Zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury

§ 2g

(1) Pokud mezi stavebníkem stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury a vlastníkem, provozovatelem nebo správcem dopravní nebo technické infrastruktury není dohodnuto jinak, je povinen vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury provést její přeložku, překládku nebo jinou její změnu (dále jen „přeložka“) do 12 měsíců ode dne, kdy jej k tomu vyzve stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury, pokud jsou v okamžiku provedení výzvy zajištěna věcná práva k pozemku nebo stavbě nezbytná k provedení přeložky; pokud v okamžiku provedení výzvy věcná práva zajištěna nejsou, prodlužuje se lhůta na 18 měsíců. Do 15 dnů ode dne obdržení výzvy je vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury oprávněn požadovat, aby věcná práva zajistil jeho jménem stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury; v takovém případě je vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury povinen provést přeložku do 12 měsíců ode dne, kdy stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury prokázal, že jsou věcná práva zajištěna. Zajišťuje-li věcná práva jménem vlastníka, provozovatele nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury, použije se pro oceňování těchto práv ustanovení § 3b obdobně.

(2) Výzvu podle odstavce 1 lze učinit po nabytí právní moci rozhodnutí, na základě kterého je možné stavbu přeložky dopravní nebo technické infrastruktury zahájit.

(3) Lhůty podle odstavce 1 se staví po dobu trvání okolností, které brání provedení přeložky dopravní nebo technické infrastruktury, pokud jejich vznik a trvání vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury nezavinil.

(4) Vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury je povinen předem písemně seznámit stavebníka stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury se způsobem provedení přeložky a se způsobem určení nákladů jejího provedení.

(5) Stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury je povinen nahradit vlastníku, provozovateli nebo správci dopravní nebo technické infrastruktury, který provedl přeložku technické nebo dopravní infrastruktury, pouze prokazatelně nezbytně nutně vynaložené náklady na provedení této přeložky.

(6) U vybrané stavby energetické infrastruktury uvedené v § 1 odst. 4 písm. g) se odstavce 1 až 5 nepoužijí.

§ 2h

(1) Žádost o vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro účely stavby dopravní, energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo strategické investiční stavby se podává u orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který je příslušný k jejímu vyřízení.

(2) Při převodu majetku v souvislosti s uskutečněním stavby dopravní infrastruktury se nevyžaduje udělení souhlasu, výjimky nebo schválení podle zákona o majetku státu.

(3) K podání žádosti o odnětí nebo o omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa podle lesního zákona pro účely stavby, pro kterou je stanoven účel vyvlastnění zákonem, se vyjádření odborného lesního hospodáře nebo právnické či fyzické osoby pověřené touto funkcí, vlastníka a nájemce nebo pachtýře dotčených pozemků určených k plnění funkcí lesa nevyžaduje.

(4) K dělení či scelení pozemků, které jsou součástí záměru stavby dopravní infrastruktury uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) nebo b), se povolení podle stavebního zákona pro účely převodu práv k takovým pozemkům nevyžaduje.

(5) Každý je povinen strpět provedení změny dokončené stavby podrobného odvodňovacího zařízení podle vodního zákona z důvodu zachování funkčnosti stavby k odvodnění zemědělských pozemků, je-li nezbytné pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury. Vlastníku pozemku dotčeného touto změnou náleží náhrada ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vlastník pozemku s touto částkou, stanoví se náhrada podle zákona o oceňování majetku¹⁰), přičemž se použijí obdobně jeho ustanovení upravující oceňování věcných břemen.

§ 2i

Budování infrastruktury elektronických komunikací

(1) Rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona nevyžadují přípojky elektronických komunikací do délky 100 metrů; to neplatí v případech, kdy je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí¹⁶).

(2) K užívání stavby infrastruktury elektronických komunikací se nevyžaduje kolaudační rozhodnutí podle stavebního zákona. Stavebník předloží do 60 dnů ode dne zahájení užívání stavby příslušnému stavebnímu úřadu údaje určující polohu definičního bodu stavby, dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené dokumentaci nebo ověřené projektové dokumentaci, a geometrický plán umístění stavby.

