízený hmotný majetek a nehmotný majetek vlastník a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování. Právní nástupce poplatníka pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem.

(3) Hmotný majetek a nehmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny.

(4) Pronajímané věci u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci lze s výjimkou nemovitostí odepsat až do 90 % vstupní ceny rovnoměrně po dobu trvání pronájmu za předpokladu, že doba pronájmu trvá alespoň 40 % doby odpisování stanovené v odstavci 1, nejméně však tři roky. Při prodloužení doby pronájmu nad 40 % doby odpisování je možno odepsat za každé jedno procento doby odpisování další jedno procento vstupní ceny nad 90 % až do 100 % vstupní ceny. Při stanovení způsobu odpisování se nepoužije ustanovení § 31 a 32.

(5) Roční odpis otvírek nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace, pokud tyto nejsou součástí hmotného majetku, do jehož vstupní ceny jsou zahrnuty, dočasných staveb^31a) a důlních děl, se stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby trvání. Obdobně se odpisuje hmotný majetek, jehož životnost nebo doba trvání je stanovena v letech obecně závazným předpisem.

(6) U forem, modelů a šablon (obor 411 8, 416, 535 4) se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo výlisků.

§ 31

(1) Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto roční odpisové sazby:

(2) Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby.

(3) Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu.

(4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

§ 32

(1) Při zrychleném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování:

(2) Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku

1. a) v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování,
2. b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již odpisován.

(3) Při zrychleném odpisování hmotného majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví

1. a) v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku této ceny hmotného majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu,
2. b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny hmotného majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny.

(4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

§ 33

(1) Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy,³²) rekonstrukce a modernizace majetku.

(2) Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.

(3) Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.

§ 34

Položky odčitatelné od základu daně

(1) Od základu daně lze odečíst ztrátu, která vznikla v předchozím zdaňovacím období, a to nejdéle v pěti následujících zdaňovacích obdobích. Poprvé lze tohoto ustanovení použít u ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993. Toto ustanovení se nevztahuje na podílové fondy a investiční fondy.¹⁶)

(2) Pro stanovení ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33. Nepřihlíží se k ustanovení § 20 odst. 4.

(3) Od základu daně lze dále odečíst 10 % vstupní ceny hmotného majetku pořízeného úplatně nebo ve vlastní režii ve zdaňovacím období, jde-li o hmotný majetek zatříděný podle přílohy k tomuto zákonu v položkách 3 až 6 a v položce 9, za podmínky, že doba mezi nabytím a prodejem bude činit nejméně tři roky.

(4) Odečet podle odstavce 3 nelze uplatnit u

1. a) motocyklů, osobních automobilů a letadel,
2. b) hmotného majetku umístěného v zahraničí nebo používaného více jak 183 dnů v příslušném zdaňovacím období v zahraničí,
3. c) pronajímaného hmotného majetku.

(5) Nárok na odpočet 10 % vstupní ceny hmotného majetku podle odstavce 3 má též plátce, který provozuje osobní dopravu osobními automobily na základě vydané koncese.

(6) Možnost odečítání ztráty podle odstavce 1 vylučuje povolení osvobození od daně.

§ 35

Sleva na dani

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň snižuje o

1. a) částku 7500 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností,³³)
2. b) částku 22 500 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,³³)
3. c) u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl pracovníků se změněnou paracovní schopností činí více než 60 % průměrného počtu pracovníků, se snižuje sazba daně uvedená v § 21 na polovinu.

(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet pracovníků³⁴) se změněnou pracovní schopností a pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením ve zdaňovacím období (zaokrouhlený na celá čísla dolů).

§ 36

Zvláštní sazba daně

(1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 5 s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2) činí

1. a) 25 % z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c) a d) bod 1 až 3 a 6 s výjimkou uvedenou v odstavci 2 písm. c) a d),
2. b) 25 % z nájemného s výjimkou uvedenou v písmenu c),
3. c) 1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.

(2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí

1. a) 25 %, a to
   1. 1. z úrokového či dividendového příjmu z akcií, zatímních listů, podílových listů, dluhopisů, vkladních listů a vkladů jim na roveň postavených, kupónů a investičních kupónů, s výjimkou uvedenou v písmenu c),
   2. 2. z podílů na zisku u účastí na společnostech s ručením omezeným, z účastí komanditistů na komanditních společnostech,
   3. 3. z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech,
   4. 4. z podílů na zisku tichého společníka,
   5. 5. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu s výjimkou uvedenou v písmenu c),
   6. 6. z podílů na likvidačním zůstatku při likvidaci obchodní společnosti nebo družstva. U poplatníků uvedených v § 17 se základ daně tvořený příjmy uvedenými v bodech 5 a 6 snižuje o vklad společníka, členský vklad nebo nabývací cenu podílu,
   7. 7. z výnosů z vkladů na vkladních listech a z vkladů jim na roveň postavených,
   8. 8. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech plynoucích poplatníkům uvedeným v § 17,
   9. 9. z podílu na zisku ve smyslu § 22 odst. 1 písm. d) bodu 4.

