Úplné znění zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), jak vyplývá z pozdějších změn

§ 7

Povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti

(1) Provozovat pojišťovací nebo zajišťovací činnost je tuzemská pojišťovna oprávněna pouze na základě povolení ministerstva a za podmínky umístění jejího statutárního i skutečného sídla na území České republiky. Povolení vydané ministerstvem za podmínek stanovených tímto zákonem je platné pro všechny členské státy a opravňuje tuzemskou pojišťovnu k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území jiného členského státu, a to buď prostřednictvím pobočky zřízené v členském státě nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(2) Povolení ministerstva je tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu povinna si vyžádat před rozšířením nebo změnou pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, pokud tyto změny nepodléhají pouze oznamovací povinnosti.

(3) Povolení tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky nebo k rozšíření nebo změně této činnosti uděluje ministerstvo na základě písemné žádosti, která obsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem. O této žádosti rozhodne ministerstvo nejpozději do 6 měsíců ode dne jejího doručení ministerstvu.

(4) Povolení podle odstavce 1 nelze udělit, pokud

1. a) nejsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem,
2. b) členové statutárních nebo dozorčích orgánů pojišťovny nebo zajišťovny nebo zástupce pobočky pojišťovny, nesplňují podmínky důvěryhodnosti nebo tyto osoby nebo osoby s účastí na řízení pojišťovny nebo zajišťovny nedávají s ohledem na jejich kvalifikaci a dosavadní praxi jistotu obezřetného řízení pojišťovny, její pobočky nebo zajišťovny,
3. c) úzké propojení mezi pojišťovnou a dalšími fyzickými nebo právnickými osobami brání účinnému výkonu dozoru v pojišťovnictví podle tohoto zákona,
4. d) účinnému výkonu dozoru v pojišťovnictví podle tohoto zákona brání právní předpisy státu, který není členským státem, kterými se řídí jedna nebo více fyzických nebo právnických osob, s nimiž má pojišťovna z třetího státu úzké propojení, nebo obtížná vynutitelnost povinností daných těmito právními předpisy,
5. e) existuje důvodné podezření, že základní kapitál a další finanční zdroje pojišťovny nebo zajišťovny pocházejí z trestné činnosti nebo pocházejí z neidentifikovatelných zdrojů; původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů je žadatel povinen ministerstvu prokázat, nebo
6. f) udělení povolení by bylo v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv.

(5) Povolení k provozování pojišťovací činnosti se uděluje podle pojistných odvětví životních pojištění nebo podle pojistných odvětví neživotních pojištění nebo podle skupin neživotních pojištění uvedených v části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu; jedná-li se o rozšíření činnosti podle § 10 odst. 1, může být povolení uděleno i pro pojistné odvětví, které není uvedeno v příloze č. 1 k tomuto zákonu, ale které lze provozovat v souladu s právním předpisem státu, na území kterého má být tato činnost rozšířena. Ministerstvo je oprávněno požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně prokázána schopnost žadatele provozovat bezpečně pojišťovací činnost v rozsahu uvedeném v žádosti.

(6) Pojišťovně nelze udělit povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění a neživotních pojištění, s výjimkou pojišťovny, která žádá o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění, které lze udělit povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví č. 1 a 2 neživotních pojištění.

(7) Ministerstvo neudělí povolení k zahájení pojišťovací činnosti, dokud nebude informováno o vlastnících pojišťovny nebo zajišťovny a o velikostech jejich podílů. Ministerstvo povolení neudělí, pokud není zajištěno řádné a obezřetné řízení pojišťovny nebo zajišťovny, anebo není, s ohledem na požadovaný rozsah a charakter činnosti pojišťovny nebo zajišťovny, dána jistota její finanční stability.

(8) Pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, může uzavřít pojistnou smlouvu i pro pojistné riziko spadající do odvětví, pro které jí nebylo uděleno povolení, za předpokladu, že toto riziko

1. a) je spojeno s pojistným rizikem spadajícím do odvětví, pro které jí bylo uděleno povolení, a
2. b) týká se předmětu, který je pojištěn proti pojistnému riziku podle písmene a), a
3. c) je pojištěno pojistnou smlouvou, kterou je pojištěno pojistné riziko podle písmene a), (dále jen „doplňkové pojištění“).

(9) Doplňkovým pojištěním nemůže být pojistné riziko spadající do pojistného odvětví neživotních pojištění č. 14, 15 nebo 17.

