Vyhláška o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen Corynebacterium diphtheriae, Corynebacterium ulcerans nebo Corynebacterium pseudotuberculosis do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.
3. 3. Národní referenční laboratoř pro pertusi a difterii provede ověření a stanovení produkce difterického toxinu u každého zaslaného izolovaného kmene korynebakterií podle bodu 2.
4. 4. Národní referenční laboratoř pro pertusi a difterii shromažďuje izoláty infekčních agens z klinických vzorků systémem sbírky kultur.

Epidemiologická kritéria

1. 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Přenos infekce je možný i nepřímo prostřednictvím kontaminovaných předmětů a prádla.

Klasifikace případu

1. 1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Jako pravděpodobný případ se klasifikuje také osoba splňující klinická kritéria záškrtu a mající kontakt s kontaminovaným předměty nebo prádlem od potvrzeného případu.
3. 3. Dále je klasifikován „bezpříznakový nosič toxigenního kmene“, tedy osoba bez klinických příznaků, ale s laboratorně potvrzeným nálezem toxigenního kmene korynebaktéria.

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu záškrtu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o úmrtí na toto onemocnění, stejně jako případy bezpříznakového nosičství toxigenního kmene.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Případy onemocnění, u kterých byly prokázány netoxigenní kmeny Corynebacterium diphtheriae, Corynebacterium ulcerans nebo Corynebacterium pseudotuberculosis, se nehlásí.
5. 5. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí v souladu s mezinárodními smlouvami pověřené orgány a instituce ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt záškrtu

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění záškrtem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce tak, že provede výtěr z místa klinických projevů, na kultivační vyšetření, a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5, a to včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.
3. 3. Epidemiologické šetření v ohnisku nákazy včetně zjištění údajů o očkování zajistí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu a bezodkladně stanovit adekvátní protiepidemická opatření k zabránění dalšímu šíření nákazy.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění záškrtem:
   1. 1. hlášení onemocnění a bezpříznakových případů nosičství toxigenního kmene podle čl. 5;
   2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho epidemiologicky významných kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře s požadavkem na vyšetření záškrtu na žádance; s ohledem na specifičnost vyšetření záškrtu je třeba vždy informovat o podezření na záškrt vyšetřující laboratoř;
   3. 3. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³); záškrt podléhá povinné izolaci, pacient je izolován na infekčním oddělení do 2 negativních bakteriologických vyšetření;
   4. 4. aktivní vyhledávání kontaktů, u kterých se provádí odběr biologického materiálu; způsob odběru a okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;
   5. 5. v případě pozitivity u zdravého jedince, tedy nosiče, lékař nařídí domácí izolaci a zajistí eliminaci původce infekce cíleným antibiotikem; 2 týdny po ukončení antibiotické terapie je u těchto osob proveden kontrolní výtěr;
   6. 6. lékařský dohled, který se provádí u osob, které byly v kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního kmene po dobu 7 dní od posledního kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního kmene; tyto osoby sledují svůj zdravotní stav a v případě výskytu příznaků onemocnění záškrtem kontaktují svého praktického lékaře; na začátku a konci lékařského dohledu se provede výtěr z nosu a krku pro potřeby mikrobiologického vyšetření;
   7. 7. kontrola očkovacího statusu nemocných a jejich kontaktů;
   8. 8. v ohnisku nákazy mimořádné očkování a preventivní podání léčiv u neimunních vnímavých dospělých osob, respektive u osob bez dokladu o očkování, které byly v epidemiologicky významném kontaktu s potvrzeným případem onemocnění podle doporučení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

