Vyhláška o vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách a o školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem obrany

§ 20

Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování

Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování⁸) obsahuje zejména

1. a) obory vzdělání a druh činností, které žáci při praktickém vyučování budou vykonávat,
2. b) místo konání praktického vyučování,
3. c) časový rozvrh praktického vyučování, jeho délku a den jeho zahájení,
4. d) počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování,
5. e) poskytování nářadí, nástrojů a technických pomůcek používaných při praktickém vyučování a způsob dopravy žáků do místa výkonu praktického vyučování,
6. f) způsob odměňování žáků za produktivní činnost,
7. g) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a opatření k zajištění hygienických podmínek při praktickém vyučování, a odpovědných pracovníků nebo způsobu jejich stanovení,
8. h) podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance školy a pověřeného zaměstnance fyzické nebo právnické osoby (dále jen „instruktor“) při organizaci a řízení praktického vyučování na pracovištích fyzických nebo právnických osob a požadavky pro výkon jejich činnosti a
9. i) ujednání o náhradě nákladů, které jiné fyzické nebo právnické osobě prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování praktického vyučování na jejím pracovišti.

§ 21

Odborný výcvik

(1) Odborný výcvik spočívá v osvojování si základních dovedností, činností a návyků, zhotovení výrobků, ve výkonu služeb nebo ve výkonu prací, které mají materiální hodnotu. Odborný výcvik se uskutečňuje ve škole a na pracovištích vojenských útvarů a vojenských zařízení. Vede jej voják z povolání nebo pedagogický pracovník.

(2) V odborném výcviku je v denní formě vzdělávání vyučovací jednotkou vyučovací den; v prvním ročníku nesmí být delší než 6 vyučovacích hodin, v druhém až čtvrtém ročníku nesmí být delší než 8 vyučovacích hodin.

(3) Dopolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání končí nejpozději ve 20 hodin. V odůvodněných případech může ředitel školy v denní formě vzdělávání určit počátek dopoledního vyučování žáků druhých, třetích a čtvrtých ročníků od 6 hodin a konec odpoledního vyučování žáků třetích a čtvrtých ročníků ve 22 hodin. Týdenní rozvrh vyučování žáků se upraví tak, aby mezi koncem jednoho vyučovacího dne a začátkem následujícího dne měli odpočinek alespoň 12 hodin.

(4) Nejdéle po 4 a půl hodinách nepřetržitého odborného výcviku musí být zařazena přestávka na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Přestávka na jídlo a oddech může být rozdělena, v takovém případě se první přestávka zařazuje zpravidla po druhé hodině odborného výcviku. Pokud byla přestávka na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut.

(5) Pokud žáci konají odborný výcvik na pracovištích vojenských útvarů a vojenských zařízení, mají přestávky shodně s jejich zaměstnanci, jsou-li přitom respektovány časové limity podle odstavce 4. Délka přestávek se nezapočítává do doby trvání vyučovacího dne.

§ 22

Cvičení

Cvičení se uskutečňuje jako samostatný předmět nebo je součástí praktického vyučování v předmětech, které posilují odborné vzdělávání a přípravu žáků. Při cvičení si žáci ověřují a prohlubují teoretické poznatky a procvičují a získávají příslušné dovednosti. Cvičení je prováděno zpravidla v odborných učebnách, laboratořích a dílnách na pracovištích fyzických nebo právnických osob nebo na pracovištích vojenských útvarů a vojenských zařízení. Podmínky, za nichž se cvičení uskutečňuje, stanoví školní vzdělávací program.

§ 23

Učební praxe

(1) Učební praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem ve školách nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob. V případě potřeby specifické praxe se učební praxe uskutečňuje na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání.

(2) Učební praxe se uskutečňuje jako součást vyučování pravidelně.

(3) Učební praxi vyučuje učitel odborných předmětů a učitel praktického vyučování. Procvičování dovedností žáků na pracovištích fyzických nebo právnických osob lze provádět za vedení a dozoru instruktorů.

(4) Organizační uspořádání učební praxe stanoví ředitel školy podle zaměření daného oboru vzdělání a podle podmínek stanovených pro průběh vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu.

§ 24

Odborná praxe v rámci středního vzdělávání

(1) Odborná praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem ve škole a na pracovištích vojenských útvarů a vojenských zařízení.

