Vyhláška o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění

Klinická kritéria

1. 1. Klinická kritéria pro hemoragickou horečku s renálním syndromem zahrnují vysokou teplotu, bolesti svalů, bolesti hlavy, hemoragické projevy a akutní selhání ledvin.
2. 2. Klinická kritéria pro hantavirový plicní syndrom zahrnují teplotu, bolesti hlavy a svalů a nevolnost.

Laboratorní kritéria

K průkazu potvrzeného případu hantavirových onemocnění se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím

1. a) detekce IgM, IgG protilátek metodou ELISA v séru, nebo
2. b) detekce hantavirové RNA metodou PCR v krvi.

Epidemiologická kritéria

Za naplnění epidemiologických kritérií se považuje potvrzení epidemiologické souvislosti, kterými jsou

1. a) přenos ze zvířete na člověka,
2. b) expozice v životním prostředí,
3. c) přenos z člověka na člověka.

Klasifikace případu

Jako případy hantavirových onemocnění se klasifikují

1. A. Možný případ není pro účely této vyhlášky definován,
2. B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,
3. C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený.

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu hantavirového onemocnění a zjištění podle čl. 1 až 4 této přílohy se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na hantavirová onemocnění

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na hantavirové onemocnění, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 této přílohy.
3. 3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu, eviduje klinickou formu onemocnění a případně úmrtí na toto onemocnění.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu hantavirových onemocnění:

1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;
3. 3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;
4. 4. epidemiologické šetření v ohnisku nákazy, pátrání po zdroji nákazy a dalších exponovaných osobách a určení cesty přenosu, které provádí orgán ochrany veřejného zdraví;
5. 5. informování veřejnosti orgánem ochrany veřejného zdraví o základních hygienických pravidlech a o rizicích přenosu, zejména v lokalitách bezprostředně postižených povodněmi;
6. 6. provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce v zamořených objektech, podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;
7. 7. důsledná ohnisková a průběžná deratizace především v lidských sídlištích, hospodářských budovách, odchovnách prasat, na skládkách odpadů, v potravinářských závodech, jatkách a v kanalizační síti;
8. 8. používání ochranných pomůcek a dodržování bezpečnostních opatření při provádění úklidu v potencionálně rizikových objektech, zamořených myšovitými hlodavci.

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Potvrzení viru neutralizačním testem se provádí z párového vzorku.
3. 3. U onemocnění vyvolaných jinými viry z rodu Alphavirus se vždy ověřuje výsledek viru neutralizačním testem.
4. 4. Nelze-li vyloučit možnost infekce jiným virem rodu Alfavirus, biologický materiál je vždy zaslán do Národní referenční laboratoře pro arboviry, která provede konfirmační vyšetření.

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu horečky chikungunya a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt horečky chikungunya

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na horečku chikungunya, zajistí odběr biologického materiálu, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro arboviry nebo do jiné akreditované laboratoře se zkušenostmi s diagnostikou horečky chikungunya.
2. 2. Vyšetřující laboratoř postupuje podle čl. 2 a 5.
3. 3. Epidemiologické šetření při výskytu nebo na základě podezření zajistí u všech případů horečky chikungunya orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.
4. 4. S ohledem na globální změny geografické distribuce vektoru nákazy je třeba zjišťovat a hlásit údaje, které se vztahují k relevantní cestovatelské anamnéze nemocné osoby.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu horečky chikungunya:

1. 1. hlášení případů podle čl. 5;
2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro arboviry nebo do jiné akreditované laboratoře se zkušenostmi s diagnostikou horečky chikungunya;
3. 3. izolace; izolace nemocných není nutná;
4. 4. orgán ochrany veřejného zdraví se podílí ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem na monitoringu výskytu komárů v přírodním prostředí s ohledem na globální změny geografické distribuce vektoru nákazy;
5. 5. případnou likvidaci líhnišť komárů nařizuje orgán ochrany veřejného zdraví.

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Biologický materiál se zasílá do Národní referenční laboratoře pro arboviry, která provede konfirmační vyšetření.