1. B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:
   1. 1. omezení pobytu dětí v mateřské škole, škole, školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, zařízení sociálních služeb a obdobném zařízení, kde společně pobývá více dětí (dále jen „kolektivní zařízení“); dítě po prodělaném onemocnění lze přijmout do kolektivního zařízení, je-li podle výsledků klinického vyšetření zdravé a 2 poslední kultivační vyšetření z nosu a krku nebo jiného místa uvedeného v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) byla negativní, pokud jde o kmeny korynebakterií podle čl. 2, jinak jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;
   2. 2. po dobu lékařského dohledu se do kolektivního zařízení přijímají jen nevnímavé děti k nákaze záškrtem, vnímavé děti až po 7 dnech od stanovení diagnózy za předpokladu, že v kolektivním zařízení žádné z dětí není nosičem toxigenního kmene výše uvedených agens;
   3. 3. nevnímavé děti k nákaze záškrtem z rodin, kde se vyskytlo onemocnění záškrtem, mohou do kolektivního zařízení docházet;
   4. 4. vnímavé děti k nákaze záškrtem z rodin, kde se vyskytlo onemocnění záškrtem, mohou do kolektivního zařízení docházet až po 7 dnech od posledního styku s nemocným.

1. C. Protiepidemická opatření u kontaktů:
   1. 1. blízké kontakty, které mohly být během předchozích 7 dnů exponovány, a pracovníci ve zdravotnictví a v sociálních službách, musí podstoupit vyšetření na možnou akviraci nákazy formou výtěru z nosu a krku a podstoupit profylaktickou léčbu antibiotiky, dokud následné bakteriologické vyšetření neprokáže, že nejsou nosiči; za blízké kontakty se považují všechny osoby ve společné domácnosti, lidé s anamnézou častého, úzkého kontaktu s pacientem nebo lidé, kteří byli přímo vystaveni sekretům ze suspektního místa infekce pacienta;
   2. 2. osobám po uzdravení a jejich blízkým kontaktům po uplynutí lékařského dohledu se doporučí přeočkování proti záškrtu, pokud od jejich primární imunizace uplynulo víc než 5 let, u neočkovaných osob by mělo být zahájeno očkování; k očkování se použije očkovací látka v závislosti na věku a indikaci případných dalších komponent ve vakcíně;
   3. 3. zvýšený zdravotnický dozor u dospělých osob, které mohly být během předchozích 7 dnů exponovány a které pracují s potravinami, zejména s mlékem, nebo jsou v úzkém kontaktu s neimunizovanými dětmi; tyto osoby musí být z této práce vyloučeny, dokud nebudou přeléčeny a dokud následné bakteriologické vyšetření neprokáže, že nejsou nosiči;
   4. 4. vyšetřování dalších osob, které nebyly v úzkém kontaktu s nemocným, se neindikuje, pokud se provedou výše uvedená opatření.

Klinická kritéria

1. 1. Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Klinická kritéria pro onemocnění parapertusí jsou kašel trvající nejméně 2 týdny, nereagující na léčbu antitusiky, s nejméně jedním z následujících příznaků: záchvaty kašle nebo zvracení po záchvatu kašle a namáhavý vdech se zajíknutím.

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. K průkazu potvrzeného případu onemocnění parapertusí se provádí laboratorní diagnostika_prostřednictvím nejméně jedné z následujících metod:
   1. a) izolace Bordetella parapertussis z klinického vzorku, zejména z nosohltanu;
   2. b) detekce nukleové kyseliny Bordetella parapertussis polymerázovou řetězovou reakcí (dále jen „PCR“), v klinickém vzorku, zejména z nosohltanu.