(2) Odborná praxe se uskutečňuje jako součást vyučování v blocích, zpravidla v celých týdnech.

(3) Odborná praxe na pracovištích vojenských útvarů a vojenských zařízení může být prováděna i za vedení a dozoru osob, které určí vedoucí pracovišť vojenských útvarů nebo vojenských zařízení.

(4) Organizační uspořádání odborné praxe stanoví ředitel školy podle zaměření daného oboru vzdělání a podle podmínek stanovených pro průběh vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu.

§ 25

Teoretické vyučování, hodnocení výsledků vzdělávání žáků, komisionální zkouška, kurzy a mimoškolní činnost

Ustanovení vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři⁹) se dále obdobně použijí pro

1. a) provádění teoretického vyučování,
2. b) stanovování pravidel hodnocení výsledků vzdělávání žáků a pravidel pro vyjádření hodnocení na vysvědčení,
3. c) stanovení pravidel pro konání komisionální zkoušky a
4. d) organizaci sportovních výcvikových a jiných kurzů a mimoškolní činnosti.

§ 26

Podmínky uznávání předchozího vzdělání ve střední škole

(1) Za ucelené dosažené vzdělání žáka se považuje vzdělávání ve střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, které je doloženo dokladem o jeho úspěšném ukončení, nebo jiným prokazatelným způsobem. Doklad o úspěšném ukončení vzdělávání v zahraničí musí být opatřen nostrifikační doložkou nebo osvědčením o rovnocennosti dosaženého vzdělání¹⁰).

(2) Za částečné vzdělání žáka se považuje absolvování pouze některých ročníků jiné střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice nebo v zahraničí, či jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky, které je doložené dokladem nebo jiným prokazatelným způsobem.

(3) Ředitel školy vždy uzná ty části vzdělávacího programu, jejichž obsah a rozsah je shodný v absolvovaném a současně studovaném oboru vzdělání.

(4) Při zaznamenávání uznání dosaženého vzdělání na vysvědčeních škola do příslušných rubrik pro hodnocení žáka uvádí výraz „uznáno“ s odkazem na vysvětlivku, která je na zadní straně vysvědčení. V povinné dokumentaci školy se postupuje obdobně.

§ 27

Závěrečná zkouška

Pro podrobnosti o pojetí, obsahu a průběhu závěrečných zkoušek, termínech jejich konání, stanovení předmětů, z nichž se závěrečná zkouška koná, složení zkušební komise, způsobu hodnocení žáků a o opravných zkouškách a zkouškách v náhradním termínu se použije obdobně vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem¹¹).

§ 27a

Komplexní profilová práce

Pro stanovení termínu a pravidel pro zadání komplexní profilové práce a pravidel pro konání opravných a náhradních zkoušek se použijí obdobně ustanovení vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou¹²).

§ 28

Maturitní zkouška

Ustanovení vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou¹²) se použijí obdobně pro

1. a) termíny, formu, pravidla průběhu, způsob a kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pro pravidla určení nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky, včetně formy, témat a období konání těchto zkoušek, pro podrobnější podmínky pro nahrazení zkoušky profilové části z cizího jazyka standardizovanou zkouškou, pro termíny a pravidla pro opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí,
2. b) pravidla pro přípravu, organizaci a řízení profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejího průběhu a vyhodnocení výsledků,
3. c) podrobnosti o činnosti zkušební maturitní komise a počtu, výběru a jmenování jejích členů a pravidla pro odměňování předsedů zkušebních maturitních komisí,
4. d) podrobnější pravidla o obsahu, formě, způsobu a termínech podání přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z těchto přihlášek,
5. e) podmínky a způsob konání maturitní zkoušky žáků uvedených v § 16 odst. 9 zákona, žáků s vývojovými poruchami učení nebo zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a konání maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny a
6. f) náležitosti žádosti o přezkoumání maturitní zkoušky podle § 82 odst. 1 písm. b) zákona.

§ 29

Přijímání do prvního ročníku vzdělávání na vyšší odborné škole

(1) Pro první kolo přijímacího řízení podává uchazeč přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole řediteli školy do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém chce zahájit vzdělávání.

(2) Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení, pokud jsou ředitelem školy stanoveny, se konají nejdříve 20. května kalendářního roku.

