Úplné znění zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn

§ 32

Postup určování

(1) Výběr navrhované osoby provede statutární orgán.

(2) Statutární orgán je povinen navrhovanou osobu předem seznámit s podmínkami a způsobem provedení bezpečnostní prověrky, informovat ji o zásadách ochrany utajovaných skutečností, jejích právech, povinnostech a následcích porušení ochrany utajovaných skutečností a vyžádat si její písemný souhlas s provedením bezpečnostní prověrky.

(3) V případě souhlasu navrhované osoby s provedením bezpečnostní prověrky si statutární orgán od této osoby vyžádá předložení podkladových materiálů, ne starších čtyř měsíců.

(4) Navrhovaná osoba je povinna v podkladových materiálech uvádět úplné a pravdivé údaje.

(5) Podkladovými materiály pro bezpečnostní prověrku I. stupně jsou základní část bezpečnostního dotazníku a výpis z evidence Rejstříku trestů.²) Podkladovými materiály pro bezpečnostní prověrku II. stupně jsou základní a první doplňující část bezpečnostního dotazníku a prohlášení k osobnostní způsobilosti, pokud zákon nestanoví jinak. Podkladovými materiály pro bezpečnostní prověrku III. nebo IV. stupně jsou základní, první doplňující a druhá doplňující část bezpečnostního dotazníku a posudek o osobnostní způsobilosti.

§ 33

Bezpečnostní dotazník

(1) Bezpečnostní dotazník se dělí na část základní a dvě části doplňující.

(2) Část základní vyplní každá navrhovaná osoba a předá ji statutárnímu orgánu.

(3) První doplňující část vyplní navrhovaná osoba pro účely bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně. Druhou doplňující část vyplní navrhovaná osoba pro účely bezpečnostní prověrky III. nebo IV. stupně. Příslušné doplňující části včetně prohlášení k osobnostní způsobilosti nebo posudku o osobnostní způsobilosti předá navrhovaná osoba statutárnímu orgánu v podobě vylučující možnost, aby se statutární orgán seznámil s jejich obsahem.

(4) V základní části navrhovaná osoba uvádí

1. a) jméno a příjmení, tituly,
2. b) datum a místo narození, rodné číslo,
3. c) adresu místa, kde je přihlášena k trvalému pobytu, a adresu jiného místa, kde se zdržuje,
4. d) rodinný stav,
5. e) státní občanství včetně předchozích,
6. f) číslo občanského průkazu, datum a místo jeho vydání,
7. g) současné povolání,
8. h) přehled předchozích zaměstnavatelů a povolání v posledních 5 letech,
9. i) životopis.

(5) V první doplňující části navrhovaná osoba uvádí

1. a) druh a číslo cestovního dokladu, datum a místo jeho vydání,
2. b) je-li voják nebo nevoják, u vojáka číslo vojenské knížky, evidenční místo a dosaženou vojenskou hodnost, u nevojáka důvod zániku branné povinnosti,
3. c) je-li nebo byla-li ve služebním poměru, v jakém, ke komu a dosaženou hodnost,
4. d) všechna vznesená a sdělená obvinění z trestných činů vůči své osobě a pravomocná odsouzení,
5. e) členství v orgánech organizací v posledních 5 letech,
6. f) podnikatelskou činnost v posledních 5 letech,
7. g) nepřetržité pobyty v zahraničí delší než 30 dnů po dosažení věku 18 let a pobyty kratší, jejichž celková délka přesáhla 120 dní v kalendářním roce v posledních 5 letech,
8. h) majetkové poměry,
9. i) výkony rozhodnutí nařízené proti ní v posledních 5 letech,
10. j) členství v Lidových milicích,
11. k) kontakty a vazby na bývalé i současné zpravodajské a bezpečnostní služby cizí moci nebo na zpravodajské služby bývalé Československé socialistické republiky,
12. l) přehled předchozích bezpečnostních prověrek provedených podle tohoto zákona,
13. m) zda užívá nebo užívala omamné nebo psychotropní látky,
14. n) zda je nebo byla závislá na jiné návykové látce,
15. o) zda je nebo byla z nějaké závislosti léčena,
16. p) dodatek k životopisu vztahující se ke skutečnostem uvedeným v této části dotazníku.