(3) Stavba přípolože nevyžaduje povolení stavebního úřadu, ani závazné stanovisko nebo rozhodnutí orgánu státní památkové péče²²), pokud

1. a) ochranné pásmo přípolože nepřekročí hranici ochranného pásma stavby, v jehož prostoru se přípolož přikládá, a
2. b) stavebník přípolože a stavebník stavby, ke které se přípolož přikládá, uzavřeli dohodu o přípoloži, v níž sjednali svá práva a povinnosti při provádění stavby a následném provozování obou staveb a určili jejich vzájemnou polohu.

(4) Přípolož je samostatnou stavbou, která je technicky oddělena od stavby, ke které se přípolož přikládá. V řízeních a postupech podle stavebního zákona týkajících se stavby, ke které se přikládá přípolož, se k přípoloži nepřihlíží.

(5) Stavba základnové stanice mobilního signálu včetně souvisejícího elektrického a optického přípojného vedení financovaná v rámci Národního plánu obnovy, která nepodléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas podle zákona č. 183/2006 Sb. a ani povolení záměru podle zákona č. 283/2021 Sb. Stavba dle tohoto odstavce je stavbou dočasnou, jejíž doba trvání je 8 let ode dne jejího dokončení, které je stavebník bezodkladně povinen oznámit stavebnímu úřadu. Stavbu dle tohoto odstavce lze změnit na stavbu trvalou, a to v rámci řízení o změně užívání stavby.

(6) Pokud stavba základnové stanice mobilní sítě elektronických komunikací včetně souvisejícího elektrického a optického přípojného vedení je nutná ke splnění povinnosti uložené na základě zvláštního právního předpisu, lze tuto stavbu umisťovat a povolovat i přes nesoulad s územně plánovací dokumentací obce. Část územně plánovací dokumentace, která zakazuje, či omezuje výstavbu základnových stanic mobilních sítí elektronických komunikací se nepoužije. Ustanovení § 122 odst. 3 stavebního zákona se pro stavby základnových stanic mobilních sítí elektronických komunikací nepoužije.

§ 2j

(1) Dokumentaci pro vydání povolení záměru, která se přikládá k žádosti o povolení záměru stavby dopravní infrastruktury, lze zpracovat v omezeném rozsahu. Dokumentace obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů, dokladovou část a, jde-li o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí, rovněž dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

(2) V případě postupu podle odstavce 1 je stavebník povinen zpracovat dokumentaci pro provádění stavby a předat ji nejpozději 5 dnů před zahájením stavby stavebnímu úřadu.

(3) Podrobnosti obsahu dokumentace podle odstavce 1 věty druhé stanoví Ministerstvo dopravy vyhláškou.

§ 2k

Pro vybrané stavby energetické infrastruktury uvedené v § 1 odst. 4 písm. b), které jsou současně stavbami jaderných zařízení, a stavby s těmito stavbami související, pokud vyžadují stavební povolení, se výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle zákona o ochraně přírody a krajiny²³), které dosud nebyly vydány, před vydáním územního rozhodnutí nevydávají a budou vydávány před vydáním stavebního povolení.

§ 2l

(1) V případě naléhavého veřejného zájmu může vláda do doby vydání územního rozvojového plánu závazného pro rozhodování v území na návrh Ministerstva dopravy rozhodnout o pořízení územního rozvojového plánu pro vybraný záměr dopravní infrastruktury celostátního nebo mezinárodního významu nebo přesahující svým významem území jednoho kraje (dále jen „dílčí územní rozvojový plán“). Dílčí územní rozvojový plán se považuje za územní rozvojový plán závazný pro rozhodování v území; ustanovení § 74 odst. 2 písm. c), § 76 odst. 1, § 87 odst. 2 a 4 a § 88, 90 a 99 stavebního zákona se nepoužijí. V rozhodnutí o pořízení dílčího územního rozvojového plánu vláda rozhodne o jeho obsahu bez projednání a schválení zadání.

(2) Pořizovatelem dílčího územního rozvojového plánu je Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy je ve vztahu k dílčímu územnímu rozvojovému plánu orgánem územního plánování a hradí náklady podle § 91 odst. 1 stavebního zákona.

(3) Návrh obsahu dílčího územního rozvojového plánu doručí pořizovatel Ministerstvu životního prostředí a orgánu ochrany přírody. Lhůty podle ustanovení § 89 odst. 2 a 3 stavebního zákona se zkracují na polovinu. Stanoviska zajistí pořizovatel před předložením návrhu obsahu vládě.

