Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

§ 12

Vedení ústředního seznamu ochrany přírody

(1) Ústřední seznam ochrany přírody (dále jen „ústřední seznam“) tvoří kartotéka a sbírka příloh.

(2) Ústřední seznam vede Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky v Praze.

(3) Kartotéka obsahuje evidenční listy se základními údaji o zvláště chráněných územích a památných stromech. Základními údaji jsou

1. a) název objektu,
2. b) kategorie ochrany,
3. c) údaje o ochranném pásmu,
4. d) údaje o mapových podkladech,
5. e) výměra,
6. f) stručný popis s uvedením důvodů a cílů ochrany,
7. g) údaje o vyhlášení ochrany a jeho publikaci,
8. h) okres,
9. i) obec, katastrální území a parcelní čísla pozemků,
10. j) evidenční číslo,
11. k) údaje lesnické v případě zvláště chráněných území na lesním půdním fondu.

(4) Sbírka příloh obsahuje

1. a) obecně závazné předpisy či rozhodnutí o vyhlášení ochrany, o jejích změnách či zrušení,
2. b) doklady o projednání záměru vyhlášení ochrany,
3. c) výpis z evidence nemovitostí a listů vlastnictví dotčených parcel,
4. d) snímek z pozemkové mapy a další otisky map (státní mapa odvozená 1:5 000 respektive též lesnická mapa a základní mapa 1:50 000),
5. e) rezervační knihu.

(5) Rezervační kniha je průběžně doplňovaný soubor údajů a informací o dotčeném zvláště chráněném území. Obsahuje dotazník „Základní údaje“, doklady o výjimkách z ochranných podmínek, plány péče a zprávy o plnění opatření z nich vyplývajících, zprávy z kontrol, výsledky výzkumu a průzkumu a další dokumentaci.

(6) U národních parků a chráněných krajinných oblastí se údaje uvedené v odstavci 3 písm. i) až k) a v odstavci 4 písm. c) a d) v evidenčních listech a sbírce příloh neuvádějí.

(7) Podklady k provedení zápisu památných stromů a zvláště chráněných území, kromě národních parků a chráněných krajinných oblastí, do seznamu jsou

1. a) obecně závazný předpis či rozhodnutí o vyhlášení zvláště chráněné části přírody a jejího ochranného pásma,
2. b) výpis z evidence nemovitostí dotčených parcel a snímek z pozemkové mapy s vyznačením hranic dotčeného území,
3. c) otisk státní mapy odvozené 1:5 000 s vyznačenými hranicemi (u území na lesním půdním fondu též lesnická mapa),
4. d) otisk základní mapy 1:50 000 nebo její výřez s vyznačenými hranicemi,
5. e) dotazník „Základní údaje“.

(8) Podklady k provedení zápisu národních parků a chráněných krajinných oblastí do seznamu jsou

1. a) obecně závazný předpis o vyhlášení národního parku nebo chráněné krajinné oblasti,
2. b) seznam katastrálních území, která jsou do území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti zahrnuta jako celek nebo zčásti,
3. c) soubor základních map 1:10 000 s vyznačením hranic (u území větších než 500 km² soubor základních map 1:25 000),
4. d) soubor základních map 1:50 000 se zákresem hranic.

(9) Podklady pro zápis do evidence v ústředním seznamu podle odstavců 6 a 7 je povinen zaslat orgán ochrany přírody, který ochranu vyhlásil, právnické osobě uvedené v odstavci 2 do 30 dnů ode dne vyhlášení ochrany. U národních parků a chráněných krajinných oblastí je tímto orgánem ministerstvo životního prostředí České republiky.

(10) Evidence zvláště chráněných území podle odstavců 1 až 8 je pro území sloužící zájmům obrany státu vedena v rozsahu dohodnutém ministerstvem životního prostředí České republiky a federálním ministerstvem obrany.

