Zákon o úpravě některých nároků a závazků souvisících se sjednocením Zakarpatské Ukrajiny s Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou

§ 1

(1) Československý stát poskytne v mezích dalších ustanovení tohoto zákona náhradu

1. a) za nemovitý majetek, který měly československé právnické a fyzické osoby dne 29. června 1945 na Zakarpatské Ukrajině,
2. b) za nároky, které měly dne 29. června 1945 československé právnické osoby proti právnickým a fyzickým osobám Zakarpatské Ukrajiny a československé fyzické osoby proti právnickým osobám Zakarpatské Ukrajiny, a pozbyly tohoto majetku podle Smlouvy mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o Zakarpatské Ukrajině a Protokolu k této Smlouvě, vyhlášených pod č. 186/1946 Sb., nebo podle Dohody mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o konečném vypořádání majetkových a finančních otázek, souvisících se sjednocením Zakarpatské Ukrajiny s Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou, vyhlášené vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 1/1958 Sb.

(2) Vláda se zmocňuje stanovit zásady, v kterých případech, zejména za které druhy majetku (nároku) a v jaké výši se poskytne náhrada osobám pozbyvším nemovitého majetku (nároku), popřípadě jejich právním nástupcům. Dědicům ze zákona, kteří nepatří k okruhu osob uvedených v §§ 526 až 532 obč. zák. se však náhrada neposkytne; přitom je nerozhodné, kdy zůstavitel zemřel a jakou měl státní příslušnost.

§ 2

(1) Nemovitý majetek zanechaný na území Československé republiky osobami, které optovaly pro Svaz sovětských socialistických republik a přesídlily na jeho území, přešel na československý stát, a to dnem, kterým tyto osoby přesídlily.

(2) Dnem 8. ledna 1958 přešly na československý stát nároky, které měly dne 29. června 1945 právnické osoby Zakarpatské Ukrajiny proti československým právnickým a fyzickým osobám a fyzické osoby Zakarpatské Ukrajiny proti československým právnickým osobám.

(3) Dlužníci jsou přechodem nároků podle ustanovení odstavce 2 zproštěni povinnosti plnit své závazky dosavadním věřitelům a jsou povinni je plnit československému státu. Vláda může stanovit, u kterých závazků nemá být ze závažných důvodů jejich plnění požadováno.

(4) Ustanovení zákona č. 183/1950 Sb., o majetku zanechaném na území Československé republiky osobami, které optovaly pro Svaz sovětských socialistických republik a přesídlily na jeho území, zůstávají nedotčena.

§ 3

Rozhodovat ve věcech, na které se vztahují ustanovení § 1 a § 2 odst. 1 a 2, přísluší ministerstvu financí nebo orgánu jím pověřenému; o řízení v těchto věcech platí vládní nařízení č. 20/1955 Sb., o řízení ve věcech správních (správní řád).

§ 4

(1) Ministerstvo financí upraví podrobnosti, zejména za jakých podmínek se náhrada poskytuje, jakož i o zániku nároku na náhradu.

(2) Ministerstvo financí se zároveň zmocňuje, aby v případech zvláštního zřetele hodných prominulo důsledky stanovené v § 4 odst. 2 vládního nařízení č. 8/1947 Sb., o soupisu československého majetku na Zakarpatské Ukrajině, nebyla-li přihláška nemovitého majetku podrobeného soupisu podle tohoto nařízení podána buď vůbec nebo včas.

§ 5