(3) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 10 dnů před jejím konáním, pro další kola přijímacího řízení nejpozději 5 dnů před jejich konáním. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k přijímací zkoušce, případně o počtu přijímaných uchazečů.

(4) Uchazeči, který se pro vážné důvody k přijímací zkoušce v určeném termínu nedostaví a svoji neúčast řádně omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku, stanoví ředitel školy náhradní termín pro její vykonání. Pozvánku k náhradnímu termínu zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 5 dnů před jejím konáním. Za vážné důvody se nepovažuje konání přijímací zkoušky v jiné škole. Náhradní termín přijímací zkoušky musí být stanoven tak, aby přijímací řízení bylo ukončeno do 30. září kalendářního roku.

(5) Ředitel školy vyhlásí další kola přijímacího řízení zveřejněním na veřejně přístupném místě ve škole a na internetových stránkách školy. Termín posledního kola přijímacího řízení vyhlásí ředitel školy tak, aby přijímací řízení bylo ukončeno do 30. září.

(6) Při vyhlášení dalších kol přijímacího řízení vyhlásí ředitel školy zároveň termín, do kdy nejpozději je možné podávat přihlášky ke vzdělávání.

(7) Ředitel školy může stanovit pro jednotlivá kola přijímacího řízení do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání v rámci stanovených kritérií nejvyšší počet přijímaných uchazečů.

(8) Ředitel školy spolu se seznamem přijatých uchazečů podle § 183 odst. 2 zákona zveřejní

1. a) kritéria přijímacího řízení a
2. b) seznam nepřijatých uchazečů pod přiděleným registračním číslem.

§ 30

Pravidla pro uznávání předchozího vzdělání na vyšší odborné škole

Pro uznávání předchozího vzdělání na vyšší odborné škole se použije obdobně § 26 odst. 1 až 3.

§ 31

Organizace vzdělávání na vyšší odborné škole, hodnocení výsledků vzdělávání a absolutorium

Ustanovení vyhlášky o vyšším odborném vzdělávání¹³) se použijí obdobně pro

1. a) organizaci vyučování na vyšší odborné škole,
2. b) hodnocení výsledků vzdělávání studentů a
3. c) stanovování a zveřejňování termínů konání absolutoria, organizaci absolutoria a hodnocení absolutoria.

§ 32

Komisionální přezkoušení v rámci vyššího odborného vzdělávání

(1) Forma komisionální zkoušky se použije vždy v případě konání druhé opravné zkoušky a dále v případech, kdy student požádá ředitele školy o přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení svého vzdělávání. Tuto formu zkoušky lze dále použít v případě konání rozdílové zkoušky a v případech, kdy to stanoví akreditovaný nebo autorizovaný vzdělávací program.

(2) Komisionální zkouška se koná v termínu stanoveném ředitelem školy tak, aby byl stanovený termín studentovi oznámen alespoň 7 dní před jejím konáním. Pokud je termín dohodnutý se studentem, není předchozí oznámení nutné.

(3) Komisi jmenuje ředitel školy.

(4) Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je učitel vyučující studenta danému předmětu, a přísedící, kterým je jiný vyučující téhož nebo příbuzného předmětu.

(5) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí osobní dokumentace studenta.

(6) Počet komisionálních zkoušek konaných v jednom dnu stanoví ředitel školy po dohodě se studentem. Výsledek komisionální zkoušky, který je konečný, sdělí předseda komise prokazatelným způsobem studentovi. Další přezkoušení není možné, s výjimkou případů, kdy tuto formu hodnocení stanovil akreditovaný nebo autorizovaný vzdělávací program.

(7) Student se může ze závažných důvodů od komisionální zkoušky omluvit, avšak nejpozději den před jejím zahájením. Student se může ze zvlášť závažných důvodů písemně omluvit i dodatečně, avšak nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání zkoušky. O uznání závažnosti a omluvitelnosti důvodů rozhoduje ředitel školy. Ředitel školy stanoví, případně se studentem dohodne, náhradní termín zkoušky. Od náhradního termínu zkoušky se lze omluvit pouze jednou.

(8) Odstoupí-li student od zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke zkoušce bez omluvy, není-li jeho omluva uznána, nebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.

(9) Komisionální zkouška je veřejná s výjimkou písemné zkoušky a jednání zkušební komise o hodnocení studenta; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti práce.

