Platné znění

Vyhláška o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění

§ 7

Odkaz

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024.

Ministr:
prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.

Příloha č. 1

k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

Zvláštní postupy

(1) Dispenzární péče se provádí u infekčních a parazitárních onemocnění v rozsahu daném vyhláškou o dispenzární péči4).

(2) U osob, které se poranily o použitou injekční jehlu, a u osob po mimořádné expozici krvi nemocných nebo z nemoci podezřelých osob, kdy došlo k poranění a závažné kontaminaci kůže a sliznic, zajistí osoba poskytující péči vyšetření podle níže uvedené tabulky.

Příloha č. 1 Zvláštní postupy
Vyšetření po expoziciCo nejdříve, maximálně do 72 hodin po
expozici*		Za 30 dní po expoziciZa 90 dní po expoziciZa 180 dní po expozici
HBVANONEANOANO
HCVANOANOANOANO
HIVANONEANONE
  • *První vyšetření u hepatitidy B se provádí před aplikací vakcíny, případně hyperimunního globulinu.

    • (3) Podrobnou specifikací zvláštních postupů u osob podle odstavce 2 se rozumí:

    1. 1. u osob s prokázaným ochranným titrem anti HBs po očkování nebo prožití nákazy se další vyšetřování markerů virové hepatitidy B ukončí;
    2. 2. očkování proti virové hepatitidě B, do 7 dní po kontaktu, pokud osoba exponovaná krvi nebyla proti virové hepatitidě B řádně očkována nebo pokud nejsou její údaje o očkování známy nebo neprodělala onemocnění virovou hepatitidou B v minulosti;
    3. 3. při negativním výsledku markerů HBsAg, HBV DNA, anti HCV, HCV RNA, anti HIV a HIV RNA u potenciálního zdroje, pokud je známý, lze sledování vyšetřované osoby ukončit;
    4. 4. u poraněných osob:
      1. a) laboratorní vyšetření zaměřené na diagnostiku virové hepatitidy B – anti HBs kvantitativně, HBsAg, anti HBc total, HBV DNA;
      2. b) laboratorní vyšetření zaměřené na diagnostiku virové hepatitidy C – anti HCV, HCV RNA;
      3. c) laboratorní vyšetření zaměřené na diagnostiku infekce HIV – anti HIV, HIV RNA;
      4. d) nejpozději do 72 hodin ve spolupráci se specializovaným HIV centrem provedení dalších případných post expozičních profylaktických opatření;
      5. e) zjišťování subjektivních potíží a klinických příznaků, které mohou souviset s onemocněním virovou hepatitidou, a laboratorní vyšetření aktivity aminotransferáz;
      6. f) vždy záznam o události ve zdravotnické dokumentaci poraněné osoby.

    (4) U osoby, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, osoba poskytující péči neprodleně zajistí

    1. a) anamnézu, vyšetření a odběry biologického materiálu v rámci léčebně-preventivní péče, vyšetření na infekci HIV, virové hepatitidy B a C podle odstavce 2, dále vyšetření na virovou hepatitidu A, infekce způsobené Chlamydia trachomatis, syfilis, gonokoková onemocnění, případně na další infekce, které se mohou přenášet pohlavní cestou, a u ženy, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, i poševní výtěr na mikrobiální vyšetření,
    2. b) očkování proti virové hepatitidě B, do 14 dnů od kontaktu, pokud osoba, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, nebyla proti virové hepatitidě B řádně očkována nebo pokud nejsou její údaje o očkování známy nebo neprodělala onemocnění virovou hepatitidou B v minulosti,
    3. c) lékařský dohled, který trvá po dobu nejdelší možné inkubační doby, která činí 180 dní v rámci prevence nákaz, které se mohou přenášet také pohlavní cestou,
    4. d) profylaktická opatření v rámci prevence pohlavně přenosných nákaz spočívající v preventivní aplikaci antibiotik, bez čekání na výsledky laboratorních vyšetření,
    5. e) ve spolupráci s lékařem specializovaným na infekční nemoci provedení dalších post expozičních profylaktických opatření.