§ 13

Způsob označení zvláště chráněných území a památných stromů

(1) K označení se používá

1. a) tabulí s velkým státním znakem České republiky a označením příslušné kategorie ochrany u národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek,
2. b) tabulí s malým státním znakem České republiky a označením příslušné kategorie ochrany u přírodních rezervací, přírodních památek a památných stromů,
3. c) pruhového označení hranic na hraničních sloupcích či hraničních stromech u národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a I. zóny národních parků,
4. d) tabulek s nápisem „I. zóna národního parku“ v kombinaci s pruhovým označením jejích hranic podle odstavce 3,
5. e) tabulí s nápisem „ochranné pásmo národního parku“ pro označení ochranného pásma národního parku.

Závazné vzory označení podle písmen a) a b) jsou uvedeny v příloze č. I.

(2) Označení hranic zvláště chráněných území tabulemi se umisťuje na přístupové cesty a jiná vhodná místa na hranicích těchto území.

(3) Pruhové označení hranic se umisťuje na hraniční sloupky, které nesou dva červené pruhy 5 cm široké, oddělené 5 cm širokou mezerou. Horní pruh probíhá po celém obvodu sloupku, dolní pouze po takové části obvodu, která odpovídá výseku území nechráněného. Sloupky se umisťují zejména na lomové body hranice zvláště chráněného území nebo I. zóny národního parku. Obdobné označení se provádí na hraničních stromech.

(4) Označení památných stromů, jejich skupin a stromořadí se umisťuje takovým způsobem, aby nezpůsobilo poškození stromu.

(5) V mapových podkladech se vyznačují

1. a) hranice národních parků 1 mm silnou čarou červené barvy, hranice jejich ochranného pásma stejně silnou přerušovanou čarou červené barvy,
2. b) hranice chráněných krajinných oblastí plnou čarou červené barvy 0,5 mm silnou,
3. c) území národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek v mapách 1:50 000 vykrytím červenou transparentní barvou, s uvedením evidenčního čísla [§ 12 odst. 3 písm. j)], území jejich ochranného pásma šrafováním červenou barvou; ve státní mapě odvozené 1:5 000 se vyznačují 1 mm silnou čarou červené barvy, v ochranném pásmu stejně silnou přerušovanou čarou červené barvy,
4. d) památné stromy prázdným červeným kroužkem, případně skupinou kroužků o průměru 3 mm.

§ 14

Seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

(1) Seznam druhů rostlin, které jsou zvláště chráněny, a stupeň jejich ohrožení je uveden v příloze č. II této vyhlášky.

(2) Seznam druhů živočichů, které jsou zvláště chráněny, a stupeň jejich ohrožení je uveden v příloze č. III této vyhlášky.

§ 15

Ochrana zvláště chráněných druhů rostlin

(1) Základem ochrany zvláště chráněných rostlin je komplexní ochrana jejich stanovišť a bezprostředního okolí. Bezprostředním okolím rostliny se rozumí takový prostor, který vytváří základní podmínky pro její existenci a do něhož nelze zasahovat aniž by rostlina na tento zásah nereagovala.

(2) Za zásahy, při nichž může dojít ke změně hydrologických půdních poměrů, se považuje zejména odvodňování, zavlažování, zásahy do vodotečí, manipulace s výškou hladiny vodních ploch.

(3) Za zásahy do půdního povrchu se považuje veškeré narušování drnu i hrabání steliva v lese.

(4) Za zásahy měnící chemismus prostředí se považuje hnojení organickými i průmyslovými hnojivy a používání jakýchkoli chemických přípravků, pokud nejde o zásah, který zajistí podmínky existence zvláště chráněných druhů rostlin.

(5) Zvláště chráněné druhy rostlin uvedené v příloze č. II této vyhlášky, které jsou označovány jako škůdci,⁹) se nesmějí hubit.

(6) V případě neodvratného zásahu do prostředí či bezprostředního okolí zvláště chráněných druhů rostlin je možno provést přenesení (§ 52 zákona) celých rostlin či jejich částí v kterémkoliv jejich vývojovém stádiu na náhradní stanoviště. K přenesení je nezbytná výjimka z ochrany zvláště chráněného druhu podle § 56 zákona. Toto přenesení musí být písemně dokumentováno.

