Zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

§ 1

(1) Tento zákon upravuje penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen „penzijní připojištění“) u penzijních fondů, činnost penzijních fondů a státní dozor nad penzijním připojištěním a změny některých zákonů souvisejících se zavedením penzijního připojištění.

(2) Penzijním připojištěním se pro účely tohoto zákona rozumí shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění (dále jen „účastník“) a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění.

(3) Penzijní připojištění podle odstavce 2 nesmějí vykonávat jiné osoby než penzijní fondy.

§ 2

Účastníkem může být jen fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky, která uzavře s penzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění (dále jen „smlouva“). Účast na penzijním připojištění je dobrovolná.

§ 3

(1) Penzijní fond je právnickou osobou se sídlem na území České republiky, která provozuje penzijní připojištění podle tohoto zákona.

(2) Penzijní fond je akciovou společností, pro kterou platí ustanovení obchodního zákoníku,¹) pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.

(3) Banka, která pro penzijní fond vykonává funkci depozitáře (dále jen „depozitář“), a ani právnická osoba, v níž má depozitář přímý nebo nepřímý podíl na základním jmění přesahující 10 %, nesmí nabývat akcie tohoto penzijního fondu. Akcie penzijního fondu nesmí nabývat rovněž zdravotní pojišťovna.^1a) Osoby, které nabudou akcie penzijního fondu v rozporu s ustanovením věty první a druhé, nesmí vykonávat tato akcionářská práva:

1. a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě,
2. b) požádat o svolání mimořádné valné hromady, a
3. c) podat soudu návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady.

(4) Obchodní jméno penzijního fondu musí obsahovat označení „penzijní fond“. Jiné osoby nesmějí ve svém obchodním jménu ani názvu toto označení používat.

§ 4

(1) Penzijní fond nelze založit na základě výzvy k upisování akcií.

(2) Penzijní fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty znějící na jméno.

(3) Penzijní fond nesmí vydávat zaměstnanecké a prioritní akcie.

(4) Hodnota základního jmění penzijního fondu musí činit alespoň 50 000 000 Kč. Základní jmění musí být tvořeno pouze peněžitými vklady, které musí být splaceny před podáním žádosti podle § 5.

(5) Zvýšení základního jmění nelze provést nepeněžitými vklady. Ustanovení věty první se nevztahuje na případy, kdy ke zvýšení základního jmění dochází sloučením penzijních fondů. Nové akcie nemohou být nabídnuty k upsání na základě veřejné výzvy k upisování akcií.

(6) K převodu akcií penzijního fondu v rozsahu větším než 10 % základního jmění penzijního fondu, provedenému v jedné nebo několika operacích na jakoukoliv osobu nebo více osob jednajících ve shodě,^1b) a k nabídce k upsání akcií v rozsahu větším než 10 % základního jmění penzijního fondu vybranému zájemci se vyžaduje předchozí souhlas Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) po dohodě s Komisí pro cenné papíry. Žádost o udělení souhlasu podává nabyvatel nebo upisovatel. Pokud ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení žádosti o udělení souhlasu nesdělí, že s převodem či upsáním nových akcií nesouhlasí, platí, že jsou schváleny. Akcionář, který nabyl akcie způsobem uvedeným v tomto odstavci bez souhlasu ministerstva, nesmí vykonávat akcionářská práva uvedená v § 3 odst. 3 písm. a) až c).

(7) Ministerstvo souhlas podle odstavce 6 neudělí, pokud by nabytí uvedeného rozsahu akcií penzijního fondu nebylo v souladu s požadavkem důvěryhodnosti a bezpečnosti penzijního připojištění.

(8) Akcie penzijních fondů, které představují podílovou účast akcionářů v penzijním fondu, nemohou být použity k zajištění závazků.

§ 5

(1) Ke vzniku a činnosti penzijního fondu je třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje na základě písemné žádosti zakladatelů penzijního fondu ministerstvo po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Komisí pro cenné papíry.