    (5) U infekcí vyžadujících karanténní opatření se postupuje podle jiného právního předpisu2). O nařízení karantény, lékařském dohledu a zvýšeném zdravotnickém dozoru, době jejich trvání a ukončení rozhoduje místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči.

    (6) U infekcí spadajících do skupiny vysoce nakažlivých nemocí, u infekcí, které podléhají hlášení Světové zdravotnické organizaci, a u projevů nemocí nebo událostí, které představují možnost propuknutí nemoci podle Mezinárodních zdravotnických předpisů (2005), se postupuje v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci5).

    (7) Po zjištění onemocnění vyvolaného vysoce rizikovými (VRAT) a rizikovými biologickými agens a toxiny (RAT) se postupuje podle jiných právních předpisů, upravujícími jejich seznam a způsob nakládání s nimi a hlášení6).

    Příloha č. 2

    k vyhlášce č. 389/2023 Sb.

    Systém epidemiologické bdělosti záškrtu

    OdkazČl. 1

    Klinická kritéria

    Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).

    OdkazČl. 2

    Laboratorní kritéria

    1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).
    2. 2. Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen Corynebacterium diphtheriae, Corynebacterium ulcerans nebo Corynebacterium pseudotuberculosis do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.
    3. 3. Národní referenční laboratoř pro pertusi a difterii provede ověření a stanovení produkce difterického toxinu u každého zaslaného izolovaného kmene korynebakterií podle bodu 2.
    4. 4. Národní referenční laboratoř pro pertusi a difterii shromažďuje izoláty infekčních agens z klinických vzorků systémem sbírky kultur.
    OdkazČl. 3

    Epidemiologická kritéria

    1. 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).
    2. 2. Přenos infekce je možný i nepřímo prostřednictvím kontaminovaných předmětů a prádla.
    OdkazČl. 4

    Klasifikace případu

    1. 1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1).
    2. 2. Jako pravděpodobný případ se klasifikuje také osoba splňující klinická kritéria záškrtu a mající kontakt s kontaminovaným předměty nebo prádlem od potvrzeného případu.
    3. 3. Dále je klasifikován „bezpříznakový nosič toxigenního kmene“, tedy osoba bez klinických příznaků, ale s laboratorně potvrzeným nálezem toxigenního kmene korynebaktéria.
    OdkazČl. 5

    Shromažďování údajů a jejich hlášení

    1. 1. Hlášení případu záškrtu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3). Součástí tohoto hlášení je i informace o úmrtí na toto onemocnění, stejně jako případy bezpříznakového nosičství toxigenního kmene.
    2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3).
    3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3).
    4. 4. Případy onemocnění, u kterých byly prokázány netoxigenní kmeny Corynebacterium diphtheriae, Corynebacterium ulcerans nebo Corynebacterium pseudotuberculosis, se nehlásí.
    5. 5. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob2), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí v souladu s mezinárodními smlouvami pověřené orgány a instituce ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.
    OdkazČl. 6

    Epidemiologické šetření při podezření na výskyt záškrtu

    1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění záškrtem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce tak, že provede výtěr z místa klinických projevů, na kultivační vyšetření, a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
    2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5, a to včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.
    3. 3. Epidemiologické šetření v ohnisku nákazy včetně zjištění údajů o očkování zajistí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu a bezodkladně stanovit adekvátní protiepidemická opatření k zabránění dalšímu šíření nákazy.
    OdkazČl. 7