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu horečky dengue a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt horečky dengue

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na horečku dengue, provede odběr biologického materiálu, kterým je krevní sérum, mozkomíšní mok nebo vzorek tkáně, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro arboviry nebo do jiné akreditované laboratoře se zkušenostmi s diagnostikou horečky dengue.
2. 2. Laboratoř postupuje podle čl. 2 a 5.
3. 3. Epidemiologické šetření při výskytu nebo na základě podezření u všech případů onemocnění horečkou dengue zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.
4. 4. S ohledem na globální změny geografické distribuce vektoru nákazy je třeba zjišťovat a hlásit údaje, které se vztahují k relevantní cestovatelské anamnéze nemocné osoby.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu horečky dengue:

1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro arboviry nebo do jiné akreditované laboratoře se zkušenostmi s diagnostikou horečky dengue;
3. 3. izolace; při zajištění izolace nemocného s horečkou dengue nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);
4. 4. orgán ochrany veřejného zdraví se podílí ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem na monitoringu výskytu komárů v přírodním prostředí;
5. 5. likvidaci líhnišť komárů nařizuje orgán ochrany veřejného zdraví.

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Detekce antigenu malarických plazmodií slouží pouze jako screening.
3. 3. Interpretace laboratorního nálezu za účelem potvrzení případu malárie musí zohlednit možnost velmi nízké parazitémie pod limitem mikroskopického testu s doporučením opakovat vyšetření po 24 hodinách, obvykle dvakrát.

Epidemiologická kritéria

1. 1. Epidemiologická kritéria pro malárii nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.
2. 2. Za naplnění epidemiologických kritérií se pro účely národní epidemiologické bdělosti považuje potvrzení nejméně jedné z následujících epidemiologických souvislostí, kterými jsou
   1. a) pobyt v endemické oblasti, v níž dochází k přenosu malárie,
   2. b) nákaza vektorem, tedy nakaženou samičkou anophela mimo malarickou oblast,
   3. c) přímý přenos z člověka na člověka čerstvou infikovanou krví, transplacentárně, případně kontaminovanými injekčními jehlami.

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu malárie a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Jednou ročně se hlásí souhrnná data o všech případech diagnostikované malárie do Národní referenční laboratoře pro diagnostiku tropických parazitárních infekcí.
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění vyvolaných malarickými plazmodii všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.
5. 5. Na základě údajů zadaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, hlásí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech případy malárie diagnostikované na našem území do mezinárodních registrů.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění vyvolaných malarickými plazmodii

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vyvolaná malarickými plazmodii, provede odběr biologického materiálu, kterým je nesrážlivá krev z periferního řečiště pacienta odebraná do zkumavky s antikoagulačním roztokem nebo krevní roztěry v podobě tlusté kapky a tenkého nátěru, a dále zajistí transport odebraného materiálu do vyšetřující laboratoře k laboratornímu průkazu původce infekce.
2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
3. 3. Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit oblast, případně místo nákazy.
4. 4. S ohledem na globální změny geografické distribuce vektoru nákazy je třeba zjišťovat a hlásit údaje, které se vztahují k relevantní cestovatelské anamnéze nemocné osoby, a dále údaje, které mohou mít vztah k případnému mezilidskému přenosu původce onemocnění, ke kterému může dojít krví, transplacentárně a případně kontaminovanými injekčními jehlami.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění vyvolaných malarickými plazmodii:

1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do vyšetřující laboratoře;
3. 3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;
4. 4. u dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiných právních předpisů⁵)^{’ 6})^{’ 7}); zařízení transfuzní služby zajistí vyloučení z dárcovství plné krve a krevních složek u všech osob,
   1. a) které žily v malarické oblasti během prvních 5 let života,
   2. b) které prodělaly malárii,
   3. c) které navštívily endemické oblasti a nemají příznaky onemocnění malárií,
   4. d) které mají v anamnéze nediagnostikované febrilní onemocnění během návštěvy nebo v průběhu 6 měsíců po návštěvě endemické oblasti;

1. 5. doba vyloučení osob z dárcovství plné krve a krevních složek se řídí podle jiných právních předpisů⁶);
2. 6. doporučení antimalarické profylaxe u osob cestujících do endemických oblastí výskytu malárie.

