Vyhláška o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.
2. 2. Pro průkaz potvrzeného případu onemocnění tetanem se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím
   1. a) izolace původce onemocnění z odběru předpokládané brány vstupu infekce, pokud je zjištěna, a to kultivačně nebo pokusem na zvířeti,
   2. b) průkazu tetanického toxinu v séru.

1. 3. Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen Clostridium tetani do Národní referenční laboratoře pro tetanus.

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.

Klasifikace případu

1. 1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Dále je každý případ tetanu klasifikován jako
   1. 2.1. lokalizovaný tetanus, charakterizovaný zvýšeným svalovým tonem pouze určitých svalových skupin v oblasti vstupní brány infekce nebo jen izolovaným trismem;
   2. 2.2. generalizovaný tetanus lehký, charakterizovaný povšechnou svalovou hypertonií, ale nepřítomností generalizovaných křečí;
   3. 2.3. generalizovaný tetanus středně těžký, charakterizovaný přítomností generalizovaných kontrakcí ve frekvenci méně než jednou za hodinu bez poruchy polykání a cyanózy;
   4. 2.4. generalizovaný tetanus těžký, charakterizovaný přítomností generalizovaných kontrakcí ve frekvenci více než jednou za hodinu s poruchou polykání a cyanózou.

1. 3. Klasifikaci podle bodů 2.1 až 2.4 lze provést nejdříve sedmý den po začátku příznaků.

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu tetanu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt tetanu

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění tetanem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání izolovaného kmene Clostridium tetani do Národní referenční laboratoře pro tetanus.
3. 3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit cestu přenosu.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění:

1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;
3. 3. izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví.

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Izolace viru zarděnek z klinického vzorku se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány.
3. 3. Odběr klinického materiálu pro izolaci viru zarděnek nebo na detekci nukleové kyseliny viru se provede do třetího, maximálně však do devátého dne po výsevu exantému.
4. 4. Klinickým materiálem pro izolaci viru zarděnek nebo na detekci nukleové kyseliny viru je výtěr z nosohltanu, moč nebo mozkomíšní mok.
5. 5. Stanovení IgG protilátek se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány.
6. 6. Průkaz IgM protilátek proti viru zarděnek se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány; odběr se provede od čtvrtého do dvacátého osmého dne po výsevu exantému.
7. 7. Vyšetřující laboratoř
   1. a) vyšetří vzorky sér s ohledem na jinou možnou etiologii exantematických onemocnění,
   2. b) u laboratorně potvrzeného případu zajistí zaslání alikvotu séra ke konfirmačnímu vyšetření do Národní referenční laboratoře pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19 a
   3. c) uzavře případ onemocnění až po vyšetření Národní referenční laboratoří pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19.

1. 8. Vyšetřující laboratoř zasílá každý izolát viru zarděnek nebo klinický materiál, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru zarděnek, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.
2. 9. Národní referenční laboratoř pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19 provádí další specifikaci viru zarděnek pro účely molekulární epidemiologické bdělosti v rámci globálně probíhajícího programu eradikace a eliminace zarděnek.
3. 10. Pro potřeby programu monitoringu zarděnek ve fázi eliminace Světové zdravotnické organizace vyšetřující laboratoř měsíčně hlásí do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19
   1. a) celkový počet vyšetřených vzorků od suspektních případů onemocnění zarděnkami,
   2. b) celkový počet vyšetřených pozitivních vzorků.

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Klasifikace případu

1. 1. Klasifikace případu zarděnek a vrozeného zarděnkového syndromu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Dále je klasifikováno jako možný případ dítě mladší 1 roku, u něhož má diagnostikující lékař podezření na vrozený zarděnkový syndrom, pokud má matka dítěte v anamnéze suspektní zarděnky v průběhu těhotenství, a to i tehdy, pokud dítě nevykazuje žádné známky vrozeného zarděnkového syndromu.
3. 3. Dítě s pozitivním laboratorním nálezem bez onemocnění zarděnkami u matky v průběhu těhotenství a bez klinických kritérií vrozeného zarděnkového syndromu uvedených v čl. 1 bude hlášeno jako případ onemocnění zarděnkami.