(10) Konkrétní obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy v souladu s akreditovaným nebo autorizovaným vzdělávacím programem. Zkouška může být ústní, písemná nebo praktická podle charakteru vyučovaného předmětu; formy zkoušky se mohou kombinovat.

§ 33

Podmínky konání odborné praxe v rámci vyššího odborného vzdělávání

(1) Odborná praxe se koná na pracovištích vojenských útvarů a vojenských zařízení, na pracovištích orgánů státní správy a územní samosprávy a na pracovištích jiných fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání.

(2) Odborná praxe trvá 120 hodin a musí být ukončena nejpozději do 31. března kalendářního roku posledního ročníku vzdělávání.

(3) Hodnocení odborné praxe se provádí formou klasifikovaného zápočtu.

§ 34

Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe v rámci vyššího odborného vzdělávání

Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe v rámci vyššího odborného vzdělávání obsahuje zejména

1. a) označení smluvních stran,
2. b) kód a název oboru vzdělání,
3. c) název vzdělávacího programu,
4. d) údaje o studentovi konajícím odbornou praxi, kterými jsou jméno, příjmení a datum narození,
5. e) zaměření odborné praxe,
6. f) místo konání odborné praxe,
7. g) časový rozvrh odborné praxe, její délku a den jejího zahájení,
8. h) podmínky odborné praxe, včetně způsobu jejího hodnocení subjektem, u nějž se odborná praxe koná,
9. i) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při odborné praxi, včetně způsobu zajištění osobních ochranných pracovních prostředků a zajištění odpovídajících hygienických podmínek,
10. j) informaci o instruktorech a jejich povinnostech a
11. k) další údaje, na nichž se shodnou smluvní strany.

§ 35

Jednotlivá zkouška

(1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky nebo absolutoriu, lze konat ze zkušebních předmětů určených ředitelem školy.

(2) K jednotlivé zkoušce se uchazeč přihlašuje podáním přihlášky stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce řediteli školy, a to nejpozději do

1. a) 1. prosince předchozího kalendářního roku pro jarní zkušební období, nebo
2. b) 25. června pro podzimní zkušební období.

(3) Součástí přihlášky k jednotlivé zkoušce je originál či úředně ověřená kopie dokladu o získání předchozího vzdělání.

(4) Jednotlivá zkouška se v jarním zkušebním období koná v období od 2. května do 10. června kalendářního roku, v podzimním zkušebním období od 1. září do 20. září kalendářního roku. Konkrétní termín jednotlivé zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní nejpozději měsíc před konáním jednotlivé zkoušky na internetových stránkách školy.

(5) O konání jednotlivé zkoušky je uchazeč informován pozvánkou ředitele školy, ve které se uvede vždy datum, čas a místo konání této zkoušky. Pozvánka je součástí dokumentace uchazeče o vykonání jednotlivé zkoušky.

(6) Jednotlivá zkouška se provádí stejným způsobem jako zkouška profilové části maturitní zkoušky¹⁴) nebo zkouška absolutoria¹⁵). Pro hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, se použijí ustanovení vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou¹⁶) obdobně. Pro hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce absolutoria, se použijí ustanovení vyhlášky o vyšším odborném vzdělávání¹⁷) obdobně.

(7) Výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky zveřejní ředitel školy v anonymizované podobě do 14 dnů od vykonání zkoušky.

(8) Ředitel školy vystaví uchazeči osvědčení o jednotlivé zkoušce nejpozději do 7 dnů ode dne hodnocení uchazeče v této zkoušce, vykonal-li uchazeč jednotlivou zkoušku úspěšně. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(9) Pro vedení a uchovávání dokumentace o konání jednotlivé zkoušky se použijí obdobně ustanovení části sedmé vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou¹²).

§ 36

Úplata za jednotlivou zkoušku

(1) Konání jednotlivé zkoušky se poskytuje za úplatu nejvýše 2 000 Kč, kterou uchazeč o vykonání jednotlivé zkoušky uhradí před zahájením zkoušky.

(2) Pro úplatu za konání zkoušek ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura nebo cizí jazyk, které svým obsahem a formou odpovídají zkouškám profilové části maturitní zkoušky, se použije vyhláška o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou¹²), není-li dále stanoveno jinak.