(6) Ve druhé doplňující části navrhovaná osoba uvádí

1. a) jméno, příjmení, tituly, rodné číslo, datum a místo narození, státní příslušnost, včetně předchozích, manžela a datum sňatku,
2. b) současného zaměstnavatele a povolání manžela a adresu místa, kde je přihlášen k trvalému pobytu, liší-li se od obdobného údaje navrhované osoby,
3. c) jméno, příjmení, rodné číslo a datum a místo narození a státní příslušnost, včetně předchozích, všech osob žijících společně s navrhovanou osobou v místě, kde je tato osoba přihlášena k trvalému pobytu, a v jiném místě, kde se navrhovaná osoba zdržuje,
4. d) jména a adresy 3 osob, které nejsou uvedeny v bezpečnostním dotazníku z jiného důvodu a mohou se vyjádřit k navrhované osobě,
5. e) přehled navštěvovaných škol,
6. f) přehled předchozích zaměstnavatelů a povolání neuvedených v základní části,
7. g) majetkové poměry příslušníků domácnosti,^9a)
8. h) adresy míst, kde byla navrhovaná osoba v posledních 10 letech přihlášena k trvalému pobytu, a jiných míst, kde se zdržovala,
9. i) kontakty na osoby žijící v zahraničí,
10. j) příslušnost a vztahy k sdružením, obecně prospěšným společnostem a nadacím v posledních 5 letech,
11. k) souhlas k ověření stavu bankovních účtů, účtu ve Středisku cenných papírů a souhlas k ověření daňového přiznání,¹⁰)
12. l) dodatek k životopisu vztahující se ke skutečnostem uvedeným v této části dotazníku.

(7) Součástí bezpečnostního dotazníku je

1. a) 1 fotografie o rozměrech 35 x 45 mm, která odpovídá současné podobě navrhované osoby, zobrazuje ji v předním čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, v občanském oděvu, bez brýlí s tmavými skly s výjimkou nevidomých a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; v takovém případě nesmí pokrývka hlavy zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím její identifikaci,
2. b) čestné prohlášení o pravdivosti uvedených údajů,
3. c) souhlas s provedením bezpečnostní prověrky,
4. d) souhlas se shromažďováním a vedením údajů v souladu se zvláštním právním předpisem.¹¹)

(8) Vyplněný bezpečnostní dotazník slouží pouze pro potřeby provedení bezpečnostní prověrky. Údaje v něm uvedené musí být chráněny před neoprávněným nakládáním.

(9) Úřad stanoví právním předpisem formy bezpečnostního dotazníku, jeho vzor a způsob jeho vyplňování.

§ 34

Určování pro stupeň utajení „Vyhrazené“

(1) Po předložení podkladových materiálů navrhovanou osobou provede statutární orgán bezpečnostní prověrku I. stupně. V odůvodněných případech může statutární orgán požádat Úřad o ověření údajů uvedených v podkladových materiálech.

(2) V případě, že statutární orgán bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba splňuje podmínky uvedené v § 18 odst. 1, může provést její určení podle § 38.

(3) V případě, že statutární orgán bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba některou z podmínek uvedených v § 18 odst. 1 nesplňuje, oznámí jí písemně tuto skutečnost.

(4) Statutární orgán orgánu státu je oprávněn pověřit vedoucí zaměstnance, kteří jsou oprávněni činit právní úkony v pracovněprávních vztazích, a služební funkcionáře, kteří jsou oprávněni přijímat občany do služebního poměru nebo činit právní úkony v pracovněprávních vztazích, plněním své povinnosti provádět bezpečnostní prověrku I. stupně navrhovaných osob.

§ 35

Určování pro stupeň utajení „Důvěrné“, „Tajné“ nebo „Přísně tajné“

(1) Po předložení podkladových materiálů navrhovanou osobou požádá statutární orgán Úřad o vydání osvědčení. V žádosti uvede stupeň utajení, pro který má být osvědčení vydáno. Spolu se žádostí zašle statutární orgán podkladové materiály.

(2) Před zasláním žádosti o vydání osvědčení je statutární orgán oprávněn se seznámit pouze se základní částí bezpečnostního dotazníku a pořídit si její kopii, kterou založí do spisu k navrhované osobě.

