1. 2.1.9. popis způsobu hodnocení osobních dávek v případě používání ochranných pomůcek, včetně výpočtu hodnocených veličin při používání více osobních dozimetrů,
  2. 2.1.10. popis způsobu odstranění vlivu známých systematických nepřesností, včetně energetické a směrové závislosti,
  3. 2.1.11. popis způsobu hodnocení nestandardně ozářeného dozimetru a
  4. 2.1.12. popis způsobu hodnocení dávek překračujících odvozené nebo osobní limity,
  1. 2.2. v případě přehledu přístrojového vybavení a jeho zajištění pro vykonávání navrhovaných služeb
    1. 2.2.1. seznam přístrojů a pomůcek používaných při provádění služby osobní dozimetrie,
    2. 2.2.2. popis a nákres osobních dozimetrů a
    3. 2.2.3. podmínky používání osobních dozimetrů,
  1. 2.3. v případě koncepce zajištění měření veličin
    1. 2.3.1. výčet položek na seznamu podle bodu 2.2, které jsou stanovenými měřidly, a koncepce jejich metrologického zajištění,
    2. 2.3.2. výčet položek na seznamu podle bodu 2.2, které jsou pracovními měřidly, a koncepce jejich metrologického zajištění,
    3. 2.3.3. koncepce metrologického zajištění vyhodnocovacího procesu osobní dozimetrie jako celku a
    4. 2.3.4. koncepce účasti na mezinárodních nebo národních porovnávacích měřeních v oblasti osobní dozimetrie.
  1. 3. Obsahem dokumentace pro vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to stanovování osobních dávek pracovníků na pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření podle § 93 odst. 1 písm. b) atomového zákona a na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu podle 96 odst. 1 atomového zákona, musí být
    1. 3.1. v případě metodik a postupů
      1. 3.1.1. metodika měření objemové aktivity radonu a postup stanovení efektivní dávky v důsledku inhalace radonu a produktů jeho přeměny,
      2. 3.1.2. metodika měření příkonu prostorového dávkového ekvivalentu a postup stanovení osobních dávek v důsledku zevního ozáření zářením gama,
      3. 3.1.3. metodika měření a postup stanovení efektivní dávky z inhalace přírodních radionuklidů jiných, než radonu a produktů jeho přeměny,
      4. 3.1.4. metodika měření a postupy stanovení osobních dávek v důsledku ozáření kůže, oční čočky a končetin přírodním radionuklidem,
      5. 3.1.5. způsob provedení měření a hodnocení výsledků ve vztahu k hodnotám uvedeným v § 88 odst. 2,
      6. 3.1.6. způsob provedení měření a hodnocení výsledků ve vztahu k hodnotě uvedené v § 93 odst. 1,
      7. 3.1.7. způsob provedení opakovaného měření a hodnocení výsledků ve vztahu k hodnotám uvedeným v § 88 odst. 4,
      8. 3.1.8. způsob provedení opakovaného měření a hodnocení výsledků ve vztahu k hodnotě uvedené v § 93 odst. 2,
      9. 3.1.9. způsob provedení měření a hodnocení výsledků ve vztahu k limitům ozáření uvedeným v § 4,
      10. 3.1.10. postupy osobního monitorování,
      11. 3.1.11. popis přístrojového vybavení a
      12. 3.1.12. popis obsahu protokolu o měření za účelem stanovení osobních dávek pracovníka, zahrnující
        1. 3.1.12.1. jednoznačný identifikátor protokolu,
        2. 3.1.12.2. identifikační údaje držitele povolení,
        3. 3.1.12.3. identifikační údaje fyzické osoby, která měření provedla,
        4. 3.1.12.4. identifikační údaje objednatele měření,
        5. 3.1.12.5. identifikační údaje provozovatele pracoviště,
        6. 3.1.12.6. název a adresa pracoviště, evidenční číslo pracoviště přidělené Úřadem,
        7. 3.1.12.7. zařazení pracoviště podle § 93 odst. 1 b) atomového zákona a § 91 nebo podle § 96 odst. 1 atomového zákona,
        8. 3.1.12.8. popis pracoviště a používané technologie,
        9. 3.1.12.9. specifikace metodiky použité při měření a účel měření,
        10. 3.1.12.10. datum provedení měření,
        11. 3.1.12.11. analýza možných scénářů zvýšeného ozáření pracovníků z přírodního zdroje záření,
        12. 3.1.12.12. identifikační údaje pracovníků na pracovišti,
        13. 3.1.12.13. zdůvodnění rozsahu provedených měření s odkazem na tuto vyhlášku a použitou metodiku,
        14. 3.1.12.14. seznam použitých přístrojů a pomůcek, u stanovených měřidel čísla ověřovacích listů a doba jejich platnosti,
        15. 3.1.12.15. údaje o místech měření,
        16. 3.1.12.16. popis podmínek měření,
        17. 3.1.12.17. výsledky měření,
        18. 3.1.12.18. hodnocení výsledků měření,
        19. 3.1.12.19. závěr s návrhem dalšího postupu,
        20. 3.1.12.20. datum zpracování protokolu a
        21. 3.1.12.21. podpis fyzické osoby s příslušným dokladem zvláštní odborné způsobilosti, která zajišťuje plnění povinnosti při měření, a držitele povolení provádějícího měření, je-li fyzickou osobou, nebo statutárního orgánu držitele povolení provádějícího měření, je-li právnickou osobou.
  1. 4. Obsahem dokumentace pro vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to měření a hodnocení ozáření z přírodního zdroje záření ve stavbě pro účely podle § 98 a § 99 atomového zákona, musí být
    1. 4.1. v případě metodik a postupů
      1. 4.1.1. metodiky měření objemové aktivity radonu v obývaných a neobývaných stavbách a při rozdílných expozičních podmínkách zahrnující
        1. 4.1.1.1. postupy měření objemové aktivity radonu,
        2. 4.1.1.2. popis expozičních podmínek pro měření v obývaných a neobývaných stavbách,
        3. 4.1.1.3. popis výběru měřicích míst,
        4. 4.1.1.4. popis přístrojového vybavení a
        5. 4.1.1.5. způsob uvádění výsledků měření,
      1. 4.1.2. metodika měření příkonu prostorového dávkového ekvivalentu, zahrnující
        1. 4.1.2.1. postup měření,
        2. 4.1.2.2. popis výběru měřicích míst,
        3. 4.1.2.3. popis přístrojového vybavení a
        4. 4.1.2.4. způsob uvádění výsledků měření,
      1. 4.1.3. postup měření teploty ve stavbě,
      2. 4.1.4. popis způsobu hodnocení výsledků měření pro obývané a neobývané stavby a rozdílné expoziční podmínky ve vztahu k referenčním úrovním uvedeným v § 97 odst. 1 a 2 a
      3. 4.1.5. popis obsahu protokolu o měření a hodnocení přírodního ozáření ve stavbě zahrnující
        1. 4.1.5.1. jednoznačný identifikátor protokolu,
        2. 4.1.5.2. identifikační údaje držitele povolení,
