Zákon o veřejných zakázkách

§ 72

(1) Veřejnou soutěž o návrh musí zadavatel použít, jestliže

1. a) podle rozhodnutí zadavatele bude na toto řízení navazovat zadání veřejné zakázky na služby podle § 27 odst. 5, nebo
2. b) v souvislosti s tímto řízením budou vítěznému účastníkovi, případně účastníkům, poskytnuty soutěžní ceny a platby,

v případě, že předpokládaná cena veřejné zakázky na služby zadávané na základě výsledku veřejné soutěže o návrh nebo celková výše soutěžních cen a plateb dosáhnou nejméně částky v české měně odpovídající 200 000 EUR.

(2) Při přepočtu předpokládané ceny veřejné zakázky na služby nebo celkové výše soutěžních cen a plateb na českou měnu se postupuje podle § 14 odst. 6.

(3) Ve vyhlášení veřejné soutěže o návrh je zadavatel povinen uvést zejména popis návrhu, lhůtu pro převzetí návrhu a kritéria pro hodnocení.

(4) Zadavatel je povinen pro vyhlášení veřejné soutěže o návrh použít příslušný formulář, jehož vzor a podrobnosti o postupu při jeho vyplnění a odeslání stanoví prováděcí právní předpis.

§ 73

Veřejná soutěž o návrh nesmí omezovat uchazeče na území jednoho státu nebo jeho části. Zadavatel může podle povahy soutěže omezit počet účastníků, přičemž stanoví jasná nediskriminační kritéria jejich výběru. Počet účastníků však musí být dostatečný, aby byla zajištěna skutečná soutěž.

§ 74

Projekty podávají účastníci veřejné soutěže o návrh anonymně. Pro hodnocení anonymních návrhů je zadavatel povinen zřídit soutěžní porotu výhradně z nezávislých fyzických osob. Je-li od účastníků veřejné soutěže o návrh vyžadována zvláštní odborná kvalifikace, musí tuto nebo rovnocennou kvalifikaci mít nejméně jedna třetina členů soutěžní poroty. Na člena soutěžní poroty se vztahují obdobně požadavky stanovené pro člena hodnotící komise podle § 57.

§ 75

(1) Soutěžní porota vyhodnocuje pouze anonymně podané návrhy, a to na základě kritérií obsažených ve vyhlášení veřejné soutěže o návrh. Jedním z kritérií je vždy i předpokládaná cena navrhovaného řešení.

(2) Výsledek veřejné soutěže o návrh je zadavatel povinen uveřejnit.

§ 76

Vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů

(1) Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“) vede seznam kvalifikovaných dodavatelů (dále jen „seznam“), do kterého zapisuje dodavatele, kteří splnili kvalifikaci podle § 30 odst. 2 písm. a), c) a d) a doložili splnění kvalifikace příslušnými doklady.

(2) Seznam je informačním systémem veřejné správy,²⁷) je veřejný a je veden též způsobem umožňujícím dálkový přístup; každý do něj může nahlédnout a vyhotovit si z něj výpisy.

(3) Po dodavateli z jiného členského státu Evropské unie se pro účely zápisu do seznamu nepožadují jiné doklady než ty, které se vyžadují po tuzemském dodavateli.

(4) Ministerstvo sdělí jiným členským státům Evropské unie adresu místa, kde je možno podat žádost o zápis do seznamu.

§ 77

Údaje v seznamu

Do seznamu se zapisují tyto údaje:

1. a) obchodní firma nebo název a sídlo dodavatele, jde-li o právnickou osobu,
2. b) jméno, příjmení, případně obchodní firma a bydliště, případně místo podnikání, liší-li se od bydliště, jde-li o fyzickou osobu,
3. c) právní forma právnické osoby,
4. d) datum podání žádosti,
5. e) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
6. f) daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
7. g) jméno a příjmení statutárního orgánu nebo jeho členů, případně jiné fyzické osoby oprávněné jednat jménem dodavatele,
8. h) obor podnikání dodavatele,
9. i) základní kvalifikační kritéria.

§ 78

Zápis do seznamu

Ministerstvo zapíše do seznamu na žádost dodavatele, který prokázal splnění kvalifikace podle § 30 odst. 2 a připojil k žádosti doklady podle § 31 odst. 2, jinak žádost zamítne.