   Úrokovým či dividendovým příjmem se pro účely tohoto zákona rozumějí výnosy z držby cenných papírů v peněžním plnění, zejména ve formě pevné či proměnlivé úrokové sazby, dividendy, amortizace diskontu apod. Za podíly na zisku podle bodů 2 a 3 se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu společníka nebo členského vkladu.

1. b) 20 % z cen veřejných soutěží a ze sportovních soutěží (§ 10 odst. 8), z odměn členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob (§ 6 odst. 6) a z úroků a jiných výnosů vkladů přijímaných zaměstnavatelem od svých zaměstnanců (§ 8 odst. 6),
2. c) 15 % z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty apod.) a z příjmů uvedených v § 8 odst. 1 písm. d), v § 10 odst. 1 písm. h) a z vypláceného podílu při zániku členství v družstvu v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu,¹³)
3. d) 10 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7 odst. 6) a z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4.

(3) Zvláštní sazba daně z příjmů činí 25 % u podílových a investičních fondů,¹⁶) z rozdílu mezi příjmy a výdaji vztahujícími se k prodeji cenných papírů uvedenými v odstavci 2 písm. a) bodu 1, ve zdaňovacím období. Za výdaje vztahující se k prodeji cenných papírů se považuje cena pořízení prodaných cenných papírů a poměrná část ostatních výdajů fondu ve zdaňovacím období vymezená v prováděcím předpise.

(4) Základ daně pro zvláštní sazbu daně, který tvoří příjmy uvedené v odstavcích 1, 2 a 3, je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se zaokrouhluje na celé koruny dolů. V případě devizových účtů a vkladních listů znějících na cizí měnu se základ daně stanoví v cizí měně, a to bez zaokrouhlení.

(5) Pokud plynou výnosy z cenných papírů příjemci od podílových fondů, prostřednictvím investičních společností a od investičních fondů,¹⁶) je základem pro zvláštní sazbu daně, uvedenou v odstavci 2 písm. a), vyplácený výnos z cenných papírů, snížený o příjmy přijaté podílovými fondy, prostřednictvím investičních společností, a investičními fondy, z nichž byla daň vybrána zvláštní sazbou podle odstavce 2 a odstavce 3.

§ 37

Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

§ 38

(1) Pro daňové účely s výjimkou uvedenou v odstavci 2 se používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou (devizy, valuty) uplatňované v účetnictví²⁰) poplatníků; pokud poplatník není účetní jednotkou²⁰) používají se tyto kursy:

1. a) u poplatníků s nabídkovou povinností³⁵) kurs „nákup“ nebo „prodej“ v okamžiku zúčtování s bankou,
2. b) u poplatníků bez nabídkové povinnosti³⁵) kurs „střed“ vyhlášený Českou národní bankou poslední kalendářní den předchozího měsíce.

(2) Při přepočtu daně z příjmů z úroků na devizových účtech a vkladních listech znějících na cizí měnu, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2, se použije kurs „střed“ vyhlášený Českou národní bankou (valuty, devizy) ke dni připsání úroků ve prospěch poplatníka. Takto vypočtená daň se nezaokrouhluje.

§ 39

Ministerstvo financí může

1. a) ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění,
2. b) činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí a rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění, pokud jde o subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o zaměstnance rozpočtových a některých dalších organizací³⁶) vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2 odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí,
3. c) stanovit odchylky k zamezení nesrovnalostí při zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků plynoucích poplatníkům ve zdaňovacím období 1993 v návaznosti na některá ustanovení zákoníku práce a navazujících právních předpisů,
4. d) snížit daň až na polovinu pro poplatníky uvedené v § 2, zaměstnávající nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl pracovníků se změněnou pracovní schopností činí více ne 60 % průměrného počtu pracovníků, popřípadě poskytováním těchto úlev pověřit správce daně,
5. e) obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti k jednotlivým ustanovením tohoto zákona,
6. f) stanovit pro účely tohoto zákona obecně závazným právním předpisem důsledky z přechodu účtování ze soustavy jednoduchého účetnictví do soustavy podvojného účetnictví a naopak.