        3. 4.1.5.3. identifikační údaje fyzické osoby, která měření provedla,
        4. 4.1.5.4. identifikační údaje objednatele měření,
        5. 4.1.5.5. datum zahájení a ukončení měření,
        6. 4.1.5.6. údaje o měřené stavbě, včetně a jejího druhu (pracoviště, budova k bydlení, škola, školské zařízení), číslo parcely a katastrální území,
        7. 4.1.5.7. popis měřené stavby a jejího uživatelského režimu v době měření, včetně situačního plánku s vyznačením měřicích míst,
        8. 4.1.5.8. specifikace metodiky použité při měření a účel měření (měření nové stavby před užíváním, rekonstrukce stavby, informativní měření),
        9. 4.1.5.9. popis podmínek měření ve stavbě, včetně uživatelského režimu v době měření a povětrnostních podmínek v době měření, popis ventilace stavby,
        10. 4.1.5.10. seznam použitých přístrojů a pomůcek, u stanovených měřidel čísla ověřovacích listů a doba jejich platnosti,
        11. 4.1.5.11. výsledky měření,
        12. 4.1.5.12. hodnocení výsledků měření,
        13. 4.1.5.13. závěr,
        14. 4.1.5.14. datum zpracování protokolu a
        15. 4.1.5.15. podpis fyzické osoby s příslušným dokladem zvláštní odborné způsobilosti, která zajišťuje plnění povinnosti při měření, a držitele povolení provádějícího měření, je-li fyzickou osobou, nebo statutárního orgánu držitele povolení provádějícího měření, je-li právnickou osobou.
  1. 5. Obsahem dokumentace pro vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to stanovení radonového indexu pozemku pro účely podle § 98 atomového zákona, musí být
    1. 5.1. v případě metodik a postupů
      1. 5.1.1. metodika stanovení radonového indexu pozemku zahrnující
        1. 5.1.1.1. postup měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu,
        2. 5.1.1.2. postup odběru vzorků půdního vzduchu,
        3. 5.1.1.3. postup stanovení plynopropustnosti zemin,
        4. 5.1.1.4. postup použití místní ukazatelů a obecné charakteristiky geologického podloží ovlivňující směr a rychlost pohybu radonu v základových půdách,
        5. 5.1.1.5. postup stanovení radonového indexu pozemku,
        6. 5.1.1.6. popis přístrojového vybavení a
        7. 5.1.1.7. popis způsobu hodnocení výsledků podle § 96 odst. 4,
      1. 5.1.2. popis obsahu protokolu o stanovení radonového indexu pozemku zahrnující
        1. 5.1.2.1. jednoznačný identifikátor protokolu,
        2. 5.1.2.2. identifikační údaje držitele povolení,
        3. 5.1.2.3. identifikační údaje fyzické osoby, která měření provedla,
        4. 5.1.2.4. identifikační údaje objednatele měření,
        5. 5.1.2.5. identifikační údaje měřeného pozemku, včetně mapového podkladu s vyznačením měřené plochy, umístění odběrových míst a sond do zeminy, číslo parcely a katastrální území,
        6. 5.1.2.6. identifikační údaje budoucí stavby, pro niž se stanovení provádí,
        7. 5.1.2.7. datum a čas zahájení a ukončení měření,
        8. 5.1.2.8. specifikace použité metodiky a účel měření,
        9. 5.1.2.9. popis podmínek měření, rozvržení měřicích míst, jejich počet a síť, povětrnostní podmínky v době měření, popis pozemku, včetně regionálně geologického popisu a jeho geologické charakteristiky, seznam staveb a jiných věcí vyskytujících se v době měření na pozemku,
        10. 5.1.2.10. u odběrů vzorků půdního vzduchu údaje o použitém vybavení, odebraném objemu vzduchu a hloubce odběru,
        11. 5.1.2.11. popis stanovení plynopropustnosti zemin,
        12. 5.1.2.12. seznam použitých přístrojů a pomůcek, u stanovených měřidel čísla ověřovacích listů a doba jejich platnosti,
        13. 5.1.2.13. výsledky měření objemové aktivity radonu, včetně statistických charakteristik,
        14. 5.1.2.14. stanovená plynopropustnost zemin,
        15. 5.1.2.15. stanovený radonový index pozemku,
        16. 5.1.2.16. závěr,
        17. 5.1.2.17. datum zpracování protokolu a
        18. 5.1.2.18. podpis fyzické osoby s příslušným dokladem zvláštní odborné způsobilosti, která zajišťuje plnění povinnosti při měření, a držitele povolení provádějícího měření, je-li fyzickou osobou, nebo statutárního orgánu držitele povolení provádějícího měření, je-li právnickou osobou.
  1. 6. Obsahem dokumentace pro vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu pro účely podle § 101 odst. 2 písm. a) atomového zákona, musí být
    1. 6.1. v případě metodik a postupů
      1. 6.1.1. postup odběru a úpravy vzorku,
      2. 6.1.2. obsah záznamu o odběru vzorku,
      3. 6.1.3. popis odběrových míst a četnost odběru,
      4. 6.1.4. popis přístrojového vybavení,
      5. 6.1.5. metodika měření a způsobu zpracování výsledků hmotnostní aktivity Ra-226, Th-232, K-40, včetně nejistot měření a způsobu vyjádření výsledků měření,
      6. 6.1.6. způsob výpočtu indexu hmotnostní aktivity, včetně nejistot jeho stanovení,
      7. 6.1.7. způsob hodnocení výsledku indexu hmotnostní aktivity ve vztahu k hodnotám uvedeným v § 102 odst. 2 a 4 a
      8. 6.1.8. popis obsahu protokolu o měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu zahrnující
        1. 6.1.8.1. jednoznačný identifikátor protokolu,
        2. 6.1.8.2. identifikační údaje držitele povolení,
        3. 6.1.8.3. identifikační údaje objednatele měření,
        4. 6.1.8.4. identifikační údaje výrobce nebo dovozce stavebního materiálu,
        5. 6.1.8.5. specifikaci metodiky použité k měření,
        6. 6.1.8.6. číslo vzorku, pod nímž je vzorek evidován v měřicí laboratoři,
        7. 6.1.8.7. údaje o vzorkovaném stavebním materiálu,
        8. 6.1.8.8. účel použití vzorkovaného stavebního materiálu,
        9. 6.1.8.9. datum výroby nebo dovozu vzorkovaného stavebního materiálu,
        10. 6.1.8.10. místo odběru vzorku,
        11. 6.1.8.11. datum odběru vzorku,
        12. 6.1.8.12. popis způsobu odběru vzorku,
        13. 6.1.8.13. identifikační údaje fyzické osoby, která vzorek odebrala,
        14. 6.1.8.14. informace o úpravě vzorku k měření mimo měřicí laboratoř,
        15. 6.1.8.15. seznam použitých přístrojů a pomůcek, u stanovených měřidel čísla ověřovacích listů a doba jejich platnosti,
        16. 6.1.8.16. identifikační údaje fyzické osoby, která měření provedla,