§ 79

Změna zápisu

Každou změnu zapisovaných údajů je dodavatel povinen nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, ministerstvu písemně oznámit a doložit ji příslušným dokladem ne starším než 1 měsíc. Je-li oznámená změna řádně doložena, provede ministerstvo v seznamu příslušnou změnu zápisu.

§ 80

Výpis ze seznamu

(1) Výpis ze seznamu obsahuje veškeré údaje, které se do seznamu zapisují. Ministerstvo vydá úředně ověřený výpis každému, kdo o to požádá; tento úkon je zpoplatněn podle zvláštního právního předpisu.

(2) Úředně ověřeným výpisem podle odstavce 1 se rozumí též výpis poskytnutý elektronicky, podepsaný zaručeným elektronickým podpisem.

§ 81

Vyškrtnutí ze seznamu

(1) Ministerstvo rozhodne o vyškrtnutí dodavatele ze seznamu, zjistí-li, že dodavatel

1. a) přestal splňovat kvalifikaci,
2. b) nesplnil povinnost oznámit změnu zapisovaných údajů, nebo
3. c) použil pro zápis do seznamu doklady, které se ukázaly jako neúplné nebo nepravdivé.

(2) Ministerstvo rozhodne o vyškrtnutí dodavatele ze seznamu rovněž v případě, že o to dodavatel písemně požádá.

§ 82

Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se při zápisu, změnách zápisu a vyškrtnutí ze seznamu podle správního řádu.²⁸)

§ 83

Informační systém o zadávání veřejných zakázek

(1) Informační systém o zadávání veřejných zakázek (dále jen „informační systém“) je informačním systémem veřejné správy.²⁷) Správcem informačního systému je ministerstvo, které stanoví jeho datovou strukturu a informační obsah.

(2) Prostřednictvím informačního systému ministerstvo zabezpečuje

1. a) uveřejnění informací o veřejných zakázkách na centrální adrese,
2. b) statistické výstupy o veřejných zakázkách pro Evropskou komisi.

(3) Informační systém obsahuje informace o veřejných zakázkách předané ministerstvu podle § 84 nebo § 85.

(4) Zadavatelé jsou povinni poskytovat ministerstvu údaje o veřejných zakázkách a identifikační údaje včetně osobních údajů o zadavatelích, zájemcích a uchazečích v rozsahu uvedeném v § 29 odst. 3.

(5) Podrobnější informace o funkcích informačního systému a vazbách na jiné informační systémy stanoví prováděcí právní předpis.

§ 84

Uveřejňování údajů a informací o veřejných zakázkách

(1) Pokud je v tomto zákoně stanovena povinnost uveřejňovat údaje a informace o veřejných zakázkách, rozumí se tím uveřejnění

1. a) na centrální adrese prostřednictvím informačního systému, a
2. b) jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku, s výjimkou veřejných zakázek na služby uvedené v příloze č. 1, také v Úředním věstníku Evropské unie prostřednictvím Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství.

(2) Zadavatel může údaje a informace o podlimitních veřejných zakázkách uveřejnit rovněž i jiným způsobem za předpokladu, že k uveřejnění nedojde dříve než k uveřejnění podle odstavce 1 písm. a). Údaje a informace uveřejněné podle věty první musí obsahovat minimálně údaje a informace v rozsahu uveřejněném na centrální adrese.

(3) Zadavatel může údaje a informace o nadlimitních veřejných zakázkách uveřejnit rovněž i jiným způsobem za předpokladu, že k uveřejnění nedojde dříve než v den odeslání údajů a informací Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství a nesmí obsahovat jiné údaje a informace, než které byly uveřejněny podle odstavce 1 písm. b). V případě uveřejnění údajů a informací podle tohoto odstavce musí zadavatel být schopen podat důkaz o dni odeslání Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství.

(4) Podrobnější náležitosti a způsoby předávání údajů a informací do informačního systému podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 85

Informační list veřejné zakázky

(1) V případech, že jde o jednací řízení bez uveřejnění, je zadavatel povinen poskytnout ministerstvu údaje a informace o veřejné zakázce do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy nebo ode dne zrušení zadávacího řízení.

(2) Údaje a informace podle odstavce 1 předává zadavatel ministerstvu prostřednictvím informačního listu veřejné zakázky, jehož formy, náležitosti jeho vyplnění a způsoby odeslání stanoví prováděcí právní předpis.