(2) V žádosti o povolení podle odstavce 1 je žadatel povinen uvést:

1. a) obchodní jméno a sídlo penzijního fondu,
2. b) výši základního jmění penzijního fondu,
3. c) věcné a organizační předpoklady pro činnost penzijního fondu,
4. d) odbornou způsobilost a bezúhonnost navrhovaných členů představenstva a dozorčí rady penzijního fondu; pro účely tohoto zákona se považuje za bezúhonnou fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo jiný úmyslný trestný čin,
5. e) depozitáře.

(3) K žádosti o povolení podle odstavce 1 musí být přiloženy

1. a) listiny prokazující založení akciové společnosti, splacení celého základního jmění a původ základního jmění,
2. b) stanovy penzijního fondu,
3. c) návrh statutu penzijního fondu (dále jen „statut“),
4. d) návrh penzijního plánu penzijního fondu (dále jen „penzijní plán“).

(4) Ministerstvo neudělí povolení, jestliže návrh statutu nebo penzijního plánu nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem nebo jestliže penzijní fond nesplňuje předpoklady pro výplatu navrhovaných dávek penzijního připojištění.

§ 6

(1) O žádosti o povolení podle § 5 rozhodne ministerstvo do 60 dnů ode dne doručení žádosti nebo jejího doplnění.

(2) Součástí povolení podle § 5 odst. 1 je schválený statut a penzijní plán, schválení osob navrhovaných za členy představenstva a dozorčí rady penzijního fondu a schválení depozitáře.

(3) Povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu.

§ 7

(1) Představenstvo penzijního fondu musí mít nejméně pět členů; to platí obdobně pro dozorčí radu penzijního fondu.

(2) Členem představenstva a členem dozorčí rady (dále jen „orgány penzijního fondu“) a prokuristou může být jen fyzická osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, bezúhonná a odborně způsobilá, která není fyzickou osobou uvedenou v odstavci 3 a která byla předem schválena ministerstvem. Pokud ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení návrhu na nového člena orgánu penzijního fondu nebo prokuristu nesdělí, že s návrhem nesouhlasí, má se za to, že návrh schvaluje.

(3) Členy orgánu penzijního fondu nesmějí být

1. a) poslanci a senátoři Parlamentu a členové vlády, Nejvyššího kontrolního úřadu a bankovní rady České národní banky,
2. b) členové orgánů jiného penzijního fondu, pojišťovny,^1c) zdravotní pojišťovny^1a), banky, společností s povolením k obchodování s cennými papíry, makléři, členové orgánů burzy cenných papírů a organizátora mimoburzovního trhu²) a členové orgánů investičních společností a investičních fondů,³)
3. c) zaměstnanci jiného penzijního fondu, depozitáře, burzy cenných papírů, organizátora mimoburzovního trhu a střediska cenných papírů,⁴)
4. d) osoby, kterým bylo odejmuto povolení podle zákona o cenných papírech,⁵) a osoby, které se nepovažují za bezúhonné.

(4) Členy dozorčí rady penzijního fondu nesmějí být zaměstnanci penzijního fondu.

(5) Členové orgánů penzijního fondu jsou povinni plnit své povinnosti tak, aby nebyly poškozeny zájmy účastníků. Členové těchto orgánů a osoby jim blízké⁶) nesmějí kupovat nemovitosti a movité věci, které tvoří majetek penzijního fondu, anebo penzijnímu fondu nemovitosti a movité věci prodávat.

(6) Zaměstnanci penzijního fondu nesmějí být fyzickými osobami uvedenými v odstavci 3. Ustanovení odstavce 5 platí obdobně i pro zaměstnance penzijního fondu.

