Zákon o hospodaření energií

§ 9

Energetický audit

(1) Podnikatel, který s podnikatelem nebo podnikateli, kteří se podílejí na jeho základním kapitálu nebo hlasovacích právech alespoň 25 %, zaměstnává 250 a více osob nebo vykazuje roční obrat vyšší než 1 300 000 000 Kč nebo roční bilanční sumu rozvahy vyšší než 1 100 000 000 Kč, je povinen jednou za 4 roky zajistit pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství provedení energetického auditu. Tato povinnost se vztahuje na podnikatele, který splňuje podmínku podle věty první 2 po sobě jdoucí kalendářní roky. Způsob stanovení počtu zaměstnanců, výše ročního obratu a roční bilanční sumy rozvahy stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Podnikatel, který nemá povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavce 1, je povinen zajistit pro jím užívané energetické hospodářství provedení energetického auditu v případě, že hodnota průměrného ročního nakládání s energií za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 5 000 MWh.

(3) Česká republika, kraj, obec, příspěvková organizace státu, kraje nebo obce, státní organizace založená zákonem²⁴), státní a veřejná vysoká škola a Česká národní banka jsou povinny zajistit pro jimi vlastněné energetické hospodářství provedení energetického auditu v případě, že hodnota průměrné roční spotřeby energie energetického hospodářství za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 500 MWh.

(4) Povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavce 1 se nevztahuje na podnikatele, jehož energetické hospodářství má spotřebu energie nižší než 200 MWh ročně.

(5) Povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje na osobu, která má pro své energetické hospodářství zavedený a akreditovanou osobou certifikovaný systém hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií¹⁹), jehož rozsah odpovídá rozsahu energetického auditu.

(6) Energetický audit provedený podle odstavců 2 a 3 platí 10 let nebo do provedení změny energetického hospodářství, po které došlo za 2 po sobě jdoucí roky ke změně o více než 25 % při nakládání s energií energetického hospodářství ročně oproti stavu z platného energetického auditu. Před uplynutím platnosti energetického auditu posoudí dotčená osoba podle odstavce 2 data o nakládání s energií a osoba podle odstavce 3 data o spotřebě energie za 2 roky předcházející ukončení platnosti energetického auditu.

(7) Rozsah energetického auditu zahrnuje veškeré ucelené části energetického hospodářství auditované osoby. Do energetického auditu osoby podle odstavce 3 se nezahrnují budovy uvedené v § 7 odst. 5 písm. g) až j). Způsob provedení energetického auditu se provádí v souladu s harmonizovanou technickou normou upravující zásady provádění energetických auditů, požadavky na běžné procesy během energetických auditů a výstupy energetických auditů²⁵). Zjištění energetického auditu jsou zpracována ve formě písemné zprávy o provedeném energetickém auditu, jejíž obsah a způsob zpracování stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Energetický audit musí

1. a) být proveden pouze
   1. 1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo
   2. 2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu^5a) a

1. b) být proveden do 1 roku od vzniku povinnosti na základě dat o nakládání s energií za 2 roky předcházející vzniku povinnosti a musí být proveden v souladu s právními předpisy. Česká republika, kraj, obec, příspěvková organizace státu, kraje nebo obce, státní organizace založená zákonem²⁴), státní a veřejná vysoká škola a Česká národní banka s hodnotou průměrné roční spotřeby energie energetického hospodářství za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky 35 000 MWh a vyšší provedou energetický audit do 3 let od vzniku povinnosti,
2. c) být proveden v souladu s prováděcím právním předpisem a harmonizovanou technickou normou upravující energetické audity²⁵).

(9) Ten, komu nastala povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavců 1 až 3, dále musí

1. a) předložit na vyžádání energetický audit ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2,
2. b) oznámit ministerstvu provedení energetického auditu osobou podle odstavce 8 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.

