Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti o označování, měření a klasifikaci dříví

Příloha č. 1

Pravidla pro měření, zaokrouhlování rozměrů a stanovení objemu dříví

1. 1. Tloušťka se měří buď uprostřed délky výřezu (středová tloušťka) nebo na čepu (čepová tloušťka) nebo ve vzdálenosti 1 m od dolního čela.
2. 2. Při měření tloušťky dříví v celých délkách se naměřené hodnoty zaokrouhlují na celé centimetry směrem dolů.
3. 3. Jestliže se tloušťka dříví v celých délkách měří v kůře, provádí se přiměřená srážka na kůru. Provedení srážky na kůru se zaznamená do průvodní dokumentace.
4. 4. U výřezů do 19 cm včetně bez kůry se středová tloušťka měří průměrkou jedenkrát v horizontálním směru.
5. 5. U výřezů 20 cm a více bez kůry se středová tloušťka měří dvakrát ve dvou na sebe kolmých směrech tak, aby byla naměřena nejmenší a největší tloušťka výřezu. Z obou měření se vypočítá aritmetický průměr a zaokrouhlí se podle bodu 2.
6. 6. Při třídění podle minimální tloušťky čepu (příloha č. 2 bod 3) se tloušťka měří pouze jedenkrát.
7. 7. Je-li v místě měření tloušťky výrazná nepravidelnost růstu, měří se tloušťka dvěma měřeními v přibližně stejné vzdálenosti před a za místem, kde začíná normální růst dřeva. Z obou měření se vypočítá aritmetický průměr, který se zaokrouhlí podle bodu 2.
8. 8. Mají-li výřezy dříví měřeného jednotlivě nepravidelný tvar, měří se po sekcích.
9. 9. Při měření délky výřezu se naměřené hodnoty zaokrouhlují na celé desetiny metru směrem dolů. U výřezů se středovou tloušťkou do 20 cm bez kůry lze délky výřezů zaokrouhlit na celé metry směrem dolů. Do délky výřezu se započítává pouze jedna polovina výšky záseku.
10. 10. Objem jednotlivých výřezů se určí z délky výřezu a jeho středové tloušťky měřené buď s kůrou nebo bez kůry. Objem se vypočítá alespoň na dvě desetinná místa.
11. 11. Při měření rovnaného dříví v hráních se provádí přídavek na výšku v rozsahu alespoň 3 %.
12. 12. Při měření se používá jen metrický systém a objem se uvádí v metrech krychlových alespoň na dvě desetinná místa. Pro výpočet objemu dříví se použijí tabulky objemu obsažené v českých technických normách nebo jiné tabulky objemu používané obvykle v obchodním styku.

Příloha č. 2

Klasifikace dříví podle rozměrů

1. 1. Dříví se podle rozměrů klasifikuje některým z těchto způsobů:
   1. a) podle středové tloušťky,
   2. b) podle minimální tloušťky čepu,
   3. c) podle tloušťky ve vzdálenosti 1 m od čela,
   4. d) podle tloušťky čepu.

1. 2. Při klasifikaci dříví podle středové tloušťky se dříví podle naměřené středové tloušťky nezávisle na délce výřezu zařazuje do následujících rozměrových tříd:

   Příloha č. 2 Klasifikace dříví podle rozměrů

   Třída	Středová tloušťka bez kůry
   L 0	do 10 cm
   L 1a	10 cm - 14 cm
   L 1b	15 cm - 19 cm
   L 2a	20 cm - 24 cm
   L 2b	25 cm - 29 cm
   L 3a	30 cm - 34 cm
   L 3b	35 cm - 39 cm
   L 4	40 cm - 49 cm
   L 5	50 cm - 59 cm
   L 6	60 cm a více

1. 3. Při klasifikaci dříví podle minimální tloušťky čepu se dříví v celých délkách podle naměřené minimální tloušťky čepu a minimální délky výřezu zařazuje do následujících rozměrových tříd při splnění obou parametrů:

   Příloha č. 2 Klasifikace dříví podle rozměrů

   Třída	Min. délka	Min. tloušťka čepu bez kůry
   H 1	8 m	10 cm
   H 2	10 m	12 cm
   H 3	14 m	14 cm
   H 4	16 m	17 cm
   H 5	18 m	22 cm
   H 6	18 m	30 cm

1. 4. Klasifikace dříví podle tloušťky ve vzdálenosti 1 m od čela se používá pro některé skupiny sortimentů dříví v celých délkách (např. sloupy a tyče). Při třídění podle tloušťky ve vzdálenosti 1 m od čela se dříví v celých délkách podle naměřené tloušťky měřené ve vzdálenosti 1 m od čela zařazuje do následujících rozměrových tříd:

   Příloha č. 2 Klasifikace dříví podle rozměrů

   Třída	Tloušťka v kůře
   P 1	do 6 cm včetně
   P 2	7 cm - 13 cm
   P 3	14 cm a více

1. 5. Při klasifikaci dříví podle tloušťky čepu se rovnané dříví podle naměřené tloušťky čepu zařazuje do následujících rozměrových tříd:

   Příloha č. 2 Klasifikace dříví podle rozměrů

   Třída	Tloušťka čepu v kůře	Tloušťka čepu bez kůry (srážka na kůru 1 cm)
   S1	3 cm - 6 cm	2 cm - 5 cm
   S2	7 cm - 13 cm	6 cm - 12 cm
   S3	14 cm a více	13 cm a více

Příloha č. 3

Klasifikace dříví podle jakosti

1. 1. Kvalitativní vlastnosti dříví se posuzují vnější prohlídkou, popřípadě měřením.
2. 2. Při klasifikaci dříví podle jakosti se posuzuje:
   1. a) křivost výřezu,
   2. b) točitost vláken,
   3. c) sbíhavost,
   4. d) přítomnost suků, přitom se rozlišují suky zdravé a nahnilé až shnilé a suky zarostlé,
   5. e) boulovitost výřezu,
   6. f) excentrická dřeň,
   7. g) reakční dřevo, přitom se rozlišuje tahové dřevo u listnatých dřevin, tlakové dřevo (křemenitost) u jehličnanů,
   8. h) vady tvaru kmene; přitom se posuzuje zejména přítomnost odlupčivých trhlin, dřeňových (čelních) trhlin, výsušných (bočních) trhlin a mrazových trhlin,
   9. i) zapaření,
   10. j) zbarvení dřeva po napadení dřeva houbami,
   11. k) ostatní vady způsobené škodlivými organismy.³)

1. 3. V případě, že jsou při uvádění dříví do oběhu jeho kvalitativní vlastnosti vyjadřovány číselnou hodnotou, použijí se při měření vad pravidla uvedená v bodech 4 až 7.
2. 4. Křivost výřezu se vypočítá jako poměr, v jehož čitateli je výška oblouku v místě největšího zakřivení výřezu (zaokrouhlená na nejbližší cm) a ve jmenovateli vzdálenost mezi oběma krajními body zakřivené části (zaokrouhlená na desetiny metru). Křivost se vyjadřuje v centimetrech na metr.
3. 5. Točitost vláken je určena velikostí odchylky mezi směrem vláken výřezu a přímkou rovnoběžnou s osou výřezu. Velikost odchylky se zaokrouhluje na celé centimetry. Točitost se vyjadřuje v centimetrech na metr.
4. 6. Sbíhavost se vypočítá jako poměr, v jehož čitateli je rozdíl mezi tloušťkou výřezu měřenou ve vzdálenosti jeden metr od čela a jeden metr od čepu výřezu zaokrouhlený na celé centimetry směrem dolů a ve jmenovateli vzdálenost mezi oběma místy měření vyjádřená v metrech a zaokrouhlená na desetiny metru. Sbíhavost se vyjadřuje v centimetrech na metr a zaokrouhluje se na jedno desetinné místo.
5. 7. Průměr suků se měří v milimetrech v místě jejich nejmenšího průměru.
6. 8. Při klasifikaci dříví podle jakosti se dříví zařazuje do tří jakostních tříd:
   1. a) A/EHS,
   2. b) B/EHS,
   3. c) C/EHS.

1. 9. Do třídy A/EHS lze zařadit pouze zdravé dříví, vynikající jakosti, bez vad nebo jen s nepatrnými vadami neomezujícími nijak jeho využití.
2. 10. Do třídy B/EHS se zařazuje dříví standardní jakosti, včetně souší, mající jednu nebo více následujících vad:
   1. a) mírná křivost,
   2. b) mírně točitý růst,
   3. c) mírná sbíhavost,
   4. d) nepřítomnost velkých suků, malý počet malých nebo středně velkých suků,
   5. e) malý počet nahnilých suků omezené velikosti,
   6. f) mírně excentrická dřeň,
   7. g) nepravidelnost tvaru,
   8. h) další ojedinělé vady při celkové dobré jakosti dříví.

1. 11. Do třídy C/EHS se zařazuje dříví, které pro své jakostní vady nemůže být zařazeno do třídy A/EHS ani do třídy B/EHS, ovšem může být přesto průmyslově zpracováno.