(7) Členové orgánů a zaměstnanci penzijního fondu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání, popřípadě v souvislosti s nimi; oprávnění ministerstva při výkonu státního dozoru podle § 42 tím není dotčeno. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo zaměstnání k penzijnímu fondu. Za podmínek stanovených zvláštními předpisy jsou osoby uvedené ve větě prvé pro účely občanského soudního řízení, trestního řízení, správy daní a při plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce ministerstva podle zvláštního zákona^6a) zproštěny povinnosti mlčenlivosti.

§ 8

(1) Pro výkon funkce depozitáře pro penzijní fond platí obdobně zvláštní zákon upravující výkon této funkce pro investiční společnost a investiční fond,⁷) pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak.

(2) Změna depozitáře musí být schválena ministerstvem po dohodě s Komisí pro cenné papíry, jinak je neplatná. Pokud ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení návrhu na změnu depozitáře nesdělí, že se změnou depozitáře nesouhlasí, platí, že změna je schválena.

(3) Ministerstvo může rozhodnout o změně depozitáře penzijního fondu, pokud depozitář porušuje povinnosti stanovené zákonem nebo depozitářskou smlouvou. Depozitářská smlouva zaniká dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí, jímž ministerstvo rozhodlo o změně depozitáře. Nejpozději do jednoho měsíce ode dne zániku depozitářské smlouvy je penzijní fond povinen uzavřít depozitářskou smlouvu s jinou bankou.

(4) Penzijní fond je povinen vždy zřídit u svého depozitáře samostatné běžné účty nebo podúčty k běžnému účtu pro

1. a) přijímání a vracení příspěvků účastníků na penzijní připojištění (dále jen „příspěvek“),
2. b) poskytování a vracení státních příspěvků na penzijní připojištění (dále jen „státní příspěvek“),
3. c) financování činnosti penzijního fondu,
4. d) umísťování a ukládání prostředků penzijního fondu.

(5) Běžný účet u jiné banky, než je depozitář, si může penzijní fond zřídit po oznámení svému depozitáři, a to pouze jako podmínku otevření vkladového účtu. Po zřízení vkladového účtu je penzijní fond povinen zůstatky na tomto běžném účtu převést na vkladový účet nebo na běžný účet vedený u depozitáře.

(6) Při změně depozitáře může mít penzijní fond otevřen samostatný běžný účet pro přijímání a vracení příspěvků účastníků u banky, s níž depozitářská smlouva zanikla, ještě po dobu šesti měsíců ode dne zániku této smlouvy.

(7) Statutární orgán depozitáře a jeho dozorčí rada nesmějí být tvořeny více než z jedné třetiny zaměstnanci penzijního fondu.

§ 9

(1) Penzijní fond musí mít statut a penzijní plán. Způsob přijímání statutu a penzijního plánu a jejich změny upravují stanovy penzijního fondu.

(2) Změny statutu musí být schváleny ministerstvem, jinak jsou neplatné. Pokud ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena. Změnu statutu schvaluje ministerstvo po dohodě s Komisí pro cenné papíry.

(3) Změny penzijního plánu musí být schváleny ministerstvem, jinak jsou neplatné. Pokud ministerstvo do 60 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena. Ministerstvo návrh na změnu neschválí, pokud změna nesplňuje požadavky § 5 odst. 4. Změny penzijního plánu schvaluje ministerstvo v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

(4) Statut a penzijní plán musí být každému přístupné.

§ 10

Statut musí obsahovat:

1. a) rozsah činnosti penzijního fondu podle § 12 odst. 1 a § 32,
2. b) zaměření a cíle investiční politiky penzijního fondu, zejména druhy majetkových hodnot, které budou pořizovány z peněžních prostředků penzijního fondu,
3. c) zásady hospodaření penzijního fondu,
4. d) způsob použití zisku,
5. e) obchodní jméno a sídlo depozitáře,
6. f) způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem penzijního fondu a změnách statutu a informaci o tom, kde lze tyto zprávy obdržet.