§ 86

Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se při shromažďování, předávání, uchovávání, zveřejňování a jiném zpracování osobních údajů podle zvláštního zákona.²⁹)

§ 87

Účastní-li se otevřeného nebo užšího řízení dodavatel zaměstnávající více než 50 % občanů se změněnou pracovní schopností z celkového počtu svých zaměstnanců a jde-li o podlimitní veřejnou zakázku na dodávky nebo o podlimitní veřejnou zakázku na služby, musí být nabídková cena předložená tímto dodavatelem hodnocena jako nejnižší, jestliže nepřekročí nejnižší nabídkovou cenu předloženou ostatními uchazeči o více než 20 %. Skutečnost, že dodavatel zaměstnává více než 50 % občanů se změněnou pracovní schopností, musí být v nabídce uchazeče doložena potvrzením místně příslušného úřadu práce.

§ 88

(1) V případě nadlimitních veřejných zakázek může zadavateli podat zdůvodněné námitky kterýkoliv dodavatel a v případě podlimitních veřejných zakázek kterýkoliv uchazeč nebo zájemce, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele vznikla nebo hrozí vznik škody (dále jen „stěžovatel“), může zadavateli podat zdůvodněné námitky. Podání námitek je podmínkou pro případné podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele.

(2) Námitky musí být zadavateli doručeny nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky podle § 65 odst. 2. Námitku nelze podat po uzavření smlouvy. Opožděně podané námitky zadavatel s odůvodněním vrátí stěžovateli.

(3) Zadavatel je povinen do 10 dnů od obdržení námitek odeslat stěžovateli písemné sdělení, zda námitkám vyhovuje či nikoliv a zdůvodnit způsob jejich vyřízení.

(4) Pokud zadavatel podaným námitkám ve lhůtě podle odstavce 3 nevyhověl, nesmí do 60 dnů od jejich obdržení uzavřít smlouvu, jinak je smlouva neplatná. Tato lhůta může být předběžným opatřením orgánu dohledu prodloužena na dobu nezbytně nutnou k vydání rozhodnutí podle § 101.

§ 89

Povinnost zadavatele nahradit škodu

Za škodu způsobenou porušením tohoto zákona odpovídá zadavatel podle příslušných ustanovení obchodního zákoníku.

§ 90

Neplatnost úkonu zadavatele a právo na odstoupení od smlouvy

(1) Zadavatel nesmí učinit úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje tomuto zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Takový úkon je od počátku neplatný.

(2) Zadavatel má právo odstoupit od smlouvy uzavřené s dodavatelem, který byl neoprávněně zvýhodněn, pokud ke zvýhodnění došlo z důvodů na straně tohoto dodavatele nebo jím pověřené osoby.

§ 91

Forma právních úkonů v zadávacích řízeních

(1) V případech, kdy je tímto zákonem vyžadována písemná forma právního úkonu, se za písemný právní úkon považuje i právní úkon učiněný telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, splňuje-li požadavky stanovené pro písemnou formu občanským zákoníkem, není-li dále uvedeno jinak.

(2) Nabídka v otevřeném řízení, žádost o účast v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním a v jednacím řízení bez uveřejnění může být učiněna pouze listinou s originálem podpisu osoby oprávněné jednat za uchazeče nebo zájemce nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu.

(3) Nabídky a další doklady požadované tímto zákonem se předkládají v českém jazyce. V oznámení zadávacího řízení může zadavatel požadovat předložení nabídky rovněž v dalším jazyce.

(4) Doklady, kterými zahraniční osoba prokazuje splnění kvalifikace, musí být předloženy v původním jazyce a též v úředně ověřeném překladu do českého jazyka; to neplatí, pokud jde o doklady ve slovenském jazyce. Zjistí-li se rozdíl v obsahu, je rozhodující překlad v českém jazyce.

§ 92

Doručování

(1) Při doručování zadavateli se za doručení považuje okamžik převzetí písemnosti podatelnou zadavatele, pokud zadavatel neuvedl v oznámení zadávacího řízení jinak. Zadavatel je povinen vést písemnou evidenci všech zásilek doručených k zadávacímu řízení obsahující pořadové číslo zásilky, datum a přesný čas doručení a identifikaci odesílatele.

