Platné znění

Vyhláška, kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi

Z hodnot na zdvihacím nebo zatahovacím zařízení nebo z údajů tenzometrů zjištěných v okamžiku skluzu těžního lana na třecím kotouči se zjistí nebo vypočte hodnota tahu větve T1. Hodnota tahu větve T2 se vypočte z hmotnosti těžního lana, dopravní nádoby včetně závěsu, úvazku a vyrovnávače tahů v lanech, pokud je součástí dopravní nádoby. Hodnota součinitele tření f mezi těžním lanem a obložením drážky třecího kotouče se vypočte podle vzorce:

  1. kde je
    1. T1 (kN) - hodnota tahu větve T1,
    2. T2 (kN) - hodnota tahu větve T2,
    3. α - úhel opásání třecího kotouče (v obloukové míře).

U vícelanového těžního zařízení se snímá pohyb každého lana samostatně nebo se zkouška provede pro každé lano zvlášť.

  1. D. Akcelerografická měření na dopravních nádobách
    1. 1. Měření vodorovného zrychlení v čelním i bočním směru se provádí při nejvyšší povolené rychlosti při řádné jízdě a při těžbě, pokud tato rychlost je vyšší než 8 m.s-1.

      Měření se provádí zvlášť s prázdnými dopravními nádobami a zvlášť s dopravními nádobami s nejvyšší dovolenou zátěží, a to v obou směrech jízdy. Při měření musí být ostatní těžní zařízení v téže jámě zastavena. Souběžně s měřením vodorovného zrychlení se zaznamenává i poloha dopravní nádoby v jámě s přesností alespoň ± 0,5 m.

      Výsledek měření se vyhodnotí a zpracuje graficky zvlášť pro čelní zrychlení a zvlášť pro boční zrychlení s vyznačením míst s neuspokojivým a nevyhovujícím stavem. Při hodnocení stavu se vychází z nejnepříznivější zjištěné hodnoty zrychlení v daném místě.

    1. 2. Hodnoty vodorovného zrychlení pro hodnocení stavu přímosti pevného vedení dopravní nádoby:
      Hodnota čelního
      zrychlení v m.s-2      		Hodnota bočního
      zrychlení v m.s-2      		Hodnocení stavu Opatření
      do 3 do 5 velmi dobrý nejsou nutná
      3 až 5 5 až 8 dobrý nejsou nutná
      5 až 8 8 až 10 neuspokojivý omezení rychlosti
      větší než 8 větší než 10 nevyhovující zastavit provoz

Příloha č. 6

k vyhlášce č. 415/2003 Sb.

Výpočet povalu

  1. A. Způsob výpočtu povalu
    1. 1. Návrh a výpočet povalu se provádí podle metody mezních stavů. Konstrukce povalu se posuzuje na stabilitu polohy podle technické normy.39)
    2. 2. Způsob a druh zatížení se řídí typem a funkcí povalu.
    3. 3. Poval se navrhuje na kombinaci nejnepříznivějších zatížení.
    4. 4. Případné dynamické účinky u povalu se zohlední dynamickým součinitelem, kterým se vynásobí statické zatížení.
    5. 5. Ochranný poval se navrhuje na základě dynamického výpočtu.
  1. B. Zatížení povalu
    1. 1. Zatížení stálé

      Normové zatížení stálé s příslušnými součiniteli zatížení se určí podle technické normy.39)

    1. 2. Nahodilá zatížení dlouhodobá a součinitelé zatížení
      1. 2.1. Rovnoměrné zatížení qmin na pracovním povale určí projekt; součinitel zatížení n:

        n = 1,3

      Příloha č. 6 Výpočet povalu
      2.2. Hmotnost technologického zařízení: n = 1,2
      1. 2.3. Zatížení dopravní nádobou při jejím dosednutí na poval:
        Příloha č. 6 Výpočet povalu
        dynamický součinitel ds = 3n = 1,2
      1. 2.4. Rovnoměrné zatížení pracovního povalu, z něhož se provádějí výlomové práce, se určí z největší hmotnosti horniny, která má být na povalu. Ve výpočtu se zohlední také účinek rázu padajících kusů horniny:
        Příloha č. 6 Výpočet povalu
        dynamický součinitel ds = 3n = 1,5
      Příloha č. 6 Výpočet povalu
      2.5. Rovnoměrné zatížení dané přetlakem nebo podtlakem způsobeným činností hlavního ventilátoru:n = 1,1
      Příloha č. 6 Výpočet povalu
      2.6. Tah v závěsném laně, pokud je současně napínacím lanem povalu:n = 1,5
    1. 3. Nahodilá zatížení krátkodobá a součinitelé zatížení
      1. 3.1. Rovnoměrné zatížení qmin na ochranném povale:
        Příloha č. 6 Výpočet povalu
        qmin = 4,00 kN.m-2n = 1,5
      1. 3.2. Pohyblivé osamělé břemeno G vyjadřuje velikost zatížení způsobeného pádem drobných předmětů. Pro výpočet jednotlivých nosných prvků povalu se břemeno G umisťuje v nejnepříznivější poloze.
        Hmotnost břemene Gmin a dynamický součinitel dsmin se určí podle místních poměrů, nesmí však být menší než:
        Příloha č. 6 Výpočet povalu
        Gmin = 0,5 kNdsmin = 10
    1. 4. Nahodilá zatížení mimořádná a součinitelé zatížení
      1. 4.1. Za nahodilé zatížení mimořádné se považuje pád předmětu na ochranný poval; určí se podle bodů 4.2. a 4.3.
      2. 4.2. Zatížení ochranného povalu:

        Při těžbě důlními vozy se zatížení určí z hmotnosti pádu naplněného důlního vozu. Při jednolanovém těžení s dopravní nádobou bez záchytů určí zatížení projekt.