§ 11

(1) Penzijní plán musí stanovit:

1. a) druhy penzí a ostatních dávek penzijního připojištění,
2. b) podmínky nároku na dávky penzijního připojištění a jejich výplatu,
3. c) způsob výpočtu dávek poskytovaných z penzijního připojištění,
4. d) důvody vypovězení penzijního připojištění,
5. e) výši příspěvků,
6. f) podmínky odkladu nebo přerušení placení příspěvků a změny výše příspěvků,
7. g) pravidla a způsob placení příspěvků a postup při neplacení a opožděném nebo nesprávném placení příspěvků,
8. h) podmínky převzetí peněžních prostředků z penzijního připojištění u jiného penzijního fondu a úpravu nároků na základě tohoto převzetí,
9. i) zásady, podle kterých se účastníci včetně příjemců penzí podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu.

(2) Každý penzijní plán musí upravit podmínky nároku účastníků na starobní penzi [§ 21 odst. 1 písm. a)] a jednorázové vyrovnání. Penzijní plán může upravit podmínky pro vznik nároků účastníků výhodněji, než je stanoveno v tomto zákoně, pokud to tento zákon nevylučuje.

(3) Penzijní plán je sestavován jako příspěvkově definovaný penzijní plán, v němž výše penze závisí na úhrnu příspěvků zaplacených ve prospěch účastníka, podílu účastníka na výnosech hospodaření penzijního fondu a věku, od kterého se poskytuje penze (dále jen „příspěvkový penzijní plán“).

(4) Jde-li o invalidní penze, může být výše těchto penzí určena vedle pravidel příspěvkového penzijního plánu zároveň též tak, že penzijní fond při splnění stanovených podmínek nároku na tuto penzi zaručuje její dohodnutou výši, popřípadě může být určena i jiným způsobem (dále jen „dávkový penzijní plán“); v tomto případě musí penzijní plán obsahovat kritéria rozdělení výnosů hospodaření penzijního fondu na část, k níž se přihlíží při stanovení výše penze podle příspěvkového penzijního plánu, a část, k níž se přihlíží při stanovení výše penze podle dávkového penzijního plánu.

(5) Pokud příspěvkový penzijní plán obsahuje výsluhovou penzi, nesmí být příspěvky určené na tuto penzi vyšší než příspěvky určené na starobní penzi.

(6) Výše penze a příspěvků se v penzijním plánu stanoví podle pojistně matematických zásad s přihlédnutím k výnosům hospodaření penzijního fondu.

§ 12

(1) Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem (§ 2), a penzijním fondem dnem stanoveným ve smlouvě.

(2) Na smlouvy podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení občanského zákoníku o pojistných smlouvách.⁸)

(3) Zprostředkovatelskou činnost směřující k uzavření smlouvy mezi penzijním fondem a fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem (§ 2), může vykonávat fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, a to pro penzijní fond, který má povolení k činnosti (§ 5 odst. 1).

§ 13

Před uzavřením smlouvy musí být budoucí účastník seznámen se statutem a penzijním plánem.

§ 14

(1) Smlouvou se penzijní fond zavazuje poskytovat účastníku dávky penzijního připojištění za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem a touto smlouvou a účastník se zavazuje platit penzijnímu fondu příspěvky za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem a touto smlouvou.

(2) Součástí smlouvy je penzijní plán, na který se smlouva odvolává a který je k ní připojen.

(3) Ve smlouvě může účastník pro případ svého úmrtí určit osobu, které vznikne nárok na odbytné [§ 23 odst. 1 písm. b)]; je-li určeno více osob, musí účastník současně vymezit způsob rozdělení odbytného jednotlivým osobám.

§ 15

Ve smlouvě je třeba vždy sjednat poskytování starobní penze.

§ 16

Dojde-li ke změně penzijního plánu, na který se smlouva odvolává, stává se změna penzijního plánu součástí smlouvy, jen pokud se účastník a penzijní fond dohodli na změně smlouvy.

§ 17

(1) Účastník může penzijní připojištění kdykoliv písemně vypovědět. Penzijní plán může přitom stanovit výpovědní dobu; tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi a nesmí být delší než dva kalendářní měsíce.