    Protiepidemická opatření a způsob provádění

    1. A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění záškrtem:
      1. 1. hlášení onemocnění a bezpříznakových případů nosičství toxigenního kmene podle čl. 5;
      2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho epidemiologicky významných kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře s požadavkem na vyšetření záškrtu na žádance; s ohledem na specifičnost vyšetření záškrtu je třeba vždy informovat o podezření na záškrt vyšetřující laboratoř;
      3. 3. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění3); záškrt podléhá povinné izolaci, pacient je izolován na infekčním oddělení do 2 negativních bakteriologických vyšetření;
      4. 4. aktivní vyhledávání kontaktů, u kterých se provádí odběr biologického materiálu; způsob odběru a okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;
      5. 5. v případě pozitivity u zdravého jedince, tedy nosiče, lékař nařídí domácí izolaci a zajistí eliminaci původce infekce cíleným antibiotikem; 2 týdny po ukončení antibiotické terapie je u těchto osob proveden kontrolní výtěr;
      6. 6. lékařský dohled, který se provádí u osob, které byly v kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního kmene po dobu 7 dní od posledního kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního kmene; tyto osoby sledují svůj zdravotní stav a v případě výskytu příznaků onemocnění záškrtem kontaktují svého praktického lékaře; na začátku a konci lékařského dohledu se provede výtěr z nosu a krku pro potřeby mikrobiologického vyšetření;
      7. 7. kontrola očkovacího statusu nemocných a jejich kontaktů;
      8. 8. v ohnisku nákazy mimořádné očkování a preventivní podání léčiv u neimunních vnímavých dospělých osob, respektive u osob bez dokladu o očkování, které byly v epidemiologicky významném kontaktu s potvrzeným případem onemocnění podle doporučení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.
    1. B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:
      1. 1. omezení pobytu dětí v mateřské škole, škole, školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, zařízení sociálních služeb a obdobném zařízení, kde společně pobývá více dětí (dále jen „kolektivní zařízení“); dítě po prodělaném onemocnění lze přijmout do kolektivního zařízení, je-li podle výsledků klinického vyšetření zdravé a 2 poslední kultivační vyšetření z nosu a krku nebo jiného místa uvedeného v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci1) byla negativní, pokud jde o kmeny korynebakterií podle čl. 2, jinak jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;
      2. 2. po dobu lékařského dohledu se do kolektivního zařízení přijímají jen nevnímavé děti k nákaze záškrtem, vnímavé děti až po 7 dnech od stanovení diagnózy za předpokladu, že v kolektivním zařízení žádné z dětí není nosičem toxigenního kmene výše uvedených agens;
      3. 3. nevnímavé děti k nákaze záškrtem z rodin, kde se vyskytlo onemocnění záškrtem, mohou do kolektivního zařízení docházet;
      4. 4. vnímavé děti k nákaze záškrtem z rodin, kde se vyskytlo onemocnění záškrtem, mohou do kolektivního zařízení docházet až po 7 dnech od posledního styku s nemocným.
    1. C. Protiepidemická opatření u kontaktů:
      1. 1. blízké kontakty, které mohly být během předchozích 7 dnů exponovány, a pracovníci ve zdravotnictví a v sociálních službách, musí podstoupit vyšetření na možnou akviraci nákazy formou výtěru z nosu a krku a podstoupit profylaktickou léčbu antibiotiky, dokud následné bakteriologické vyšetření neprokáže, že nejsou nosiči; za blízké kontakty se považují všechny osoby ve společné domácnosti, lidé s anamnézou častého, úzkého kontaktu s pacientem nebo lidé, kteří byli přímo vystaveni sekretům ze suspektního místa infekce pacienta;
      2. 2. osobám po uzdravení a jejich blízkým kontaktům po uplynutí lékařského dohledu se doporučí přeočkování proti záškrtu, pokud od jejich primární imunizace uplynulo víc než 5 let, u neočkovaných osob by mělo být zahájeno očkování; k očkování se použije očkovací látka v závislosti na věku a indikaci případných dalších komponent ve vakcíně;
      3. 3. zvýšený zdravotnický dozor u dospělých osob, které mohly být během předchozích 7 dnů exponovány a které pracují s potravinami, zejména s mlékem, nebo jsou v úzkém kontaktu s neimunizovanými dětmi; tyto osoby musí být z této práce vyloučeny, dokud nebudou přeléčeny a dokud následné bakteriologické vyšetření neprokáže, že nejsou nosiči;
      4. 4. vyšetřování dalších osob, které nebyly v úzkém kontaktu s nemocným, se neindikuje, pokud se provedou výše uvedená opatření.