§ 9a

Energetický posudek

(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce, vlastník budovy nebo energetického hospodářství zajistí energetický posudek pro

1. a) posouzení nákladů a přínosů zajištění vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v případě výstavby nové výrobny elektřiny nebo podstatné rekonstrukce stávající výrobny elektřiny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřiny s dobou provozu nižší než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren,
2. b) posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla pro uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teple včetně kombinované výroby elektřiny a tepla a připojení zařízení minimálně na soustavu zásobování tepelnou energií, která se nachází do vzdálenosti 1000 metrů od zdroje tepelné energie, v případě výstavby nového nebo podstatné rekonstrukce stávajícího průmyslového provozu o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, které produkuje odpadní teplo o využitelné teplotě,
3. c) posouzení nákladů a přínosů využití odběru odpadního tepla minimálně z průmyslových provozů, které se nachází do vzdálenosti 500 metrů od rozvodného tepelného zařízení, v případě výstavby nové nebo podstatné rekonstrukce stávající soustavy zásobování tepelnou energií se zdroji o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW,
4. d) posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti užití energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu podpory jinak,
5. e) vyhodnocení plnění parametrů projektů realizovaných v rámci programů podle písmene d), pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu jinak,
6. f) stanovení vnitřního výnosového procenta projektu, pokud vznikne nárok na podporu podle zákona o podporovaných zdrojích energie a projekt je financovaný z programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků anebo z finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů.

(2) Energetický posudek je možné zajistit také pro

1. a) posouzení ekonomické přijatelnosti využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, v souladu se zvláštním právním předpisem²⁶),
2. b) doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovy při větší změně dokončené budovy,
3. c) podklad v oblasti zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla,
4. d) vyhodnocení provedených opatření navržených v energetickém auditu,
5. e) posouzení technické a ekonomické proveditelnosti instalace vybraných zařízení,
6. f) posouzení technické a ekonomické proveditelnosti využití odpadního tepla.

(3) Energetický posudek musí

1. a) být zpracován pouze
   1. 1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo
   2. 2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu^5a),

1. b) být zpracován v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 5,
2. c) být, v případech podle odstavce 1 písm. b) až d), součástí dokladové části dokumentace pro provádění stavby podle jiného právního předpisu; to neplatí v případě nové výrobny elektřiny, na kterou byla vydána státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona.

(4) Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce, vlastníka budovy nebo energetického hospodářství jsou

1. a) oznámit ministerstvu zpracování energetického posudku osobou podle odstavce 3 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie,
2. b) na vyžádání předložit energetický posudek ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2.

(5) Obsah energetického posudku, způsob zpracování energetického posudku a jeho rozsah stanoví prováděcí právní předpis.

§ 9b

Hospodárné užití energie ústředními institucemi

(1) V případě nadlimitních veřejných zakázek ústředních institucí na dodávky nebo na služby musí zadavatel stanovit zvláštní technické podmínky, kterými jsou

1. a) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energie, na který se vztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší dostupná třída energetické účinnosti stanovená podle přímo použitelných předpisů Unie o požadavcích na označování energetickými štítky,
2. b) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energie, na který se vztahují požadavky na ekodesign, pokud se na takový výrobek zároveň nevztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší dostupná účinnost užití energie stanovená podle přímo použitelných předpisů Unie o požadavcích na ekodesign,
3. c) pro dodávky kancelářských přístrojů vymezených Rozhodnutím Rady 2013/107/EU ze dne 13. listopadu 2012, o podpisu a uzavření Dohody mezi vládou Spojených států amerických a Unií o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky, minimální účinnost užití energie podle přílohy C této dohody,
4. d) pro dodávky pneumatik vymezených nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009, o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry, nejvyšší třída palivové účinnosti podle tohoto nařízení,
5. e) pro nákup nového zboží vymezeného v písmenech a) až d) pro účel zakázky na služby, nákup zboží splňujícího podmínky podle písmen a) až d),
6. f) pro nabytí budov s výjimkou nabytí budov za účelem větší změny dokončené budovy nebo demolice nebo nabytí budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně, úsporná klasifikační třída energetické náročnosti budov a
7. g) pro nájem budov lepší než méně úsporná klasifikační třída energetické náročnosti budov.

(2) Zvláštní technické podmínky podle odstavce 1 se uplatní, pokud jsou nákladově efektivní a zároveň jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže. Nákladovou efektivitou se v případě zboží rozumí určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním zboží podle odstavce 1 s nejvyšší účinností ve srovnání s užíváním takového zboží s nižší účinností a v případě budov určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním budov podle odstavce 1 s nižší třídou energetické náročnosti ve srovnání s užíváním takové budovy s vyšší třídou energetické náročnosti.

(3) Systém monitoringu spotřeby energie je neveřejným informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o budovách vlastněných a užívaných ústředními institucemi o celkové energeticky vztažné ploše nad 250 m² a jejich spotřebě energie. Systém monitoringu spotřeby energie vede ministerstvo. Ústřední instituce každoročně nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího kalendářního roku zadávají způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje do Systému monitoringu spotřeby energie. Údaje vedené v Systému monitoringu spotřeby energie stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Povinnost podle odstavce 3 se nevztahuje na budovy zpravodajských služeb, budovy důležité pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití, a budovy, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné, a na vybrané budovy k zajištění bezpečnosti státu, určené vedoucím organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.