        17. 6.1.8.17. místo a datum provedení měření,
        18. 6.1.8.18. výsledky měření,
        19. 6.1.8.19. hodnocení výsledků měření,
        20. 6.1.8.20. v případě překročení hodnot uvedených v § 102 odst. 2 a 4 informace o dalším postupu,
        21. 6.1.8.21. datum vystavení protokolu a
        22. 6.1.8.22. podpis fyzické osoby s příslušným dokladem zvláštní odborné způsobilosti, která zajišťuje plnění povinnosti při měření, a držitele povolení provádějícího měření, je-li fyzickou osobou, nebo statutárního orgánu držitele povolení provádějícího měření, je-li právnickou osobou.
  1. 7. Obsahem dokumentace pro vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě pro účely dle § 100 odst. 2 písm. a) atomového zákona, musí být
    1. 7.1. v případě metodik a postupů
      1. 7.1.1. postup odběru a úpravy vzorku,
      2. 7.1.2. obsah záznamu o odběru vzorku,
      3. 7.1.3. popis odběrových míst a četnost odběru,
      4. 7.1.4. popis přístrojového vybavení,
      5. 7.1.5. metodika měření a zpracování výsledků, včetně nejistot měření a způsobu vyjádření výsledků měření pro
        1. 7.1.5.1. celkovou objemovou aktivitu alfa,
        2. 7.1.5.2. celkovou objemovou aktivitu beta,
        3. 7.1.5.3. objemovou aktivitu radonu,
        4. 7.1.5.4. objemové aktivity dalších přírodních radionuklidů a
        5. 7.1.5.5. objemovou aktivitu K-40,
      1. 7.1.6. způsob výpočtu indikativní dávky, včetně nejistot jejího stanovení a vyjádření výsledku a
      2. 7.1.7. způsob hodnocení výsledků měření ve vztahu k hodnotám uvedeným v § 98 odst. 1, 2 a 6,
    1. 7.2. popis obsahu protokolu o měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě, zahrnující
      1. 7.2.1. jednoznačný identifikátor protokolu,
      2. 7.2.2. identifikační údaje držitele povolení,
      3. 7.2.3. identifikační údaje objednatele měření,
      4. 7.2.4. identifikační údaje dodavatele pitné vody a výrobce nebo dovozce balené vody,
      5. 7.2.5. identifikační údaje vodovodu,
      6. 7.2.6. specifikaci metodiky použité k měření a účel měření,
      7. 7.2.7. číslo vzorku, pod nímž je vzorek evidován v měřicí laboratoři,
      8. 7.2.8. údaje o druhu vody, včetně údajů o odstraňování přírodních radionuklidů z vody,
      9. 7.2.9. místo odběru vzorku a jeho adresa,
      10. 7.2.10. datum odběru vzorku,
      11. 7.2.11. popis způsobu odběru vzorku,
      12. 7.2.12. identifikační údaje fyzické osoby, která vzorek odebrala,
      13. 7.2.13. informace o úpravě vzorku k měření mimo měřicí laboratoř,
      14. 7.2.14. seznam použitých přístrojů a pomůcek, u stanovených měřidel čísla jejich ověřovacích listů a doba platnosti jejich ověření,
      15. 7.2.15. identifikační údaje fyzické osoby, která měření provedla,
      16. 7.2.16. místo a datum provedení měření,
      17. 7.2.17. výsledky měření,
      18. 7.2.18. hodnocení výsledků měření,
      19. 7.2.19. v případě překročení hodnot podle § 98 odst. 1, 2 a 6 informace o dalším postupu,
      20. 7.2.20. datum vystavení protokolu a
      21. 7.2.21. podpis fyzické osoby s příslušným dokladem zvláštní odborné způsobilosti, která zajišťuje plnění povinnosti při měření, a držitele povolení provádějícího měření, je-li fyzickou osobou, nebo statutárního orgánu držitele povolení provádějícího měření, je-li právnickou osobou.
  1. 8. Obsahem dokumentace pro vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření pro účely podle § 95 odst. 1 písm. b) atomového zákona, musí být
    1. 8.1. v případě metodik a postupů
      1. 8.1.1. postup odběru a úpravy vzorku,
      2. 8.1.2. obsah záznamu o odběru vzorku,
      3. 8.1.3. popis odběrových míst a četnost odběru,
      4. 8.1.4. popis přístrojového vybavení,
      5. 8.1.5. popis metodiky měření a zpracování výsledků, včetně nejistot měření a způsobu vyjádření výsledků měření pro
        1. 8.1.5.1. celkovou objemovou aktivitu alfa,
        2. 8.1.5.2. celkovou objemovou aktivitu beta,
        3. 8.1.5.3. hmotnostní/objemové aktivity přírodních radionuklidů z řady U-238 a řady Th-232 a
        4. 8.1.5.4. hmotnostní/objemovou aktivitu K-40,
      1. 8.1.6. modely a metody výpočtu efektivní dávky způsobené uvolněním radioaktivní látky a
      2. 8.1.7. způsob hodnocení výsledků měření ve vztahu k hodnotám uvedeným v § 108 odst. 4 a § 95 odst. 3 atomového zákona,
    1. 8.2. popis obsahu protokolu o měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, zahrnující
      1. 8.2.1. jednoznačný identifikátor protokolu,
      2. 8.2.2. identifikační údaje držitele povolení,
      3. 8.2.3. identifikační údaje objednatele měření,
      4. 8.2.4. identifikační údaje osoby, která uvolňuje radioaktivní látku,
      5. 8.2.5. identifikační údaje pracoviště, z něhož je uvolňována radioaktivní látka (evidenční číslo přidělené Úřadem, adresa),
      6. 8.2.6. specifikaci použité metodiky měření a účel měření,
      7. 8.2.7. číslo vzorku, pod nímž je vzorek evidován v měřicí laboratoři,
      8. 8.2.8. identifikace vzorkované uvolňované radioaktivní látky,
      9. 8.2.9. způsobu uvolňování vzorkované radioaktivní látky,
      10. 8.2.10. místo odběru vzorku (číslo parcely, katastrální území),
      11. 8.2.11. datum odběru vzorku,
      12. 8.2.12. popis způsobu odběru vzorku,
      13. 8.2.13. identifikační údaje fyzické osoby, která vzorek odebrala,
      14. 8.2.14. informace o úpravě vzorku k měření mimo měřicí laboratoř,
      15. 8.2.15. seznam použitých přístrojů a pomůcek, u stanovených měřidel čísla jejich ověřovacích listů a doba jejich platnosti,
      16. 8.2.16. identifikační údaje fyzické osoby, která měření provedla,
      17. 8.2.17. místo a datum provedení měření,
      18. 8.2.18. výsledky měření,
      19. 8.2.19. hodnocení výsledků měření,
      20. 8.2.20. závěr s návrhem dalšího postupu,
      21. 8.2.21. datum vystavení protokolu a
      22. 8.2.22. podpis fyzické osoby s příslušným oprávněním zvláštní odborné způsobilosti, která zajišťuje plnění povinnosti při měření, a držitele povolení provádějícího měření, je-li fyzickou osobou, nebo statutárního orgánu držitele povolení provádějícího měření, je-li právnickou osobou.