(2) Zadavatel doručuje písemnosti zájemcům nebo uchazečům prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu uvedenou v žádosti o účast nebo v nabídce jako doporučenou zásilku s doručenkou. Nebyl-li adresát zastižen, doručovatel uloží písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence a adresáta o tom vhodným způsobem uvědomí. Písemnost se uloží po dobu 10 dnů. Počátek doby uložení musí být na písemnosti vyznačen. Není-li písemnost v uvedené době adresátem vyzvednuta, vrátí ji držitel poštovní licence odesílateli jako nedoručitelnou. Odmítne-li adresát písemnost převzít, držitel poštovní licence na ni tuto skutečnost vyznačí a odesílajícímu zadavateli písemnost vrátí. Písemnost je doručena okamžikem převzetí, odmítnutím převzetí nebo marným uplynutím doby uložení písemnosti v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence.

§ 93

Elektronické podání nabídky

(1) Zadavatel může rozhodnout, že v zadávacím řízení mohou být právní úkony uvedené v § 91 odst. 1 rovnocenně činěny elektronicky podepsané zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, jestliže

1. a) má k dispozici takové technické vybavení, které mu umožní při použití elektronické formy dodržet veškeré podmínky stanovené tímto zákonem pro písemnou formu právních úkonů a průběh zadávacího řízení,
2. b) tuto skutečnost uvede v oznámení otevřeného řízení, užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednacímu řízení bez uveřejnění a
3. c) stanoví v oznámení otevřeného řízení, užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním požadavek na zabezpečení a strukturu nabídky zaručující dodržení postupu uvedeného v části třetí hlavě III tohoto zákona.

(2) Uchazeč, který se zúčastní zadávacího řízení podle odstavce 1, je povinen zabezpečit nabídku podle odstavce 1 písm. c) způsobem odpovídajícím uzavřené obálce u písemně podávané nabídky, zejména zabezpečit nabídku tak, aby změny jejího obsahu byly zjistitelné a nebylo možné předčasné seznámení s jejím obsahem.

§ 94

(1) Dohled nad dodržováním tohoto zákona vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgán dohledu“), při kterém přezkoumává zákonnost úkonů zadavatele s cílem zajistit transparentnost zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejné zakázky.

(2) Orgán dohledu

1. a) vydává předběžná opatření,
2. b) rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadání veřejné zakázky postupoval v souladu s tímto zákonem,
3. c) ukládá nápravná opatření a sankce,
4. d) kontroluje úkony zadavatele při zadávání veřejných zakázek podle zvláštního právního předpisu.³⁰) Tím není dotčena působnost jiných orgánů vykonávajících takovou kontrolu podle zvláštních právních předpisů,³¹)
5. e) plní další úkoly, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

§ 95

Smírčí řízení

(1) Kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité nadlimitní veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele působícího v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací vznikla nebo hrozí vznik škody (dále jen „žadatel“), může podat písemnou žádost o smírčí řízení Evropské komisi nebo orgánu dohledu. Orgán dohledu žádost, která mu byla podána, neprodleně postoupí Evropské komisi.

(2) Ve smírčím řízení před Evropskou komisí, jež je zahajováno jen se souhlasem zadavatele,

1. a) určí každá strana poté, kdy odsouhlasí smírčího soudce navrženého Evropskou komisí, dalšího smírčího soudce,
2. b) má každá ze stran právo smírčí řízení kdykoli ukončit,
3. c) každá ze stran nese náklady, které jí v souvislosti se smírčím řízením vzniknou, pokud se strany nedohodnou jinak, s výjimkou nákladů řízení, které strany hradí rovným dílem.

V ostatním se při smírčím řízení na úrovni Evropské komise postupuje způsobem stanoveným příslušnou směrnicí Evropských společenství.³²)

§ 96

Zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele

(1) Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „řízení“) se zahajuje na písemný návrh (dále jen „návrh“) stěžovatele (dále jen „navrhovatel“) nebo z vlastního podnětu orgánu dohledu. Řízení z vlastního podnětu může orgán dohledu zahájit do 3 let ode dne, kdy úkonem zadavatele došlo k porušení tohoto zákona.

(2) Řízení je zahájeno dnem, kdy byl návrh doručen orgánu dohledu. Zahajuje-li se řízení z podnětu orgánu dohledu, je řízení zahájeno dnem, kdy orgán dohledu učinil vůči účastníku řízení první úkon.