(3) Statutární orgán je oprávněn žádat o vydání osvědčení pouze pro potřeby toho orgánu státu nebo organizace, za kterou je oprávněn jednat, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Na základě žádosti statutárního orgánu Úřad zajistí provedení bezpečnostní prověrky příslušného stupně.

(5) O skončení bezpečnostní prověrky informuje Úřad statutární orgán.

§ 36

Osvědčení

(1) V případě, že Úřad bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba splňuje podmínky uvedené v § 18 odst. 2, vydá osvědčení, které této osobě doručí. Po předložení platného osvědčení může statutární orgán provést určení navrhované osoby podle § 38.

(2) U stupně utajení „Vyhrazené“ se osvědčením uvedeným v odstavci 1 rozumí písemný záznam podle § 38 a u bezpečnostní prověrky I. stupně, provedené Úřadem, oznámení o splnění podmínek uvedených v § 18 odst. 1 vydané Úřadem.

(3) V případě, že Úřad bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 18 odst. 2, osvědčení nevydá a tento výsledek navrhované osobě oznámí. Nesplňuje-li navrhovaná osoba podmínky pro vydání osvědčení pro požadovaný stupeň utajení, vydá Úřad osvědčení pro takový stupeň utajení, pro který navrhovaná osoba splňuje podmínky.

(4) Zjistí-li se v průběhu bezpečnostní prověrky, že navrhovaná osoba prokazatelně nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 18 odst. 1, bezpečnostní prověrka se ukončí. O ukončení bezpečnostní prověrky Úřad písemně informuje statutární orgán a navrhovanou osobu.

(5) Vyskytnou-li se po vydání osvědčení skutečnosti nasvědčující tomu, že osoba přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 18, je Úřad oprávněn zajistit a provést opatření potřebná k ověření těchto skutečností.

(6) Zjistí-li statutární orgán, který u navrhované osoby provedl bezpečnostní prověrku I. stupně a její určení, že tato osoba přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 18 odst. 1, oznámí tuto skutečnost této osobě a neprodleně zruší její určení.

(7) Zjistí-li Úřad, že osoba, které bylo vydáno osvědčení, některou z podmínek uvedených v § 18 odst. 2 přestala splňovat, Úřad oznámí tuto skutečnost této osobě a statutárnímu orgánu, který osobu určil. Statutární orgán neprodleně zruší určení osoby.

(8) V oznámení podle odstavců 3 a 7 Úřad uvede důvody nevydání nebo odnětí osvědčení, zejména uvede, z jakých podkladů vycházel a jak tyto podklady hodnotil. Jsou-li některé z důvodů nevydání nebo odnětí osvědčení utajovanými skutečnostmi, uvede se v oznámení pouze odkaz na podklady, ze kterých Úřad vycházel. Úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení, a důvody nevydání nebo odnětí osvědčení se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými skutečnostmi.

§ 37

Platnost osvědčení a zánik platnosti

(1) Doba platnosti osvědčení je

1. a) pro stupeň utajení „Vyhrazené“ nejdéle šest let,
2. b) pro stupeň utajení „Důvěrné“ pět let,
3. c) pro stupeň utajení „Tajné“ pět let,
4. d) pro stupeň utajení „Přísně tajné“ pět let.

(2) Platnost osvědčení zaniká

1. a) uplynutím doby platnosti podle odstavce 1, nebo
2. b) oznámením podle § 36 odst. 6 nebo 7.

(3) Zanikla-li platnost osvědčení podle odstavce 2 písm. b), je osoba, které bylo osvědčení vydáno Úřadem, Ministerstvem, zpravodajskou službou nebo Policií České republiky, povinna je odevzdat do 5 pracovních dnů ode dne oznámení o tomto zániku tomu, kdo osobě osvědčení vydal. Současně je povinna ve stejné lhůtě odevzdat i certifikát, byl-li osobě vydán, tomu, kdo osobě certifikát vydal.

§ 38

(1) Určení navrhované osoby provádí statutární orgán. O určení provede statutární orgán písemný záznam (dále jen „záznam o určení“), který podepíše statutární orgán a určená osoba.

