Vyhláška o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Vyšetřující laboratoř zasílá klinické materiály podezřelé z přítomnosti poliovirů do Národní referenční laboratoře pro enteroviry.
3. 3. Vyšetřující laboratoř nebo osoba poskytující péči při výskytu akutní chabé parézy zasílá klinický materiál do Národní referenční laboratoře pro enteroviry v souladu s Národním plánem akcí v případě importu nebo cirkulace polioviru.
4. 4. Národní referenční laboratoř pro enteroviry potvrdí přítomnost nebo nepřítomnost polioviru.
5. 5. Národní referenční laboratoř pro enteroviry zašle do 7 dnů izolovaný kmen poliovirů na stanovení intratypové diferenciace do Regionální referenční laboratoře pro enteroviry pro Evropu podle pokynů Světové zdravotnické organizace.

Epidemiologická kritéria

1. 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Dále je přenos infekce možný prostřednictvím
   1. a) expozice společnému vehikulu, tedy kontaminovaným potravinám nebo pitné vodě,
   2. b) expozice při koupání v kontaminovaných vodách,
   3. c) profesionální expozice.

Klasifikace případu

1. 1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Dále se účely národní epidemiologické bdělosti klasifikuje
   1. 2.1. akutní paralytická poliomyelitida spojená s divokým importovaným virem, kdy zdroj nákazy byl mimo Českou republiku; paralytické onemocnění se projeví do 30 dní po příjezdu ze zahraničí, zejména z oblastí s endemickým výskytem paralytické poliomyelitidy,
   2. 2.2. kontakt se zavlečeným případem, kdy zdrojem nákazy je nemocný se zavlečenou paralytickou poliomyelitidou; paralytické onemocnění se u kontaktu projeví do 30 dní po začátku paralytické poliomyelitidy u zavlečeného případu,
   3. 2.3. akutní paralytická poliomyelitida v souvislosti s očkováním živou vakcínou proti přenosné dětské obrně (VAPP), kdy paralytickou poliomyelitidou onemocní
      1. a) očkovaná osoba v době od 4 do 30 dní po podání vakcíny,
      2. b) kontakt, který v posledních 30 dnech sám očkován nebyl, ale byl v kontaktu s osobou očkovanou, která dostala živou vakcínu v posledních 60 dnech,
   1. 2.4. akutní paralytická poliomyelitida, spojená s divokým neimportovaným, domácím virem a bez souvislosti s očkováním.

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu přenosné dětské obrny a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Výsledky epidemiologického šetření ohlásí orgán ochrany veřejného zdraví nejdéle do 24 hodin hlavnímu hygienikovi České republiky.
5. 5. Hlavní hygienik České republiky oznámí do 24 hodin případ pravděpodobného a potvrzeného onemocnění přenosnou dětskou obrnou a případného úmrtí na toto onemocnění Světové zdravotnické organizaci pro Evropu a ECDC.
6. 6. Orgán ochrany veřejného zdraví zajistí hlášení podezření nebo potvrzení onemocnění přenosnou dětskou obrnou a taktéž nulové hlášení z vybraných oddělení nemocnic do Státního zdravotního ústavu.
7. 7. Osoba poskytující péči hlásí a prošetřuje případy akutních chabých paréz u osob do 15 let věku.
   1. 7.1 Hlášení případů akutních chabých paréz u osob do 15 let věku včetně nulového hlášení jsou každý týden zasílány cestou orgánů ochrany veřejného zdraví všech krajů České republiky do Státního zdravotního ústavu.
   2. 7.2 U případu akutní chabé parézy provádí orgán ochrany veřejného zdraví šetření podle dotazníku Světové zdravotnické organizace, který je dostupný na webových stránkách Státního zdravotního ústavu. Vyplněný dotazník zasílá do Státního zdravotního ústavu.
   3. 7.3 Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu odesílá jednou týdně hlášení včetně nulového za Českou republiku z pověření Ministerstva zdravotnictví do Světové zdravotnické organizace pro Evropu.
   4. 7.4 Ve vybraných lokalitách České republiky odebírají jednou měsíčně pracovníci orgánu ochrany veřejného zdraví nebo zdravotních ústavů vzorky odpadních vod, které odesílají do Národní referenční laboratoře pro enteroviry.
   5. 7.5 Národní referenční laboratoř pro enteroviry vyšetřuje vzorky odpadních vod na výskyt enterovirů.
   6. 7.6 Národní referenční laboratoř pro enteroviry odesílá jednou týdně výsledky laboratorních vyšetření klinických materiálů se suspektní enterovirovou etiologií a jednou měsíčně výsledky odebraných materiálů z prostředí do Světové zdravotnické organizace pro Evropu.