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu zarděnek nebo vrozeného zarděnkového syndromu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt zarděnek a vrozeného zarděnkového syndromu

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění zarděnkami nebo vrozený zarděnkový syndrom, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jejich transport do vyšetřující laboratoře.
2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
3. 3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.
4. 4. Je třeba identifikovat importovaná onemocnění a jejich epidemiologickou souvislost v souladu s programem Světové zdravotnické organizace pro eliminaci zarděnek.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění zarděnkami a vrozeným zarděnkovým syndromem:
   1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
   2. 2. zajištění odběrů biologického materiálu nemocného a jeho kontaktů nebo dítěte postiženého vrozeným zarděnkovým syndromem k ověření diagnózy, respektive vnímavosti k nákaze, a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; rozsah a způsob odběru stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;
   3. 3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;
   4. 4. osoba poskytující péči poučí ženy v plodném věku a těhotné ženy vnímavé k nákaze zarděnkami o riziku vrozeného zarděnkového syndromu v případě kontaktu s nemocným zarděnkami.

1. B. Protiepidemická opatření v kolektivním zařízení:
   1. 1. dítě po prodělaném onemocnění zarděnkami je možno přijmout do kolektivního zařízení;
   2. 2. lékařský dohled; u dětí, které byly v kontaktu s nemocným dítětem, se provádí po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte;
   3. 3. po dobu lékařského dohledu se do kolektivního zařízení přijímají všechny děti po souhlasu osoby poskytující péči s výjimkou dětí vnímavých, oslabených nebo s poruchou imunity;
   4. 4. nevnímavé děti z rodin, kde se vyskytlo onemocnění zarděnkami, mohou do kolektivního zařízení docházet.

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Vyšetřovaným klinickým materiálem se rozumí zejména bukální stěr, výtěr z nosohltanu, sliny, eventuálně moč, v indikovaných případech mozkomíšní mok; odběr se provede do třetího dne, maximálně však do devátého dne od počátku klinické manifestace onemocnění.
3. 3. Dále se provádí
   1. a) detekce IgM protilátek proti viru příušnic u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány; odběr se provede od sedmého do desátého dne od počátku klinické manifestace,
   2. b) průkaz vzrůstu hladin již existujících IgG protilátek proti viru příušnic u reinfekce.

1. 4. Vyšetřující laboratoř zasílá každý izolát viru příušnic nebo klinický materiál, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru příušnic, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.
2. 5. Národní referenční laboratoř pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19 provádí další dourčování viru příušnic.

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu příušnic a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt příušnic

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění příušnicemi, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání izolátů viru příušnic nebo klinického materiálu, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru příušnic, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.
3. 3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění příušnicemi:
   1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
   2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; rozsah a způsob odběru stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;
   3. 3. izolace; podmínky a rozsah izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; izolace pacienta u nekomplikovaných případů se provádí doma po dobu 9 dní od začátku onemocnění, podle klinické závažnosti a epidemiologických rizik je stanovena hospitalizace pacienta.

1. B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:
   1. 1. děti očkované proti příušnicím mohou do kolektivního zařízení docházet;
   2. 2. děti neočkované proti příušnicím mohou do kolektivního zařízení docházet do osmého dne po prvním kontaktu s nemocným a za 25 dní po posledním kontaktu s nemocným, nejde-li o kontakt trvalý; při trvalém kontaktu se zastavuje docházka ihned a za poslední den kontaktu s nemocným se považuje devátý den po otoku příušních žláz;
   3. 3. dítě po prodělaném onemocnění příušnicemi je možno přijmout do kolektivního zařízení po souhlasu ošetřujícího lékaře;
   4. 4. lékařský dohled, který se provádí u osob neočkovaných proti příušnicím po dobu 21 dní; po dobu lékařského dohledu se do kolektivního zařízení přijímají všechny děti s výjimkou dětí s poruchou imunity;
   5. 5. první klinické vyšetření nemocného dítěte se provádí po jeho vyřazení z kolektivního zařízení, druhé po uplynutí 3 týdnů.