(2) Součástí záznamu o určení je písemné prohlášení určené osoby, že byla poučena o právech a povinnostech vyplývajících z určení, seznámena s předpisy vztahujícími se k ochraně utajovaných skutečností a s následky jejich porušení (dále jen „poučení“). Poučení provede nebo provedení zajistí statutární orgán.

(3) Určení statutárního orgánu organizace, které mají být poskytnuty utajované skutečnosti, provede statutární orgán, který utajované skutečnosti bude poskytovat. Jde-li o utajované skutečnosti poskytované cizí mocí, provede určení statutárního orgánu Úřad.

(4) Určení statutárního orgánu organizace, ve které utajované skutečnosti vznikají, provede ministr nebo vedoucí ústředního úřadu, do jehož působnosti utajované skutečnosti náleží; není-li jej, Úřad.

(5) Nové určení se provede při změně zaměstnavatele nebo změně oblasti vymezené činnosti, přičemž bezpečnostní prověrka se neprovádí, trvá-li platnost osvědčení. Před takovým určením je statutární orgán povinen vyžádat si od osoby, jež má být určena a je držitelem platného osvědčení pro požadovaný stupeň, kopii základní části bezpečnostního dotazníku. Současně je statutární orgán povinen založit spis k navrhované osobě.

(6) Statutární orgán je povinen do 30 dnů ode dne určení navrhované osoby o této skutečnosti písemně vyrozumět Úřad. Tuto povinnost nemají zpravodajské služby a Policie České republiky u určení navrhovaných osob, kterým vydaly osvědčení podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo § 10 odst. 1.

(7) Způsob určení osoby v rozsahu potřeby k seznámení s utajovanou skutečností v občanském soudním řízení stanoví zvláštní předpis.^11a)

§ 39

Zánik určení

(1) Určení zaniká

1. a) zánikem platnosti osvědčení,
2. b) skončením výkonu povolání nebo funkce,
3. c) jeho ukončením provedeným statutárním orgánem,
4. d) pominutím důvodu určení, nebo
5. e) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(2) Statutární orgán provede o zániku určení písemný záznam a učiní taková opatření, aby se osoba, u které určení zaniklo podle odstavce 1 písm. a) až d), již nemohla dále seznamovat s utajovanými skutečnostmi.

(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po zániku určení, nejdéle však do doby, do kdy je skutečnost, na kterou se mlčenlivost váže, utajovanou skutečností.

(4) Statutární orgán je povinen do 30 dnů ode dne zániku určení o této skutečnosti písemně vyrozumět Úřad. Tuto povinnost nemají zpravodajské služby a Policie České republiky u zániku určení u osob, kterým vydaly osvědčení podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo § 10 odst. 1.

§ 40

(1) Ve výjimečných případech, na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dva měsíce, může statutární orgán provést určení pro stupně utajení „Důvěrné“, „Tajné“ nebo „Přísně tajné“ bez předchozího provedení bezpečnostní prověrky. Podmínkou je souhlas navrhované osoby s tímto způsobem určení a s následným provedením bezpečnostní prověrky.

(2) Před určením podle odstavce 1 je statutární orgán povinen předložit Úřadu podkladové materiály k navrhované osobě a požádat o souhlas s takovým způsobem určení.

(3) Úřad provede k navrhované osobě šetření v evidencích Ministerstva vnitra, zajistí provedení šetření v evidencích Policie České republiky a zpravodajských služeb a bez zbytečného odkladu vyhodnotí získané předložené materiály.

(4) Na základě souhlasu Úřadu může statutární orgán navrhovanou osobu určit pro požadovaný stupeň utajení a vymezenou oblast činnosti. Při určení a poučení osoby se postupuje podle § 38 odst. 1 a 2.

(5) Statutární orgán je povinen bez zbytečného odkladu o určení písemně informovat Úřad, který zajistí dodatečné provedení příslušné bezpečnostní prověrky. Po ukončení této prověrky lze osobě uvedené v odstavci 1 vydat osvědčení.

(6) Souhlas s provedením bezpečnostní prověrky podle odstavce 1 nelze odvolat.