(2) Penzijní fond je povinen účastníku nejpozději do 30 dnů ode dne doručení výpovědi písemně potvrdit její přijetí a sdělit datum zániku penzijního připojištění.

§ 18

(1) Penzijní fond může penzijní připojištění písemně vypovědět pouze účastníku,

1. a) který po dobu alespoň šesti kalendářních měsíců, popřípadě delší dobu stanovenou penzijním plánem neplatil příspěvky nebo který nesplnil jinou povinnost vyplývající z penzijního plánu, s níž tento plán spojuje možnost výpovědi, byl-li účastník nejméně jeden měsíc před vypovězením penzijního připojištění na možnost výpovědi písemně upozorněn,
2. b) který při uzavírání smlouvy uvedl nepravdivé údaje mající vliv na nárok na poskytování státního příspěvku nebo na dávky penzijního připojištění nebo který zatajil skutečnosti, které jsou rozhodné pro uzavření smlouvy, nebo
3. c) který nesplňuje podmínky být účastníkem stanovené tímto zákonem.

(2) Penzijní připojištění nelze podle odstavce 1 vypovědět, jestliže účastník splnil podmínku pro vznik nároku na penzi spočívající v placení příspěvku po dobu stanovenou penzijním plánem nebo by splnil tuto podmínku do konce výpovědní doby stanovené penzijním plánem.

§ 19

(1) Penzijní připojištění účastníka zaniká dnem

1. a) ukončení výplaty poslední penze,
2. b) výplaty jednorázového vyrovnání místo poslední penze,
3. c) na kterém se účastník a penzijní fond písemně dohodli,
4. d) ke kterému bylo penzijní připojištění vypovězeno podle § 17 a 18,
5. e) výplaty odbytného při zániku penzijního fondu, pokud nedošlo k převzetí povinností penzijního fondu jiným penzijním fondem,
6. f) ukončení trvalého pobytu účastníka na území České republiky,
7. g) úmrtí účastníka.

(2) Penzijní připojištění účastníka se přerušuje dnem, který uvedl účastník v oznámení o přerušení penzijního připojištění, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení penzijnímu fondu. Účastník může penzijní připojištění podle věty první přerušit, jen pokud

1. a) platil příspěvky na penzijní připojištění po dobu 36 kalendářních měsíců, nebo
2. b) platil příspěvky po dobu 12 kalendářních měsíců v případě každého dalšího přerušení penzijního připojištění u téhož penzijního fondu.

Přeruší-li účastník penzijní připojištění, má po dobu přerušení nárok na podíl na výnosech u penzijního fondu, u kterého penzijní připojištění přerušil.

(3) Další smlouvu o penzijním připojištění lze uzavřít, pokud

1. a) dříve vzniklé penzijní připojištění zaniklo způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až e),
2. b) dříve vzniklé penzijní připojištění bylo přerušeno podle odstavce 2, nebo
3. c) účastník, kterému vznikl nárok na dávky penzijního připojištění podle § 20 odst. 1, požádal o výplatu dávky; další smlouvu lze uzavřít nejdříve k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné žádosti o výplatu dávky penzijnímu fondu.

§ 20

(1) Z penzijního připojištění se poskytují tyto dávky:

1. a) penze, kterou se rozumí doživotní pravidelná výplata peněžní částky, a jde-li o pozůstalostní penzi, výplata peněžní částky po dobu stanovenou penzijním plánem,
2. b) jednorázové vyrovnání,
3. c) odbytné.

(2) Dávky penzijního připojištění je penzijní fond povinen vyplácet ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem penze.

(3) Dávky penzijního připojištění se vyplácejí na základě žádosti oprávněného.