1. 3. Za specifickou protilátkovou odpověď proti Bordetella pertussis je považován nález IgG protilátek proti pertusovému toxinu; koncentrace protilátek se vyjádří v mezinárodních jednotkách na mililitr (IU/ml).
2. 4. K sérologickému vyšetření se odebírají 2 vzorky krve v třítýdenním intervalu; první vzorek se odebírá co nejdříve v akutním stadiu; předpokladem sérologické diagnózy je současné vyšetření prvního a druhého vzorku séra ve stejné vyšetřující laboratoři za použití stejné metodiky.
3. 5. U dětí do 3 let věku se provede odběr na kultivační vyšetření a detekci nukleové kyseliny co nejdříve po vyslovení podezření na onemocnění.
4. 6. Doporučená laboratorní diagnostika v závislosti na délce trvání příznaků u očkovaných dětí a dospělých je uvedena v tabulce:

   Příloha č. 3 Systém epidemiologické bdělosti dávivého kašle (pertuse a parapertuse) Klinická kritéria Laboratorní kritéria

   Metoda	Materiál	Časové vymezení vyšetření
   		do 2 týdnů trvání příznaků	do 4 týdnů trvání příznaků	nad 4 týdny trvání příznaků
   Kultivační průkaz (provádí se, pokud není zahájena ATB terapie)	Výtěr z nosohltanu nebo aspirát	Ano	Ne	Ne
   Detekce nukleové kyseliny (do 5 dnů po zahájení ATB terapie)	Výtěr z nosohltanu nebo aspirát	Ano	Ano	Ne
   Průkaz protilátek IgG a IgA pertusovému toxinu	Žilní krev – srážlivá	Ne	Ano	Ano

1. 7. Pravděpodobný případ onemocnění pertusí se definuje na základě laboratorní diagnostiky metodou detekce IgG nebo IgA protilátek proti pertusovému toxinu pouze v jednom vzorku séra metodou enzymové imunoanalýzy (dále jen „ELISA“). Koncentrace protilátek se vyjádří v mezinárodních jednotkách na mililitr (IU/ml). Interpretace výsledků se stanoví podle doporučení výrobce použité metody. Pokud není interpretace možná, je nutné vyšetření druhého vzorku za 3 až 6 týdnů. Séra se vyšetří ve stejné vyšetřující laboratoři.
2. 8. Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen rodu Bordetella do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.
3. 9. Národní referenční laboratoř provede ověření a sérotypizaci u každého izolovaného kmene rodu Bordetella.
4. 10. Národní referenční laboratoř shromažďuje izoláty infekčních agens z klinických vzorků systémem sbírky kultur.

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Klasifikace případu

1. 1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Jako případy parapertuse se klasifikují
   1. A. Možný případ, který splňuje klinická kritéria,
   2. B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,
   3. C. Potvrzený případ, který splňuje klinická kritéria a je laboratorně potvrzený.

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu dávivého kašle a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt dávivého kašle

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění dávivým kašlem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání každého izolovaného kmene Bordetella do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.
3. 3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.
4. 4. V rámci epidemiologického šetření orgán ochrany veřejného zdraví dále provádí zvýšenou epidemiologickou bdělost u dětí do 1 roku života.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění dávivým kašlem:
   1. 1. hlášení onemocnění dávivým kašlem podle čl. 5;
   2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;
   3. 3. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³), popřípadě se nařizuje domácí izolace;
   4. 4. aktivní vyhledávání kontaktů, u kterých se provádí odběr biologického materiálu; způsob odběru a okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

1. B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:
   1. 1. dítě po laboratorně prokázaném onemocnění způsobeném Bordetella pertussis nebo Bordetella parapertussis je možné přijmout do kolektivního zařízení až po ukončení cílené léčby antibiotiky;
   2. 2. do kolektivního zařízení, kde se vyskytlo onemocnění způsobené Bordetella pertussis, se nepřijímají neočkované či neúplně očkované děti ode dne vyřazení nemocného dítěte z kolektivu po dobu maximální inkubační doby, která činí 21 dní;
   3. 3. o zařazení dětí do kolektivního zařízení, kde se vyskytlo onemocnění způsobené Bordetella parapertussis, rozhoduje místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;
   4. 4. nevnímavé děti k nákaze způsobené Bordetella pertussis, očkované řádně a v termínech, mohou do kolektivního zařízení docházet;
   5. 5. vnímavé děti k nákaze Bordetella pertusis z rodin, kde se vyskytlo onemocnění způsobené Bordetella pertusis, mohou do kolektivního zařízení docházet až po 21 dnech od posledního styku s nemocným.