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Detekce specifických protilátek třídy IgM a IgG proti viru žluté zimnice se potvrzuje neutralizačním testem.
3. 3. Při nejednoznačných výsledcích je potřeba vyšetřit párová séra.
4. 4. Biologický materiál se zasílá do Národní referenční laboratoře pro arboviry, která provede konfirmační vyšetření.

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu žluté zimnice a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění žluté zimnice všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.
5. 5. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt žluté zimnice

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění žlutou zimnicí, zajistí odběr biologického materiálu, kterým je krevní sérum, mozkomíšní mok nebo vzorek tkáně, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro arboviry.
2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
3. 3. Epidemiologické šetření při výskytu nebo na základě podezření u všech případů onemocnění žlutou zimnicí zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu, včetně zjištění údajů o očkování proti žluté zimnici.
4. 4. S ohledem na možné změny geografického výskytu onemocnění žlutou zimnicí je třeba zjišťovat a hlásit údaje, které se vztahují k relevantní cestovatelské anamnéze nemocné osoby.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu žluté zimnice:

1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro arboviry;
3. 3. izolace; při zajištění izolace nemocného se žlutou zimnicí nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);
4. 4. při cestování do zemí s výskytem žluté zimnice je povinné očkování proti žluté zimnici¹¹); údaj o provedeném očkování musí být zaznamenán v mezinárodním očkovacím průkazu a je vyžadován při vstupu do zemí s výskytem žluté zimnice, při pobytu i tranzitu; očkování musí být provedeno minimálně 10 dní před cestou, platí doživotně;
5. 5. orgán ochrany veřejného zdraví se podílí ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem na monitoringu výskytu komárů v přírodním prostředí a na případné likvidaci líhnišť komárů.

Klinická kritéria

1. 1. Předpoklady a klinická kritéria pro novou formu CJN (vCJN) jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Dále se pro účely národní epidemiologické bdělosti definuje:
   1. 2.1. sporadická Creutzfeldtova-Jakobova nemoc (sCJN), která má následující klinická kritéria: rychle se vyvíjející demence, k níž se připojují nejméně 2 ze 4 z následujících klinických projevů: myoklonus, mozečkové a zrakově prostorové postižení, pyramidové a extrapyramidové projevy nebo akinetický mutismus;
   2. 2.2. iatrogenní Creutzfeldtova-Jakobova nemoc, náhodně přenesená, která může být způsobena transplantací tvrdé pleny nebo rohovky, užitím růstového hormonu a gonadotropinu získaného z lidských hypofýz, nebo použitím nedostatečně sterilizovaných lékařských přístrojů a nástrojů;
   3. 2.3. familiární, genetické formy prionových onemocnění (gCJN), které způsobuje mutace genu kódujícího prionový protein na dvacátém chromozomu.

Diagnostická kritéria

1. 1. Diagnostická kritéria pro potvrzený, pravděpodobný a možný případ jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Biopsie se provádí z orgánů retikuloendotelového systému, kromě krčních mandlí také ze sleziny slepého střeva; sCJN lze biopsií potvrdit pouze v mozkové tkáni.
3. 3. Dále se provádí vyšetření mozkomíšního moku na přítomnost β-podjednotky proteinu 14-3-3.
4. 4. Neuropatologické vyšetření umožňuje definitivní diagnózu průkazem přítomnosti patologicky změněného prionového proteinu ve tkáni metodami imunohistochemie a Western blot; v případě gCJN se sekvenuje gen pro prionový protein PRNP a hledá se patogenní mutace.
5. 5. Vyšetření mozkomíšního moku a stěru z nosní sliznice se provádí metodou RT-QuIC nebo metodou namnožení molekul patologicky formovaného prionového proteinu.
6. 6. Definitivní morfologická diagnóza se provádí u všech podezření na prionová onemocnění v Národní referenční laboratoři pro diagnostiku lidských transmisivních spongiformních encefalopatií.