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Je nutné vyloučit jiná flavivirová onemocnění, klíšťovou encefalitidu, žlutou zimnici, japonskou B encefalitidu, horečku dengue, onemocnění virem Zika nebo Usutu, a to s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci a cestovatelskou anamnézu vyšetřované osoby.
3. 3. Biologický materiál se zasílá do Národní referenční laboratoře pro arboviry, která provede konfirmační vyšetření.

Epidemiologická kritéria

1. 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Dále se za naplnění epidemiologických kritérií považuje expozice viru západonilské horečky na pracovišti.

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu západonilské horečky a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu nákazy virem západonilské horečky všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek a zároveň informuje Ministerstvo zdravotnictví.
5. 5. Ministerstvo zdravotnictví zajistí na základě zpráv, které obdrží od místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a cestou příslušných systémů včasného varování a prostřednictvím dalších obdobných systémů, předávání informací o aktuální epidemiologické situaci ve výskytu humánních případů nákazy virem západonilské horečky v České republice a v zahraničí všem pracovištím transfuzní služby a orgánům ochrany veřejného zdraví.
6. 6. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění vyvolaných virem západonilské horečky

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vyvolané virem západonilské horečky, zajistí odběr biologického materiálu, kterým je sérum, nesrážlivá plná krev, likvor, moč nebo pitevní materiál, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro arboviry.
2. 2. Národní referenční laboratoř pro arboviry postupuje podle čl. 2 a 5.
3. 3. Epidemiologické šetření při výskytu nebo na základě podezření u všech případů onemocnění vyvolaných virem západonilské horečky zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu a co nejpřesnější určení pravděpodobného místa nákazy.
4. 4. S ohledem na globální změny geografické distribuce nákazy je třeba zjišťovat a hlásit údaje, které se vztahují k místu pobytu postižené osoby v inkubační době, včetně cestovatelské anamnézy, a dále údaje, které mohou mít vztah k případnému mezilidskému přenosu původce onemocnění, a to transplantaci, transfuzi nebo transplacentárnímu přenosu.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění vyvolaných virem západonilské horečky:
   1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
   2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro arboviry;
   3. 3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;
   4. 4. monitorování cirkulace viru západonilské horečky na území České republiky ve spolupráci orgánů ochrany veřejného zdraví, Státního zdravotního ústavu, orgánů Státní veterinární správy a dalších dotčených institucí zabývajících se danou problematikou;
   5. 5. monitorování a průběžná analýza epidemiologické situace;
   6. 6. opatření při zvýšeném riziku přenosu onemocnění zajistí orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s dalšími dotčenými organizacemi;
   7. 7. orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s dalšími dotčenými organizacemi a Státním zdravotním ústavem zajišťuje informovanost obyvatel o preventivních opatřeních.

1. B. Poskytovatel transfuzní služby zajistí vyloučení z dárcovství plné krve a krevních složek u všech osob, které pobývaly v oblasti s probíhajícím humánním přenosem viru západonilské horečky, a to po dobu 28 dní po opuštění takové oblasti, ledaže je jednotlivě provedená zkouška metodou amplifikace nukleových kyselin negativní⁶).

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. U izolátu sorbitol nefermentující Escherichia coli O157 musí být následně detekovány geny pro Shiga toxiny 1 nebo 2 nebo produkce Shiga toxinů.
3. 3. Pro epidemiologické účely je nutná izolace, sérotypizace a další subtypizace kmene STEC/VTEC.
4. 4. Odběr materiálu se provádí co nejdříve po započetí klinických příznaků a před nasazením antibiotické terapie. V případě prokázané infekce STEC/VTEC je antibiotická terapie kontraindikována, pokud není nutná pro jiné současně probíhající závažné bakteriální onemocnění.
5. 5. Jako materiál k vyšetření se používá
   1. a) ektální výtěr nemocného s akutním průjmem; vyšetřuje spádová klinická laboratoř;
   2. b) vzorek stolice, u pozdních odběrů, případně od kontaktů a u kontrolních odběrů; u nemocného HUS je nutné vzorek stolice odebrat co nejdříve.

