Zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd

§ 1

Zákon se vztahuje na následky majetkových křivd způsobených fyzickým a soukromým právnickým osobám odnětím vlastnického práva k nemovitým, popřípadě movitým věcem podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru, podle zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku, a znárodněním zestátněním na základě výměrů některých odvětvových ministerstev, vydaných po roce 1955 a odvolávajících se na znárodňovací předpisy z roku 1948.¹) Za odnětí vlastnického práva ve smyslu tohoto zákona se považuje i přechod vlastnického práva na základě kupní smlouvy podle § 4 odst. 1 a 2 vládního nařízení č. 15/1959 Sb.

§ 2

Zmírnění následků majetkových křivd podle tohoto zákona spočívá ve vydání věci fyzické nebo soukromé právnické osobě, které byla odňata (dále jen „vlastník“) na základě předpisů uvedených v § 1, v poskytnutí peněžní náhrady (§ 14) nebo ve vydání kupní ceny (§ 15) anebo v doplatku rozdílu mezi peněžní náhradou a kupní cenou (§ 16).

§ 3

Další oprávněné osoby

(1) Zemřel-li vlastník nebo byl-li prohlášen za mrtvého, vydá se odňatá věc dalším oprávněným osobám v tomto pořadí:

1. a) dědic ze závěti, dožil-li se dne účinnosti tohoto zákona;
2. b) děti vlastníka a jeho manžel, který žije ke dni účinnosti tohoto zákona; není-li některé z dětí vlastníka v den účinnosti tohoto zákona naživu, jsou na jeho místě oprávněnými osobami jeho děti, a není-li naživu některé z nich, jeho potomci;
3. c) rodiče vlastníka, nejsou-li naživu osoby uvedené pod písmenem b), kteří se dožili dne smrti vlastníka;
4. d) sourozenci, kteří žijí ke dni účinnosti tohoto zákona. V případě, že některý ze sourozenců ke dni účinnosti tohoto zákona nežije, jsou oprávněnými osobami na jeho místě jeho žijící děti.

(2) Nejsou-li osoby uvedené v odstavci 1, vydá se odňatá věc dědici vlastníka, a není-li naživu, jeho žijícím dětem.

(3) Náležela-li odňatá věc do spoluvlastnictví více osob, jsou oprávněnými osobami spoluvlastníci podle výše svých podílů; nežije-li některý z nich, řídí se pořadí dalších na jeho místě oprávněných osob podle odstavců 1 a 2.

§ 4

Vydání podle § 2 a 3 se týká věcí, které držely ke dni účinnosti tohoto zákona právnické osoby (dále jen „organizace“), s výjimkou cizích států, organizace zabezpečující podmínky pro činnost diplomatických a konzulárních misí, podniků se zahraniční majetkovou účastí²) a obchodních společností,³) jejichž společníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka však neplatí, jde-li o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990.

§ 5

(1) Organizace je povinna neodkladně vydat věc oprávněné osobě na její písemnou výzvu.

(2) Organizace a oprávněná osoba sepíší dohodu o vydání věci a o vzájemném vypořádání nároků podle tohoto zákona.

(3) Dohoda podléhá registraci státním notářstvím; státním notářství přitom postupuje obdobně jako při registraci smlouvy o převodu nemovitostí.⁴)

(4) Pokud organizace své povinnosti nesplní, oprávněná osoba může uplatnit své nároky u soudu.

§ 6

(1) Vlastník připojí k písemné výzvě o vydání věci potvrzení okresního národního výboru, v jehož územním obvodu se nemovitost nachází (dále jen „okresní národní výbor“), o odnětí věci podle zákona č. 71/1959 Sb. nebo potvrzení odvětvového ministerstva o znárodnění po roce 1955 anebo výměr tohoto ministerstva o znárodnění a jeho rozsahu a o tom, komu byla věc odňata. Tyto doklady lze nahradit výpisem z pozemkové knihy nebo jiným věrohodným dokladem, obsahují-li právní důvod odnětí a jméno osoby (osob), které byla věc odňata.

(2) V případě převodu nemovitosti podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. se k výzvě připojí potvrzení okresního národního výboru o odnětí věci a o tom, komu byla odňata. Tyto doklady lze nahradit stejným způsobem jako doklady podle odstavce 1. K výzvě se dále připojí potvrzení okresního národního výboru

1. a) o výši částky, která byla za odňatou věc vlastníku vyplacena⁵) (dále jen „vyplacená částka“), s uvedením organizace, která ji zaplatila;
2. b) o tom, zda bylo příslušným ministerstvem financí nebo příslušnou Správou pro věci majetkové a devizové za odňaté věci vyplaceno mimořádné odškodnění ze státního rozpočtu (dále jen „odškodnění“), komu bylo vyplaceno a v jaké výši.

