Zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti

§ 80

Citlivá činnost

(1) Citlivou činností se rozumí činnost stanovená tímto zákonem (§ 88) nebo zvláštním právním předpisem³²), jejímž zneužitím by mohlo dojít k ohrožení zájmu České republiky.

(2) Citlivou činnost může vykonávat fyzická osoba, která je bezpečnostně způsobilá, je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nebo jí bylo uznáno bezpečnostní oprávnění vydané úřadem cizí moci.

(3) Bezpečnostně způsobilá je osoba, která je držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby (dále jen „doklad“).

§ 80a

Držitel dokladu je oprávněn v případě, že mu zanikla platnost dokladu z důvodu uvedeného v § 85 odst. 3 písm. a), do doby vydání rozhodnutí o žádosti podle § 99 odst. 3, nejdéle však po dobu 12 měsíců od uplynutí doby platnosti dokladu, vykonávat citlivou činnost nebo mít přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené, pokud byla žádost podána v době, kdy byl vyhlášen krizový stav, nebo byl-li krizový stav vyhlášen v průběhu řízení o této žádosti.

§ 81

Podmínky pro vydání dokladu

(1) Doklad Úřad vydá fyzické osobě, která

1. a) je státním občanem České republiky nebo státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo Organizace Severoatlantické smlouvy,
2. b) je plně svéprávná,
3. c) dosáhla alespoň 18 let věku,
4. d) je bezúhonná podle § 13 a
5. e) je spolehlivá.

(2) Podmínka věku se ověřuje občanským průkazem nebo cestovním dokladem fyzické osoby.

(3) Podmínky uvedené v odstavci 1 musí fyzická osoba splňovat po celou dobu platnosti dokladu.

§ 84

Spolehlivost

(1) Podmínku spolehlivosti splňuje fyzická osoba, u níž nebyla zjištěna negativní okolnost.

(2) Negativní okolností je

1. a) činnost fyzické osoby proti zájmu České republiky,
2. b) skutečnost, že jsou majetkové poměry zjevně nepřiměřené řádně přiznaným příjmům fyzické osoby, nebo
3. c) opakované neposkytnutí nezbytné součinnosti nebo neudělení souhlasu podle § 109 odst. 2 v probíhajícím řízení o zrušení platnosti dokladu, pokud bez poskytnutí součinnosti nelze ve věci rozhodnout.

(3) Za negativní okolnost lze též považovat

1. a) chování, které má negativní vliv na důvěryhodnost nebo ovlivnitelnost fyzické osoby a může vést ke zneužití výkonu citlivé činnosti,
2. b) styky s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmu České republiky, nebo
3. c) skutečnost, že fyzická osoba trpí takovou poruchou zdraví nebo se ve struktuře její osobnosti vyskytují takové charakteristiky, které mohou mít negativní vliv na výkon citlivé činnosti.

(4) Negativní okolnosti uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) se zjišťují za období od 15 let věku, negativní okolnost uvedená v odstavci 2 písm. c) se zjišťuje pouze v probíhajícím řízení o zrušení platnosti dokladu a negativní okolnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a b) se zjišťují za období 10 let předcházejících dni zahájení řízení nebo za období od 15 let věku podle toho, které z nich je kratší.

(5) Při posuzování, zda okolnost podle odstavce 3 je negativní okolností, se přihlíží k tomu, do jaké míry může ovlivnit výkon citlivé činnosti, k době jejího výskytu, k jejímu rozsahu a charakteru a k chování fyzické osoby v období uvedeném v odstavci 4.

§ 85

Doklad

(1) Doklad je veřejnou listinou. Platnost dokladu je 10 let.

(2) Doklad musí obsahovat

1. a) jméno, příjmení, rodné příjmení,
2. b) den, měsíc, rok a místo narození,
3. c) státní občanství,
4. d) datum vydání a dobu platnosti a
5. e) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu.

(3) Platnost dokladu zaniká

1. a) uplynutím doby jeho platnosti,
2. b) dnem vykonatelnosti rozhodnutí Úřadu (§ 123 odst. 3, § 126 odst. 4) o zrušení jeho platnosti (§ 101),
3. c) úmrtím fyzické osoby, která je držitelem dokladu, nebo jejím prohlášením za mrtvou,
4. d) ohlášením jeho odcizení nebo ztráty,
5. e) ohlášením takového poškození, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
6. f) vrácením dokladu jeho držitelem tomu, kdo ho vydal, nebo
7. g) dnem doručení osvědčení fyzické osoby nebo nového dokladu.

(4) Pokud držitel dokladu do 15 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle odstavce 3 písm. d) nebo e) požádá písemně Úřad o vydání dokladu nového, výkon citlivé činnosti není zánikem platnosti původního dokladu dotčen; Úřad vydá do 5 dnů od doručení žádosti doklad nový, který nahrazuje původní. Pokud nebude podána žádost podle věty první, postupuje Úřad podle odstavce 6 věty druhé obdobně.

(5) V případě změny některého údaje obsaženého v dokladu vydá Úřad bezodkladně doklad nový. Možnost výkonu citlivé činnosti není do doby doručení nového dokladu dotčena.

(6) Při zániku platnosti dokladu podle odstavce 3 písm. a), b) nebo f) je odpovědná osoba povinna zajistit, aby fyzická osoba nevykonávala citlivou činnost. V případě zániku platnosti dokladu podle odstavce 3 písm. b) nebo f) Úřad písemně vyrozumí odpovědnou osobu fyzické osoby o zániku platnosti dokladu.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví vzor dokladu.

§ 86

Povinnosti právnické osoby, podnikající fyzické osoby a orgánu státu

Právnická osoba, podnikající fyzická osoba a orgán státu jsou povinni

1. a) zajistit výkon citlivé činnosti fyzickou osobou, která je držitelem platného dokladu nebo osvědčení fyzické osoby nebo jí bylo uznáno bezpečnostní oprávnění vydané úřadem cizí moci,
2. b) vést evidenci fyzických osob, které vykonávají citlivou činnost a jsou vůči nim ve služebním poměru nebo v pracovněprávním, členském či obdobném vztahu,
3. c) zajistit neprodlené písemné oznámení Úřadu o tom, že před vydáním dokladu nebo rozhodnutí podle § 121 odst. 2 pominuly skutečnosti, kterými byla žádost o doklad odůvodněna,
4. d) oznámit písemně Úřadu jinou skutečnost, než uvedenou v písmenu c), která může mít vliv na vydání dokladu anebo na rozhodnutí o zrušení jeho platnosti nebo platnosti osvědčení fyzické osoby a
5. e) zajistit neprodlené písemné oznámení Úřadu o tom, že byl zahájen výkon citlivé činnosti, anebo že byl ukončen z důvodu skončení služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu držitele dokladu nebo osvědčení; takové oznámení obsahuje rovněž datum zahájení nebo ukončení výkonu citlivé činnosti.

§ 87

Povinnosti fyzické osoby

(1) Fyzická osoba, která je držitelem dokladu, je povinna

1. a) odevzdat Úřadu do 15 dnů doklad, jehož platnost zanikla podle § 85 odst. 3 písm. b), e) nebo g),
2. b) neprodleně písemně oznámit Úřadu ztrátu nebo odcizení dokladu a takové poškození dokladu, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
3. c) neprodleně písemně oznámit Úřadu změny údajů uvedených v její žádosti o doklad; omezení rozsahu hlášení změn, jakož i způsob a formu jejich doložení, stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Každý je povinen neprodleně odevzdat nalezený doklad Úřadu, policii nebo zastupitelskému úřadu České republiky.

§ 88

Výkon citlivé činnosti pro potřeby zpravodajských služeb

(1) Za citlivé činnosti se pro potřeby zpravodajské služby považují úkony osob neuvedených v § 140 odst. 1 písm. a) prováděné pro zpravodajskou službu na základě dohody v souvislosti s výkonem státní správy nebo z jiného důvodu.

(2) Podmínky bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, která má vykonávat citlivou činnost pro zpravodajskou službu, ověřuje zpravodajská služba.

(3) Zpravodajská služba ověřuje podmínky podle § 81 z vlastního podnětu v rozsahu nezbytném pro výkon citlivé činnosti. Bezpečnostní řízení podle části čtvrté se neprovádí a doklad se nevydává.

(4) Zpravodajská služba umožní fyzické osobě výkon citlivé činnosti, pokud splní podmínky podle § 81, a to na dobu nutnou k provedení této činnosti.

§ 88a

Tato část upravuje postup Úřadu v bezpečnostním řízení (dále jen „řízení“) při rozhodování o žádostech podle § 94, 96 a 99 a při rozhodování o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu.

§ 89

Obecné zásady bezpečnostního řízení

(1) Úřad v řízení postupuje tak, aby byl úplně a přesně zjištěn stav věci v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a bez zbytečných průtahů.

(2) Při řízení musí být šetřena osobní čest a důstojnost všech osob řízením dotčených.

(3) Úřad vytváří podmínky, aby z důvodu zdravotního postižení účastníka řízení nedošlo k újmě či zkrácení jeho práv.

(4) Řízení je neveřejné.

§ 89a

Vedení řízení

(1) Úřad vede řízení prostřednictvím úředních osob oprávněných k tomu podle vnitřních předpisů Úřadu. O tom, který zaměstnanec Úřadu je v daném řízení úřední osobou a ve kterém organizačním útvaru je zařazen, se provede záznam do bezpečnostního svazku a Úřad o tom účastníka řízení na požádání informuje.

(2) Jednotlivé úkony v řízení se činí písemně, pokud to nevylučuje povaha věci. Jednotlivé sdělení v průběhu řízení lze vůči přítomnému účastníku řízení učinit ústně, pokud ten na písemné formě netrvá. Obsah úkonů prováděných jinou než písemnou formou se poznamená do bezpečnostního svazku.

§ 89b

Jednací jazyk

(1) V řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce, pokud nejde o výkon práv příslušníka národnostní menšiny podle odstavce 2. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce musí účastník řízení předložit v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého⁷⁰).

(2) Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území České republiky, má právo činit úkony vůči Úřadu a jednat v jazyce své národnostní menšiny. Nemá-li Úřad úřední osobu znalou jazyka národnostní menšiny, obstará si osoba podle věty první tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků; náklady tlumočení a náklady na pořízení překladu nese Úřad.

(3) Účastník řízení podle § 92 písm. a) a b) a jeho zástupce podle § 92e, který prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, si na své náklady obstará tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků a překladatelů; v ostatních případech nese náklady na tlumočení Úřad.

§ 89c

Nahlížení do bezpečnostního svazku

Účastník řízení a jeho zástupce mají právo nahlížet do bezpečnostního svazku a činit si z něj výpisy, s výjimkou té části bezpečnostního svazku, která obsahuje utajovanou informaci. Nevidomým osobám bude obsah bezpečnostního svazku přečten. Na požádání Úřad nevidomé osobě umožní pořízení zvukového záznamu. Úřad na žádost nevidomé osoby rovněž umožní, aby do bezpečnostního svazku, za podmínek uvedených ve větě první, nahlížel i její průvodce.

§ 90

Vyloučení z řízení

(1) Úřední osoba, o které lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníku řízení nebo jeho zástupci takový zájem na průběhu a výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit.

(2) Vyloučena je též úřední osoba, která se účastnila řízení v téže věci na jiném stupni řízení.

(3) Účastník řízení může namítnout podjatost úřední osoby ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy se o úřední osobě podílející se na řízení dozvěděl. V námitce podjatosti musí být uvedeno, proti které úřední osobě námitka směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o její nepodjatosti a jakými důkazy může být jeho tvrzení prokázáno. K později podané námitce se nepřihlíží.

(4) Úřední osoba, která se dozví o okolnostech nasvědčujících tomu, že je podjatá, je povinna o nich neprodleně uvědomit svého nadřízeného. Do doby, než nadřízený rozhodne, zda je vyloučena, může úřední osoba provádět jen takové úkony, které nesnesou odkladu.

(5) Nadřízený úřední osoby, která je vyloučena, za ni bezodkladně určí jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti; usnesení o tom se pouze poznamená do bezpečnostního svazku.

(6) O vyloučení úřední osoby rozhodne nadřízený úřední osoby usnesením, proti kterému nelze podat rozklad. Usnesení o vyloučení úřední osoby podle odstavce 4 se pouze poznamená do bezpečnostního svazku.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nepoužijí pro ředitele Úřadu.

(8) Odstavce 1 a 3 až 6 se užijí obdobně i pro účast znalců a tlumočníků v řízení.

§ 92

Účastník řízení

Účastníkem řízení je

1. a) v řízení o žádostech podle § 94 nebo 99 fyzická osoba, která žádá o vydání osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, nebo osoba, pro kterou je podle § 93 odst. 1 písm. c) žádáno o vydání osvědčení fyzické osoby,
2. b) v řízení o žádosti podle § 96 podnikatel, který žádá o vydání osvědčení podnikatele,
3. c) v řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu držitel těchto veřejných listin.