Příloha č. 20

k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

Postupy pro zajištění radiační ochrany registrantem při používání zdroje ionizujícího záření

  1. 1. Obecné požadavky
    1. 1.1. Registrant musí zaslat Úřadu kopii protokolu o
      1. 1.1.1. přejímací zkoušce nově pořízeného zdroje ionizujícího záření před zahájením jeho používání,
      2. 1.1.2. zkoušce dlouhodobé stability zdroje ionizujícího záření, který byl po dlouhodobém nepoužívání opět uveden do provozu do 1 měsíce od jeho uvedení do provozu a
      3. 1.1.3. přejímací zkoušce přestěhovaného stacionárního zdroje ionizujícího záření před zahájením jeho opětovného používání.
    1. 1.2. Registrant je povinen do 1 měsíce
      1. 1.2.1. oznámit Úřadu název typu a výrobní číslo zdroje ionizujícího záření předaného k likvidaci a předat Úřadu potvrzení o likvidaci od osoby, která ji provedla,
      2. 1.2.2. oznámit Úřadu název typu a výrobní číslo zdroje ionizujícího záření prodaného nebo jinak převedeného jiné osobě a
      3. 1.2.3. oznámit Úřadu název typu a výrobní číslo zdroje ionizujícího záření, který byl dlouhodobě vyřazen z provozu.
    1. 1.3. Při přejímací zkoušce a zkoušce dlouhodobé stability musí registrant zajistit, aby osoba zajišťující radiační ochranu registranta
      1. 1.3.1. poskytla osobě provádějící tuto zkoušku součinnost, zejména informace o zdroji ionizujícího záření a jeho příslušenství, jeho používání a o výsledcích zkoušek provozní stálosti, a
      2. 1.3.2. převzala od osoby provádějící tuto zkoušku informace o výsledcích zkoušky.
    1. 1.4. Registrant musí zajišťovat optimalizaci radiační ochrany radiačních pracovníků a obyvatel tak, že při běžném snímkování dodržuje pokyny týkající se ochrany před neužitečným zářením uvedené v protokolu z přejímací zkoušky nebo ze zkoušky dlouhodobé stability, a to včetně vhodných stavebních úprav nebo používání ochranných pomůcek.
  1. 2. Požadavky při používání zubního intraorálního rentgenového zařízení
    1. 2.1. Registrant musí při snímkování a běžném provozu
      1. 2.1.1. při nastavování expozičních parametrů, vyvolávání filmového snímku nebo úpravách obrazu digitálního snímku dodržovat pokyny výrobce a osoby, která provedla
        1. 2.1.1.1. přejímací zkoušku, v případě, že se na zařízení ještě neprováděla zkouška dlouhodobé stability, nebo
        2. 2.1.1.2. v případech neuvedených v bodě 2.1.1.1 poslední zkoušku dlouhodobé stability,
      1. 2.1.2. o každém výkonu pořizovat záznam, který umožňuje zpětné posouzení ozáření pacienta, a uchovávat ho po dobu 5 let ode dne jeho pořízení.
    1. 2.2. V případě zjištění neshody při zkoušce provozní stálosti prováděné podle přílohy č. 13
      1. 2.2.1. bodů 1.1, 1.2.1 nebo 1.3.1 k této vyhlášce musí registrant přenastavit standardní expoziční parametry tak, aby byla změna zobrazení u všech expozic kompenzovaná, a tyto přenastavené expoziční parametry nadále používat v běžném provozu a při zkouškách provozní stálosti, nebo v případě, že takové přenastavení není možné, tak zajistit servisní nápravu,
      2. 2.2.2. bodů 1.2.2 nebo 1.3.2 k této vyhlášce musí registrant vyčistit monitor, pomocí něhož je klinicky prováděna diagnóza,
      3. 2.2.3. bodu 1.3.3 k této vyhlášce musí registrant vyřadit z provozu nevyhovující fólie nepřímé digitalizace a
      4. 2.2.4. bodu 3 k této vyhlášce musí registrant vyčistit negatoskop.
  1. 3. Požadavky při používání zubního panoramatického rentgenového zařízení a zubního výpočetního tomografu
    1. 3.1. Registrant musí při snímkování a běžném provozu
      1. 3.1.1. dodržovat pokyny výrobce, expoziční tabulky nebo předvolby, anebo dodržovat pokyny osoby, která provedla zkoušku dlouhodobé stability nebo přejímací zkoušku,
      2. 3.1.2. o každém výkonu pořizovat záznam, který umožňuje zpětné posouzení ozáření pacienta, a uchovávat ho po dobu 5 let.
    1. 3.2. Při zjištění neshody při zkoušce provozní stálosti prováděné podle přílohy č. 13 k této vyhlášce
      1. 3.2.1. v případě podle bodu 2.1., 2.2., nebo 4.1 registrant zajistí servisní nápravu,
      2. 3.2.2. v případě podle bodu 2.2. nebo 4.2 registrant vyčistí monitor, s jehož pomocí je klinicky prováděna diagnóza,
  1. 4. Požadavky při používání veterinárního rentgenového zařízení
    1. 4.1. Registrant musí zajišťovat optimalizaci radiační ochrany radiačních pracovníků a obyvatel tak, že
      1. 4.1.1. zajistí, aby se ve vyšetřovně a ve vzdálenosti do 2 m od svazku rentgenového záření vyskytovala pouze fyzické osoba, jejíž přítomnost je během vyšetření nezbytná; u této osoby zajistí