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Izolace spalničkového viru a detekce nukleové kyseliny viru spalniček ve vzorku odebraném v akutní fázi onemocnění se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány; klinickým materiálem je zejména výtěr z nosohltanu, popřípadě vyšetření moči. V indikovaných případech se provádí také detekce nukleové kyseliny viru spalniček v mozkomíšním moku. Odběr se provede do pátého, maximálně však do devátého dne po výsevu exantému.
3. 3. Odběr k průkazu přítomnosti specifických protilátek proti spalničkovému viru charakteristických pro akutní infekční onemocnění v séru nebo ve slinách se provádí od čtvrtého do dvacátého osmého dne po výsevu exantému. Detekují se IgM protilátky proti viru spalniček u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány. Pro možnost průkazu nízkých hodnot falešných spalničkových IgM pozitivit u sporadických zarděnkových případů je nutné vyloučit možné pozitivity IgM protilátek proti viru zarděnek, parvoviru B19, viru Epstein-Barrové (EBV) a lidskému herpes viru 6 (HHV6).
4. 4. K průkazu potvrzeného případu onemocnění spalničkami se provádí průkaz sérokonverze nebo výrazného, několikanásobného vzestupu hladin specifických spalničkových IgG protilátek; je nutné použít vyšetření dvojice sér, akutního a rekonvalescentního, u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány.
5. 5. U reinfekcí se prokazuje vzrůst hladin preexistujících spalničkových IgG protilátek.
6. 6. Vyšetřující laboratoř zašle izoláty viru spalniček izolované z klinického materiálu nebo klinický materiál, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru spalniček, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.
7. 7. Vyšetřující laboratoř u laboratorně potvrzeného případu zajistí zaslání alikvotu séra ke konfirmačnímu vyšetření do Národní referenční laboratoře pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19.
8. 8. Případ onemocnění se uzavře jako potvrzený až po vyšetření Národní referenční laboratoří pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19.
9. 9. Národní referenční laboratoř pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19 provede další určování zaslaných virů spalniček pro účely molekulární epidemiologické bdělosti v rámci globálně probíhajícího programu eliminace spalniček.
10. 10. Pro potřeby programu Světové zdravotnické organizace k eliminaci spalniček vyšetřující laboratoř jednou měsíčně hlásí do Národní referenční laboratoře celkový počet vyšetřených vzorků od suspektních případů onemocnění spalničkami pro potřeby monitoringu nákazy ve fázi eliminace.

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu spalniček a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt spalniček

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění spalničkami, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jejich transport do vyšetřující laboratoře.
2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
3. 3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.
4. 4. Je třeba identifikovat importovaná onemocnění a jejich epidemiologickou souvislost v souladu s programem Světové zdravotnické organizace pro eliminaci spalniček.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění spalničkami:
   1. 1. hlášení onemocnění spalničkami podle čl. 5;
   2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy, respektive vnímavosti k nákaze, a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;
   3. 3. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³), přičemž izolace pacienta trvá po dobu 4 dní po objevení se exantému;
   4. 4. aktivní vyhledávání zdroje nákazy a kontaktů, zaměřené na pobyt případu během doby jeho eventuální expozice, která činí 7 až 21 dní před začátkem exantému, a na kontakty, které měl v období nakažlivosti;
   5. 5. epidemiologické šetření v ohnisku nákazy, zpravidla do 48 hodin po nahlášení případu, včetně identifikace všech dosud vnímavých fyzických osob;
   6. 6. osoba poskytující péči zajistí urychlené očkování vnímavých fyzických osob k nákaze spalničkami, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od posledního styku s nemocným, včetně dětí od 9 měsíců věku, kterým nebyly podány alespoň 2 dávky očkovací látky; expozice spalničkám není kontraindikací očkování;
   7. 7. karanténní opatření, která se provádí u osob vnímavých k nákaze spalničkami, které byly v přímém kontaktu a u kterých uplynuly více než 3 dny od posledního styku s nemocným po dobu maximální inkubační doby, která činí 21 dní.