1. 8. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt přenosné dětské obrny

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na infekci nebo onemocnění přenosnou dětskou obrnou nebo u dětí do 15 let věku podezření na akutní chabou parézu, zajistí neprodleně u nemocného 2 odběry stolice v rozmezí 24 až 48 hodin, nejpozději do 14 dní od nástupu prvních příznaků onemocnění, a zajistí neprodleně, nejdéle však do 72 hodin po odběru, jejich transport do Národní referenční laboratoře pro enteroviry.
2. 2. Vyšetřující laboratoř postupuje podle čl. 2 a 5.
3. 3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění poliomyelitidou:
   1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
   2. 2. zajištění odběru biologického materiálu, kterým se rozumí stolice od nemocného, k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologické materiálu do Národní referenční laboratoře pro enteroviry;
   3. 3. izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);
   4. 4. orgán ochrany veřejného zdraví neprodleně, nejpozději do 24 hodin, zajistí epidemiologické šetření kontaktů, zajistí odběr vzorků stolice na virologické vyšetření stolice rodinným a dalším blízkým kontaktům a zajistí transport odebraného materiálu do Národní referenční laboratoře pro enteroviry;
   5. 5. orgán ochrany veřejného zdraví zajistí očkování proti přenosné dětské obrně u osob, které byly v úzkém kontaktu
      1. a) s nemocným, inaktivovanou očkovací látkou (dále jen „IPV“), bez ohledu na to, zda byly v minulosti očkovány;
      2. b) s vysoce podezřelým případem přenosné dětské obrny nebo vysoce podezřelým případem akutní chabé parézy, IPV proti přenosné dětské obrně, a to jen u osob neočkovaných nebo jen u osob, jimž byly podány méně než 3 dávky poliovakcíny;
   1. 6. orgán ochrany veřejného zdraví zajistí v průběhu 48 hodin aktivní vyhledávání paretických a neparetických případů přenosné dětské obrny do doby vyloučení dalšího šíření případů onemocnění na národní úrovni;
   2. 7. orgán ochrany veřejného zdraví zajistí přešetření proočkovanosti v rizikových skupinách a rozhodne o případném doočkování s použitím IPV;
   3. 8. lékařský dohled; u osob vnímavých k onemocnění poliomyelitidou se provádí po dobu 35 dní od posledního kontaktu s potvrzeným případem paralytické poliomyelitidy;
   4. 9. zvýšený zdravotnický dozor; u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné je nařízen po dobu 6 týdnů od posledního kontaktu s potvrzeným případem přenosné dětské obrny.

1. B. V případě podezření nebo onemocnění dětskou přenosnou obrnou nebo akutní chabou parézou u osoby do 15 let věku se postupuje podle Národního plánu akcí v případě importu nebo cirkulace polioviru.

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.
2. 2. Pro průkaz potvrzeného případu onemocnění tetanem se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím
   1. a) izolace původce onemocnění z odběru předpokládané brány vstupu infekce, pokud je zjištěna, a to kultivačně nebo pokusem na zvířeti,
   2. b) průkazu tetanického toxinu v séru.

1. 3. Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen Clostridium tetani do Národní referenční laboratoře pro tetanus.

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.

Klasifikace případu

1. 1. Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Dále je každý případ tetanu klasifikován jako
   1. 2.1. lokalizovaný tetanus, charakterizovaný zvýšeným svalovým tonem pouze určitých svalových skupin v oblasti vstupní brány infekce nebo jen izolovaným trismem;
   2. 2.2. generalizovaný tetanus lehký, charakterizovaný povšechnou svalovou hypertonií, ale nepřítomností generalizovaných křečí;
   3. 2.3. generalizovaný tetanus středně těžký, charakterizovaný přítomností generalizovaných kontrakcí ve frekvenci méně než jednou za hodinu bez poruchy polykání a cyanózy;
   4. 2.4. generalizovaný tetanus těžký, charakterizovaný přítomností generalizovaných kontrakcí ve frekvenci více než jednou za hodinu s poruchou polykání a cyanózou.

1. 3. Klasifikaci podle bodů 2.1 až 2.4 lze provést nejdříve sedmý den po začátku příznaků.

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu tetanu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt tetanu

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění tetanem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání izolovaného kmene Clostridium tetani do Národní referenční laboratoře pro tetanus.
3. 3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit cestu přenosu.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění:

1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;
3. 3. izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví.

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Izolace viru zarděnek z klinického vzorku se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány.
3. 3. Odběr klinického materiálu pro izolaci viru zarděnek nebo na detekci nukleové kyseliny viru se provede do třetího, maximálně však do devátého dne po výsevu exantému.
4. 4. Klinickým materiálem pro izolaci viru zarděnek nebo na detekci nukleové kyseliny viru je výtěr z nosohltanu, moč nebo mozkomíšní mok.
5. 5. Stanovení IgG protilátek se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány.
6. 6. Průkaz IgM protilátek proti viru zarděnek se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány; odběr se provede od čtvrtého do dvacátého osmého dne po výsevu exantému.
7. 7. Vyšetřující laboratoř
   1. a) vyšetří vzorky sér s ohledem na jinou možnou etiologii exantematických onemocnění,
   2. b) u laboratorně potvrzeného případu zajistí zaslání alikvotu séra ke konfirmačnímu vyšetření do Národní referenční laboratoře pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19 a
   3. c) uzavře případ onemocnění až po vyšetření Národní referenční laboratoří pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19.