§ 16

Ochrana zvláště chráněných druhů živočichů

(1) Základem ochrany živočichů je komplexní ochrana jejich stanovišť.

(2) Záchranným chovem se rozumí držení většího počtu jedinců zvláště chráněných živočichů za účelem jejich rozmnožování. Záchranný chov lze povolit jen v souladu se záchranným programem (§ 52 zákona) vypracovaným pro příslušný druh. U druhů, které jsou současně zvěří,¹⁰) projedná povolení záchranného chovu orgán ochrany přírody s orgánem státní správy myslivosti. Součástí povolení k záchrannému chovu je stanovení bližších podmínek záchranného chovu, zejména vedení přiměřené evidence a jiných údajů o průběhu chovu.

(3) Chov živočichů v zoologických zahradách je chovem zvláštního určení. Hlavním posláním zoologických zahrad je zajišťování chovů ohrožených druhů živočichů chráněných mezinárodními úmluvami, záchranných chovů zvláště chráněných druhů živočichů, zejména kriticky ohrožených, a dále plnění významných vědecko-výzkumných, výchovných a estetických funkcí. Pro zajišťování záchranných chovů se zoologickým zahradám vydává povolení podle odstavce 2.

(4) Zvláště chráněné živočichy, neschopné v důsledku zranění nebo jiných okolností samostatné existence v přírodě, lze držet po dobu nezbytnou k jejich ošetření. Pokud si ošetření vyžádá dobu delší než čtyři týdny, oznámí osoba, která se živočicha ujala, tuto skutečnost příslušnému krajskému úřadu nebo příslušné správě chráněné krajinné oblasti či národního parku.

(5) Pro zvláště chráněné živočichy neschopné v důsledku zranění nebo jiných okolností samostatné existence v přírodě, lze zřizovat stanice, ve kterých se jim poskytne potřebná péče.

(6) Preparovat zvláště chráněné druhy živočichů (§ 50 odst. 5 zákona) lze pouze na základě výjimky udělené orgánem ochrany přírody podle § 56 zákona. Orgán, který výjimku uděluje, v ní stanoví podmínky a dále rozsah nezbytných údajů včetně údajů o způsobu nabytí a dalšího využití zhotoveného preparátu chráněného živočicha apod. Tyto údaje se vedou formou knihy záznamů evidované a kontrolované orgánem ochrany přírody, který výjimku vydal.

(7) Fotografovat zvláště chráněné druhy živočichů, ruší-li se tím v přirozeném vývoji (§ 50 odst. 2 zákona), lze jen na základě výjimky (§ 56 zákona).

§ 17

Postup při převodu práva hospodaření

(1) Žádost příslušného orgánu ochrany přírody o převod práva hospodaření k nemovitosti ve státním vlastnictví podle § 60 odst. 3 zákona musí obsahovat její přesnou identifikaci, termín převodu a jeho zdůvodnění; je-li převod úplatný, musí obsahovat též návrh ceny. Žádost vždy obsahuje zdůvodnění, proč nelze účelu sledovaného ochrannými podmínkami dosáhnout jiným způsobem.

(2) Pokud právnická osoba vyzvaná k převodu práva hospodaření podle odstavce 1 s tímto převodem nesouhlasí, sdělí své stanovisko s podrobným zdůvodněním navrhovateli převodu nejpozději do 30 dnů od obdržení návrhu. V opačném případě uzavře smlouvu o převodu práva hospodaření ke dni uvedenému navrhovatelem.

(3) Nedojde-li k dohodě o některé z náležitostí převodu práva hospodaření podle odstavce 1 s výjimkou ceny, rozhodne na žádost navrhovatele o převodu ministerstvo životního prostředí České republiky po dohodě s příslušným ústředním orgánem státní správy.

(4) Prokázané náklady spojené s vyklizením nemovitostí hradí navrhovatel převodu.