        1. 4.1.1.1. správné použití ochranné stínicí zástěry a límce poskytující stínění odpovídající olovu o tloušťce minimálně 0,25 mm Pb,
        2. 4.1.1.2. v případě, že se během expozice vyskytují ruce této fyzické osoby v blízkosti svazku rentgenového záření používání ochranných stínicích rukavic minimálně o ekvivalentu 0,25 mm Pb,
        3. 4.1.1.3. její poučení o správném způsobu asistence při vyšetření s ohledem na okraje pole rentgenového záření a výsledky měření neužitečného záření,
        4. 4.1.1.4. nastavení velikosti a polohy pole rentgenového záření pomocí světelného pole tak, aby se ruce této fyzické osoby nenacházely ve svazku rentgenového záření,
        5. 4.1.1.5. na základě jejich evidence, aby u nich nedošlo k překročení dávkové optimalizační meze pro obyvatele 0,25 mSv efektivní dávky ročně,
      1. 4.1.2. zajistí kolimaci svazku rentgenového záření tak, aby velikost pole rentgenového záření byla s ohledem na potřeby vyšetření co nejmenší,
      2. 4.1.3. podá zvířeti před vyšetřením uklidňující prostředky, je-li to možné,
      3. 4.1.4. při skiagrafickém vyšetření volí kolimaci svazku rentgenového záření a velikost receptoru obrazu tak, aby svazek rentgenového záření nepřesahoval přes receptor obrazu.
    1. 4.2. Registrant musí při snímkování a běžném provozu
      1. 4.2.1. používat zdroj ionizujícího záření podle návodu výrobce,
      2. 4.2.2. u osob podle bodu 4.1.1.,
        1. 4.2.2.1. zajistit, aby tato fyzická osoba byla starší 15 let,
        2. 4.2.2.2. poučit tuto fyzickou osobu o možných rizicích ionizujícího záření souvisejících s asistencí při vyšetření,
        3. 4.2.2.3. vyžádat si její písemný souhlas s asistencí u vyšetření a uchovávat ho po dobu 5 let, 
        4. 4.2.2.4. vést evidenci těchto osob a uchovávat údaje v ní po dobu 5 let.
    1. 4.3. Registrant musí při skiagrafickém vyšetření na přechodném pracovišti
      1. 4.3.1. přednostně využívat prostor, který je ohraničen přirozenými bariérami, zejména stěnou nebo plotem,
      2. 4.3.2. není-li využití prostoru podle bodu 4.3.1 možné a vyšetření se provádí ve volném prostoru, zajistit, aby se v prostoru ve směru primárního svazku během ozařování nevyskytovala žádná fyzická osoba,
      3. 4.3.3. vymezit prostor, kde se provádí snímkování zvířat, výstražnou páskou umístěnou ve vzdálenosti určené v protokolu z přejímací zkoušky nebo zkoušky dlouhodobé stability,
      4. 4.3.4. přednostně umístit receptor obrazu do držáku, aby nebylo nutné jej během expozice přidržovat; není-li to možné, použít prostředky zajišťující, že ruce fyzické osoby, která receptor obrazu přidržuje, nejsou v bezprostřední blízkosti svazku rentgenového záření; registrant musí v takovém případě zajistit, aby fyzická osoba přidržující receptor obrazu používala ochranné rukavice,
      5. 4.3.5. volit směr svazku rentgenového záření tak, aby byl co nejdříve pohlcen terénem,
      6. 4.3.6. vymezit velikost pole rentgenového záření světelným polem a v případě, že světelné podmínky neumožňují jeho dobrou viditelnost, použít takové prostředky, aby byly okraje pole rentgenového záření zaměřeny správně,
      7. 4.3.7. zajistit, aby radiační pracovník provádějící snímkování bezprostředně před provedením ozáření zřetelně nahlas varoval všechny potenciálně se vyskytující fyzické osoby v okolí místa provádění ozáření, že bude použito ionizující záření.
    1. 4.4. V případě zjištění neshody při zkoušce provozní stálosti prováděné podle přílohy č. 13 k této vyhlášce
      1. 4.4.1. bodu 5.1 musí registrant vyřadit z provozu nevyhovující ochrannou pomůcku a
      2. 4.4.2. bodu 5.2, k této vyhlášce musí registrant zajistit servisní nápravu.
  1. 5. Požadavky při používání rentgenového kostního denzitometru
    1. 5.1. Registrant musí
      1. 5.1.1. při snímkování dodržovat pokyny výrobce zdroje ionizujícího záření,
      2. 5.1.2. o každém výkonu pořizovat záznam, který umožňuje zpětné posouzení ozáření pacienta, a uchovávat jej po dobu 5 let,
      3. 5.1.3. během expozice zajišťovat ochranu pracovníků a dalších osob dodržováním jejich vzdálenosti minimálně 2,5 m od kostního denzitometru, nebo umístěním ochranné stínicí překážky s ekvivalentem min. 0,25 mm olova mezi tyto osoby a kostní denzitometr.
    1. 5.2. V případě zjištění neshody při zkoušce provozní stálosti prováděné podle přílohy č. 13 bodu 6 k této vyhlášce, nesmí registrant používat zdroj ionizujícího záření pro lékařské ozáření, dokud není neshoda servisním zásahem odstraněna a její odstranění není potvrzeno úspěšnou zkouškou provozní stálosti.