1. 6. Vzorky stolic od nemocných HUS se posílají k vyšetření do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely, případně do jiných vyšetřujících laboratoří disponujících specializovanými postupy průkazu Shiga toxin produkujících Escherichia coli ve vzorcích stolic u pozdních odběrů.
2. 7. Vzorek stolice od nemocného HUS odebraný déle než 24 hodin před zpracováním se uchovává a transportuje při teplotě -20 stupňů Celsia, při kratší době než 24 hodin při teplotě +4 až +8 stupňů Celsia.
3. 8. Každý izolovaný kmen STEC/VTEC, a to i suspektní, se zasílá do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely, která provádí jejich konfirmaci, vyšetření toxigenity a další typizaci a subtypizaci, včetně stolic od pacientů s HUS.
4. 9. Pokud vyšetřující laboratoř neprovádí testování Shiga toxigenity a zachytí suspektní kmen Escherichia coli, odešle neprodleně tento kmen do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely.
5. 10. V případě pacientů s HUS vyšetřující laboratoř, kterou se rozumí Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely nebo jiná specializovaná laboratoř, testuje na toxigenitu pomnožený a nakultivovaný vzorek jako celek.
6. 11. Kmeny STEC/VTEC izolované u sporadických případů a kmeny v rámci hromadných výskytů onemocnění se zasílají do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely, která vede jejich evidenci v seznamu vysoce rizikových agens a toxinů a uchovává sbírku těchto patogenů i pro potřeby molekulárně-epidemiologických analýz v případě hromadných výskytů onemocnění.

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu vyvolaného kmeny STEC/VTEC a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Národní referenční laboratoř pro Escherichia coli a shigely hlásí neprodleně potvrzený případ infekce STEC/VTEC zasílající laboratoři, osobě poskytující péči a příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.
5. 5. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
6. 6. Národní referenční laboratoř pro Escherichia coli a shigely hlásí charakteristiky kmenů a další údaje o případech ECDC.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění vyvolaných STEC/VTEC

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vyvolaná STEC/VTEC, zajistí odběry biologického materiálu, kterými jsou u HUS odběr stolice a u průjmového onemocnění výtěr z konečníku, a zajistí neprodleně jejich transport do vyšetřující laboratoře.
2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
3. 3. Epidemiologické šetření neprodleně zajistí orgán ochrany veřejného zdraví s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.
4. 4. Při podezření na hromadný výskyt onemocnění zajistí orgán ochrany veřejného zdraví odeslání kmenů STEC/VTEC k typizaci do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění vyvolaných STEC/VTEC:

1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; při kontaktu s hospodářskými a domácími zvířaty se při zajištění odběru spolupracuje se Státní veterinární správou;
3. 3. izolace; podmínky a rozsah izolace nemocného stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; u závažnějších průběhů onemocnění nutná hospitalizace;
4. 4. aktivní vyhledávání kontaktů, screening nosičství STEC/VTEC, včetně bezpříznakového nosičství, podle tabulky „Zacházení s případy a kontakty při výskytu onemocnění Shiga toxin produkující Escherichia coli podle příslušnosti k rizikovým skupinám“ k této příloze;
5. 5. lékařský dohled u kontaktů; provádí se po dobu 10 dní od posledního kontaktu s nemocným podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;
6. 6. zvýšený zdravotnický dozor u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné; po prodělaném, laboratorně potvrzeném onemocnění může tyto činnosti daná osoba vykonávat za předpokladu, že nemá klinické příznaky a má 2 negativní výsledky vyšetření stolice;
7. 7. dodržování pravidel osobní hygieny u nemocných a kontaktů;
8. 8. důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě ve spolupráci s orgány Státní veterinární správy, včetně dodržování technologie výroby a správné výrobní praxe;
9. 9. spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

Tabulka: Zacházení s případy a kontakty při výskytu onemocnění Shiga toxin produkující Escherichia coli podle příslušnosti k rizikovým skupinám