(5) Právo hospodaření, které přejde na orgán ochrany přírody podle odstavců 1 až 4, lze dále převádět jen se souhlasem ministerstva životního prostředí České republiky.

§ 18

Biologické hodnocení

(1) Biologické hodnocení (dále jen „hodnocení“) je zpráva obsahující zjištění, popis a vyhodnocení současného stavu krajiny a předpokládaných přímých i nepřímých vlivů investorem zamýšleného užívání krajiny z hlediska vlivu na rostliny a živočichy.

(2) Hodnocení se zabývá celým průběhem zamýšleného zásahu, zejména prováděním, užíváním (výstavbou) a odstraněním stavby¹¹) včetně zneškodňování případných odpadů.¹²)

(3) Hodnocení obsahuje zejména

1. a) popis a vyhodnocení biologických prvků krajiny (se zvláštním zřetelem na zvláště chráněné části přírody),
2. b) charakteristiku zamýšleného zásahu, obsahující především
   1. - základní administrativní údaje,
   2. - technicko-ekonomické údaje,
   3. - předpokládané přímé vlivy na rostliny a živočichy,
   4. - předpokládané nepřímé vlivy na rostliny a živočichy včetně možných rizik,
   5. - popis opatření navržených k prevenci, omezení, vyloučení, případně kompenzaci negativních účinků,
   6. - návrh monitoringu negativních vlivů,
   7. - shrnutí a závěry.

(4) Obsahem hodnocení je i srovnání možných variant zamýšleného zásahu s návrhem optimální varianty.

§ 19

Podmínky poskytování příspěvku a náležitosti dohody

(1) Finanční příspěvek podle § 69 odst. 1 zákona lze poskytnout na úhradu

1. a) účetně či jinak prokázané újmy na pozemcích zemědělsky či lesnicky obhospodařovaných,
2. b) věcných, materiálových a osobních výdajů spojených s výkonem prací v zájmu ochrany přírody.

(2) Při poskytování příspěvku podle odstavce 1 písm. a) se vychází zpravidla z údajů účetní evidence o snížení výnosů z těchto pozemků nebo pozemků srovnatelných. Příspěvek lze vyplatit až do celkové výše prokázané újmy vzniklé snížením výnosů.

(3) Materiálové a věcné náklady podle odstavce 1 písm. b), které jsou součástí příspěvku, se prokazují v pořizovací ceně na základě kupních či účetních dokladů (smluv, faktur, pokladních stvrzenek apod.). Osobní výdaje zahrnující odměnu za práci se hradí v dohodnuté částce, která nesmí být vyšší, než je za tyto práce obvyklé. Jiné osobní náklady se hradí jen v prokázané výši a pokud byly předem dohodnuty.

(4) Písemná dohoda o poskytnutí příspěvku vymezuje konkrétní věcné a časové podmínky zajišťující zájmy ochrany přírody, které je povinen příjemce příspěvku dodržet. Výplata příspěvku se provádí po splnění dohodnutých podmínek. Při jejich nesplnění se příspěvek nevyplatí, při částečném splnění podmínek se příspěvek přiměřeně zkrátí. Příspěvek lze poskytnout jednorázově nebo jako opakované plnění po určitou dobu, zpravidla ne delší pěti let. Na příspěvek lze poskytnout zálohu.

§ 20

Organizace, úkoly a předpoklady pro výkon stráže přírody

(1) Stráž přírody zajišťuje strážní, kontrolní, informační, výchovné, případně odborné činnosti v rámci území v působnosti orgánu ochrany přírody, který ji jmenoval (případně části tohoto území). Orgán ochrany přírody jmenuje pro území ve své působnosti, z vlastního podnětu, či na návrh organizační jednotky občanského sdružení, splňující podmínky dle § 70 odst. 2 zákona, strážce a zpravodaje (dále jen „členové stráže přírody“).

(2) Orgán ochrany přírody vybaví strážce identifikovatelným úředním razítkem, které je strážce povinen vrátit při zániku své funkce. Podrobnosti provedení služebního odznaku, průkazu a úředního razítka jsou uvedeny v příloze č. IV.