        Do výpočtu se zahrne také účinek pádu nejtěžšího dopravovaného předmětu. Projekt určí jeho hmotnost a nejmenší možnou plochu, kterou může narazit na poval.

        Součinitelé zatížení:

        Příloha č. 6 Výpočet povalu
        pro pád montážního prvku n = 1,2
        pro hmotnost důlního vozu nebo dopravovaného předmětu n = 1,1
        pro hmotnost rubaniny v důlním voze nebo vysypané ze skipu:
        při pádové výšce do 200 m n = 1,2
        při pádové výšce 1200 m n = 0,8

        Ztráta kinetické energie odporem vzduchu se určí součinitelem α, který je

        Příloha č. 6 Výpočet povalu
        při pádové výšce do 200 m 0,96
        při pádové výšce 1200 m 0,83

        Mezilehlé hodnoty součinitele zatížení a ztráty kinetické energie odporem vzduchu mezi pádovými výškami 200 m a 1200 m se lineárně interpolují.

      1. 4.3. Konstrukce ochranného povalu se ve výpočtu posuzuje na statické zatížení (bez účinku dynamického rázu).

        Při těžbě důlními vozy se ve výpočtu uvažuje hmotnost současně narážených důlních vozů, při dopravě skipem se uvažuje hmotnost dopravované rubaniny.

        Součinitelé zatížení se určí:

        Příloha č. 6 Výpočet povalu
        pro hmotnost důlního vozu n = 1,1
        pro hmotnost rubaniny vysypané ze skipu n = 1,3

        Součinitelé podmínek působení se určí podle bodu 5.

    1. 5. Součinitelé podmínek působení

      Pro zatížení uvedené v bodech 1 až 3 se určí součinitel podmínek působení m = 1, pro nahodilé zatížení mimořádné ochranného povalu uvedené v bodě 4 se použije součinitel

      Příloha č. 6 Výpočet povalu
      při dynamickém výpočtu podle bodu 4.2.m = 1,1
      při statickém zatížení podle bodu 4.3.m = 0,5
  1. 1) § 2 a 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 128/1999 Sb. a zákona č. 206/2002 Sb.
  2. 2) § 150 vyhlášky č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.
  3. 3) § 2 písm. b) vyhlášky č. 71/2002 Sb., o zdolávání havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu.
  4. 4) § 1 odst. 2 písm. a) nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 283/2000 Sb.
    Nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení.
  5. 5) § 153 odst. 1 vyhlášky č. 55/1996 Sb.
  6. 6) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb., nařízení vlády č. 170/1997 Sb., ve znění nařízení vlády č. 15/1999 Sb. a nařízení vlády č. 283/2000 Sb., a nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, ve znění nařízení vlády č. 286/2000 Sb., nařízení vlády č. 65/2003 Sb. a nařízení vlády č. 251/2003 Sb.
    Nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.
    Nařízení vlády č. 24/2003 Sb.
  7. 7) Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb., a zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb.
  8. 8) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
  9. 9) § 41 odst. 1 písm. h) zákona č. 61/1988 Sb.
  10. 10) § 3a zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 315/2001 Sb.
  11. 11) Článek 1.7.4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 170/1997 Sb.
  12. 12) Článek 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 176/1997 Sb.
  13. 13) § 2 odst. 1 písm. a) a b) vyhlášky č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění vyhlášky č. 54/1996 Sb.
    § 161 odst. 6 a 7 vyhlášky č. 55/1996 Sb.
  14. 14) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 285/2002 Sb.
  15. 15) § 19 odst. 1 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 109/1998 Sb.
    § 10 odst. 1 vyhlášky č. 55/1996 Sb.
  16. 16) § 5 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
    § 16 vyhlášky č. 55/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 238/1998 Sb.
  17. 17) § 2 odst. 1 písm. t) vyhlášky č. 22/1989 Sb.
    § 8 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 55/1996 Sb.
  18. 18) ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – výrobní objekty.
  19. 19) § 291 odst. 9 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
    § 119 odst. 7 vyhlášky č. 55/1996 Sb.
  20. 20) § 258 odst. 2 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 3/1994 Sb.
  21. 21) § 10 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.
  22. 22) § 6 odst. 7 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 3/1994 Sb.
  23. 23) ČSN 73 2400 Kontrola a provádění betonových konstrukcí.
    ČSN 73 2601 Provádění ocelových konstrukcí.
  24. 24) ČSN EN 473 Nedestruktivní zkoušení. Kvalifikace a certifikace pracovníků nedestruktivního zkoušení. Všeobecné zásady.
    ČSN EN ISO 17 025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří.
    prEN 12 927-8 Bezpečnostní požadavky pro dopravu osob pomocí lana. Lana. Část 8. Kvalifikace a přístroje.
  25. 25) § 307 odst. 2 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
  26. 26) § 9 odst. 6 vyhlášky č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.
  27. 27) § 5 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 75/2002 Sb.
  28. 28) § 11 odst. 9 vyhlášky č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.
  29. 29) ČSN EN 954-1 Bezpečnost strojních zařízení – Bezpečnostní části řídicích systémů – Část 1: Všeobecné zásady pro konstrukci.