Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Čl. III

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 48/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 114/2003 Sb., zákona č. 83/2004 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., č. 234/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 275/2012 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 8 odstavec 1 zní:

   „(1) Každému soudci je jmenován alespoň jeden asistent soudce (dále jen „asistent“) na dobu určitou nepřesahující dobu, na kterou byl jmenován soudce, o jehož asistenta se jedná.“.

1. 2. § 9 zní:

   㤠9

   Odkaz 㤠9

   (1) Asistentem může být jmenována bezúhonná osoba, která má vysokoškolské právnické vzdělání.

   (2) Asistent se může své funkce vzdát; pracovní poměr asistenta zaniká dnem následujícím po dni, v němž bylo oznámení o vzdání se funkce doručeno předsedovi Ústavního soudu, nebyl-li v oznámení o vzdání se funkce uveden den pozdější.

   (3) Pracovní poměr asistenta dále zaniká

   1. a) zánikem funkce soudce, jehož asistentem byl jmenován,
   2. b) dnem právní moci rozsudku, kterým byl asistent odsouzen pro trestný čin,
   3. c) odvoláním,
   4. d) uplynutím doby, na kterou byl jmenován, byl-li jmenován na dobu určitou.

   (4) Vykonával-li asistent funkci alespoň tři měsíce, náleží asistentu, jehož pracovní poměr zanikl podle odstavce 3 písm. a), odstupné podle počtu započatých let výkonu funkce asistenta, nejvýše však ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku.

   (5) Asistent je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce. Tato povinnost trvá i po zániku jeho funkce. Této povinnosti jej může zbavit předseda Ústavního soudu.“.

1. 3. V § 14 se slova „ve věcech uvedených v § 11 odst. 2 písm. a) až k)“ zrušují.
2. 4. V § 40 odst. 2 se za slova „soudci zpravodaji“ vkládají slova „a senátu“ a slova „, který je stálým členem senátu“ se zrušují.
3. 5. V § 41 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:

   „(2) Soudce může svého asistenta pověřit též prováděním procesních úkonů soudce zpravodaje podle § 42 odst. 3 a 4, s výjimkou provádění výslechu svědka.

   (3) Prováděním úkonů podle odstavce 1 písm. a) může předseda Ústavního soudu v rozvrhu práce pověřit i jiné úřední osoby Ústavního soudu.“.

1. 6. V § 43 odstavec 3 zní:

   „(3) Usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 musí být písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.“.

1. 7. § 44 zní:

   㤠44

   Odkaz 㤠44

   Nebyl-li návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnut, nařídí Ústavní soud ústní jednání, lze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Ústní jednání nařídí vždy, stanoví-li tak tento zákon nebo provádí-li Ústavní soud dokazování.“.

1. 8. V § 48 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Koná-li se ústní jednání, je třeba výsledky takto prováděného dokazování při ústním jednání vždy sdělit.“.
2. 9. V § 59 odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, stanoví-li tak zvláštní zákon nebo vyžadují-li to důležité zájmy těchto osob nebo státu anebo mravnost; rozhodnout o tom přísluší tomu, kdo řídí vydávání Sbírky rozhodnutí“.
3. 10. § 59 odstavec 6 zní:

   „(6) Dokud nebyly nálezy nebo usnesení určená k uveřejnění zveřejněny ve Sbírce rozhodnutí, může do jejich vyhotovení určeného pro Sbírku rozhodnutí u Ústavního soudu nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup každý nahlédnout.“.

1. 11. V § 60 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

   „(3) Má-li účastník nebo vedlejší účastník zástupce podle § 29, doručují se písemnosti jen tomuto zástupci, nestanoví-li zákon jinak.“.

   Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

1. 12. V § 69 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

   „(2) Soudce zpravodaj neprodleně zašle návrh na zahájení řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy také vládě, pokud se nejedná o její návrh, jež může Ústavnímu soudu do 30 dnů od doručení návrhu sdělit, že vstupuje do řízení; učiní-li tak, má postavení vedlejšího účastníka řízení.“.

   Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

1. 13. V § 69 odst. 3 se za slovo „písm.“ vkládají slova „a) a“.
2. 14. V § 72 odst. 3 až 5 se slova „60 dnů“ nahrazují slovy „dvou měsíců“.
3. 15. V § 75 odst. 1 se slova „to neplatí“ nahrazují slovy „to platí i“.
4. 16. V § 119 odst. 1 se slova „v trestní věci“ nahrazují slovy „ve věci“.

Čl. IV

Přechodná ustanovení

Čl. V

V § 8 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 255/2000 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „; toto ustanovení se nepoužije, vznikla-li poplatková povinnost podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu“.

Čl. VI

Přechodné ustanovení

Čl. VII