(4) Pořizovatel dílčího územního rozvojového plánu zajistí, že návrh dílčího územního rozvojového plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území budou zpracovány bez zbytečného odkladu od rozhodnutí vlády o jeho pořízení.

(5) Pořizovatel zveřejní návrh dílčího územního rozvojového plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území v národním geoportálu územního plánování a vystaví je k nahlédnutí. Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání dotčeným orgánům, krajům a obcím v řešeném území jednotlivě a místo a dobu konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou; v oznámení uvede, kde je možné do návrhu dílčího územního rozvojového plánu a do vyhodnocení vlivů nahlédnout. Rozhodne-li tak vláda, lze společné jednání a veřejné projednání konat společně; veřejné projednání musí v takovém případě splňovat také požadavky na společné jednání.

(6) Ministerstvo pro místní rozvoj uplatní stanovisko k návrhu dílčího územního rozvojového plánu z pohledu jeho souladu s politikou územního rozvoje, územním rozvojovým plánem závazným pro rozhodování v území a cíli a úkoly územního plánování.

(7) Změna dílčího územního rozvojového plánu se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí postupem podle odstavců 1 až 6 obdobně. Ministerstvo životního prostředí stanoví, zda má být návrh jeho změny posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů změny dílčího územního rozvojového plánu na udržitelný rozvoj území se zpracovává pouze, pokud bylo stanoveno, že změna dílčího územního rozvojového plánu má být posuzována z hlediska vlivů na životní prostředí.

(8) Ministerstvo dopravy zajistí vyhotovení úplného znění dílčího územního rozvojového plánu po jeho změně a toto vyhotovení po nabytí účinnosti změny opatří záznamem o účinnosti. Doručení úplného znění je podmínkou nabytí účinnosti změny dílčího územního rozvojového plánu.

§ 2m

(1) Ministerstvo pro místní rozvoj vyhodnotí vydaný dílčí územní rozvojový plán a při nejbližší změně územního rozvojového plánu převezme dílčí územní rozvojový plán do této změny. K částem změny územního rozvojového plánu, které jsou přebírány z dílčího územního plánu, u kterých nedochází k věcné změně, nelze uplatnit připomínky a nejsou předmětem vyhodnocení vlivů na životní prostředí ani na udržitelný rozvoj území. Za věcnou změnu se nepovažuje jiný způsob grafického vyjádření nebo vnitřního uspořádání prostorových dat. Do doby nabytí účinnosti této změny je dílčí územní rozvojový plán považován za nadřazenou územně plánovací dokumentaci, a to i pro územní rozvojový plán pořízený Ministerstvem pro místní rozvoj.

(2) Nabytím účinnosti změny územního rozvojového plánu, kterou dojde k převzetí dílčího územního rozvojového plánu, dílčí územní rozvojový plán zaniká.

(3) Dílčí územní rozvojový plán může být vydán i před vydáním prvního územního rozvojového plánu.

(4) Proti částem územního rozvojového plánu, které jsou převzaty z dílčího územního rozvojového plánu, lze vést přezkumné řízení nebo podat žalobu pouze ve lhůtě určené od nabytí účinnosti dílčího územního rozvojového plánu.

§ 2n

(1) Posuzování vlivů záměru strategické investiční stavby, terénní úpravy s ní související nebo s ní souvisejícího odstranění stavby na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí zajišťuje Ministerstvo životního prostředí.

(2) Stavební úřad není oprávněn prodloužit lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o povolení záměru strategické investiční stavby, žádosti o povolení terénní úpravy s ní související nebo žádosti o povolení s ní souvisejícího odstranění stavby.

(3) Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k záměru strategické investiční stavby, k terénní úpravě s ní související ani k s ní souvisejícímu odstranění stavby; to neplatí, jde-li o jednotné environmentální stanovisko²⁶).

(4) Odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu o povolení záměru strategické investiční stavby, povolení terénní úpravy s ní související nebo povolení s ní souvisejícího odstranění stavby není přípustné.