1. 8. Vyšetřující laboratoř zasílá každý izolát viru zarděnek nebo klinický materiál, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru zarděnek, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.
2. 9. Národní referenční laboratoř pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19 provádí další specifikaci viru zarděnek pro účely molekulární epidemiologické bdělosti v rámci globálně probíhajícího programu eradikace a eliminace zarděnek.
3. 10. Pro potřeby programu monitoringu zarděnek ve fázi eliminace Světové zdravotnické organizace vyšetřující laboratoř měsíčně hlásí do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19
   1. a) celkový počet vyšetřených vzorků od suspektních případů onemocnění zarděnkami,
   2. b) celkový počet vyšetřených pozitivních vzorků.

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Klasifikace případu

1. 1. Klasifikace případu zarděnek a vrozeného zarděnkového syndromu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Dále je klasifikováno jako možný případ dítě mladší 1 roku, u něhož má diagnostikující lékař podezření na vrozený zarděnkový syndrom, pokud má matka dítěte v anamnéze suspektní zarděnky v průběhu těhotenství, a to i tehdy, pokud dítě nevykazuje žádné známky vrozeného zarděnkového syndromu.
3. 3. Dítě s pozitivním laboratorním nálezem bez onemocnění zarděnkami u matky v průběhu těhotenství a bez klinických kritérií vrozeného zarděnkového syndromu uvedených v čl. 1 bude hlášeno jako případ onemocnění zarděnkami.

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu zarděnek nebo vrozeného zarděnkového syndromu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt zarděnek a vrozeného zarděnkového syndromu

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění zarděnkami nebo vrozený zarděnkový syndrom, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jejich transport do vyšetřující laboratoře.
2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.
3. 3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.
4. 4. Je třeba identifikovat importovaná onemocnění a jejich epidemiologickou souvislost v souladu s programem Světové zdravotnické organizace pro eliminaci zarděnek.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění zarděnkami a vrozeným zarděnkovým syndromem:
   1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
   2. 2. zajištění odběrů biologického materiálu nemocného a jeho kontaktů nebo dítěte postiženého vrozeným zarděnkovým syndromem k ověření diagnózy, respektive vnímavosti k nákaze, a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; rozsah a způsob odběru stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;
   3. 3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;
   4. 4. osoba poskytující péči poučí ženy v plodném věku a těhotné ženy vnímavé k nákaze zarděnkami o riziku vrozeného zarděnkového syndromu v případě kontaktu s nemocným zarděnkami.

1. B. Protiepidemická opatření v kolektivním zařízení:
   1. 1. dítě po prodělaném onemocnění zarděnkami je možno přijmout do kolektivního zařízení;
   2. 2. lékařský dohled; u dětí, které byly v kontaktu s nemocným dítětem, se provádí po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte;
   3. 3. po dobu lékařského dohledu se do kolektivního zařízení přijímají všechny děti po souhlasu osoby poskytující péči s výjimkou dětí vnímavých, oslabených nebo s poruchou imunity;
   4. 4. nevnímavé děti z rodin, kde se vyskytlo onemocnění zarděnkami, mohou do kolektivního zařízení docházet.

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Vyšetřovaným klinickým materiálem se rozumí zejména bukální stěr, výtěr z nosohltanu, sliny, eventuálně moč, v indikovaných případech mozkomíšní mok; odběr se provede do třetího dne, maximálně však do devátého dne od počátku klinické manifestace onemocnění.
3. 3. Dále se provádí
   1. a) detekce IgM protilátek proti viru příušnic u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány; odběr se provede od sedmého do desátého dne od počátku klinické manifestace,
   2. b) průkaz vzrůstu hladin již existujících IgG protilátek proti viru příušnic u reinfekce.

1. 4. Vyšetřující laboratoř zasílá každý izolát viru příušnic nebo klinický materiál, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru příušnic, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.
2. 5. Národní referenční laboratoř pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19 provádí další dourčování viru příušnic.

Epidemiologická kritéria

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu příušnic a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt příušnic

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění příušnicemi, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.
2. 2. Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání izolátů viru příušnic nebo klinického materiálu, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru příušnic, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.
3. 3. Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění příušnicemi:
   1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
   2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; rozsah a způsob odběru stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;
   3. 3. izolace; podmínky a rozsah izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; izolace pacienta u nekomplikovaných případů se provádí doma po dobu 9 dní od začátku onemocnění, podle klinické závažnosti a epidemiologických rizik je stanovena hospitalizace pacienta.