Příloha č. 21

k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ – ŽÁDOST O REGISTRACI

Obrázek

REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ – POTVRZENÍ REGISTRACE

Obrázek

Příloha č. 23

k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

Kritéria pro zařazení radiologické události do kategorie, postupy pro případ výskytu radiologické události nebo potenciální radiologické události, obsah a doba uchovávání záznamů z prošetření radiologické události nebo potenciální radiologické události a rozsah informování o radiologické události a lhůty k jeho provedení

1. Kritéria pro zařazení neopakované radiologické události týkající se jednoho pacienta

Při kategorizaci radiologické události týkající se jednoho pacienta postupuje držitel povolení a registrant následovně

  1. 1. V radioterapii a u léčebné aplikace radionuklidů se radiologická událost zařadí
    1. 1.1. do kategorie A, pokud se u pacienta vyskytne nebo u něj lze očekávat závažný klinický projev, který může vést k trvalému poškození zdraví nebo předčasné smrti, nebo lze předpokládat ve zvýšené míře pozdní účinky ionizujícího záření související s nadměrným ozářením zdravé tkáně,
    2. 1.2. do kategorie B, pokud se u pacienta vyskytne nebo u něj lze očekávat významný klinický projev, který nepředstavuje ohrožení života, ale zvyšuje pravděpodobnost nežádoucího výsledku, zejména komplikace léčby nebo nedostatečnou kontrolu nádoru,
    3. 1.3. do kategorie C, pokud je malá pravděpodobnost klinického projevu.
  1. 2. V diagnostické nukleární medicíně, radiodiagnostice nebo intervenční radiologii se radiologická událost zařadí
    1. 2.1. do kategorie A, pokud se u pacienta mohou vyskytnout tkáňové reakce, které mohou vést k trvalému poškození zdraví a kvality života, nebo předčasné smrti,
    2. 2.2. do kategorie B, pokud se u pacienta mohou vyskytnout tkáňové reakce, které nemohou vést k trvalému poškození zdraví a kvality života, nebo předčasné smrti,
    3. 2.3. do kategorie C, pokud se jednalo o ostatní radiologické události, zejména o
      1. 2.3.1. záměnu pacienta, nebo
      2. 2.3.2. záměnu vyšetřované oblasti.

2. Kritéria pro zařazení opakovaných radiologických událostí týkajících se jednoho pacienta

V případě, že se u jednoho pacienta vyskytne více než jedna radiologická událost, je držitel povolení povinen zvážit celkovou míru ozáření pacienta a závažnost chyb při těchto radiologických událostech. V případě, že tato celková míra ozáření nebo závažnost chyb bude spojena s mírou zdravotního rizika nebo závažností chyb odpovídající jiné kategorii radiologické události, přehodnotí tyto události jako jedinou radiologickou událost s odpovídající kategorií.

3. Kritéria pro zařazení opakovaných radiologických událostí týkajících se více pacientů

V případě, že dojde k opakování radiologické události stejného charakteru v důsledku stejné chyby nebo souboru chyb u různých pacientů, je držitel povolení nebo registrant povinen zvážit míru závažnosti tohoto opakování. V případě, že počet takto opakovaných radiologických událostí svědčí o vážném systémovém pochybení, je povinen všechny radiologické události, které byly takto opakovány přeřadit do vyšší kategorie, a to podle závažnosti tohoto pochybení.

4. Lhůty pro informování o radiologických událostech a potenciálních radiologických událostech

  1. 1. Úřad musí být informován v případě
    1. 1.1. radiologické události kategorie A
      1. 1.1.1. neprodleně po zjištění, že došlo k radiologické události, o všech známých skutečnostech o ní,
      2. 1.1.2. neprodleně po zjištění všech dalších skutečností v rámci vyšetřování radiologické události, zejména po zjištění skutečností uvedených v části 5, o zjištěných skutečnostech,
      3. 1.1.3. neprodleně po přijetí všech opatření k tomu, aby byl následek radiologické události co nejmírnější, o přijatých opatřeních,
      4. 1.1.4. neprodleně po přijetí všech opatření k předcházení vzniku obdobné radiologické události v budoucnu o přijatých opatřeních a
      5. 1.1.5. v plném rozsahu podle části 5 nejpozději do 1 měsíce od zjištění, že došlo k radiologické události kategorie A v radioterapii,
    1. 1.2. radiologické události kategorie B nejpozději do 3 měsíců od zjištění, že došlo k radiologické události,
    2. 1.3. potenciální radiologické události, která by mohla mít závažný systémový přesah, v plném rozsahu podle části 5 nejpozději do 1 měsíce od zjištění, že došlo k potenciální radiologické události.
  1. 2. Pacient nebo jeho zákonný zástupce, indikující lékař a aplikující odborník, pokud tkáňové reakce způsobené chybným ozářením mohou negativně ovlivnit zdravotní stav pacienta nebo pokud je nutné z důvodu radiologické události provést změny v jeho léčebném postupu, musí být informován v případě
    1. 2.1. radiologické události kategorie A
      1. 2.1.1. neprodleně po zjištění, že k této radiologické události došlo, o všech známých skutečnostech o ní,
      2. 2.1.2. neprodleně po zjištění všech dalších skutečností uvedených v části 5 v rámci vyšetřování události o zjištěných skutečnostech,
      3. 2.1.3. neprodleně po přijetí všech opatření k tomu, aby byl následek radiologické události co nejmírnější, o přijatých opatřeních,
      4. 2.1.4. neprodleně po přijetí všech opatření k předcházení vzniku obdobné radiologické události v budoucnu o přijatých opatřeních; o těchto opatřeních nemusí být informován pacient ani jeho zákonný zástupce, a
      5. 2.1.5. v plném rozsahu podle části 5 nejpozději do 1 měsíce od zjištění, že došlo k radiologické události kategorie A v radioterapii, nebo nukleární medicíně,
    1. 2.2. radiologické události kategorie B v plném rozsahu podle části 5 nejpozději do 3 měsíců od zjištění, že došlo k radiologické události.