1. B. Protiepidemická opatření v kolektivním zařízení se uplatňují u vnímavých dětí, které byly v kontaktu s nemocným spalničkami:
   1. 1. tyto vnímavé děti se přijímají do kolektivního zařízení nejdříve po uplynutí 21 dní od daného kontaktu;
   2. 2. po dobu trvání karanténních opatření se do kolektivního zařízení přijímají jen nevnímavé děti k nákaze spalničkami;
   3. 3. nevnímavé děti k nákaze spalničkami z rodin, kde se vyskytlo onemocnění spalničkami, mohou do kolektivního zařízení docházet;
   4. 4. vnímavé děti k nákaze spalničkami z rodin, kde se vyskytlo onemocnění spalničkami, mohou do kolektivního zařízení docházet až po 21 dnech od posledního styku s nemocným.

Klinická kritéria

1. 1. Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Klinická kritéria pro těžké akutní respirační onemocnění (SARI) jsou definována jako akutní respirační infekce (ARI) vyžadující hospitalizaci nebo úmrtí na nevysvětlené akutní onemocnění dýchacích cest.

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci.¹)
2. 2. Vyšetřovaným klinickým materiálem je výtěr z nosohltanu, z nosu, z krku, nosohltanový aspirát, endotracheální a bronchoalveolární stěr nebo výplach a další dostupné biologické materiály z dolních cest dýchacích, včetně posmrtně odebraných vzorků.
3. 3. Výsledky detekce antigenu viru chřipky přímou imunofluorescencí či metodami ELISA se konfirmují pomocí metody PCR v reálném čase, zejména u klinicky či epidemiologicky závažných případů.
4. 4. Virus chřipky lze prokázat prostřednictvím elektronové mikroskopie v klinickém materiálu, včetně posmrtně odebraných vzorků, kterými jsou průdušnice, bifurkace průdušek, myokard, okrajová zóna zánětlivého plicního ložiska nebo další vhodný materiál získaný při pitvě.
5. 5. Druh odebraného biologického materiálu se indikuje podle klinického obrazu. U zánětů horních cest dýchacích se provádí zejména výtěr nebo odstátí tekutiny z nosohltanu, při postižení dolních cest dýchacích se provádí odběr materiálu z této oblasti.
6. 6. Vyšetřující laboratoř zasílá neprodleně izolované viry do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění. U případu SARI, který vyžaduje léčbu v režimu intenzivní péče, zasílá vyšetřující laboratoř primární klinický vzorek, případně izolát nukleové kyseliny či jiný materiál, pokud již není primární vzorek dostupný, do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.
7. 7. Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění provede typizaci, subtypizaci, případně sekvenační analýzu zaslaných izolátů.
8. 8. Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění shromažďuje světové a národní izoláty chřipkových virů systémem sbírky kultur. Součástí této sbírky je i sbírka typových sér.

Epidemiologická kritéria

1. 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. V případě chřipkové epidemie není nutný laboratorní průkaz pro potvrzení epidemiologické souvislosti.

Klasifikace případu

1. 1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Jako případy SARI se klasifikují
   1. A. Možný případ, který splňuje klinická kritéria,
   2. B. Pravděpodobný případ, který splňuje klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí,
   3. C. Potvrzený případ, který je laboratorně potvrzený.

