Zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Čl. IV

Přechodná ustanovení

Čl. V

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., č. 349/2023 Sb., č. 412/2023 Sb., zákona č. 89/2024 Sb. a zákona č. 163/2024 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 5c odstavec 2 zní:

   „(2) Vyměřovacím základem zahraničního zaměstnance pro pojistné na nemocenské pojištění je částka, kterou si určí. Tato částka však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění a vyšší než částka, kterou si zahraniční zaměstnanec jako osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění určil podle odstavce 1.“.

1. 2. V § 7 odst. 1 písm. a) a písm. d) bodech 1 a 2 se slova „uvedeného v“ nahrazují slovy „stanoveného podle“.
2. 3. V § 9a větě první se za slova „výše příjmů“ vkládají slova „započitatelných do vyměřovacího základu podle § 5“.
3. 4. V § 14 odst. 4 se slovo „žádosti“ nahrazuje slovem „oznámení“ a slova „v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o snížení, nejméně však v období tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích“ se nahrazují slovy „v období posledních 3 kalendářních měsíců, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část kalendářního měsíce, které v kalendářním roce předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém bylo podáno oznámení o snížení“.
4. 5. V § 14 se na konci odstavce 4 doplňují věty „Takto snížený měsíční vyměřovací základ nesmí být nižší než vyměřovací základ stanovený podle odstavce 5. Nedošlo-li k poklesu příjmů, příslušná územní správa sociálního zabezpečení bezodkladně po obdržení oznámení zašle osobě samostatně výdělečně činné sdělení o tom, že k jejímu oznámení nelze z tohoto důvodu přihlédnout.“.
5. 6. V § 14 odstavec 7 zní:

   „(7) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není povinna platit zálohy na pojistné v období podle odstavce 4, oznámila-li příslušné územní správě sociálního zabezpečení, že v důsledku poklesu příjmů stanoveného obdobně podle odstavce 4 by jí v tomto období nevznikla účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění. Nedošlo-li k poklesu příjmů, postupuje se podle odstavce 4.“.

1. 7. V § 14a odst. 1 se věta poslední zrušuje.
2. 8. V § 14c se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za kalendářní měsíc, v němž osobě samostatně výdělečně činné vznikla účast na nemocenském pojištění, se pojistné na nemocenské pojištění platí vždy.“.
3. 9. V § 14c odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc, v němž se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na nemocenském pojištění, je splatné ode dne, od něhož se osoba samostatně výdělečně činná přihlašuje k této účasti, do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním měsíci.“.
4. 10. V § 14c odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; měsíčním základem pro stanovení výše tohoto doplatku je měsíční základ ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění“.
5. 11. V § 14c odst. 6 se slova „věty třetí“ zrušují.
6. 12. V § 15 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

   „(5) Po podání přehledu podle odstavce 1 nelze dodatečně měnit údaje o období výkonu samostatné výdělečné činnosti, ve kterém chce být osoba samostatně výdělečně činná považována za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající hlavní nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, byly-li tyto údaje v přehledu uvedeny. Po uplynutí kalendářního roku, v němž byl přehled podán, nelze dodatečně měnit údaje o době trvání výkonu samostatné výdělečné činnosti uvedené v tomto přehledu. Dobu výkonu samostatné výdělečné činnosti uvedenou v přehledu nelze dodatečně měnit ani splněním povinnosti podle § 48 odst. 1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení; tím není dotčena povinnost podat opravný přehled podle odstavce 2 nebo možnost podat opravný přehled podle odstavce 3. Dobu výkonu samostatné výdělečné činnosti osoby samostatně výdělečně činné, která byla poplatníkem v paušálním režimu, nelze dodatečně měnit po uplynutí kalendářního roku, v němž byla za tento kalendářní rok vyměřena paušální daň podle zákona o daních z příjmů.“.

   Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

1. 13. V § 17 odst. 4 se slovo „února“ nahrazuje slovem „března“.
2. 14. § 18 včetně nadpisu zní:

   㤠18

   Odkaz 㤠18

   Zánik pojistného

   (1) Právo na předepsání, výběr a vymáhání dlužného pojistného zanikne po uplynutí lhůty pro placení pojistného, která činí 6 let. Lhůta pro placení pojistného začne běžet ode dne splatnosti pojistného.

   (2) Byl-li před uplynutím lhůty pro placení pojistného učiněn úkon podle odstavce 3, běží lhůta pro placení pojistného znovu ode dne, v němž byl tento úkon učiněn.

   (3) Úkonem přerušujícím běh lhůty pro placení pojistného je

   1. a) pravomocné vyměření pojistného,
   2. b) zahájení exekučního řízení, nebo
   3. c) zřízení zástavního práva.

   (4) Lhůta pro placení pojistného neběží po dobu

   1. a) řízení u soudu,
   2. b) provádění exekuce na peněžitá plnění exekučním správním orgánem,
   3. c) exekučního řízení podle exekučního řádu,
   4. d) přihlášení pohledávky z nedoplatku pojistného do insolvenčního řízení nebo do veřejné dražby,
   5. e) uplatnění pohledávky z nedoplatku pojistného za majetkovou podstatou u osoby s dispozičními oprávněními během insolvenčního řízení,
   6. f) odkladu exekuce odložené na návrh,
   7. g) daňové exekuce srážkami ze mzdy nebo
   8. h) dožádání mezinárodní pomoci při vymáhání nedoplatku pojistného.

   (5) Lhůta pro placení pojistného končí nejpozději uplynutím 20 let od jejího počátku podle odstavce 1, s výjimkou pojistného zajištěného podle odstavce 6.

   (6) Je-li pojistné zajištěné zástavním právem, které se zapisuje do příslušného veřejného registru, zaniká právo vybrat a vymáhat pojistné uplynutím 30 let po tomto zápisu.“.

1. 15. V § 20 odst. 3 písm. g) se slovo „promlčení“ nahrazuje slovem „zániku“.
2. 16. V § 20 odst. 6 a v § 21 odst. 4 se slovo „promlčení“ nahrazuje slovem „zánik“.
3. 17. V § 22a odst. 6 se za slova „odstavci 2“ vkládají slova „ , poté na úhradu dlužných částek pojistného stanovených v rámci výkonu rozhodnutí podle odstavce 5“.
4. 18. V § 22b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

   „(4) Osoba samostatně výdělečně činná, která před podáním přehledu podle § 15 uhradila pravděpodobnou výši pojistného stanovenou územní správou sociálního zabezpečení podle § 22b, nepodává přehled za kalendářní rok, za který byla pravděpodobná výše pojistného stanovena, pokud pravděpodobná výše pojistného je vyšší než by činila výše pojistného na přehledu podaném za takový rok; za vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti této osoby se považuje částka ve výši odpovídající pravděpodobné výši pojistného.“.

   Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

1. 19. V § 25d odst. 1 písm. j) se slova „o prvním uplatnění slevy“ nahrazují slovy „o záměru uplatňovat slevu“.

Čl. VI

Přechodná ustanovení