(3) Další oprávněné osoby k výzvě rovněž připojí doklad osvědčující jejich vztah k vlastníku (§ 3).⁶)

(4) Je-li oprávněnou osobou devizový cizozemec, přiloží k výzvě potvrzení příslušné Správy pro věci majetkové a devizové, že nemovitost nebyla vypořádána mezistátními dohodami.

§ 7

Oprávněná osoba je povinna do 60 dnů ode dne uzavření dohody odvést

1. a) vyplacenou částku, a to organizaci, která ji vyplatila, nebo jejímu právnímu nástupci;
2. b) poskytnuté odškodnění příslušnému ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci, kterému odvede i vyplacenou částku, zanikla-li organizace bez právního nástupce.

§ 8

K návrhu na registraci dohody je oprávněná osoba povinna předložit státnímu notářství doklad o odvedení částek uvedených v § 7 tohoto zákona, popřípadě o tom, že byla uzavřena dohoda o splátkách.

§ 9

Je-li více oprávněných osob, vyplývá jejich podíl z § 3 tohoto zákona, pokud se písemně nedohodly jinak.

§ 10

(1) Věc se vydá oprávněné osobě ve stavu, v němž se nachází ke dni uzavření dohody. Sjednala-li organizace před tímto dnem smlouvu o dodávce stavebních prací, o rekonstrukci nebo o modernizaci vydávané nemovitosti, popřípadě jinou smlouvu týkající se vydávané věci, musí dohoda obsahovat ujednání o tom, zda a v jakém rozsahu přejímá oprávněná osoba práva a závazky z této smlouvy.

(2) Je-li vydávaná stavba oproti svému stavu v době odnětí znehodnocena do té míry, že ji nelze užívat pro potřeby bydlení, výroby, obchodu nebo jiných služeb bez okamžité stavební úpravy, přísluší oprávněné osobě i peněžní náhrada (§ 14).

(3) Jde-li o stavbu, která byla zhodnocena tak, že její cena určená ke dni uzavření dohody a stanovená podle vyhlášky č. 73/1964 Sb., o cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastnění nemovitosti, převyšuje náhradu podle § 14 odst. 1, je na vůli oprávněné osoby, zda se rozhodne pro tuto náhradu nebo zda vyzve organizaci k vydání stavby a uhradí příslušnému ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci rozdíl mezi takto stanovenou cenou a náhradou podle § 14 odst. 1.

(4) Pozemek, na němž stojí stavba, která nebyla odňata podle předpisů uvedených v § 1, se nevrací; oprávněné osobě přísluší peněžní náhrada (§ 14).

§ 11

Organizace nemůže proti oprávněným osobám uplatňovat žádné finanční nebo jiné nároky související s vydávanými věcmi. Rovněž oprávněná osoba, které byla věc vydána, nemůže proti organizaci uplatňovat jiné nároky související s vydávanou věcí, než jsou uvedeny v tomto zákoně. K zástavním právům a věcným břemenům, která vázla na věci v době jejího odnětí nebo v době jejího vydání, se nepřihlíží.

§ 12

Dosavadním uživatelům bytů nebo nebytových prostor ve vydávaných nemovitostech se užívací právo zachovává a nadále se řídí právními předpisy o hospodaření s byty a právními předpisy o nájmu a podnájmu nebytových prostor.

§ 13

Vydání movitých věcí

(1) Nárok na vydání movitých věcí má oprávněná osoba, prokáže-li, že byly odňaty na základě předpisů uvedených v § 1 a kde se nacházejí ke dni účinnosti tohoto zákona.

(2) Movité věci, které slouží k provozu činnosti umístěné ve vydávané nemovitosti, je organizace povinna nabídnout ke koupi nejprve oprávněným osobám za zůstatkovou cenu, a to nejpozději ve lhůtě uvedené v § 19 odst. 2.

§ 14

(1) Za stavbu, která byla demolována, a za nemovitosti, za něž peněžní náhrada přísluší podle § 10, poskytne příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci oprávněné osobě na její výzvu doloženou podle § 6 peněžní náhradu (dále jen „náhrada“) ve výši stanovené podle stavu ke dni odnětí, a to s použitím vyhlášky ministerstva financí č. 73/1964 Sb., o cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastnění nemovitosti, s připočtením 3% z této částky za každý rok od odnětí do dne účinnosti tohoto zákona.