§ 3

(1) Pro odejmutí nebo omezení práv k pozemkům nebo stavbám potřebným pro uskutečnění dopravní, vodní, energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací platí zákon o vyvlastnění, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Pro splnění podmínky přípustnosti vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění, spočívající v povinnosti nejprve učinit návrh na získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě dohodou, postačí doručení návrhu smlouvy na získání potřebných práv

1. a) na adresu, kterou vlastník nemovitosti předem písemně sdělil, nebo
2. b) na adresu místa trvalého pobytu vlastníka nemovitosti nebo jeho adresu bydliště v cizině nebo na adresu evidovanou v katastru nemovitostí, jde-li o fyzickou osobu, nebo
3. c) na adresu sídla evidovanou v katastru nemovitostí, jde-li o právnickou osobu.

Lhůta podle § 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění počíná plynout ode dne doručení na adresy uvedené v písmenech a) až c). Doručení návrhu smlouvy na získání potřebných práv má účinky i vůči všem právním nástupcům vyvlastňovaného.

(3) Nedojde-li k dohodě na získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě, platí pro doručování oznámení účelu vyvlastnění odstavec 2.

(4) Splnění podmínek přípustnosti vyvlastnění uvedených v odstavci 2 nebo 3 se nevyžaduje, pokud doručení na adresy podle odstavce 2 není možné, neboť vlastník nemovitosti se na nich nezdržuje, odstěhoval se nebo v místě adresy není znám.

(5) Návrh smlouvy o získání práv k pozemku nebo stavbě potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění může obsahovat požadavek, aby tento pozemek nebo stavba nebyl zatížen právy, která zanikají vyvlastněním.

(6) Jde-li o práva potřebná pro uskutečnění stavby dopravní, vodní, energetické nebo těžební infrastruktury nebo infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého, je podmínka přípustnosti vyvlastnění spočívající v nemožnosti získat tato práva dohodou nebo jiným způsobem splněna, pokud byl vyvlastňovanému doručen návrh na uzavření smlouvy o získání práv k pozemku nebo ke stavbě, která jsou předmětem vyvlastnění, a smlouva nebyla ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení návrhu uzavřena, přestože se vyvlastnitel nejméně 30 dnů před podáním žádosti o vyvlastnění pokusil s vyvlastňovaným o návrhu smlouvy jednat.

(7) V řízení o vyvlastnění se nepřihlíží k námitce vyvlastňovaného požadující změnu stavby, pokud by taková změna byla v rozporu s územním rozhodnutím, společným povolením nebo rozhodnutím o povolení záměru.

(8) Pokud vyvlastňovací úřad doručuje v rámci vyvlastňovacího řízení vyvlastňovanému do ciziny, platí, že dnem doručení je třicátý den ode dne, kdy byla písemnost odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, pokud nebylo doručeno dříve.

(9) Odvolání směřující proti výroku o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě, který se týká práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného pro uskutečnění stavby energetické infrastruktury vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje a uvedené v příloze k tomuto zákonu nebo pro uskutečnění záměru stavby pro energetickou bezpečnost, není přípustné. V případě, že vyvlastňovaný podá žalobu proti rozhodnutí o vyvlastnění a současně podá i odvolání proti výroku o náhradě za vyvlastnění, zaplatí vyvlastnitel vyvlastňovanému zálohu na náhradu za vyvlastnění ve výši náhrady stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění. Bude-li v důsledku odvolacího řízení stanovená náhrada za vyvlastnění vyšší než zaplacená záloha na náhradu, vyvlastnitel vyrovná rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí, které takovou náhradu stanoví. V případě, že rozhodnutí stanoví náhradu za vyvlastnění nižší než zaplacená záloha na náhradu za vyvlastnění, vyvlastňovaný vrátí rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí, které takovou náhradu stanoví.

§ 3a

Smlouva o získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě podle zákona upravujícího vyvlastnění⁶) musí v případě, že se jí získávají práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění stavby dopravní, energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací, založit též právo osoby, která touto smlouvou převádí potřebná práva k pozemku nebo stavbě, na vrácení převedených práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 5 let od uzavření smlouvy. Získávají-li se práva podle věty první převodem spoluvlastnického podílu, předkupní právo spoluvlastníka k tomuto podílu vzniklé ze zákona nebo zřízené smlouvou se neuplatní.