(3) Návrh musí být doručen orgánu dohledu do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel písemné sdělení, že zadavatel námitkám nevyhověl nebo vyhověl, ale stěžovatel se způsobem vyřízení nesouhlasí. Pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 88 odst. 3, lze návrh doručit orgánu dohledu nejpozději do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem. Orgán dohledu neprodleně vyrozumí zadavatele o zahájení řízení.

§ 97

Návrh

(1) Z návrhu musí být patrné, kdo jej činí, které věci se týká, v čem je spatřováno porušení tohoto zákona a čeho se navrhovatel domáhá. Návrh dále musí obsahovat přesné označení zadavatele, musí být podepsán a datován. Součástí návrhu zasílaného orgánu dohledu je doklad o doručení námitek zadavateli. Návrh je zpoplatňován podle zvláštního právního předpisu.³³)

(2) Jestliže návrh nemá předepsané náležitosti podle odstavce 1 a navrhovatel jej ve lhůtě stanovené orgánem dohledu nedoplní, nebyl doručen ve lhůtě podle § 96 odst. 3 nebo nebyl podán oprávněnou osobou, nebo není-li orgán dohledu věcně příslušný k rozhodnutí o návrhu, zahájené řízení orgán dohledu zastaví; pokud má orgán dohledu důvodné podezření, že došlo k porušení tohoto zákona, je povinen v řízení pokračovat z vlastního podnětu.

(3) Návrh lze podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit transparentní nebo nediskriminační postup při zadávání veřejných zakázek, zejména proti

1. a) zadávacím podmínkám,
2. b) obsahu oznámení zadávacího řízení nebo obsahu výzvy k podávání nabídek,
3. c) vyloučení uchazeče o veřejnou zakázku z otevřeného nebo z užšího řízení,
4. d) zadání veřejné zakázky,
5. e) použití druhu zadávacího řízení.

(4) Zadavatel je povinen zaslat orgánu dohledu své vyjádření k obdrženému návrhu do 7 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle příslušnou dokumentaci veřejné zakázky vztahující se k namítanému porušení zákona.

§ 98

Kauce

(1) S podáním návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele je navrhovatel povinen složit na účet orgánu dohledu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele, nejvýše však 1 000 000 Kč. Kauce musí být připsána na účet orgánu dohledu nejpozději poslední den lhůty pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele.

(2) Pokud orgán dohledu svým rozhodnutím

1. a) vyhoví návrhu navrhovatele, nebo
2. b) shledá, že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený tímto zákonem a tento úkon zadavatele podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek,

vrátí kauci navrhovateli nejpozději do 7 dnů od právní moci takového rozhodnutí.

(3) Kauce je příjmem státního rozpočtu

1. a) dnem právní moci rozhodnutí orgánu dohledu, kterým nebylo vyhověno návrhu navrhovatele,
2. b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým orgán dohledu neshledá, že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený tímto zákonem.

(4) V případě postupu podle odstavce 2 vrátí orgán dohledu navrhovateli kauci spolu s úroky.

§ 99

Účastníci řízení

Účastníkem řízení je vždy zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel. Je-li předmětem řízení přezkoumání rozhodnutí zadavatele o přidělení zakázky podle § 65, pak je účastníkem řízení též uchazeč, kterému byla zakázka přidělena.

§ 100

Předběžné opatření

(1) Orgán dohledu může na návrh navrhovatele nebo z vlastního podnětu před skončením řízení k zabránění dalšího poškozování nebo k odvrácení bezprostředního ohrožení zájmů uchazeče nebo zájemce a v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění jeho účelu vydat předběžné opatření, kterým uloží zejména

1. a) zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení,
2. b) zadavateli pozastavit zadávací řízení, nebo
3. c) zákaz plnění z uzavřené smlouvy,

a to na dobu v předběžném opatření uvedenou, nejdéle však do rozhodnutí ve věci samé.

(2) Navrhovatel musí přesně označit, čeho se má navrhované předběžné opatření týkat, uvést tvrzenou nezákonnost, konkretizovat bezprostředně hrozící poškození svých zájmů a připojit příslušné důkazy.

(3) Odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření nemá odkladný účinek.

§ 101

Rozhodnutí orgánu dohledu

(1) Shledá-li orgán dohledu před uzavřením smlouvy (§ 66), že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený tímto zákonem, uvede tuto skutečnost písemně v rozhodnutí. Současně zadavateli uloží opatření k nápravě, zejména zrušení rozhodnutí zadavatele o přidělení zakázky, jestliže takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek.