(2) Náhrada se sníží o vyplacenou částku [§ 6 odst. 2 písm. a)] nebo o odškodnění [§ 6 odst. 2 písm. b)].

(3) Náhrada poskytovaná podle § 10 odst. 2 se dále sníží o cenu vydané nemovitosti, stanovenou podle vyhlášky uvedené v odstavci 1, vypočtenou podle stavu nemovitosti uvedeného v § 10 odst. 1.

§ 15

(1) Byly-li nemovitosti v době před účinností tohoto zákona převedeny do vlastnictví jiných fyzických osob, než jsou osoby oprávněné, zůstává právo těchto fyzických osob zachováno a oprávněné osobě vzniká nárok na vydání kupní ceny od organizace, která nemovitost prodala, nebo od jejího právního nástupce. Zanikla-li povinná organizace bez právního nástupce, má oprávněná osoba tento nárok proti příslušnému ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Nárok na vydání kupní ceny má i oprávněná osoba, která nemovitost odkoupila před účinností tohoto zákona.

(2) Zachováno zůstává i vlastnické právo cizích států, československého státu, pokud právo hospodaření vykonává organizace zabezpečující podmínky pro činnost diplomatických a konzulárních misí, podniku se zahraniční majetkovou účastí a obchodní společnosti, jejímiž společníky jsou výhradně fyzické osoby, bylo-li na ně převedeno v době před 1. říjnem 1990. Oprávněné osobě vzniká nárok na vydání náhrady od příslušného ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci.

§ 16

Je-li kupní cena, na jejíž vrácení mají oprávněné osoby nárok podle § 15, nižší než náhrada podle § 14, doplatí příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci těmto osobám rozdíl mezi náhradou a kupní cenou.

§ 17

Odkoupila-li nemovitost pouze některá z oprávněných osob, mají ostatní z nich proti osobě, která obdržela celou kupní cenu, nárok na její poměrnou část nebo na poměrnou část doplatku rozdílu mezi náhradou a kupní cenou.

§ 18

Za nemovitost, o jejíž vydání oprávněné osoby neprojeví ve lhůtě stanovené v § 19 odst. 1 zájem, náhrada nepřísluší.

§ 19

(1) K vydání věci (§ 5) nebo kupní ceny (§ 15) může oprávněná osoba organizaci vyzvat do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak její nárok zaniká.

(2) Organizace je povinna uzavřít dohodu s oprávněnou osobou a vydat jí věc nebo kupní cenu nejpozději do 30 dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.

(3) Ve lhůtě uvedené v odstavci 1 může oprávněná osoba vyzvat příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci k poskytnutí náhrady podle § 14 nebo k vydání kupní ceny podle § 15, popřípadě k doplacení rozdílu podle § 16.

(4) Příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci je povinno částky podle odstavce 3 vyplatit nejpozději do jednoho roku poté, co výzvu obdrželo.

§ 20

Tento zákon se vztahuje i na devizového cizozemce, pokud věc, která by měla být převedena do jeho vlastnictví, nebyla vypořádána mezistátními majetkoprávními dohodami.

§ 21

Nezbytné náklady spojené s poskytováním náhrad oprávněným osobám nese příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci.

§ 22

(1) Organizace je povinna s odňatými věcmi a s movitými věcmi uvedenými v § 13 odst. 2 až do jejich vydání oprávněným osobám nakládat s péčí řádného hospodáře; ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného ani přenechat jinému do užívání.

(2) Právo na náhradu škody, kterou by organizace způsobila porušením této povinnosti, zůstává ustanovením § 11 nedotčeno.

(3) Pokud organizace neuspokojí nároky oprávněné osoby podle tohoto zákona ve stanovené lhůtě (§ 19 odst. 2), je povinna uhradit příslušnému ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci za každý den překročení lhůty částku 3000 Kčs. Uplatní-li oprávněná osoba nárok u soudu, končí lhůta uplynutím 30 dnů poté, kdy jeho rozhodnutí nabylo právní moci.

§ 23

(1) Náklady spojené se sepsáním dohody o vydání věci nese organizace.

(2) Notářské a správní poplatky související s vydáním věci podle tohoto zákona se nevyměřují.

(3) Osoba domáhající se svého práva podle tohoto zákona proti organizaci je osvobozena od soudních poplatků.