Zákon o úpravě některých nároků a závazků souvisících se sjednocením Zakarpatské Ukrajiny s Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou

§ 1

(1) Československý stát poskytne v mezích dalších ustanovení tohoto zákona náhradu

1. a) za nemovitý majetek, který měly československé právnické a fyzické osoby dne 29. června 1945 na Zakarpatské Ukrajině,
2. b) za nároky, které měly dne 29. června 1945 československé právnické osoby proti právnickým a fyzickým osobám Zakarpatské Ukrajiny a československé fyzické osoby proti právnickým osobám Zakarpatské Ukrajiny, a pozbyly tohoto majetku podle Smlouvy mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o Zakarpatské Ukrajině a Protokolu k této Smlouvě, vyhlášených pod č. 186/1946 Sb., nebo podle Dohody mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o konečném vypořádání majetkových a finančních otázek, souvisících se sjednocením Zakarpatské Ukrajiny s Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou, vyhlášené vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 1/1958 Sb.

(2) Vláda se zmocňuje stanovit zásady, v kterých případech, zejména za které druhy majetku (nároku) a v jaké výši se poskytne náhrada osobám pozbyvším nemovitého majetku (nároku), popřípadě jejich právním nástupcům. Dědicům ze zákona, kteří nepatří k okruhu osob uvedených v §§ 526 až 532 obč. zák. se však náhrada neposkytne; přitom je nerozhodné, kdy zůstavitel zemřel a jakou měl státní příslušnost.

§ 2

(1) Nemovitý majetek zanechaný na území Československé republiky osobami, které optovaly pro Svaz sovětských socialistických republik a přesídlily na jeho území, přešel na československý stát, a to dnem, kterým tyto osoby přesídlily.

(2) Dnem 8. ledna 1958 přešly na československý stát nároky, které měly dne 29. června 1945 právnické osoby Zakarpatské Ukrajiny proti československým právnickým a fyzickým osobám a fyzické osoby Zakarpatské Ukrajiny proti československým právnickým osobám.

(3) Dlužníci jsou přechodem nároků podle ustanovení odstavce 2 zproštěni povinnosti plnit své závazky dosavadním věřitelům a jsou povinni je plnit československému státu. Vláda může stanovit, u kterých závazků nemá být ze závažných důvodů jejich plnění požadováno.

(4) Ustanovení zákona č. 183/1950 Sb., o majetku zanechaném na území Československé republiky osobami, které optovaly pro Svaz sovětských socialistických republik a přesídlily na jeho území, zůstávají nedotčena.

§ 3

Rozhodovat ve věcech, na které se vztahují ustanovení § 1 a § 2 odst. 1 a 2, přísluší ministerstvu financí nebo orgánu jím pověřenému; o řízení v těchto věcech platí vládní nařízení č. 20/1955 Sb., o řízení ve věcech správních (správní řád).

§ 4

(1) Ministerstvo financí upraví podrobnosti, zejména za jakých podmínek se náhrada poskytuje, jakož i o zániku nároku na náhradu.

(2) Ministerstvo financí se zároveň zmocňuje, aby v případech zvláštního zřetele hodných prominulo důsledky stanovené v § 4 odst. 2 vládního nařízení č. 8/1947 Sb., o soupisu československého majetku na Zakarpatské Ukrajině, nebyla-li přihláška nemovitého majetku podrobeného soupisu podle tohoto nařízení podána buď vůbec nebo včas.

§ 4a

(1) Ministerstvo vnitra poskytuje Ministerstvu financí pro účely řízení o náhradách fyzickým osobám uvedeným v § 1 a § 2 odst. 2 o státních občanech České republiky

1. a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
2. b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel.

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

1. a) příjmení,
2. b) jméno, popřípadě jména,
3. c) datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
4. d) adresa místa pobytu,
5. e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
6. f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2. b) datum narození,
3. c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území se narodil,
4. d) rodné číslo,
5. e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
6. f) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
7. g) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
8. h) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
9. i) datum, místo a okres úmrtí,
10. j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.

(4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(5) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 5