5. Rozsah informování o závažných radiologických událostech

  1. 1. Úřad musí být ve lhůtách podle části 4 informován v následujícím rozsahu:
    1. 1.1. při radiologické události kategorie A
      1. 1.1.1. datum a čas odhalení radiologické události a jejího vzniku, je-li znám,
      2. 1.1.2. povaha, rozsah a závažnost radiologické události,
      3. 1.1.3. možný dopad radiologické události,
      4. 1.1.4. opatření přijatá k tomu, aby byl následek radiologické události co nejmírnější,
      5. 1.1.5. další skutečnosti zjištěné v průběhu vyšetřování radiologické události, které ovlivňují její povahu, rozsah, dopad a závažnost,
      6. 1.1.6. další plánovaný postup při vyšetřování radiologické události a
      7. 1.1.7. opatření přijatá k předcházení vzniku obdobné radiologické události v budoucnu,
    1. 1.2. při radiologické události kategorie B
      1. 1.2.1. datum odhalení radiologické události a jejího vzniku, je-li znám,
      2. 1.2.2. povaha, rozsah a závažnost radiologické události,
      3. 1.2.3. možný dopad radiologické události,
      4. 1.2.4. opatření přijatá k tomu, aby byl následek radiologické události co nejmírnější,
      5. 1.2.5. další skutečnosti zjištěné v průběhu vyšetřování radiologické události, které ovlivňují její povahu, rozsah, dopad a závažnost, a
      6. 1.2.6. opatření přijatá k předcházení vzniku obdobné radiologické události v budoucnu,
    1. 1.3. při potenciální radiologické události, která mohla vést k radiologické události kategorie A
      1. 1.3.1. datum a čas odhalení potenciální radiologické události,
      2. 1.3.2. datum a čas vzniku potenciální radiologické události, je-li znám,
      3. 1.3.3. povaha, rozsah a závažnost potenciální radiologické události,
      4. 1.3.4. možný dopad radiologické události, ke které mohlo dojít,
      5. 1.3.5. všechny další skutečnosti zjištěné v průběhu vyšetřování potenciální radiologické události, které ovlivňují její povahu, rozsah, dopad a závažnost,
      6. 1.3.6. všechna opatření přijatá k předcházení vzniku obdobné radiologické události v budoucnu.
  1. 2. Pacient nebo jeho zákonný zástupce, indikující lékař a aplikující odborník musí být informován ve lhůtách podle části 4 v následujícím rozsahu:
    1. 2.1. při radiologické události kategorie A
      1. 2.1.1. informace, že došlo k chybnému ozáření,
      2. 2.1.2. datum a čas odhalení radiologické události a jejího vzniku, je-li znám,
      3. 2.1.3. povaha, rozsah a závažnost radiologické události,
      4. 2.1.4. možný dopad radiologické události,
      5. 2.1.5. opatření přijatá k tomu, aby byl následek radiologické události co nejmírnější,
      6. 2.1.6. další skutečnosti zjištěné v průběhu vyšetřování radiologické události, které mají vliv na zdravotní stav a léčbu pacienta, a
      7. 2.1.7. další plánovaný postup při řešení radiologické události,
    1. 2.2. při radiologické události kategorie B
      1. 2.2.1. informace, že došlo k chybnému ozáření,
      2. 2.2.2. datum odhalení radiologické události a jejího vzniku, je-li znám,
      3. 2.2.3. povaha, rozsah a závažnost radiologické události,
      4. 2.2.4. možný dopad radiologické události,
      5. 2.2.5. opatření přijatá k tomu, aby byl následek radiologické události co nejmírnější, a
      6. 2.2.6. další skutečnosti zjištěné v průběhu vyšetřování radiologické události, které mají vliv na zdravotní stav a léčbu pacienta.
  1. 3. Souhrnné informace o radiologické události a o potenciální radiologické události v radioterapii, o kterých je podle části 4 bodů 1.1.5, 1.2.1, 2.1.5 a 2.2 informován Úřad a které držitel povolení vypracovává a uchovává podle části 7 bodů 1.1.6, 1.1.7, 1.4.5 a 1.4.6, musí obsahovat
    1. 3.1. datum a čas vzniku radiologické události nebo potenciální radiologické události, dobu jejího trvání a datum a čas jejího odhalení,
    2. 3.2. popis radiologické události nebo potenciální radiologické události, rozsah, závažnost a kategorie,
    3. 3.3. příčiny radiologické události nebo potenciální radiologické události a další skutečnosti zjištěné v průběhu jejího vyšetřování, které ovlivňují její povahu, rozsah, dopad a závažnost,
    4. 3.4. klinické projevy v důsledku radiologické události,
    5. 3.5. odhad potenciálních dlouhodobých důsledků radiologické události,
    6. 3.6. opatření k omezení klinických následků radiologické události,
    7. 3.7. okamžitá opatření proti opakování radiologické události nebo potenciální radiologické události; tato opatření nemusí být uvedena v informaci poskytované pacientovi nebo jeho zákonnému zástupci a
    8. 3.8. preventivní systémová opatření proti opakování radiologické události nebo potenciální radiologické události; tato opatření nemusí být uvedena v informaci poskytované pacientovi nebo jeho zákonnému zástupci.