§ 8

Žádost o udělení povolení

(1) Žádost o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti obsahuje

1. a) obchodní firmu,
2. b) sídlo,
3. c) stanovy, u akciové společnosti také zakladatelskou smlouvu nebo listinu,
4. d) obchodní plán,
5. e) výši základního kapitálu u akciové společnosti a zapisovaného základního kapitálu u družstva (dále jen „základní kapitál“) a jeho původ,
6. f) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, bydliště a doklad o splnění podmínek důvěryhodnosti podle § 10a každé fyzické osoby jako zakladatele pojišťovny nebo doklad o důvěryhodnosti podle § 10b právnické osoby jako zakladatele pojišťovny,
7. g) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, bydliště a doklad o splnění podmínek důvěryhodnosti podle § 10a každé fyzické osoby, která je členem představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise nebo která má jinak působit jako prokurista pojišťovny, nebo osoby, která na základě dohody, účasti na pojišťovně nebo zajišťovně nebo na základě jiné skutečnosti podstatným způsobem ovlivňuje její činnost, u všech fyzických osob také údaje o dosaženém druhu vzdělání a praxi,
8. h) jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby, která bude vykonávat činnost odpovědného pojistného matematika podle § 23,
9. i) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu fyzických osob navrhovaných do funkce škodních zástupců jmenovaných v členských státech, má-li být provozováno pojištění podle pojistného odvětví č. 10 písmena a) uvedeného v části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

(2) Obchodní plán obsahuje

1. a) pojistné odvětví, popřípadě skupiny odvětví, pro které má být povolení uděleno,
2. b) metody výpočtu pojistného, u životních pojištění včetně statistických dat, na kterých je založen tento výpočet,
3. c) metody výpočtu technických rezerv,
4. d) základní principy pasivního zajištění,
5. e) položky, z nichž se sestává minimální garanční fond podle § 22 odst. 2,
6. f) předpokládané náklady na vybudování provozního systému a obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů; v případě provozování pojištění podle odvětví neživotních pojištění č. 18 také finanční a technické zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb,
7. g) pro první 3 účetní roky
   1. 1. předpokládané výnosy a náklady v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní a odměny pojišťovacím zprostředkovatelům,
   2. 2. předpokládaná výše předepsaného pojistného, nákladů na pojistná plnění a výše tvorby technických rezerv podle § 13,
   3. 3. předpokládaná rozvaha,
   4. 4. předpokládané finanční zdroje určené ke krytí závazků z provozované pojišťovací činnosti.

(3) Žádost zahraniční pojišťovny o povolení k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky prostřednictvím její organizační složky obsahuje údaje podle odstavce 1 písm. a) až d) a h), obchodní plán podle odstavce 2 a dále obsahuje

1. a) doklad o splnění podmínek důvěryhodnosti podle § 10a fyzické osoby, která je navrhována jako vedoucí organizační složky zahraniční pojišťovny, včetně místa jejího pobytu v České republice, údajů o dosaženém druhu vzdělání a praxi,
2. b) souhlasné stanovisko orgánu, který vykonává státní dozor v pojišťovnictví v zemi sídla pojišťovny, s rozšířením činnosti zahraniční pojišťovny na území České republiky,
3. c) potvrzení orgánu podle písmene b) o finanční stabilitě zahraniční pojišťovny včetně vývoje solventnosti podle § 22 za poslední 3 roky a
4. d) účetní závěrky za poslední 3 roky ověřené auditorem.

Je-li doba trvání zahraniční pojišťovny kratší, předloží doklady podle písmen c) a d) za dobu svého trvání. V případě společenství pojistitelů se doklady podle písmene d) nahrazují ročními obchodními účty a auditorským osvědčením, které potvrzuje, že závazky každého pojistitele vzniklé z provozované pojišťovací činnosti jsou plně kryté odpovídajícími aktivy.