1. B. Protiepidemická opatření v kolektivních zařízeních:
   1. 1. děti očkované proti příušnicím mohou do kolektivního zařízení docházet;
   2. 2. děti neočkované proti příušnicím mohou do kolektivního zařízení docházet do osmého dne po prvním kontaktu s nemocným a za 25 dní po posledním kontaktu s nemocným, nejde-li o kontakt trvalý; při trvalém kontaktu se zastavuje docházka ihned a za poslední den kontaktu s nemocným se považuje devátý den po otoku příušních žláz;
   3. 3. dítě po prodělaném onemocnění příušnicemi je možno přijmout do kolektivního zařízení po souhlasu ošetřujícího lékaře;
   4. 4. lékařský dohled, který se provádí u osob neočkovaných proti příušnicím po dobu 21 dní; po dobu lékařského dohledu se do kolektivního zařízení přijímají všechny děti s výjimkou dětí s poruchou imunity;
   5. 5. první klinické vyšetření nemocného dítěte se provádí po jeho vyřazení z kolektivního zařízení, druhé po uplynutí 3 týdnů.

Klinická kritéria

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Laboratorní kritéria

1. 1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Je nutné vyloučit jiná flavivirová onemocnění, klíšťovou encefalitidu, žlutou zimnici, japonskou B encefalitidu, horečku dengue, onemocnění virem Zika nebo Usutu, a to s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci a cestovatelskou anamnézu vyšetřované osoby.
3. 3. Biologický materiál se zasílá do Národní referenční laboratoře pro arboviry, která provede konfirmační vyšetření.

Epidemiologická kritéria

1. 1. Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).
2. 2. Dále se za naplnění epidemiologických kritérií považuje expozice viru západonilské horečky na pracovišti.

Klasifikace případu

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Shromažďování údajů a jejich hlášení

1. 1. Hlášení případu západonilské horečky a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.
2. 2. Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
3. 3. Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).
4. 4. Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu nákazy virem západonilské horečky všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek a zároveň informuje Ministerstvo zdravotnictví.
5. 5. Ministerstvo zdravotnictví zajistí na základě zpráv, které obdrží od místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a cestou příslušných systémů včasného varování a prostřednictvím dalších obdobných systémů, předávání informací o aktuální epidemiologické situaci ve výskytu humánních případů nákazy virem západonilské horečky v České republice a v zahraničí všem pracovištím transfuzní služby a orgánům ochrany veřejného zdraví.
6. 6. Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění vyvolaných virem západonilské horečky

1. 1. Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vyvolané virem západonilské horečky, zajistí odběr biologického materiálu, kterým je sérum, nesrážlivá plná krev, likvor, moč nebo pitevní materiál, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro arboviry.
2. 2. Národní referenční laboratoř pro arboviry postupuje podle čl. 2 a 5.
3. 3. Epidemiologické šetření při výskytu nebo na základě podezření u všech případů onemocnění vyvolaných virem západonilské horečky zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu a co nejpřesnější určení pravděpodobného místa nákazy.
4. 4. S ohledem na globální změny geografické distribuce nákazy je třeba zjišťovat a hlásit údaje, které se vztahují k místu pobytu postižené osoby v inkubační době, včetně cestovatelské anamnézy, a dále údaje, které mohou mít vztah k případnému mezilidskému přenosu původce onemocnění, a to transplantaci, transfuzi nebo transplacentárnímu přenosu.

Protiepidemická opatření a způsob provádění

1. A. Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění vyvolaných virem západonilské horečky:
   1. 1. hlášení onemocnění podle čl. 5;
   2. 2. zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro arboviry;
   3. 3. izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;
   4. 4. monitorování cirkulace viru západonilské horečky na území České republiky ve spolupráci orgánů ochrany veřejného zdraví, Státního zdravotního ústavu, orgánů Státní veterinární správy a dalších dotčených institucí zabývajících se danou problematikou;
   5. 5. monitorování a průběžná analýza epidemiologické situace;
   6. 6. opatření při zvýšeném riziku přenosu onemocnění zajistí orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s dalšími dotčenými organizacemi;
   7. 7. orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s dalšími dotčenými organizacemi a Státním zdravotním ústavem zajišťuje informovanost obyvatel o preventivních opatřeních.

1. B. Poskytovatel transfuzní služby zajistí vyloučení z dárcovství plné krve a krevních složek u všech osob, které pobývaly v oblasti s probíhajícím humánním přenosem viru západonilské horečky, a to po dobu 28 dní po opuštění takové oblasti, ledaže je jednotlivě provedená zkouška metodou amplifikace nukleových kyselin negativní⁶).