§ 3b

(1) Získávají-li se potřebná práva podle § 3a koupí, sjednává se v kupní smlouvě kupní cena ve výši

1. a) ceny stanovené znaleckým posudkem vynásobené koeficientem 8 v případě pozemku s výjimkou stavebního pozemku⁷), nebo
2. b) ceny stanovené znaleckým posudkem vynásobené koeficientem 1,5 v případě stavebního pozemku⁷) nebo stavby.

(2) Znalecký posudek, který je podkladem pro navržení výše kupní ceny v návrhu kupní smlouvy, stanoví cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby⁸), včetně všech jejich součástí a příslušenství. Nelze-li stanovit cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby, stanoví znalecký posudek cenu ve výši zjištěné ceny pozemku nebo stavby. V takovém případě obsahuje znalecký posudek zdůvodnění nemožnosti stanovení ceny ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby. Ocenění se provede podle oceňovacího předpisu¹⁰) a cena pozemku nebo stavby se ve znaleckém posudku určí vždy podle jejich skutečného stavu ke dni určení ceny ve znaleckém posudku; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s tím, že jsou určeny k uskutečnění stavby dopravní infrastruktury. Při ocenění se rovněž nepřihlédne k navýšení obvyklé ceny jiného pozemku nebo stavby koeficienty podle odstavce 1. Podléhá-li získání potřebných práv podle § 3a koupí dani z přidané hodnoty, je cena stanovená znaleckým posudkem cenou včetně daně z přidané hodnoty.

(3) Oprávněný investor je oprávněn nechat vyhotovit jediný znalecký posudek pro více pozemků či staveb určených pro stavbu dopravní infrastruktury, tak aby znalecký posudek pokryl celé území dotčené stavbou nebo některou jeho část.

(4) Cena určená ve znaleckém posudku vyhotoveném podle odstavců 2 a 3 se pro splnění podmínky přípustnosti vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění, spočívající v povinnosti nejprve učinit návrh na získání potřebných práv dohodou, považuje za cenu ve výši obvyklé ceny⁸), a to po dobu

1. a) 3 let ode dne, ke kterému byla ve znaleckém posudku určena, v případě pozemků s výjimkou stavebních pozemků a
2. b) 1 roku ode dne, ke kterému byla ve znaleckém posudku určena, v případě stavebních pozemků a staveb.

(5) Získávají-li se potřebná práva podle § 3a smlouvou o zřízení, změně nebo zrušení práva odpovídajícího věcnému břemenu nebo práva stavby, sjednává se výše úplaty ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vyvlastňovaný s částkou podle předchozí věty, použijí se odstavce 1 a 2 přiměřeně.

(6) Získávají-li se potřebná práva podle § 3a za úplatu od právnické osoby zřízené zákonem nebo zřízené nebo založené státem, vůči níž je stát ovládající osobou, použije se pro ocenění odstavec 2 obdobně a odstavec 1 se nepoužije. Pokud právnická osoba podle věty první hospodaří s majetkem státu, je vyloučena možnost poskytnout za práva získaná podle § 3a peněžité nebo jiné plnění.

(7) Odstavce 1 až 6 se použijí na získávání potřebných práv podle § 3a,

1. a) je-li jejich nabyvatelem Česká republika nebo právnická osoba zřízená zákonem nebo zřízená nebo založená státem, vůči níž je stát ovládající osobou, nebo
2. b) jde-li o zřízení, změnu nebo zrušení práva odpovídajícího věcnému břemenu nebo práva stavby za účelem provedení přeložky inženýrské sítě v souvislosti se stavbou dálnice nebo silnice I. třídy.

(8) Postup podle odstavců 1 až 7 lze rozšířit i na právo k pozemku nebo stavbě, které není nezbytné pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury, pokud by v důsledku převodu práv podle § 3a tento pozemek nebo stavbu nebylo možné užívat vůbec nebo jen s nepřiměřenými obtížemi.

(9) U energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací se odstavce 1 až 8 nepoužijí.

§ 3c

Dojde-li u pozemku nebo stavby potřebných k uskutečnění stavby dopravní, energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací k vyvlastnění, nesmí být lhůta, v níž je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění, uvedená v rozhodnutí o vyvlastnění, delší než 4 roky od právní moci rozhodnutí. Možnost prodloužení této lhůty podle zákona upravujícího vyvlastnění⁹) tím není dotčena.