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu chřipky a další závažné akutní respirační infekce a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. V rámci národní epidemiologické bdělosti ARI, SARI a chřipce podobným onemocněním (ILI) zajistí podle pokynů Ministerstva zdravotnictví každý orgán ochrany veřejného zdraví jednou týdně odběr biologického materiálu u pacientů s akutní respirační infekcí v ordinaci praktického lékaře pro dospělé a v ordinaci pediatra a zajistí jeho transport do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.
5. 5. Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění v souladu s požadavky Světové zdravotnické organizace zasílá reprezentativní panel chřipkových virů izolovaných v dané sezóně do spolupracující laboratoře Světové zdravotnické organizace.
6. 6. Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění poskytuje v pravidelném týdenním režimu informace o výsledcích virologické epidemiologické bdělosti do Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „ECDC“) a do Světové zdravotnické organizace.
7. 7. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt chřipky a akutních respiračních infekčních onemocnění

1. 1. Osoba poskytující péči ve spolupráci s místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví zajišťuje a provádí včasný odběr biologického materiálu k ověření diagnózy a jeho transport do příslušné vyšetřující laboratoře.
2. 2. Vyšetřující laboratoř provede základní vyšetření podle čl. 2 a 5.
3. 3. Orgán ochrany veřejného zdraví provádí epidemiologické šetření u všech netypických výskytů chřipkových onemocnění, zejména s nezvyklým průběhem v časové a místní souvislosti. Dále provádí epidemiologické šetření u všech hlášených úmrtí na chřipku a v přímé souvislosti s chřipkou a zjišťuje, zda nemocná či zemřelá osoba byla očkována proti chřipce před aktuální chřipkovou sezónou.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění chřipkou a akutních respiračních infekčních onemocnění:

1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;
3. 3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;
4. 4. v případě objevení se nové varianty chřipkového viru se postupuje podle Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky vyvolané novou variantou chřipkového viru.

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Odběr na kultivační vyšetření se provede před nasazením antibiotické terapie.
3. 3. Vyšetřující laboratoř zašle kmeny Neisseria meningitidis izolované z klinického materiálu do Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy.
4. 4. Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy provede potvrzení a další určení agens až do úrovně sérologické skupiny Neisseria meningitidis.
5. 5. Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy ve spolupráci s Národní referenční laboratoří pro antibiotika sleduje u vybraných izolátů Neisseria meningitidis stav antibiotické rezistence.
6. 6. Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy shromažďuje izoláty infekčních agens z klinických vzorků systémem sbírky kultur.

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu invazivního meningokokového onemocnění a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o zjištěné séroskupině a použité laboratorní metodě, včetně hlášení o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Asymptomatické nosičství nebo běžná respirační onemocnění s průkazem Neisseria meningitidis se nehlásí.
5. 5. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt invazivního meningokokového onemocnění

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na invazivní meningokokové onemocnění, provede odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí jeho transport do vyšetřující laboratoře.
2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy k dalšímu určování.
3. 3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu invazivního meningokokového onemocnění:

1. 1. hlášení onemocnění invazivním meningokokovým onemocněním podle čl. 5;
2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;
3. 3. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);
4. 4. aktivní vyhledávání kontaktů; okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, včetně osob určených k protektivní chemoterapii;
5. 5. lékařský dohled; u osob v kontaktu s nemocným při sporadickém výskytu invazivního meningokokového onemocnění se zajišťuje po dobu jednoho týdne od posledního styku s nemocným;
6. 6. cílená protektivní chemoterapie, tedy profylaktické podávání antibiotik u rizikových osob, zejména u osob v úzkém kontaktu s nemocným, dále u osob do 1 roku věku, dospívajících, osob starších 65 let, osob se známým imunodeficitem či jiným oslabením a osob s předchozím respiračním onemocněním; chemoterapii zahájí neprodleně osoba poskytující péči;
7. 7. při výskytu invazivního meningokokového onemocnění způsobeného séroskupinou, proti níž je dostupná vakcína, je osobám v kontaktu doporučeno očkování touto vakcínou po uplynutí 1 týdne od posledního kontaktu s nemocným.