Epidemiologická kritéria

1. 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Dále se za epidemiologické kritéria považuje pobyt v zemi s výskytem bovinní spongiformní encefalopatie či jiný možný kontakt s bovinní spongiformní encefalopatií a průkaz možné expozice.
3. 3. U gCJN se za epidemiologickou souvislost považuje rodinný výskyt rychle progredujících demencí, případně potvrzených onemocnění mezi příbuznými nemocného. Negativní rodinná anamnéza nevylučuje přítomnost patogenní mutace v genu pro prionový protein.
4. 4. U onemocnění iatrogenní Creutzfeldtovou-Jakobovou nemocí se za epidemiologickou souvislost považuje neurochirurgický zákrok, transplantace tvrdé pleny, rohovky, užití růstového hormonu a gonadotropinu získaného z lidských hypofýz nebo krevní transfuze v anamnéze nemocného.

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení o prionových onemocněních a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o podezření na případ prionového onemocnění všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem k dalším opatřením.
5. 5. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt prionového onemocnění

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na lidské prionové onemocnění, zajistí provedení nezbytných vyšetření k potvrzení klinické diagnózy.
2. 2. V případě úmrtí s podezřením na prionové onemocnění je provedení pitvy povinné. Osoba poskytující péči zajistí v případě úmrtí pitvu pacienta v Národní referenční laboratoři lidských prionových chorob.
3. 3. Při potvrzení prionového onemocnění na základě pitvy ohlásí osoba poskytující péči tuto skutečnost bezodkladně Koordinačnímu středisku transplantací⁶).
4. 4. Epidemiologické šetření provádí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle listu epidemiologického šetření v součinnosti s Národní referenční laboratoří lidských prionových chorob. U nové formy Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci a v případě podezření na iatrogenní přenos je šetření zaměřeno na zdroj nákazy a cestu přenosu onemocnění.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu prionových onemocnění:

1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
2. 2. zajištění vyšetření v Národní referenční laboratoři lidských prionových chorob;
3. 3. izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví;
4. 4. předcházení iatrogennímu přenosu důsledným dodržováním bezpečnostních předpisů souvisejících se zacházením s tkáněmi a lékařskými přístroji či nástroji, dodržováním preventivních opatření při chirurgických zákrocích, označením biologicky nebezpečných vzorků a správným opatřením při čištění a dekontaminaci nástrojů;
5. 5. stanovení opatření pro poskytovatele zdravotních služeb, který vyslovil podezření na prionové onemocnění, zejména pro manipulaci s nástroji a elektrodami, a postup v případě poranění kontaminovanými předměty²) metodami dekontaminace platnými pro transmisivní spongiformní encefalopatie podle Metodického listu TSE/CJN;
6. 6. zničení nástrojů, které byly v kontaktu s tkáněmi pacientů s prokázanou CreutzfeldtovouJakobovou nemocí; tyto nástroje se nesmí resterilizovat;
7. 7. sterilizace nástrojů používaných zejména při neurochirurgických a očních operacích v režimu zohledňujícím možný přenos prionového onemocnění;
8. 8. zajištění dohledatelnosti příjemců a dárců krve, krevních složek, tvrdé pleny a rohovky po dobu 30 let;
9. 9. vyloučení z dárcovství krve a jiného biologického materiálu, z dárcovství orgánů a tkání zemřelých dárců; postupuje se podle jiných právních předpisů⁵)^{, 6})^{, 7}), u osob,
   1. a) které pobývaly ve Velké Británii a Francii v letech 1980 až 1996 po dobu delší než 12 měsíců,
   2. b) kterým byla podána v letech 1980 až 1996 transfuze krve v zahraničí,
   3. c) s rodinnou anamnézou Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci,
   4. d) kterým byla transplantována rohovka, dura mater nebo byly v minulosti léčeny přípravky zhotovenými z lidských hypofýz;

1. 10. u zemřelého dárce rohovky, skléry nebo dura mater provedení vyšetření mozku na Creutzfeldtovu-Jakobovu nemoc; vyšetření se zajišťuje v Národní referenční laboratoři lidských prionových chorob⁷);
2. 11. sdílení informací se Státní veterinární správou o infikovaných zvířatech; pouze u nové formy Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci.