Předseda:
prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.

Příloha č. 1

k vyhlášce č. 415/2003 Sb.

Zvláštní požadavky na projekt těžního zařízení a jámy

  1. A. Zvláštní požadavky na projekt těžní věže a její výpočet
    1. 1. Návrh a výpočet konstrukce těžní věže se provede metodou mezních stavů podle technické normy33) nebo jinou vhodnou metodou, zatížení těžní věže se určí podle technické normy.33)
    2. 2. V projektu těžní věže se určí zatížení stálá a nahodilá zatížení dlouhodobá, krátkodobá a mimořádná včetně mimořádného zatížení při najetí dopravní nádoby do brzdicích průvodnic, popřípadě i jiného brzdicího zařízení a při nárazu dopravní nádoby do nárazníkového roštu. V projektu se určí druhy zatížení včetně součinitelů zatížení, dynamických vlivů a kombinace zatížení podle přílohy č. 3 a podle technické normy.33) U těžní věže pro hloubení se mimořádné zatížení neuvažuje; to neplatí pro těžní věž, která bude využita i pro budoucí provoz dolu.
    3. 3. Pokud se pro hloubení použije těžní věž, která bude využita i pro budoucí provoz dolu, určí projekt zatížení pro její budoucí použití a zatížení pro hloubení jámy.
    4. 4. Projekt těžní věže určí délku volné výšky s tím, že její délka bude alespoň 8 m, dále určí upevnění brzdicích průvodnic, popřípadě i konstrukci, umístění a upevnění jiného brzdicího zařízení.
    5. 5. Těžní věž se navrhuje z kovu nebo betonu.
    6. 6. Projekt těžní věže určí:
      1. 6.1. druh materiálu včetně součinitelů podmínek působení,
      2. 6.2. mezní štíhlosti prutů kovové konstrukce,
      3. 6.3. dovolená přetvoření kovových prvků a těžní věže jako celku,
      4. 6.4. nejmenší dovolené rozměry jednotlivých konstrukčních prvků,
      5. 6.5. překážkové značení a osvětlení těžní věže z hlediska letecké dopravy,
      6. 6.6 požadavky na jakost při svařování konstrukcí34) a stupně způsobilosti pro výrobu těchto konstrukcí.35)
    1. 7. Projekt betonové těžní věže se provede podle technické normy.36)
    2. 8. Základy těžní věže určí projekt podle technické normy.37)
  1. B. Zvláštní požadavky na projekt těžního zařízení a jámy

    Projekt těžního zařízení a jámy určí:

    1. 1. průřez a délku dřevěných průvodnic, popřípadě rozměr, profil a tloušťku stěny kovových průvodnic, rozměr, profil a tloušťku stěny rozpon a příček, a to s ohledem na jejich předpokládanou životnost, statické a dynamické namáhání od provozu těžního zařízení, způsob upevnění rozpon a příček, svislou vzdálenost rozpon, konstrukci a uspořádání lezního oddělení, a to i prozatímního lezního oddělení pro hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy, požadavky na jakost při svařování konstrukcí34) a stupně způsobilosti pro výrobu těchto konstrukcí,35)
    2. 2. způsob vedení dopravní nádoby, umístění průvodnic a jejich upevnění k rozponě a velikost vodorovných a svislých sil působících na průvodnice, u lanového vedení dopravní nádoby druh (typ) vodicího a odrazového lana, jejich umístění, způsob jejich kotvení a napínání, přechod na vedení průvodnicemi a způsob chránění kotvicího a napínacího zařízení před dotykem s vyrovnávacím lanem a proti propadu,
    3. 3. druh (typ) lana, dopravní nádoby, závěsu a úvazku,
    4. 4. umístění hlídače hladiny vody, u skipového těžního zařízení také umístění hlídače hladiny propadu v jámové tůni, u těžního zařízení s vyrovnávacím lanem také umístění zařízení, které zamezuje tvoření smyček a vybočení vyrovnávacího lana,
    5. 5. konstrukci a zatížení pracovního a ochranného povalu pro údržbu, opravy a jiné práce v jámě a pro hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy,
    6. 6. podmínky použití hloubicího těžního zařízení pro ražbu jiného důlního díla z hloubené, prohlubované a rekonstruované jámy,
    7. 7. přípustný odklon spojnice lomových bodů průvodnicového tahu od svislice.

Příloha č. 2

k vyhlášce č. 415/2003 Sb.

Dovolené odchylky a mezery

  1. A. Dovolené odchylky

    Dovolené odchylky při vyztužování a vystrojování jámy a těžní věže se uvádějí v mm s tím, že odchylka ke středu jámy je označena -, odchylka od středu jámy je označena +.

    1. 1. Dovolené odchylky u výztuže:
      1. a) kruhových jam s výztuží monolitickou, zděnou, panelovou a tybinkovou ± 100,
      2. b) kruhových jam s ostatními druhy výztuže 0 až + 200,
      3. c) pravoúhlých jam u prvků výztuže
        1. 1. nenesoucích průvodnice ± 15,
        2. 2. nesoucích průvodnice, a to pro vnitřní stěnu nosníku směrem ke středu těžní zátyně, ± 10.
    1. 2. Dovolené odchylky u výstroje jámy:
      1. a) od svislice u rozpon nesoucích průvodnice z jedné strany 0 až + 20,
      2. b) od svislice u rozpon nesoucích průvodnice z obou stran ± 10,
      3. c) v odklonu rozpon od vodorovné roviny nejvíce 1 : 200,
      4. d) protilehlých rozpon od téže vodorovné roviny ± 5,
      5. e) od svislice u příček ± 10,
      6. f) u svislé vzdálenosti mezi rozponami a mezi příčkami ± 10,
      7. g) u průvodnic jedné dopravní nádoby
        1. 1. od svislice bočně ± 5, čelně 0 až + 10, přičemž každá průvodnice smí být položena s odklonem od svislice bočně i čelně nejvíce 1 : 1000,
        2. 2. rozteče mezi průvodnicemi, které vedou jednu dopravní nádobu 0 až + 10.
  1. B. Dovolené mezery

    Dovolené mezery se uvádějí v mm.

    1. 1. Boční a čelní mezera mezi vodítky dopravní nádoby a průvodnicemi u pevných vodítek čelně i bočně nejvíce 2 x 5, u pomocných vodítek při kolovém vedení dopravní nádoby čelně i bočně nejvíce 2 x 15 a u rohového vedení nejvíce 2 x 15.
    2. 2. Nejmenší dovolené mezery při pevném vedení dopravní nádoby:
      Příloha č. 2 Dovolené odchylky a mezery
      a)mezi dopravní nádobou a výztuží kruhových jam200
      b)mezi dopravní nádobou a výztuží pravoúhlých jam150
      c)mezi dopravní nádobou a příčkou100
      d) mezi dopravní nádobou a rozponou
      1. při použití pevných vodítek50
      2. při použití vodicích kol60
      e)mezi sousedními dopravními nádobami150
      f)mezi dopravní nádobou a konstrukcí ohlubně, náraziště a jámové stolice45
      g)mezi dopravní nádobou a ostatním vybavením jámy150
      h)mezi těžním lanem a výztuží150
      ch)mezi těžním lanem a výstrojí a ostatním vybavením jámy100
      i)mezi vyrovnávacím lanem a výztuží, výstrojí a ostatním vybavením jámy, a to i při největší rychlosti300
    1. 3. Nejmenší dovolené mezery při lanovém vedení dopravní nádoby:
      Příloha č. 2 Dovolené odchylky a mezery
      a)mezi dopravní nádobou a hladkou výztuží400
      b)mezi dopravní nádobou a výztuží s výstupky, výstrojí a ostatním vybavením jámy
      1. s jednou dopravní nádobou při rychlosti
      4 m.s-1 a menší300
      větší než 4 m.s-1400
      2. se dvěma a více dopravními nádobami při rychlosti
      4 m.s-1 a menší500
      větší než 4 m.s-1600
      c)mezi dopravní nádobou a příčkou250
      d)mezi dopravní nádobou a rozponou250
      e)mezi dopravní nádobou a konstrukcí ohlubně, náraziště a jámové stolice45
      f)mezi dopravními nádobami téhož i sousedního těžního zařízení
      1. bez odrazových lan600
      2. s odrazovými lany500
      g)mezi těžním lanem a výztuží150
      h)mezi těžním lanem a výstrojí a ostatním vybavením jámy100
      i)mezi vyrovnávacím lanem a výztuží, výstrojí a ostatním vybavením jámy, a to i při největší rychlosti300
    1. 4. Nejmenší dovolené mezery při hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy:
      1. a) mezery δ mezi dopravní nádobou a jinou dopravní nádobou téhož i sousedního těžního zařízení se při lanovém vedení určují podle vzorce

        1. kde je
        2. v (m.s-1) - rychlost dopravy,
        3. H (m) - délka vodicích lan.

        Přitom však mezera nesmí být menší než 400, u malého těžního zařízení menší než 250.

        Při pevném vedení se mezery určí podle bodu 2,

        1. b) mezery mezi dopravní nádobou a průjezdovým otvorem pracovního povalu nesmějí být větší než 150 a menší než 100; je-li průjezdový otvor z obou stran opatřen nájezdy s nálevkovitým rozšířením, smějí být mezery zmenšeny až na 75,
        2. c) mezery mezi dopravní nádobou a konstrukcí ohlubně, náraziště, sýpy a napínacího rámu nesmějí být menší než 150; je-li průjezdový otvor z obou stran opatřen nájezdy s nálevkovitým rozšířením, smějí být mezery zmenšeny až na 75,
        3. d) mezery mezi dopravní nádobou a výztuží, výstrojí a ostatním vybavením jámy se při lanovém vedení počítají podle vzorce uvedeného v písmenu a). Tyto mezery však nesmějí být menší než 250. Při pevném vedení dopravní nádoby se mezery určí podle bodu 2,
        4. e) vzdálenost těžního lana od výztuže, výstroje a ostatního vybavení jámy s výjimkou lanovnicové plošiny nesmí být menší než 100.
    1. 5. Nejmenší dovolené mezery u havarijního dopravního zařízení s výjimkou mobilního havarijního dopravního zařízení se určují podle bodů 1 až 4.

Příloha č. 3

k vyhlášce č. 415/2003 Sb.

Výpočet vedení dopravní nádoby a výstroje jámy

  1. A. Výpočet sil při pevném vedení dopravní nádoby

    Výpočet sil při pevném vedení dopravní nádoby uvedený v bodech 1 a 2 se použije, jsou-li průvodnice umístěny na protějších stranách půdorysu nádoby souměrně k její ose.

    1. 1. Výpočet vodorovných sil
      1. 1.1. Vodorovná síla od vodítka dopravní nádoby ve směru kolmém na rozponu FRH se určí podle vzorce:

        1. kde je
          1. G (t) - hmotnost dopravní nádoby s největším zatížením nebo protizávaží včetně závěsů a úvazků těžního a vyrovnávacího lana a vyrovnavače tahů v lanech, pokud je součástí dopravní nádoby,
          2. g (m.s-2) - gravitační zrychlení (lze dosadit 10 m.s-2),
          3. a - bezrozměrný součinitel, jehož hodnota se určí podle vzorce

        1. kde je
          1. K1 - součinitel vedení dopravní nádoby, který má hodnotu pro dopravní nádobu s kolovým vedením K1 = 1, pro dopravní nádobu s jiným vedením K1 = 1,2,
          2. K2 - součinitel rychlosti v, který má hodnotu K2 = 1,0 při rychlosti do 10 m.s-1 včetně, pro větší rychlosti se určí podle vzorce

        1. kde je
          1. v (m.s-1) - nejvyšší povolená rychlost.
      1. 1.2. Vodorovná síla od vodítka dopravní nádoby ve směru rovnoběžném s rozponou se rovná polovině síly FRH.
      2. 1.3. Vodorovná síla od vodítka dopravní nádoby působící na vodicí lano nebo příslušnou část pomocného vedení se rovná polovině síly FRH.
      3. 1.4. Pro výpočet rozpony se působení vodorovné síly FRH uvažuje v místě upevnění průvodnice na rozponu. Pro výpočet průvodnice se působení síly FRH uvažuje ve středu úseku průvodnice mezi dvěma sousedními rozponami. Pro výpočet upevnění průvodnice se působení poloviny síly FRH uvažuje rovnoběžně s rozponou v místě upevnění k rozponě.
      4. 1.5. U rozpony a průvodnice se vždy uvažuje s působením jen jedné vodorovné síly od jednoho vodítka jedné dopravní nádoby. Vede-li výstroj více dopravních nádob, pak se počítá se zatížením od nádoby, která vyvolává nejnepříznivější účinky.
      5. 1.6. Síla působící na příčku jámové výstroje se odvozuje od síly působící na rozponu.
    1. 2. Výpočet svislých sil
      1. 2.1. Pro výpočet rozpony na svislé zatížení při vybavení záchytů se počítá s hmotností dopravní nádoby s největším zatížením včetně hmotnosti vyrovnávacího lana, přičemž je nutno uvažovat s dopravní nádobou, která ze všech nádob v téže jámě vyvolá na uvažovanou rozponu nejméně příznivé účinky. Při určení svislé síly FRV pro výpočet rozpon se předpokládá stejnoměrné rozdělení zatížení na rozpony připadající na základní délku průvodnice podle projektu; za nosné se považují i krajní rozpony jedné průvodnice. K výpočtu se použije vzorec:

        1. kde je
          1. GU (t) - hmotnost užitečného zatížení včetně hmotnosti důlního vozu v dopravní nádobě,
          2. GN (t) - hmotnost dopravní nádoby včetně závěsu, úvazku a vyrovnávače tahů v lanech, pokud je součástí dopravní nádoby,
          3. GL (t) - hmotnost větve vyrovnávacího lana,
          4. g (m.s-2) - gravitační zrychlení (lze dosadit 10 m.s-2),
          5. i (-) - počet rozpon nesoucích průvodnici včetně obou krajních rozpon.
      1. 2.2. Pro výpočet průvodnice na svislé zatížení při vybavení záchytů se bere síla FPV odvozená z hmotnosti dopravní nádoby s největším zatížením včetně hmotnosti vyrovnávacího lana

      1. 2.3. Svislá síla FDV při dosednutí nádoby na dosedací rošt se určí z celkové hmotnosti dopravní nádoby s největším zatížením:

    1. 3. Definice veličin podle metody mezních stavů
      1. 3.1. Konstrukce pevného vedení dopravní nádoby v jámě a konstrukce výstroje jámy se posuzuje na mezní stav únosnosti, k němuž patří trvalá deformace, porušení spoje a lomy prvků výstroje, a na mezní stav použitelnosti, k němuž patří průhyb umožňující vyklouznutí nádoby z vedení a kmitání znásobující horizontální rázy při jízdě nádoby, při kterém hrozí vyklouznutí nádoby z vedení.
        Při výpočtu pevného vedení dopravní nádoby a výstroje jam se postupuje podle technické normy.38)
      2. 3.2. Při výpočtu výstroje jámy se uvažují tato zatížení:
        1. a) nahodilé zatížení dlouhodobé od jedoucí dopravní nádoby, které vytváří základní vodorovná čelní nebo boční síla samostatně působící na průvodnici a na rozponu,
        2. b) nahodilé zatížení mimořádné
          1. 1. při vybavení záchytů dopravní nádoby, které vytváří svislá síla působící na průvodnice a na rozponu,
          2. 2. při dosednutí nádoby na dosedací rošt; při výpočtu se postupuje podle bodu 8.

        Stálé zatížení vlastní hmotností výstroje se ve výpočtu neuvažuje.

      1. 3.3. Výpočtové zatížení pro jednotlivé prvky výstroje jámy se určí z vodorovné síly a ze svislé síly při vybavení záchytů jako součin těchto sil a součinitelů zatížení:
        Příloha č. 3 Výpočet vedení dopravní nádoby a výstroje jámy
        pro vodorovné zatížení rozpony F'RH = FRH.n11.n12(kN),
        pro vodorovné zatížení průvodnice F'PH = FPH.n11.n12(kN),
        pro svislé zatížení rozpony F'RV = FRV.n21(kN),
        pro svislé zatížení průvodnice F'PV = FPV.n22(kN),
        pro svislé zatížení dosedacího roštu F'DV = FDV.n23(kN).

        Součinitelé zatížení pro výpočet výstroje jámy:

        1. a) pro nahodilé zatížení dlouhodobé
          1. n11 - vliv trvalé šikmosti pevného vedení:
            1. u jam se svislým vedením nádoby se bere n11 = 1,0, v ostatních případech n11 = 1,05,
          1. n12 - vliv nerovností výstroje v mezích dovolených odchylek podle této vyhlášky:
            1. pro rozpony a kovové průvodnice se bere n12 = 1,4,
            2. pro rozpony a dřevěné průvodnice se bere n12 = 1,2,
        1. b) pro nahodilé zatížení mimořádné
          1. n21 - působení na rozpony při vybavení záchytů:
            1. pro rozpony se bere n21 = 1,05,
          1. n22 - působení na průvodnice při vybavení záchytů:
            1. pro kovové průvodnice se bere n22 = 1,5,
            2. pro dřevěné průvodnice se bere n22 = 1,0,
          1. n23 - při dosednutí nádoby na dosedací rošt (součinitel zahrnuje také dynamický účinek):
          2. n23 = 2,5.
      1. 3.4. U výstroje jámy se neuvažuje kombinace zatížení ani současné působení vodorovných a svislých sil.
      2. 3.5.Pro výstroj jámy se hodnoty navrhovaných pevností R (MPa) určí podle technické normy.38)
      3. 3.6. Navrhovaná pevnost R (MPa) se upravuje násobením součiniteli podmínek působení na výslednou hodnotu R':

        R'= R.m1.m2.m3 (MPa).

        1. Pro výstroj jámy se použijí součinitelé podmínek působení:
          1. m1 - součinitel vlivu geometrického uspořádání výstroje podle svislé vzdálenosti L mezi sousedními rozponami, a to
          2. L = 1,5 m .... m1 = 1,0,
          3. L = 2,0 m .... m1 = 0,99,
          4. L = 3,0 m .... m1 = 0,97,
          5. L = 4,0 m .... m1 = 0,95.

          Pokud budou zvoleny jiné hodnoty svislé vzdálenosti mezi sousedními rozponami, určí se hodnota součinitele m1 interpolací,

          1. m2 - součinitel koroze a opotřebení, a to pro kovové prvky jámové výstroje m2 = 0,8; tato hodnota bude snížena podle vlivů prostředí na výstroj jámy až na hodnotu m2 = 0,5. U dřevěných průvodnic je hodnota m2 = 0,8,
          2. m3 - součinitel protikorozních opatření m3, jehož základní hodnota je 1,0 až 1,5.

          Při tom platí omezení, že výsledný součin součinitelů m2 a m3 je menší nebo roven 1,0.

      1. 3.7. Mezní stav únosnosti výstroje se kontroluje tak, že statickým výpočtem se určí napětí jednotlivých prvků výstroje, které přitom u žádného prvku nesmí překročit navrhovanou pevnost.
      2. 3.8. Mezní stav použitelnosti prvků výstroje jámy se ověřuje výpočtem vodorovného průhybu δ jednotlivých prvků jámové výstroje nebo celkové konstrukce, přičemž povolený průhyb prvku výstroje ve směru působení vodorovné síly kolmé na rozponu je určován záběrem protějšího vodítka dopravní nádoby; přitom v žádném případě nesmí být překročeny hodnoty uvedené v § 37 odst. 5. Jinou možností je ověřit mezní stav použitelnosti výstroje ve vazbě na § 37 odst. 5 podle vzorce

        1. kde je

          L (m) - délka prvku (rozpony nebo průvodnice mezi dvěma rozponami).

    1. 4. Výpočet pevného vedení dopravní nádoby
      1. 4.1. Při výpočtu pevného vedení dopravní nádoby podle mezních stavů se za základ výpočtu berou jmenovité rozměry profilu prvku výstroje neoslabeného opotřebením nebo korozí.
      2. 4.2. Prvky výstroje jámy a pevného vedení dopravní nádoby, tj. rozpony, příčky a průvodnice, se počítají na působení vodorovné síly na samostatný nosník prostý nebo staticky neurčitý, popřípadě lze celý úsek výstroje jámy na délce jedné průvodnice počítat jako roštovou konstrukci, pokud podpory prvků a vzájemné spojení prvků zaručují takovéto vzájemné spolupůsobení.
      3. 4.3. Příčka jámové výstroje se kontroluje výpočtem.
      4. 4.4. Průvodnice se kontroluje výpočtem na svislé zatížení při vybavení záchytů dopravní nádoby jako prut namáhaný na vzpěr o vzpěrné délce rovné vzdálenosti dvou sousedních rozpon.
    1. 5. Výpočet upevnění průvodnice a rozpony
      1. 5.1. Upevnění průvodnice se počítá na působení čelní a boční vodorovné síly.
        Na svislé zatížení se počítá pouze upevnění průvodnice vedoucí dopravní nádobu se záchyty. V tomto případě se zvlášť kontroluje nájezdová průvodnice.
      2. 5.2. Ve výpočtu upevnění průvodnice k rozponě se v případě potřeby vyvození třecí síly bere hodnota součinitele tření maximálně pro styk dřeva a válcovaného profilu 0,3, odlitku a válcovaného profilu 0,2, dvou válcových profilů 0,2 a u metalizovaných ploch 0,1.
      3. 5.3. Ve výpočtu upevnění rozpony ke konzole se bere v úvahu čelní a boční síla. Toto upevnění se kontroluje na svislou sílu jen při vybavení záchytů dopravní nádoby.
    1. 6. Výpočet konzoly a jejího upevnění