(4) Žádost pojišťovny z třetího státu o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky prostřednictvím její pobočky obsahuje údaje podle odstavce 1 písm. a) až c) a h). K této žádosti pojišťovna přiloží obchodní plán podle odstavce 2 a

1. a) doklad o splnění podmínek důvěryhodnosti podle § 10b pojišťovny z třetího státu, uvede adresu bydliště fyzické osoby, která je navrhována jako pověřený zástupce pobočky v České republice, včetně údajů o dosaženém druhu vzdělání a praxi,
2. b) souhlasné stanovisko příslušného úřadu v zemi sídla pojišťovny s rozšířením činnosti pojišťovny z třetího státu na území České republiky,
3. c) potvrzení příslušného úřadu v zemi sídla pojišťovny o finanční stabilitě a důvěryhodnosti podle § 10b pojišťovny z třetího státu včetně vývoje solventnosti podle § 22 za poslední 3 roky,
4. d) účetní závěrky za poslední 3 účetní roky ověřené auditorem,
5. e) pojistně technické podklady, které pojišťovna z třetího státu hodlá použít při provozování své pojišťovací činnosti, včetně údajů potřebných pro výpočet sazeb pojistného a technických rezerv,
6. f) doklad o složení majetku ve výši nejméně jedné čtvrtiny minima garančního fondu podle § 22 odst. 2 na účet peněžního ústavu působícího v České republice vázaného ve prospěch ministerstva,
7. g) popis hlavních principů zajištění,
8. h) odhad výše a charakter nákladů spojených se zahájením činnosti pobočky a finanční zdroje určené na jejich úhradu a
9. i) předpokládanou rozvahu pro pobočku a plán, obsahující podrobné odhady příjmů a výdajů s ohledem na přímou pojišťovací nebo zajišťovací činnost, a to pro první 3 účetní roky ode dne zahájení činnosti pobočky.

Je-li doba existence pojišťovny z třetího státu kratší než 3 roky, předloží doklady podle písmen c) a d) za dobu svého trvání.

(5) Žádost o udělení povolení k provozování zajišťovací činnosti obsahuje

1. a) obchodní firmu,
2. b) sídlo,
3. c) stanovy, zakladatelskou smlouvu nebo listinu,
4. d) výši základního kapitálu,
5. e) pojistné odvětví, popřípadě skupiny odvětví, pro které má být povolení uděleno,
6. f) obchodní plán,
7. g) doklad o splnění podmínek důvěryhodnosti podle § 10a každé fyzické osoby jako zakladatele zajišťovny nebo doklad o důvěryhodnosti podle § 10b právnické osoby jako zakladatele pojišťovny,
8. h) doklad o splnění podmínek důvěryhodnosti podle § 10a každé fyzické osoby, která je členem představenstva, dozorčí rady nebo která má jinak působit jako prokurista zajišťovny, včetně údajů o dosaženém druhu vzdělání a praxi,
9. i) jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby, která bude vykonávat činnost odpovědného pojistného matematika podle § 23.

(6) Pro obsah obchodního plánu zajišťovny se použije ustanovení odstavce 2 písm. b) až g) obdobně.

(7) Pro povolení k provozování zajišťovací činnosti pojišťovnou se použije ustanovení odstavce 5 obdobně a výpočet, ze kterého bude zřejmé, že pojišťovna bude i nadále disponovat požadovanou mírou solventnosti včetně požadované výše garančního fondu.

(8) Je-li předmětem žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti rozšíření této činnosti o jiná pojistná odvětví, jsou obsahem této žádosti údaje podle odstavce 1 písm. d) a e).

(9) Pojišťovna je povinna předložit ministerstvu na jeho písemné vyžádání pojistné podmínky ke kontrole jejich souladu s právními předpisy. Zjistí-li ministerstvo nesoulad pojistných podmínek s právním předpisem, nařídí odstranění těchto nedostatků.

(10) Ministerstvo povolení udělí, jestliže jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem.

(11) Slovo „pojišťovna“ nebo „zajišťovna“, jejich překlad nebo slova, v jejichž základě se tato slova nebo jejich tvary vyskytují, je oprávněna užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti podle tohoto zákona, s výjimkou pojišťovny nebo zajišťovny, jejíž činnost je upravena zvláštním právním předpisem, a s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele a samostatného likvidátora pojistných událostí.

(12) Pojišťovna se sídlem na území České republiky je povinna ve své obchodní firmě uvést slovo „pojišťovna“. Zajišťovna se sídlem na území České republiky je povinna ve své obchodní firmě uvést slovo „zajišťovna“.

§ 9

Základní kapitál

(1) Minimální výše základního kapitálu tuzemské pojišťovny je pro provozování pojišťovací činnosti podle

1. a) jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění 90 000 000 Kč,
2. b) pojistných odvětví neživotních pojištění
   1. 1. pro odvětví uvedená pod čísly 1, 2, 8, 9 a 18 celkem 60 000 000 Kč,
   2. 2. pro odvětví uvedená pod čísly 3, 4, 13, 16 a 17 celkem 90 000 000 Kč,
   3. 3. pro odvětví uvedená pod čísly 7, 10, 14 a 15 celkem 156 000 000 Kč,
   4. 4. pro odvětví uvedená pod čísly 5, 6, 11 a 12 celkem 200 000 000 Kč.