§ 9c

Hospodárné užití energie datovými centry

(1) Provozovatel datového centra o celkovém příkonu nad 500 kW každoročně nejpozději do 15. května kalendářního roku sdělí do evropské databáze pro datová centra souhrnnou informaci o datovém centru obsahující zejména

1. a) název datového centra,
2. b) jméno nebo název, popřípadě obchodní firmu provozovatele datového centra,
3. c) adresu místa umístění datového centra,
4. d) datum zahájení provozu datového centra,
5. e) údaj o rozloze podlahové plochy datového centra uvedený v metrech čtverečných,
6. f) údaj o celkovém příkonu datového centra,
7. g) údaje o ročním objemu odeslaných, přijatých, zpracovaných a uložených dat v souvislosti s provozováním datového centra,
8. h) údaj o spotřebě energie a vody v souvislosti s provozováním datového centra,
9. i) provozní teploty výpočetní techniky datového centra,
10. j) informaci o způsobu zpětného využití energie odpadního tepla vyprodukovaného při provozování výpočetní techniky datového centra,
11. k) informaci o využití zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie v zájmu zajištění provozu datového centra,
12. l) jiné informace stanovené přímo použitelným předpisem Unie upravujícím jednotné požadavky na hodnocení ukazatelů datových center³⁰).

(2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na datová centra využívaná výhradně pro účely zajišťování obrany České republiky a zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku České republiky.

(3) Seznam datových center podle odstavce 1 obsahující název datového centra, adresu místa umístění datového centra a identifikaci jeho vlastníka nebo provozovatele podle odstavce 1 písm. b) vede ministerstvo. Vlastník nebo provozovatel datového centra oznámí ministerstvu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy celkový příkon datového centra dosáhl hodnoty 500 kW, že se stal povinnou osobou k plnění informační povinnosti podle odstavce 1.

(4) Vlastník nebo provozovatel datového centra o celkovém příkonu vyšším než 1 MW je povinen při jeho výstavbě nebo navýšení příkonu o více než 25 % zajistit zpracování energetického posudku podle § 9a odst. 2 písm. f), který obsahuje

1. a) objem energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra,
2. b) posouzení technické proveditelnosti možnosti využití odpadního tepla vyprodukovaného při provozování datového centra,
3. c) posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla vyprodukovaného v rámci provozování datového centra,
4. d) návrh opatření pro využití odpadního tepla vyprodukovaného v rámci provozu datového centra a
5. e) identifikaci potenciálních míst odběru zohledňující možnosti dodávek tepla do soustavy zásobování tepelnou energií.

(5) Povinnost podle odstavce 4 neplatí v případě, že vlastník nebo provozovatel zajistil využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra podle odstavce 6.

(6) Stavebník nebo vlastník datového centra o celkovém příkonu vyšším než 1 MW je povinen zajistit využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra

1. a) dodávkami tepelné energie do soustavy zásobování tepelnou energií,
2. b) dodávkou tepelné energie odběrateli za podmínek stanovených energetickým zákonem²), nebo
3. c) přímou spotřebou této energie v energetickém hospodářství vlastníka nebo provozovatele datového centra nebo jeho ucelené části.

(7) Stavebník nebo vlastník datového centra podle odstavce 6 je povinen zajistit využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra ke dni zahájení provozu datového centra s plánovaným celkovým příkonem vyšším než 1 MW nebo ke dni, kdy datové centrum dosáhne celkového příkonu vyššího než 1 MW. Povinnost podle odstavce 6 neplatí v případech, kdy využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra není technicky proveditelné nebo kdy náklady související s plněním této povinnosti by převyšovaly předpokládané přínosy.

(8) Existenci překážek znemožňujících vlastníkovi nebo stavebníkovi datového centra postupovat podle odstavce 6 dokládá stavebník nebo vlastník datového centra energetickým posudkem zpracovaným pro posouzení technické a ekonomické proveditelnosti využití odpadního tepla podle § 9a odst. 2 písm. f), který je součástí dokladové části dokumentace pro provádění stavby podle stavebního zákona.

(9) Do celkového příkonu podle odstavců 1, 3, 4 a 6 se započítá příkon výpočetní techniky.