§ 3d

Směnnou smlouvou lze práva potřebná pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury získat pouze výměnou za práva k pozemku ve vlastnictví České republiky nebo právnické osoby zřízené zákonem nebo zřízené nebo založené státem, vůči níž je stát ovládající osobou. Pro ocenění se použije § 3b odst. 2.

§ 3e

(1) Podléhá-li stavba dopravní infrastruktury posouzení vlivů záměru na životní prostředí, lze smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění této stavby uzavřít po vydání souhlasného závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo po vydání souhlasného jednotného environmentálního stanoviska podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku²⁶), je-li jeho součástí závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

(2) Stanoví-li se v zjišťovacím řízení, že stavba dopravní infrastruktury nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí, lze smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění této stavby uzavřít po vydání rozhodnutí o této skutečnosti.

§ 4

Je-li podána žaloba proti rozhodnutí podle zákona o vyvlastnění, přizná soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením žalobě odkladný účinek, jestliže je žalobce závažně ohrožen ve svých právech a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

§ 4a

(1) Dospěje-li vyvlastňovací úřad ve vyvlastňovacím řízení k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění splněny, vydá na žádost vyvlastnitele mezitímní rozhodnutí¹⁵) obsahující výroky podle § 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění (dále jen „mezitímní rozhodnutí“), týká-li se vyvlastňovací řízení práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného k uskutečnění stavby

1. a) dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury
   1. 1. umisťované v ploše nebo koridoru, které jsou pro ni vymezeny v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje, a
   2. 2. uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo

1. b) místní komunikace I. třídy nebo speciální, tramvajové nebo trolejbusové dráhy, je-li tato stavba
   1. 1. umisťována v ploše nebo koridoru, které jsou pro ni vymezeny v územně plánovací dokumentaci, a
   2. 2. celá umístěna v rozvojové oblasti podle stavebního zákona vymezené politikou územního rozvoje a označené jako metropolitní rozvojová oblast.

(2) Odvolání proti mezitímnímu rozhodnutí není přípustné.

(3) O žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí rozhodne soud ve lhůtě 60 dnů; to platí obdobně i pro řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o žalobě.

(4) Nebylo-li mezitímní rozhodnutí soudem zrušeno, vyvlastnitel zaplatí vyvlastňovanému zálohu na náhradu za vyvlastnění ve výši stanovené znaleckým posudkem, který připojil k návrhu smlouvy o získání práv k pozemku nebo ke stavbě, do 60 dnů od právní moci

1. a) mezitímního rozhodnutí,
2. b) rozhodnutí soudu o žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí, byla-li podána, nebo
3. c) rozhodnutí soudu o opravném prostředku proti rozhodnutí soudu o žalobě, byl-li podán.

(5) Byla-li podána žaloba proti mezitímnímu rozhodnutí nebo byl-li podán opravný prostředek proti rozhodnutí soudu o této žalobě, vyvlastňovací úřad nevydá rozhodnutí o zbytku věci dříve, než nabude právní moci rozhodnutí soudu o žalobě nebo opravném prostředku.

(6) Je-li náhrada za vyvlastnění stanovená v rozhodnutí o zbytku věci vyšší než zaplacená záloha na náhradu za vyvlastnění, vyvlastnitel vyrovná rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí o zbytku věci. Je-li náhrada za vyvlastnění stanovená v rozhodnutí o zbytku věci nižší než zaplacená záloha na náhradu za vyvlastnění, vyvlastňovaný vrátí rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí o zbytku věci.

(7) Zanikají-li vyvlastněním současně i věcná břemena váznoucí na pozemku nebo stavbě, odstavce 4 a 6 se uplatní obdobně i vůči oprávněnému z věcného břemene, jehož práva vyvlastněním zanikají.

§ 4b

Pro stavby energetické infrastruktury neuvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a to jak vymezené, tak i nevymezené v územně plánovací dokumentaci, stavby těžební infrastruktury nebo stavby infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého se použije § 4a odst. 1 a 3 až 7 obdobně; pokud se jedná o stavby pro energetickou bezpečnost, stavby a zařízení přenosové soustavy, stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV nebo stavby a zařízení plynu o tlakové hladině 4 až 85 bar včetně souvisejících technologických objektů, uplatní se rovněž ustanovení § 4a odst. 2.