§ 41

(1) Statutární orgán je oprávněn požádat Úřad o vydání osvědčení pro svou osobu. V případě, že statutární orgán je kolektivní, může požádat o vydání osvědčení pro kteréhokoli svého člena.

(2) Každý, u kterého nelze požádat o vydání osvědčení prostřednictvím statutárního orgánu a u něhož je předpoklad, že se bude seznamovat s utajovanými skutečnostmi, je v odůvodněných případech oprávněn požádat Úřad o vydání osvědčení pro svou osobu.

(3) O vydání osvědčení mohou požádat i osoby uvedené v § 42 odst. 1 a § 43 odst. 1. Ustanovení § 42 odst. 2 a § 43 odst. 2 nejsou nevydáním osvědčení dotčena.

(4) V případě žádosti podle odstavců 1 a 2 plní úkoly statutárního orgánu Úřad, s výjimkou poučení a určení.

(5) Poučení a určení osob uvedených v odstavcích 1 a 2 provede ten, kdo takovou osobu s utajovanou skutečností seznámí, přičemž kopii záznamu o určení zašle Úřadu.

§ 42

(1) U poslanců a senátorů s výjimkou členů kontrolních orgánů podle zvláštních zákonů¹²) se bezpečnostní prověrka neprovádí.

(2) Pokud se některá z osob uvedených v odstavci 1 bude při výkonu své funkce seznamovat s utajovanou skutečností, je ten, kdo bude tuto osobu s utajovanou skutečností seznamovat, povinen předem provést její poučení a pořídit o tom písemný záznam. Podpisem záznamu se taková osoba stává osobou určenou v rozsahu potřeby seznámení se s utajovanou skutečností podle předchozí věty.

(3) Pro jednání Poslanecké sněmovny, Senátu nebo jejich orgánů, jehož předmětem jsou utajované skutečnosti, je povinen ten, kdo bude poslance nebo senátory s utajovanými skutečnostmi seznamovat, předem provést jejich poučení. Za písemný záznam o tomto poučení se považuje zápis o schůzi příslušné komory nebo jejího orgánu.

(4) Ten, kdo osobu uvedenou v odstavci 1 s utajovanou skutečností seznámí, je povinen písemně vyrozumět Úřad do 30 dnů o poučení podle odstavce 2.

§ 43

Určené osoby ze zákona

(1) Určenými osobami ze zákona jsou

1. a) prezident republiky,
2. b) předseda Poslanecké sněmovny,
3. c) předseda Senátu,
4. d) členové vlády,
5. e) prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu,
6. f) soudci,
7. g) Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv.

(2) Osoby podle odstavce 1 se stávají osobami určenými pro všechny stupně utajení dnem zvolení nebo jmenováním do funkce. Určenými osobami podle předchozí věty jsou pouze po dobu výkonu funkce a pro účely jejího výkonu.

§ 44

Bezpečnostní spis k navrhované osobě

(1) Bezpečnostní spis k navrhované osobě obsahuje podkladové materiály, výsledky šetření Úřadu, zpravodajských služeb a Policie České republiky, údaje o bezpečnostním pohovoru, závěry celkového vyhodnocení bezpečnostní prověrky, případně další údaje vztahující se k podkladovým materiálům a provádění bezpečnostní prověrky.

(2) Bezpečnostní spis k navrhované osobě zakládá

1. a) Úřad při zahájení bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně,
2. b) Ministerstvo při zahájení bezpečnostní prověrky II. stupně prováděné podle § 8a odst. 1,
3. c) zpravodajské služby při zahájení bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně prováděné podle § 9 odst. 1 písm. a),
4. d) Policie České republiky při zahájení bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně prováděné podle § 10 odst. 1

a po jeho založení jej vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje.

(3) Bezpečnostní spis k navrhované osobě je nutno chránit před neoprávněným nakládáním. Údaje uvedené v bezpečnostním spisu k navrhované osobě lze využívat pouze pro plnění úkolů podle tohoto zákona.

(4) Bezpečnostní spis k navrhované osobě se předepsaným způsobem zničí v roce následujícím po uplynutí 20 let od uplynutí platnosti posledně vydaného osvědčení či od data doručení posledního oznámení o nesplnění podmínek.