(2) Jestliže orgán dohledu shledá po uzavření smlouvy, že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený tímto zákonem a tento úkon zadavatele podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek, může orgán dohledu písemným rozhodnutím vyslovit zákaz plnění této smlouvy a ve společném řízení uložit zadavateli pokutu za správní delikt podle § 102.

(3) Součástí rozhodnutí orgánu dohledu podle odstavců 1 a 2 je uložení sankce podle § 102.

(4) Orgán dohledu vydá rozhodnutí do 30 dnů ode dne, kdy obdržel podklady vyžádané od zadavatele. Zadavatel doručí veškeré podklady orgánu dohledu do 14 dnů od obdržení jeho výzvy.

(5) Neshledá-li orgán dohledu porušení tohoto zákona, řízení rozhodnutím zastaví.

§ 102

(1) Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je zadavatelem, se dopustí správního deliktu tím, že

1. a) nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro přidělení veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit hodnocení nabídek,
2. b) uzavře smlouvu (§ 65 a 66) s uchazečem vybraným postupem podle písmene a),
3. c) zruší zadávací řízení, aniž si tuto možnost vyhradil v oznámení zadávacího řízení (§ 68),
4. d) neuchová dokumentaci o zadání veřejné zakázky (§ 71),
5. e) nesplní povinnosti o uveřejňování údajů a informací o veřejných zakázkách (§ 84).

(2) Za správní delikty právnické osobě, která je zadavatelem, se podle odstavce 1 uloží pokuta do

1. a) výše 5 % ceny zakázky, jde-li o správní delikt podle písmene a), b) nebo d),
2. b) výše 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene c) nebo e).

(3) Pokud se právnická osoba, která je zadavatelem, dopustí správního deliktu podle odstavce 1 opakovaně v průběhu 5 let, zvýší se sazba pokut podle odstavce 2 na dvojnásobek.

§ 103

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

1. a) uvede nepravdivé údaje při prokazování kvalifikace (§ 30),
2. b) uvede nepravdivé údaje při zápisu do seznamu kvalifikovaných dodavatelů, nebo
3. c) ve stanovené lhůtě neoznámí ministerstvu změnu údajů zapisovaných do seznamu kvalifikovaných dodavatelů.

(2) Za správní delikty právnické osobě se podle odstavce 1 uloží pokuta do výše 10 000 000 Kč.

(3) Pokud se právnická osoba dopustí správního deliktu podle odstavce 1 opakovaně v průběhu 5 let, zvýší se sazba pokut podle odstavce 2 na dvojnásobek.

§ 104

Pořádková opatření

(1) Správní orgán

1. a) právnické osobě, která neposkytne orgánu dohledu ve stanovené lhůtě podklady a pravdivé informace potřebné pro přezkoumání úkonů zadavatele,
2. b) fyzické osobě, která ztěžuje postup řízení zejména tím, že se bez závažných důvodů nedostaví na výzvu ke správnímu orgánu, bezdůvodně odmítá svědeckou výpověď nebo předložení podkladů potřebných pro přezkoumání úkonů zadavatele,

uloží pokutu až do výše 100 000 Kč.

(2) Pokuta podle odstavce 1 může být uložena i opakovaně.

§ 105

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Při určení výše pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(2) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.

(3) Řízení o uložení pokuty za protiprávní jednání lze zahájit do 5 let ode dne, kdy bylo spácháno.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává orgán dohledu.

(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.

§ 106

Ochrana obchodního tajemství

(1) Zaměstnanci orgánu dohledu, jakož i ti, kdo byli pověřeni plněním úkolů náležejících do působnosti tohoto orgánu, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dověděli při plnění pracovních povinností. To neplatí, jestliže uvedené osoby podávají o takových skutečnostech svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření.³⁴)

(2) Dozví-li se orgán dohledu skutečnost, která je předmětem obchodního tajemství, je povinen učinit opatření, aby obchodní tajemství nebylo porušeno.

§ 107

Užití správního řádu

Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se při řízení před orgánem dohledu podle správního řádu.

§ 108

Uveřejňování pravomocného rozhodnutí orgánu dohledu

Orgán dohledu zveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí vydaná v uplynulém kalendářním roce ve Sbírce rozhodnutí orgánu dohledu v oblasti zadávání veřejných zakázek a na internetových stránkách orgánu dohledu.