(3) Žadatel, který je vojákem z povolání, státním zaměstnancem, zaměstnancem ve správním úřadu, který pracuje v základním pracovněprávním vztahu k ministerstvu (dále jen „zaměstnanec ve správním úřadu“), nebo občanským zaměstnancem ozbrojených sil České republiky je od úplaty osvobozen, pokud je vykonání zkoušky v zájmu zaměstnavatele.

(4) Konkrétní výši úplaty, včetně snížení úplaty podle odstavce 2 nebo osvobození od úplaty podle odstavce 3, stanoví ředitel školy současně se zveřejněním termínu konání zkoušky. V případě, že uchazeč částku neuhradí do 5 pracovních dnů od posledního dne, kdy je možno podávat přihlášky k příslušné zkoušce, je platnost jeho přihlášky ukončena.

§ 37

Poskytování poradenských služeb ve škole

(1) Škola poskytuje žákům, zákonným zástupcům nezletilých žáků a studentům bezplatně standardní poradenské služby.​

(2) Ředitel školy zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole.

(3) Pro výčet poskytovaných poradenských služeb ve škole a standardní činnosti v jejich rámci se použijí obdobně ustanovení vyhlášky o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních¹⁸).

(4) Podmínkou poskytnutí individuální psychologické nebo speciálně pedagogické poradenské služby je předání informace podle odstavce 5. K poskytnutí individuální psychologické nebo speciálně pedagogické poradenské služby ve škole se souhlas zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka nevyžaduje, pokud jiný právní předpis¹⁹) nestanoví jinak.

(5) Škola musí prokazatelně informovat žáka, zákonného zástupce nezletilého žáka a studenta o

1. a) psychologických a speciálně pedagogických poradenských službách, které poskytuje, včetně určení pedagogických pracovníků, kteří je zajišťují,
2. b) účelu a průběhu poskytování psychologických a speciálně pedagogických poradenských služeb a
3. c) právech a povinnostech studenta, žáka a jeho zákonného zástupce spojených s poskytováním psychologických a speciálně pedagogických poradenských služeb ve škole vyplývajících ze zákona.

(6) Škola zpracovává a uskutečňuje program poradenských služeb ve škole, který zahrnuje popis a vymezení rozsahu činností pedagogických pracovníků uvedených v § 38 odst. 1. Škola dále zpracovává a uskutečňuje preventivní program školy včetně strategie předcházení školní neúspěšnosti, šikaně a dalším projevům rizikového chování.

§ 38

Pedagogičtí a další pracovníci podílející se na poskytování poradenských služeb

(1) Na poskytování poradenských služeb ve škole se podílejí zpravidla výchovný poradce, psycholog a školní metodik prevence, kteří spolupracují s třídními učiteli, učiteli výchov, případně s dalšími pedagogickými pracovníky školy.

(2) Pedagogičtí pracovníci uvedení v odstavci 1 se podílejí na zajišťování podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, poskytují součinnost školským poradenským zařízením a spolupracují s orgány veřejné moci za účelem ochrany práv žáků.​

§ 39

Účel poradenských služeb

Účelem poradenských služeb ve škole je přispívat zejména k

1. a) vytváření vhodných podmínek pro zdravý tělesný a psychický vývoj žáků, pro jejich sociální vývoj, pro rozvoj jejich osobnosti v průběhu vzdělávání,
2. b) naplňování vzdělávacích potřeb a rozvíjení schopností, dovedností a zájmů v průběhu vzdělávání,
3. c) zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáka a mimořádného nadání žáka, doporučování a vyhodnocování poskytování podpůrných opatření žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a žákům mimořádně nadaným,
4. d) prevenci a řešení vzdělávacích a výchovných obtíží, prevenci různých forem rizikového chování a dalších problémů souvisejících se vzděláváním a s motivací k překonávání problémových situací,
5. e) vytváření vhodných podmínek, forem a způsobů práce pro žáky, kteří jsou příslušníky jiných kultur nebo žijí v odlišných životních podmínkách,
6. f) vytváření vhodných podmínek, forem a způsobů práce pro žáky nadané a mimořádně nadané,
7. g) podpoře vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných ve škole a domově mládeže, jakož i zmírňování důsledků znevýhodnění a prevenci jeho prohlubování,
8. h) metodické podpoře pedagogů, kteří se podílejí na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, a
9. i) součinnosti s orgány veřejné moci a s právnickou osobou uvedenou v § 16b odst. 1 zákona.