Úplné znění zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jak vyplývá z pozdějších změn

§ 1

(1) Tento zákon upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bank na území České republiky. Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby se sídlem v České republice, založené jako akciová společnost,¹) které

1. a) přijímají vklady od veřejnosti, a
2. b) poskytují úvěry,

a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci (dále jen „licence“) (§ 4). Ustanovení obchodního zákoníku o akciové společnosti se pro ně nepoužijí, pokud tento zákon stanoví jinak.

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. a) vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu;
2. b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.

(3) Banka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), vykonávat tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci,

1. a) investování do cenných papírů na vlastní účet,
2. b) finanční pronájem (finanční leasing),
3. c) platební styk a zúčtování,
4. d) vydávání a správu platebních prostředků, například platebních karet a cestovních šeků,
5. e) poskytování záruk,
6. f) otvírání akreditivů,
7. g) obstarávání inkasa,
8. h) poskytování investičních služeb,^1a)
9. i) vydávání hypotečních zástavních listů,
10. j) finanční makléřství,
11. k) výkon funkce depozitáře,
12. l) směnárenskou činnost (nákup devizových prostředků),
13. m) poskytování bankovních informací,
14. n) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem,
15. o) pronájem bezpečnostních schránek,
16. p) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech a) až o) a v odstavci 1.

(4) Banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v licenci. To neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí se zajištěním jejího provozu a provozu jiných bank, finančních institucí a podniků pomocných bankovních služeb, nad nimiž banka vykonává kontrolu.

(5) Výkon některých činností uvedených v odstavci 3 může být zvláštním zákonem vázán na udělení povolení. Pokud zvláštní právní předpis podmiňuje výkon některé činnosti udělením povolení, lze takovou činnost povolit v licenci až poté, kdy bude uděleno povolení podle zvláštního právního předpisu.

(6) Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 3 mohou vykonávat prostřednictvím svých poboček také zahraniční banky, které k tomu mají licenci podle § 5.

(7) Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů, a dále může obsahovat stanovení podmínek, které musí banka nebo pobočka zahraniční banky splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.

(8) Právní postavení České národní banky upravuje zvláštní zákon.²)

§ 2

(1) Bez licence nesmí nikdo

1. a) přijímat vklady od veřejnosti,
2. b) vydávat elektronické peněžní prostředky,

pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) Elektronickým peněžním prostředkem se rozumí platební prostředek, který uchovává peněžní hodnotu v elektronické podobě a který je přijímán jako platební prostředek i jinými osobami než jeho vydavatelem.

(3) Za přijímání vkladů se považuje též soustavné vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů, pokud

1. a) představuje jedinou nebo jednu z hlavních činností emitenta,
2. b) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je poskytování úvěrů, nebo
3. c) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je některá z činností uvedených v § 1 odst. 3.

(4) Za přijímání vkladů od veřejnosti se nepovažuje soustavné vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů, pokud budou nabízeny pouze institucionálním investorům.

§ 3

(1) Slovo „banka“ nebo „spořitelna“, jeho překlady nebo slova od nich odvozená, smí užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, které byla udělena licence, pokud není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo „banka“ nebo „spořitelna“ používá, že tato osoba se nezabývá činností uvedenou v § 1 odst. 1.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, jejichž obchodní firma nebo název jsou zavedeny nebo uznávány zákonem nebo na základě mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena, a jíž je Česká republika vázána, anebo na základě obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993 (dále jen „mezinárodní smlouva“).

(3) Česká národní banka může požadovat

1. a) změnu navrhované obchodní firmy zakládané banky v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo její organizační složky,
2. b) změnu obchodní firmy pobočky zahraniční banky spočívající v doplnění rozlišovacího dodatku v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo její organizační složky.