(2) Je-li provozována pojišťovací činnost podle dvou nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, pro která jsou podle odstavce 1 písm. b) stanoveny rozdílné výše základního kapitálu, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku, která je stanovena pro to pojistné odvětví, kterému odpovídá nejvyšší částka.

(3) Základní kapitál zajišťovny se sídlem v České republice činí nejméně 1 000 000 000 Kč.

(4) Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku, která odpovídá součtu částek základního kapitálu tuzemské pojišťovny stanovených pro provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění.

(5) Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost a zajišťovací činnost spočívající v uzavírání zajišťovacích smluv s jinou pojišťovnou nebo zajišťovnou, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku stanovenou podle odstavce 3. To neplatí, jestliže je pojišťovnou provozována zajišťovací činnost podle věty první výlučně způsobem, při kterém je pojistné riziko přijato do zajištění na základě dobrovolného rozhodnutí této pojišťovny (fakultativní zajištění). V takovém případě činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku, která je stanovena pro rozsah její pojišťovací činnosti.

(6) Základní kapitál tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny ve výši stanovené tímto zákonem může být tvořen pouze peněžitými vklady.

(7) Zakladatel tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny je povinen vytvořit základní kapitál ve výši stanovené tímto zákonem před podáním žádosti. Rozhodnutí valné hromady akciové společnosti nebo členské schůze družstva o snížení základního kapitálu je podmíněno předchozím souhlasem ministerstva. Ministerstvo může udělit souhlas se snížením základního kapitálu, jestliže tento kapitál neklesne pod hranici stanovenou podle odstavce 1. Pokud ministerstvo souhlas se snížením základního kapitálu udělí, nepoužijí se ustanovení § 215 a § 216 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku.

§ 10

Změny v činnosti tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, změny osob v jejích orgánech a změna pověřeného zástupce pobočky pojišťovny z třetího státu

(1) K rozšíření činnosti je pojišťovna nebo zajišťovna povinna předložit ministerstvu žádost o schválení tohoto rozšíření.

(2) K rozšíření činnosti na území třetího státu je tuzemská pojišťovna povinna předložit ministerstvu žádost o schválení tohoto rozšíření. Jedná-li se o rozšíření činnosti prostřednictvím pobočky zřízené v členském státě, je tuzemská pojišťovna povinna nejprve informovat ministerstvo v rozsahu údajů

1. a) členský stát, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku,
2. b) plán činnosti, který obsahuje změny obchodního plánu podle § 8 odst. 2, výčet pojistných odvětví pojišťovací činnosti provozovaných na území jiného členského státu, organizační strukturu pobočky a výpočet, ze kterého bude zřejmé, že pojišťovna bude i nadále disponovat požadovanou mírou solventnosti včetně požadované výše garančního fondu,
3. c) sídlo pobočky na území členského státu,
4. d) jméno, popřípadě jména, a příjmení zástupce pobočky pověřeného zastupováním této pojišťovny při jednání s úřady a soudy členského státu, kde se nachází pobočka.

(3) Pokud ministerstvo nemá pochybnosti o organizační struktuře nebo o finanční situaci tuzemské pojišťovny nebo o důvěryhodnosti, kvalifikaci a zkušenosti fyzické osoby navrhované jako zástupce pobočky ani o reálnosti obchodního plánu pobočky, sdělí písemně do 3 měsíců ode dne obdržení všech informací uvedených v odstavci 2 tyto informace příslušnému úřadu členského státu, kde se bude nacházet pobočka, a o svém stanovisku písemně informuje žádající pojišťovnu. Ministerstvo zároveň potvrdí, že žádající pojišťovna disponuje požadovanou mírou solventnosti.

(4) Pokud má být činnost tuzemské pojišťovny rozšířena mimo území České republiky na území jednoho nebo více členských států na základě svobody dočasně poskytovat služby, je tato pojišťovna povinna informovat ministerstvo o tomto záměru a sdělit mu rozsah pojištění, které má být touto formou provozováno.