§ 21

(1) Z penzijního připojištění lze poskytovat tyto penze:

1. a) starobní penze, je-li podmínkou nároku přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění nebo dosažení věku stanoveného penzijním plánem,
2. b) invalidní penze, je-li podmínkou nároku přiznání plného invalidního důchodu z důchodového pojištění,
3. c) výsluhové penze, je-li podmínkou nároku dosažení doby penzijního připojištění stanovené penzijním plánem,
4. d) pozůstalostní penze, je-li podmínkou nároku úmrtí účastníka.

(2) Podmínkou nároku na penzi je placení příspěvků na penzijní připojištění po určitou dobu stanovenou penzijním plánem (dále jen „pojištěná doba“), která musí činit nejméně 36 kalendářních měsíců a nesmí být delší než 60 kalendářních měsíců, přičemž dobu 36 kalendářních měsíců nelze v penzijním plánu snížit. Podmínkou nároku na starobní penzi však je, aby pojištěná doba činila nejméně 60 kalendářních měsíců, přičemž tuto dobu nelze v penzijním plánu snížit; pojištěná doba nesmí být přitom delší než 120 kalendářních měsíců.

(3) Ustanovení odstavce 2 neplatí pro výsluhovou penzi a invalidní penzi stanovenou podle dávkového penzijního plánu; podmínkou nároku na výsluhovou penzi je, aby pojištěná doba činila nejméně 180 kalendářních měsíců, a nároku na uvedenou invalidní penzi, aby pojištěná doba činila nejméně 60 kalendářních měsíců, přičemž tyto délky pojištěné doby nelze v penzijním plánu snížit.

(4) Věk stanovený pro nárok na starobní penzi podle odstavce 1 písm. a) nemůže být nižší než 60 let; penzijní plán nemůže stanovit věk nižší.

(5) Pozůstalostní penze náleží fyzické osobě, kterou účastník určil ve smlouvě; účastník přitom může určit více osob.

(6) Starobní, invalidní a výsluhová penze náleží jen účastníku.

§ 22

(1) Jednorázové vyrovnání náleží účastníku za podmínek stanovených penzijním plánem místo penze.

(2) Jednorázové vyrovnání náleží místo penze při ukončení trvalého pobytu účastníka na území České republiky.

(3) V případě vzniku nároku na jednorázové vyrovnání a po doručení písemné žádosti o jeho výplatu je penzijní fond povinen vyplatit jednorázové vyrovnání do konce kalendářního čtvrtletí následujícího po měsíci, na který byl poslední příspěvek účastníka zaplacen. Účastníkovi, kterému vznikl nárok na jednorázové vyrovnání a který penzijní připojištění před uplatněním žádosti o jeho výplatu přerušil, je penzijní fond povinen jednorázové vyrovnání vyplatit do tří měsíců po doručení písemné žádosti o jeho výplatu.

§ 23

(1) Odbytné náleží

1. a) účastníku, který zaplatil příspěvky alespoň na 12 kalendářních měsíců a jehož penzijní připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou, pokud mu není vyplácena penze, penzijní připojištění trvalo alespoň 12 kalendářních měsíců a nedošlo k převodu prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu podle § 24,
2. b) fyzickým osobám určeným ve smlouvě, pokud účastník zemřel a nebyla mu vyplácena penze nebo vyplaceno jednorázové vyrovnání a pokud nevznikl nárok na pozůstalostní penzi nebo pokud se nároku na pozůstalostní penzi všechny fyzické osoby určené ve smlouvě písemně vzdaly.

(2) Výše odbytného se stanoví jako úhrn příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu odpovídajícího výši jím zaplacených příspěvků. Částky státního příspěvku je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu.

(3) Odbytné je penzijní fond povinen vyplatit a státní příspěvky vrátit ministerstvu do tří měsíců ode dne doručení žádosti účastníka nebo fyzické osoby určené ve smlouvě o jeho výplatu. Pokud účastník požádá o výplatu odbytného před zánikem penzijního připojištění, je penzijní fond povinen vyplatit odbytné a státní příspěvky vrátit ministerstvu nejpozději do tří měsíců ode dne zániku penzijního připojištění.

