budoucí znění, účinné od 1. 1. 2027

EMISNÍ STROP A ZPŮSOB JEHO VÝPOČTUČÁST III

  1. 1) Emisní strop nepřesáhne maximální množství emisí těkavých organických látek za období jednoho roku, jaké by byly zdrojem vyprodukovány v případě uplatnění emisních limitů uvedených v části II této přílohy.
  2. 2) Odchylně od odstavce 1 se postupuje v případě stacionárního zdroje uvedeného v části II této přílohy bodu 4.1. jehož emise těkavých organických látek nelze shromažďovat a kontrolovaným způsobem odvádět prostřednictvím výduchu, komínu nebo výpusti ze zařízení pro snižování emisí těkavých organických látek, a jehož emise jsou tudíž zcela fugitivní (např. nátěry lodí nebo letadel), a u kterého splnění požadavku na plnění emisního stropu dle odst. 1 není technicky a ekonomicky dosažitelné. V takovém případě se považuje emisní strop za plněný, jestliže je vzhledem k emisím těkavých organických látek používána nejlepší dostupná technika.
  3. 3) Emisní strop nemůže nahrazovat emisní limit stanovený v části I bodu 2 písm. a) a b).
  4. 4) V případě aplikace nátěrových hmot, adhezivních materiálů nebo tiskařských barev lze využít následujícího způsobu stanovení emisního stropu.

    Emisní strop = celková hmotnost netěkavých látek ve spotřebovaných materiálech x K1 x K2

    EMISNÍ STROP A ZPŮSOB JEHO VÝPOČTU
    Činnostfaktor K1
    publikační hlubotisk4
    rotační válcový sítotisk1,5
    ostatní polygrafické činnosti (s výjimkou publikačního hlubotisku a rotačního válcového sítotisku)2,5
    aplikace nátěrových hmot na dřevo, textil, tkaniny, filmy, fólie a papír4
    nanášení adhezivních materiálů3
    nátěry a lakování pásových a svitkových materiálů2,5
    přestříkávání vozidel - opravárenství2,5
    nátěry pro styk s potravinami; nátěry v leteckém průmyslu2,33
    aplikace nátěrových hmot na ostatní materiály1,5

    V případě, že je při provozu zdroje dosahováno vyšší účinnosti využití netěkavých látek obsažených v nátěrových hmotách, adhezivních materiálech a tiskařských barvách, může být velikost faktoru K1 pro jednotlivé zdroje upravena.

    Hodnota faktoru K2 se určuje z hodnoty emisního limitu pro fugitivní emise uvedeného pro jednotlivé činnosti v části II této přílohy takto:

    1. K2 = [emisní limit pro fugitivní emise + 15] /100

    pro činnosti uvedené v bodu 4.3. části II této přílohy, dále pro činnosti uvedené v bodu 4.1. části II této přílohy s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel < 15 t/rok a pro činnosti uvedené v bodu 4.2. části II této přílohy s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel < 25 t/rok

    nebo

    1. K2 = [emisní limit pro fugitivní emise + 5] / 100 pro všechny ostatní činnosti.

ZPŮSOB PROVEDENÍ ROČNÍ HMOTNOSTNÍ BILANCE TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEKČÁST IV

  1. 1. Veličiny roční hmotnostní bilance

    Bilance se provádí pro organická rozpouštědla vyjádřená jako VOC. V případě veličiny O1 změřené jako TOC se provede přepočet na VOC podle § 12 odst. 4.

    EMISNÍ STROP A ZPŮSOB JEHO VÝPOČTU ZPŮSOB PROVEDENÍ ROČNÍ HMOTNOSTNÍ BILANCE TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK
    vstupy (I)
    I1celková hmotnost organických rozpouštědel v čisté formě nebo ve směsích, která byla zakoupena a využita jako vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilance
    I2celková hmotnost organických rozpouštědel, v čisté formě nebo ve směsích, která byla interně regenerována a znovu (recyklovaně) využita jako vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilance (recyklovaná rozpouštědla se započítávají pokaždé, kdy jsou využita v rámci provozu daného zdroje)
    výstupy (O)
    O1emise těkavých organických látek v odpadním plynu, který je odváděn do ovzduší komínem nebo výduchem
    O2hmotnost organických rozpouštědel obsažených v odpadní vodě; při výpočtu veličiny O5 se bere v úvahu i způsob zpracování odpadních vod
    O3hmotnost organických rozpouštědel obsažených jako nečistoty nebo rezidua v konečných výrobcích
    O4hmotnost nezachycených těkavých organických látek uvolněných do ovzduší vlivem větrání místností, kdy jsou tyto emise z pracovního prostředí vypouštěny do ovzduší okny, dveřmi, ventilačními otvory apod.
    O5hmotnost organických rozpouštědel spotřebovaných v průběhu chemických a fyzikálních procesů, například spalováním, sorpcí apod., pokud tato hmotnost nebyla započtena do veličin O6, O7 nebo O8
    O6hmotnost organických rozpouštědel obsažených ve shromážděných odpadech
    O7hmotnost organických rozpouštědel v čisté formě nebo ve směsích prodaných nebo určených k prodeji jako komerční výrobek
    O8hmotnost organických rozpouštědel, která byla interně regenerována ze směsí k opětovnému využití v rámci provozu daného zdroje, avšak nebyla v časovém rámci, pro který je zpracovávána tato bilance, opětovně využita jako vstup I2 ani nebyla započtena do veličiny O7
    O9hmotnost organických rozpouštědel uvolněných do životního prostředí jiným způsobem
  1. 2. Základní bilanční výpočty
    1. a) Spotřeba organických rozpouštědel C se vypočítá ze vztahu:

      C = I1 - O8 (uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)

    1. b) Fugitivní emise F se vypočtou podle některé z následujících rovnic:

      F = I1 - O1 - O5 - O6 - O7 - O8 nebo F = O2 + O3 + O4 + O9

      (uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)

      Fugitivní emise lze stanovit též omezeným, leč reprezentativním souborem měření, a dokud nedojde ke změně vybavení, není nutné tato měření opakovat.

    1. c) Emise E se vypočtou ze vztahu:

      E = F + O1 (uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)

    1. d) Měrná výrobní emise se vypočte jako podíl množství emisí těkavých organických látek a množství nebo velikosti produkce (uvádí se v g/kg, g/m2, kg/m3, g/pár nebo v kg/t).
    2. e) Emisní podíl fugitivních emisí se vypočte jako podíl množství fugitivních emisí a vstupního množství organických rozpouštědel I, kde I = I1 + I2 (uvádí se v %).
    3. f) Emisní podíl emisí se vypočte jako podíl množství emisí a vstupního množství organických rozpouštědel (uvádí se v %).
    4. g) V případě plnění emisního stropu stanoveného výpočtem podle části III bodu 4 této přílohy se určuje celkové množství netěkavých látek N obsažených ve spotřebovaných nátěrových hmotách, adhesivních materiálech nebo tiskařských barvách, které se vypočítá ze vztahu:

      N = celková roční spotřeba materiálu x obsah netěkavých látek v materiálu

      (uvádí se v hmotnostních jednotkách – g, kg nebo tuny)

      Vyplněný bilanční list provozovatelé uloží do své provozní evidence a na požádání jej poskytují příslušným orgánům ochrany ovzduší současně se všemi podklady potřebnými pro ověření správnosti vstupních dat použitých pro výpočty.