§ 92a

Jménem podnikatele činí úkony v řízení jeho odpovědná osoba.

§ 92b

Procesní způsobilost

Účastník řízení může činit v řízení úkony samostatně (dále jen „procesní způsobilost“) v tom rozsahu, v jakém je svéprávný.

§ 92c

Zastoupení účastníka řízení

Zástupcem účastníka řízení je zákonný zástupce, opatrovník nebo zmocněnec.

§ 92d

Zastoupení na základě zákona a opatrovnictví

(1) V rozsahu, v jakém účastník řízení nemá procesní způsobilost, musí být zastupován zákonným zástupcem.

(2) Úřad ustanoví opatrovníka

1. a) účastníkovi řízení podle odstavce 1, pokud nemá zákonného zástupce nebo nemůže-li ho zákonný zástupce zastupovat a nemá-li opatrovníka podle zvláštního zákona,
2. b) účastníkovi řízení zvlášť těžce zdravotně postiženému, s nímž se nelze dorozumět ani prostřednictvím tlumočníka nebo prostředníka,
3. c) účastníkovi řízení stiženému přechodnou duševní poruchou, která mu brání samostatně v řízení jednat, je-li to nezbytné k hájení jeho práv; v těchto případech Úřad rozhoduje na základě odborného lékařského posudku, nebo
4. d) podnikateli, jehož odpovědná osoba není způsobilá za něho jednat nebo jí nelze doručovat, popřípadě je-li v jiném řízení předmětem sporu, kdo je odpovědnou osobou podnikatele.

(3) Úřad ustanoví opatrovníkem toho, u koho je osoba, jíž se opatrovník ustanovuje, v péči, nebo jinou vhodnou osobu. Tato osoba je povinna funkci opatrovníka přijmout, pokud jí v tom nebrání závažné důvody. Účastníku řízení, který v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat projevil vůli, aby se určitá osoba stala jeho opatrovníkem, ustanoví Úřad opatrovníkem s jejím souhlasem osobu označenou za opatrovníka v předběžném prohlášení. Opatrovníkem nelze ustanovit osobu, o níž lze mít důvodně za to, že má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy účastníka řízení.

(4) O ustanovení opatrovníka rozhoduje Úřad usnesením, které se oznamuje tomu, kdo je ustanovován opatrovníkem, a účastníku řízení tehdy, pokud to nevylučuje povaha věci nebo stav účastníka řízení, který způsobuje, že by nebyl schopen vnímat obsah usnesení.

(5) Nedbá-li opatrovník o ochranu práv nebo zájmů účastníka řízení nebo lze-li mít důvodně za to, že opatrovník má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy účastníka řízení, Úřad usnesením zruší předchozí ustanovení opatrovníka a ustanoví postupem podle odstavce 4 opatrovníkem někoho jiného.

(6) Funkce opatrovníka zaniká, jakmile účastník řízení začal být zastupován zákonným zástupcem, nabyl procesní způsobilosti nebo pominuly důvody, pro něž byl opatrovník ustanoven. Tuto skutečnost Úřad poznamená do bezpečnostního svazku, jakmile se o ní dozví; v pochybnosti rozhodne usnesením, které se oznamuje pouze opatrovníkovi a účastníkovi řízení nebo jeho zákonnému zástupci.

(7) Proti usnesení podle odstavců 4 až 6 nelze podat rozklad.

§ 92e

Zastoupení na základě plné moci

(1) Účastník řízení se může dát zastupovat advokátem nebo jiným zástupcem, kterého si zvolí. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Účastník řízení může mít současně pouze jednoho zmocněnce. U osobních úkonů je zastoupení vyloučeno.

(2) Zmocnění může být uděleno

1. a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, nebo
2. b) pro celé řízení.

(3) Zmocněnec může udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho za účastníka řízení jednala, jen je-li v plné moci výslovně dovoleno, že tak může učinit, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak⁷¹).

§ 92f

(1) Zástupce v řízení vystupuje jménem zastoupeného. Z úkonů zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.

(2) V pochybnostech o rozsahu zastoupení platí, že zástupce je oprávněn vystupovat jménem zastoupeného v celém řízení.