§ 24

(1) Účastník, jehož penzijní připojištění zaniklo a jemuž nevznikl nárok na penzi a nebylo vyplaceno odbytné, má nárok na převedení příspěvků včetně státního příspěvku a svého podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu, pokud s tím tento penzijní fond souhlasí.

(2) Požádá-li účastník o převedení prostředků podle odstavce 1, je penzijní fond povinen je převést nejpozději do tří měsíců ode dne zániku penzijního připojištění. K žádosti o převod prostředků je třeba přiložit souhlas penzijního fondu podle odstavce 1.

(3) Státní příspěvek, který nebyl penzijnímu fondu poukázán za dobu před převedením prostředků podle odstavců 1 a 2, se poukazuje penzijnímu fondu, do jehož penzijního připojištění byly prostředky převedeny, a to na základě jeho žádosti ministerstvu.

§ 25

Zemřel-li účastník, kterému nebyla vyplácena penze, a nevznikl-li nárok na odbytné podle § 23 odst. 1 písm. b) nebo pozůstalostní penzi, stává se částka vypočtená podle § 23 odst. 2 předmětem dědictví, pokud jsou dědici.

§ 26

(1) Účastníci musí být nejméně jednou ročně penzijním fondem písemně informováni o výši všech prostředků, které penzijní fond eviduje ve prospěch jejich nároků z penzijního připojištění, a o stavu těchto nároků. Při zániku penzijního připojištění výpovědí nebo dohodou je penzijní fond povinen zaslat tuto informaci do jednoho měsíce ode dne zániku penzijního připojištění.

(2) Zpráva o hospodaření penzijního fondu a stanovy penzijního fondu musí být dostupné všem účastníkům včetně příjemců penzí. Zpráva o hospodaření penzijního fondu včetně přehledu o uložení a umístění prostředků penzijního fondu a jejich výši a počtu jeho účastníků je součástí písemné informace podle odstavce 1.

(3) Seznam členů orgánů penzijního fondu a seznam akcionářů penzijního fondu, který musí obsahovat údaje podle zvláštního zákona,^8a) musí být k dispozici veřejnosti v sídle a všech pobočkách penzijního fondu.

§ 27

(1) Výše příspěvku účastníka se stanoví na kalendářní měsíc; výše příspěvku přitom nesmí být nižší, než je částka zakládající nárok na státní příspěvek (§ 29 odst. 2).

(2) Účastník nemůže platit příspěvek současně na penzijní připojištění u více penzijních fondů.

(3) Příspěvky se platí do konce kalendářního měsíce, na který se platí, nebo pokud se příspěvky platí dopředu na delší období, do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období. Příspěvek účastníka se považuje za zaplacený do konce kalendářního měsíce, je-li příspěvek do konce kalendářního měsíce připsán na účet penzijního fondu u jeho depozitáře.

(4) Účastník má právo změnit výši svého příspěvku. Změna výše příspěvku je možná pouze do budoucna. V penzijním plánu může být stanovena lhůta pro tuto změnu, která však nesmí být delší než tři kalendářní měsíce ode dne doručení oznámení o změně výše příspěvku.

(5) Za účastníka může s jeho souhlasem platit penzijnímu fondu příspěvek nebo jeho část třetí osoba; účastník je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijnímu fondu. Podle věty první může platit příspěvek nebo jeho část též zaměstnavatel za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona. Podle věty první mohou rovněž zaměstnavatelé tvořící fond kulturních a sociálních potřeb^8b) hradit z tohoto fondu příspěvek nebo jeho část za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona. Na příspěvek placený zaměstnavatelem zcela nebo zčásti za své zaměstnance se neposkytuje státní příspěvek.

(6) Doba odkladu placení příspěvků, za kterou účastník doplatil příspěvky, se započítává do pojištěné doby. Doba jiného přerušení placení příspěvků se do pojištěné doby nezapočítává.