      Konzola se počítá na největší sílu přenášenou rozponou, příčkou nebo průvodnicí vzniklou při působení svislé a vodorovné síly v nejméně příznivém případě. Bezpečnost upevnění konzoly proti vytažení nebo vytržení z výztuže nebo horniny se ověřuje výpočtem.

    1. 7. Výpočet rohového vedení a jámové stolice
      1. 7.1. Rohové vedení a prvky jámové stolice, které nesou rohové vedení nebo průvodnici, se počítají na vodorovné síly. Ostatní prvky jámové stolice se počítají na síly přenášené rohovým vedením nebo průvodnicí.
      2. 7.2. Vodorovné síly působící na rohové vedení samostatně v čelním nebo bočním směru se pro výpočet umísťují v nejnepříznivější poloze.
      3. 7.3. Tuhost rohového vedení v obou směrech působení vodorovné síly může způsobit průhyb nejvíce L/600, kde L je vzdálenost mezi dvěma sousedními podporami.
      4. 7.4. Při možném vybavení záchytů dopravní nádoby se nosné prvky jámové stolice počítají také na působení svislé síly.
    1. 8. Výpočet nárazníkového a dosedacího roštu

      Na nárazníkovém a dosedacím roštu a nosníku, o který se opírá brzdicí průvodnice, se výpočtem ověřuje místo opření brzdicí průvodnice; ověřuje se také místo zachycující síly od jiného brzdicího zařízení. Nárazníkový rošt se ověřuje také na náraz dopravní nádoby, dosedací rošt také na dosednutí dopravní nádoby.

    1. 9. Jiné metody výpočtu

      Pro výpočet sil při pevném vedení dopravní nádoby lze použít i metodu konečných prvků nebo matematický model subsystému dopravní nádoba – jámová výztuž. Jiné metody lze použít jen na základě posudku zpracovaného odborným pracovištěm nebo znalcem.

  1. B. Výpočet sil při lanovém vedení dopravní nádoby
    1. 1. Určení napínací síly vodicího a odrazového lana
      1. 1. Nejmenší napínací síla FN na spodním konci vodicího lana se určí podle vzorce

        1. kde je

          H (m) - délka vodicího lana mezi ukotveními,

          G (t) - hmotnost břemene zavěšeného na těžním laně, bez hmotnosti vyrovnávacího lana.

      1. 2. Napínací síla odrazového lana nesmí být menší než nejmenší napínací síla vodicího lana.
      2. 3. Napínací síla na spodním konci vodicího a odrazového lana nesmí být menší než 10 kN.
    1. 2. Určení napínací síly vodicího lana při hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy

      Nejmenší napínací síla vodicího lana při hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy se určí tak, aby statický tah na horním konci lana nebyl menší než 10 kN na 100 m délky vodicího lana.

Příloha č. 4

k vyhlášce č. 415/2003 Sb.

Nosnost lan

  1. 1. Těžní lano musí mít takovou nosnost, aby vzhledem k největšímu statickému zatížení byla jeho počáteční bezpečnost b nejméně

    b = 7,5 - 0,0007 H,

    1. kde je
      1. H (m) - součinitel, který se číselně rovná svislé vzdálenosti mezi osou lanovnice, popřípadě třecího kotouče, a nejnižší provozní polohou dopravní nádoby.
  1. 2. Vyrovnávací lano musí mít takovou nosnost, aby vzhledem k největšímu statickému zatížení byla jeho počáteční bezpečnost b nejméně 7násobná.
  2. 3. U vícelanového těžního stroje musí mít každé těžní lano takovou nosnost, aby vzhledem k největšímu statickému zatížení byla jeho počáteční bezpečnost b nejméně