(5) Bezpečnostní spis k navrhované osobě se vede i po vydání osvědčení.

§ 45

Spis k navrhované osobě

(1) Do spisu k navrhované osobě se zakládají

1. a) podkladové materiály při určování pro stupeň utajení „Vyhrazené“; při určování pro ostatní stupně utajení kopie základní části bezpečnostního dotazníku,
2. b) žádost o vydání osvědčení,
3. c) osvědčení nebo jeho ověřená kopie,¹³)
4. d) záznam o určení,
5. e) záznam o zániku určení,
6. f) další skutečnosti oznámené na základě tohoto zákona.

(2) Spis k navrhované osobě zakládá statutární orgán při zahájení bezpečnostní prověrky, nebo vždy před určením osoby, které již bylo osvědčení vydáno. Statutární orgán tento spis rovněž vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje. Spis k navrhované osobě není součástí personálního spisu, do kterého se zakládá pouze kopie záznamu o určení osoby.

(3) Spis k navrhované osobě se nezakládá u osob určených podle § 43.

(4) Spis k navrhované osobě je nutno chránit před neoprávněným nakládáním.

(5) Při zániku určení podle § 39 odst. 1 písm. a) až d) je statutární orgán povinen osobě, ke které byl spis k navrhované osobě založen, vydat podkladové materiály.

(6) V případě, že k určení navrhované osoby po dobu platnosti osvědčení nedošlo, postupuje statutární orgán podle odstavce 5.

§ 46

Zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost

(1) V řízení před orgánem státu může na jeho žádost osobu zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost (dále jen „zproštění mlčenlivosti“) ministr nebo vedoucí ústředního úřadu, do jehož působnosti utajovaná skutečnost náleží, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) V případě, že ústřední úřad zanikl a nemá právního nástupce, může zproštění mlčenlivosti provést ředitel Úřadu.

(3) Týká-li se povinnost zachovávat mlčenlivost věci, kterou projednává orgán Parlamentu České republiky, může zprostit mlčenlivosti Poslanecká sněmovna nebo Senát svým usnesením. V těchto případech je třeba požádat o vyjádření příslušného ministra nebo vedoucího ústředního úřadu.

(4) V případě zakázky, která obsahuje utajované skutečnosti, zprošťuje mlčenlivosti objednatel, nemůže-li tak učinit, ředitel Úřadu.

(5) Zproštění mlčenlivosti provádí

1. a) prezident republiky u předsedy vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, předsedy a místopředsedy Ústavního soudu, předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu, vedoucího Kanceláře prezidenta republiky a Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,
2. b) Poslanecká sněmovna u poslanců,
3. c) Senát u senátorů,
4. d) předseda Poslanecké sněmovny u vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny,
5. e) předseda Senátu u vedoucího Kanceláře Senátu,
6. f) předseda vlády u ministrů a vedoucích ostatních ústředních úřadů,
7. g) předseda Ústavního soudu u soudců Ústavního soudu,
8. h) ministr spravedlnosti u soudců všech soudů, státních zástupců a přísedících.

(6) Před zproštěním mlčenlivosti podle odstavce 5 je třeba požádat o vyjádření ministra nebo vedoucího ústředního úřadu, do jehož působnosti utajovaná skutečnost náleží.

(7) Zproštění mlčenlivosti se nevyžaduje u prezidenta republiky.

(8) Zproštění mlčenlivosti se vztahuje pouze na příslušnou utajovanou skutečnost, a to v nezbytně nutném rozsahu a na dobu nezbytně nutnou. O tomto zproštění se pořizuje písemný záznam. Zproštěním mlčenlivosti není dotčen stupeň utajení.

(9) Zproštění mlčenlivosti lze odepřít v případech, kdy by tím mohlo dojít k mimořádně vážné nebo vážné újmě zájmům České republiky anebo k ohrožení života či zdraví osob. Ani v těchto případech však nesmí být v trestním řízení dotčeno právo osoby na obhajobu.

(10) Jedná-li se o utajovanou skutečnost cizí moci, k jejíž ochraně se Česká republika zavázala, je třeba požádat o vyjádření k zproštění mlčenlivosti Úřad. Úřad je povinen vyžádat si závazné stanovisko cizí moci.