(3) K ověření znalosti práv a povinností strážců přírody podle § 81 odst. 3 písm. f) zákona pořádá příslušný orgán ochrany přírody kvalifikační zkoušky. V rámci zkoušek musí uchazeč osvědčit znalost právních předpisů zejména na ochranu přírody a životního prostředí, podrobnější znalost přírody, místopisu a geografie území, v němž má strážní službu vykonávat. Znalost práv a povinností zpravodaje podle § 81 odst. 3 písm. f) zákona ověřuje příslušný orgán ochrany přírody¹³) ústním pohovorem s uchazečem.

(4) Strážní služba je vykonávána podle určení a požadavků příslušného orgánu ochrany přírody. Funkce dobrovolných členů stráže přírody je čestná. Dobrovolným členům stráže přírody se poskytují náhrady výdajů, které jim v souvislosti s výkonem služby vznikly, za podmínek a ve výši stanovené zvláštními předpisy pro pracovníky.¹⁴) Orgán ochrany přírody vybaví členy stráže přírody pomůckami pro výkon strážní služby (mapové podklady, právní předpisy dotčených chráněných území atd.); může je podle svých možností přiměřeně vybavit terénním oblečením a dalšími pomůckami.

(5) Orgán ochrany přírody dbá na průběžné vzdělávání a doškolování členů stráže. Přezkoušení strážců nařídí po pěti letech od složení příslušné kvalifikační zkoušky a dále každých pět let; může tak učinit v odůvodněných případech i v jiných lhůtách.

(6) Člen stráže přírody může ve výjimečném případě vykonávat strážní službu na území v působnosti dvou či více sousedících orgánů ochrany přírody či jejich částí. Pro tento výkon postačí splnění podmínek uvedených v § 81 odst. 3 zákona, případně složení kvalifikační zkoušky strážce, jen u jednoho z nich; ostatní příslušné orgány ochrany přírody tuto skutečnost členovi stráže přírody vyznačí do průkazu.

§ 21

Zavedení a užívání stejnokroje a označení pracovníků ochrany přírody

(1) Stejnokroj je šedozelené barvy, jednotného střihu, s tmavohnědými výložkami na klopách límce saka, rovněž vázanka je hnědé barvy.

(2) Stejnokroj může přidělit pracovníkům orgán, k němuž jsou v pracovním poměru.

(3) Odpadnou-li podmínky pro přidělení stejnokroje, je pracovník povinen vrátit přidělený stejnokroj, jeho součásti a označení.

(4) Označení sestává ze služebního odznaku a služebního označení:

1. a) služební odznak je oválného tvaru, zelené barvy, s velkým státním znakem České republiky a nápisem „Ochrana přírody a krajiny České republiky“; nosí se na levé náprsní kapse saka nebo bundokošile;
2. b) pracovníci správ národních parků a chráněných krajinných oblastí nosí na levém rukávu saka nebo bundokošile služební označení - tkaný odznak národního parku či chráněné krajinné oblasti.

§ 22

Kategorizace zvláště chráněných území

(1) Převedení státních přírodních rezervací, chráněných nalezišť, chráněných parků a zahrad, chráněných studijních ploch¹⁵) i chráněných přírodních výtvorů a chráněných přírodních památek¹⁶) do kategorií národní přírodní rezervace, národní přírodní památka a přírodní rezervace tvoří přílohu č. V této vyhlášky.

(2) Státní přírodní rezervace, chráněná naleziště, chráněné parky a zahrady, chráněné studijní plochy, chráněné přírodní výtvory a chráněné přírodní památky, které nejsou zařazeny do některé z kategorií uvedených v příloze č. V, jsou nadále chráněny v kategorii přírodní památka.

§ 23

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. 1. Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 54/1958 Ú. l., kterou se určují chráněné druhy rostlin a podmínky jejich ochrany.
2. 2. Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 80/1965 Sb., o ochraně volně žijících živočichů.

§ 24

Účinnost