(5) Ministerstvo je povinno ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení informace o rozsahu pojištění, které má být touto formou provozováno, sdělit příslušnému úřadu v členském státě, na který má být činnost tuzemské pojišťovny rozšířena na základě svobody dočasně poskytovat služby, tyto informace:

1. a) potvrzení, že pojišťovna podle odstavce 3 disponuje požadovanou mírou solventnosti,
2. b) rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, kterou je tato pojišťovna oprávněna provozovat,
3. c) rozsah pojištění podle pojistných odvětví, které hodlá pojišťovna provozovat na území členského státu.

(6) Pokud ministerstvo nesouhlasí s rozšířením činnosti tuzemské pojišťovny, sdělí důvody svého zamítnutí žádající pojišťovně ve lhůtě 3 měsíců ode dne obdržení tímto zákonem stanovených informací.

(7) Na rozšíření pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovny na území států, které nejsou členskými státy, se ustanovení odstavců 1 až 3 použijí přiměřeně s ohledem na právní předpisy platné pro tuto činnost ve státě, ve kterém má být pobočka zřízena.

(8) Tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna je povinna předložit ministerstvu bez zbytečného odkladu na vědomí

1. a) seznam osob, jejichž účast na jejím základním kapitálu nebo na hlasovacích právech překročí nebo klesne pod 10 %, a změny podle § 11 odst. 1 a 6, a nejméně jednou ročně zprávu o jménech akcionářů a členů podílejících se na kvalifikované účasti a o velikostech jejich podílů na této účasti,
2. b) změny v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení podle § 8,
3. c) doklad o tom, že se tuzemská pojišťovna stala členem národní kanceláře pojistitelů a garančního fondu členského státu pobočky, má-li být v jiném členském státě, než je Česká republika, provozováno pojištění podle pojistného odvětví č. 10 písmena a) uvedeného v části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
4. d) změny v její činnosti nebo právním postavení, zejména, jedná-li se o úzké propojení, a další změny, které brání nebo mohou bránit řádnému výkonu dozoru v pojišťovnictví podle tohoto zákona,
5. e) informace související s její činností podle tohoto zákona vyžádané ministerstvem.

(9) Je-li obsahem žádosti rozšíření pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na jiná pojistná odvětví podle odstavce 1, je její součástí obchodní plán podle § 8.

(10) Fyzická nebo právnická osoba, která navrhuje změnu člena statutárního nebo dozorčího orgánu nebo osoby, která má vykonávat funkci prokuristy tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny anebo pověřeného zástupce pobočky pojišťovny z třetího státu, má vůči ministerstvu povinnost písemně požádat o předchozí souhlas s touto změnou. Součástí žádosti je doklad o důvěryhodnosti podle § 10a navrhované fyzické osoby, včetně údajů o dosaženém druhu vzdělání a praxi.

(11) Ministerstvo o žádosti podle odstavce 10 rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejího obdržení. Podání opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí ministerstva nemá odkladný účinek.

§ 10a

Důvěryhodnost fyzických osob

Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje fyzická osoba, plně způsobilá k právním úkonům,

1. a) která nebyla v posledních 10 letech přede dnem podání žádosti, se kterou je podle tohoto zákona spojena povinnost prokázání důvěryhodnosti fyzické osoby, pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku, pro trestný čin hospodářský nebo pro jiný úmyslný trestný čin nebo, jejíž odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ni z jiného důvodu hledí, jako by nebyla odsouzena (podmínka bezúhonnosti),
2. b) která splňuje podmínky pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby podle zvláštního zákona.^3a)

§ 10b

Důvěryhodnost právnických osob

(1) Za důvěryhodnou se považuje právnická osoba,

1. a) splňují-li podmínku důvěryhodnosti podle § 10a všichni členové statutárního a dozorčího orgánu právnické osoby,
2. b) které nebylo odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti pro porušení podmínek stanovených tímto nebo zvláštním právním předpisem,
3. c) na jejíž majetek nebyl prohlášen konkurs.

(2) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považuje rovněž právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže soud konkurs zrušil jinak než

1. a) usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo
2. b) usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.

(3) Právnická osoba ztratí důvěryhodnost podle tohoto zákona okamžikem, kdy nebude splňovat kteroukoliv podmínku její důvěryhodnosti.

(4) Jedná-li se o právnickou osobu se sídlem na území jiného státu než České republiky, je dokladem o splnění podmínek důvěryhodnosti potvrzení příslušného úřadu země sídla právnické osoby.