    1. kde je
      1. i - počet těžních lan,
      2. H (m) - součinitel, který se číselně rovná svislé vzdálenosti mezi osou lanovnice, popřípadě třecího kotouče, a nejnižší provozní polohou dopravní nádoby.
  1. 4. Těžní lano havarijního dopravního zařízení musí mít takovou nosnost, aby vzhledem k největšímu statickému zatížení byla jeho počáteční bezpečnost b nejméně 7násobná.
  2. 5. Vodicí i odrazové lano musí mít takovou nosnost, aby vzhledem k největšímu statickému zatížení vyvozenému vlastní hmotností lana a napínací silou byla jeho počáteční bezpečnost b alespoň 5násobná.
  3. 6. Lano používané při hloubení, prohlubování nebo rekonstrukci jámy musí mít takovou nosnost, aby vzhledem k jeho největšímu statickému zatížení byla jeho počáteční bezpečnost b nejméně:
    1. 6.1. u povalu zavěšeného na laně 7násobná, při zavěšení na třech a více lanech 6násobná,
    2. 6.2. u lana pomocného vratu 5násobná,
    3. 6.3. u lana závěsného nakladače 15násobná,
    4. 6.4. lana používaného k ovládání poklopu, ovládání návěštního zařízení a zavěšení olovnice 3násobná,
    5. 6.5. u samonosného elektrického kabelu pro osvětlení povalu a jámy 5násobná.

Z hodnot na zdvihacím nebo zatahovacím zařízení nebo z údajů tenzometrů zjištěných v okamžiku skluzu těžního lana na třecím kotouči se zjistí nebo vypočte hodnota tahu větve T1. Hodnota tahu větve T2 se vypočte z hmotnosti těžního lana, dopravní nádoby včetně závěsu, úvazku a vyrovnávače tahů v lanech, pokud je součástí dopravní nádoby. Hodnota součinitele tření f mezi těžním lanem a obložením drážky třecího kotouče se vypočte podle vzorce:

Příloha č. 6

k vyhlášce č. 415/2003 Sb.

Výpočet povalu

  1. A. Způsob výpočtu povalu
    1. 1. Návrh a výpočet povalu se provádí podle metody mezních stavů. Konstrukce povalu se posuzuje na stabilitu polohy podle technické normy.39)
    2. 2. Způsob a druh zatížení se řídí typem a funkcí povalu.
    3. 3. Poval se navrhuje na kombinaci nejnepříznivějších zatížení.
    4. 4. Případné dynamické účinky u povalu se zohlední dynamickým součinitelem, kterým se vynásobí statické zatížení.
    5. 5. Ochranný poval se navrhuje na základě dynamického výpočtu.
  1. B. Zatížení povalu
    1. 1. Zatížení stálé

      Normové zatížení stálé s příslušnými součiniteli zatížení se určí podle technické normy.39)

    1. 2. Nahodilá zatížení dlouhodobá a součinitelé zatížení
      1. 2.1. Rovnoměrné zatížení qmin na pracovním povale určí projekt; součinitel zatížení n:

        n = 1,3

      Příloha č. 6 Výpočet povalu
      2.2. Hmotnost technologického zařízení: n = 1,2
      1. 2.3. Zatížení dopravní nádobou při jejím dosednutí na poval:
        Příloha č. 6 Výpočet povalu
        dynamický součinitel ds = 3n = 1,2
      1. 2.4. Rovnoměrné zatížení pracovního povalu, z něhož se provádějí výlomové práce, se určí z největší hmotnosti horniny, která má být na povalu. Ve výpočtu se zohlední také účinek rázu padajících kusů horniny:
        Příloha č. 6 Výpočet povalu
        dynamický součinitel ds = 3n = 1,5
      Příloha č. 6 Výpočet povalu
      2.5. Rovnoměrné zatížení dané přetlakem nebo podtlakem způsobeným činností hlavního ventilátoru:n = 1,1
      Příloha č. 6 Výpočet povalu
      2.6. Tah v závěsném laně, pokud je současně napínacím lanem povalu:n = 1,5
    1. 3. Nahodilá zatížení krátkodobá a součinitelé zatížení
      1. 3.1. Rovnoměrné zatížení qmin na ochranném povale:
        Příloha č. 6 Výpočet povalu
        qmin = 4,00 kN.m-2n = 1,5
      1. 3.2. Pohyblivé osamělé břemeno G vyjadřuje velikost zatížení způsobeného pádem drobných předmětů. Pro výpočet jednotlivých nosných prvků povalu se břemeno G umisťuje v nejnepříznivější poloze.
        Hmotnost břemene Gmin a dynamický součinitel dsmin se určí podle místních poměrů, nesmí však být menší než:
        Příloha č. 6 Výpočet povalu
        Gmin = 0,5 kNdsmin = 10
    1. 4. Nahodilá zatížení mimořádná a součinitelé zatížení
      1. 4.1. Za nahodilé zatížení mimořádné se považuje pád předmětu na ochranný poval; určí se podle bodů 4.2. a 4.3.
      2. 4.2. Zatížení ochranného povalu:

        Při těžbě důlními vozy se zatížení určí z hmotnosti pádu naplněného důlního vozu. Při jednolanovém těžení s dopravní nádobou bez záchytů určí zatížení projekt.

        Do výpočtu se zahrne také účinek pádu nejtěžšího dopravovaného předmětu. Projekt určí jeho hmotnost a nejmenší možnou plochu, kterou může narazit na poval.

        Součinitelé zatížení:

        Příloha č. 6 Výpočet povalu
        pro pád montážního prvku n = 1,2
        pro hmotnost důlního vozu nebo dopravovaného předmětu n = 1,1
        pro hmotnost rubaniny v důlním voze nebo vysypané ze skipu:
        při pádové výšce do 200 m n = 1,2
        při pádové výšce 1200 m n = 0,8

        Ztráta kinetické energie odporem vzduchu se určí součinitelem α, který je

        Příloha č. 6 Výpočet povalu
        při pádové výšce do 200 m 0,96
        při pádové výšce 1200 m 0,83

        Mezilehlé hodnoty součinitele zatížení a ztráty kinetické energie odporem vzduchu mezi pádovými výškami 200 m a 1200 m se lineárně interpolují.

      1. 4.3. Konstrukce ochranného povalu se ve výpočtu posuzuje na statické zatížení (bez účinku dynamického rázu).

        Při těžbě důlními vozy se ve výpočtu uvažuje hmotnost současně narážených důlních vozů, při dopravě skipem se uvažuje hmotnost dopravované rubaniny.

        Součinitelé zatížení se určí:

        Příloha č. 6 Výpočet povalu
        pro hmotnost důlního vozu n = 1,1
        pro hmotnost rubaniny vysypané ze skipu n = 1,3

        Součinitelé podmínek působení se určí podle bodu 5.

    1. 5. Součinitelé podmínek působení

      Pro zatížení uvedené v bodech 1 až 3 se určí součinitel podmínek působení m = 1, pro nahodilé zatížení mimořádné ochranného povalu uvedené v bodě 4 se použije součinitel

      Příloha č. 6 Výpočet povalu
      při dynamickém výpočtu podle bodu 4.2.m = 1,1
      při statickém zatížení podle bodu 4.3.m = 0,5
  1. 1) § 2 a 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 128/1999 Sb. a zákona č. 206/2002 Sb.
  2. 2) § 150 vyhlášky č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.
  3. 3) § 2 písm. b) vyhlášky č. 71/2002 Sb., o zdolávání havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu.
  4. 4) § 1 odst. 2 písm. a) nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 283/2000 Sb.
    Nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení.
  5. 5) § 153 odst. 1 vyhlášky č. 55/1996 Sb.
  6. 6) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb., nařízení vlády č. 170/1997 Sb., ve znění nařízení vlády č. 15/1999 Sb. a nařízení vlády č. 283/2000 Sb., a nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, ve znění nařízení vlády č. 286/2000 Sb., nařízení vlády č. 65/2003 Sb. a nařízení vlády č. 251/2003 Sb.
    Nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.
    Nařízení vlády č. 24/2003 Sb.
  7. 7) Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb., a zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb.
  8. 8) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
  9. 9) § 41 odst. 1 písm. h) zákona č. 61/1988 Sb.
  10. 10) § 3a zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 315/2001 Sb.
  11. 11) Článek 1.7.4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 170/1997 Sb.