6. Obsah a doba uchovávání záznamů o radiologické události a potenciální radiologické události

  1. 1. Záznamy o radiologické události a potenciální radiologické události musí být uchovávány v případě
    1. 1.1. radiologické události kategorie A po dobu 30 let od jejího odhalení,
    2. 1.2. radiologické události kategorie B po dobu 10 let od jejího odhalení,
    3. 1.3. radiologické události kategorie C po dobu 10 let od jejího odhalení a
    4. 1.4. potenciální radiologické události po dobu 5 let od jejího odhalení.
  1. 2. Tyto záznamy musí obsahovat všechny informace o radiologické události nebo o potenciální radiologické události, které byly v rámci vyšetřování zjištěny, a informace o přijatých opatřeních.

7. Postupy pro případ výskytu radiologické události nebo potenciální radiologické události

  1. 1. V radioterapii musí být při
    1. 1.1. radiologické události kategorie A nebo B
      1. 1.1.1. bezodkladně zahájeno dozimetrické a klinické hodnocení události, na kterém se podílí minimálně radiační onkolog a klinický radiologický fyzik,
      2. 1.1.2. provedeno opatření k omezení klinických následků události pro postiženého pacienta, zejména přerušení léčby podle původního plánu léčby a přepočítání plánu léčby a s tím spojené úkony, včetně sestavení nového plánu léčby, simulace a verifikace plánu v případě, že je nutné původní plán upravit nebo naplánovat zcela nový,
      3. 1.1.3. provedena okamžitá opatření, která by měla zajistit radiační ochranu ostatním pacientům, včetně ověření, zda se neobjevuje stejná příčina radiologické události u jiných případů,
      4. 1.1.4. v rámci vyšetřování radiologické události ustanoveny vyšetřovací skupiny, definován a analyzován problém a proveden rozbor kořenových příčin, průběhu a následků radiologické události,
      5. 1.1.5. zavedena preventivní systémová opatření,
      6. 1.1.6. vypracován souhrn informací o radiologické události podle části 5 bodu 3 a zaslán Úřadu nejpozději do 1 měsíce od zjištění této události a
      7. 1.1.7. uchováván souhrn informací o radiologické události v rozsahu podle části 5 bodu 3 po dobu uvedenou v části 6 a ve zdravotnické dokumentaci pacienta,
    1. 1.2. radiologické události kategorie A v případě, že tkáňové reakce způsobené chybným ozářením mohou negativně ovlivnit zdravotní stav pacienta, nebo pokud je nutné z důvodu radiologické události provést změny v jeho léčebném postupu, souhrnně informován pacient nebo jeho zákonný zástupce, aplikující odborník a indikující lékař nejpozději do 1 měsíce od zjištění radiologické události v rozsahu podle části 5 bodu 2.1,
    2. 1.3. radiologické události kategorie B v případě, že tkáňové reakce způsobené chybným ozářením mohou negativně ovlivnit zdravotní stav pacienta, nebo pokud je nutné z důvodu radiologické události provést významné změny v jeho léčebném postupu, souhrnně informován pacient nebo jeho zákonný zástupce, aplikující odborník a indikující lékař nejpozději do 3 měsíců od zjištění radiologické události v rozsahu podle části 5 bodu 2.2,
    3. 1.4. radiologické události kategorie C
      1. 1.4.1. v rámci vyšetřování radiologické události ustanovena vyšetřovací skupina, definován a analyzován problém a proveden rozbor kořenových příčin, průběhu a následků radiologické události, dozimetrické a klinické hodnocení radiologické události,
      2. 1.4.2. provedeno opatření k omezení klinických následků události pro postiženého pacienta,
      3. 1.4.3. v případě nutnosti upraven plán léčby,
      4. 1.4.4. zavedena preventivní systémová opatření,
      5. 1.4.5. vypracován souhrn informací o radiologické události do 1 měsíce od zjištění radiologické události v rozsahu podle části 5 bodu 3 a
      6. 1.4.6. uchováván souhrn informací o radiologické události v rozsahu podle části 5 bodu 3,
    1. 1.5. potenciální radiologické události
      1. 1.5.1. neprodleně po zjištění, že může dojít k radiologické události, přijata opatření k jejímu předejití,
      2. 1.5.2. provedeno vyšetřování a nalezení kořenových příčin a přispívajících faktorů,
      3. 1.5.3. vytvořen a založen zápis o tomto případu a
      4. 1.5.4. provedeno preventivní opatření předcházející vzniku podobných případů do budoucna.
  1. 2. V nukleární medicíně, intervenční radiologii nebo radiodiagnostice musí být při
    1. 2.1. radiologické události způsobem a při načasování odpovídajícím závažnosti radiologické události a jejím možným důsledkům
      1. 2.1.1. neprodleně po zjištění, že k radiologické události došlo, učiněno opatření, aby pacientovi nebyla navyšována nežádoucí dávka, a opatření, aby se radiologická událost nemohla opakovat u jiného pacienta,
      2. 2.1.2. následně shromážděny všechny dostupné údaje o radiologické události,
      3. 2.1.3. podniknuty včasné zákroky ke zmírnění dopadů radiologické události, pokud jsou možné,
      4. 2.1.4. zjištěny příčiny radiologické události a změněny postupy tak, aby se událost nemohla opakovat,
      5. 2.1.5. informován Úřad, pacient nebo jeho zákonný zástupce, aplikující odborník a indikující lékař o radiologické události podle částí 4 a 5 a
      6. 2.1.6. uchovávány záznamy o radiologické události, o jejím šetření a o přijatých opatřeních podle části 6,
    1. 2.2. potenciální radiologické události
      1. 2.2.1. neprodleně po zjištění, že může dojít k radiologické události, přijata opatření k jejímu předejití,
      2. 2.2.2. následně zjištěny příčiny potenciální radiologické události, ověřeno, zda existující standardní postupy zajišťují zabránění radiologické události, a v případě že ne, tyto postupy změněny tak, aby k radiologické události nemohlo v budoucnu dojít,
      3. 2.2.3. uchovávány všechny záznamy o těchto případech, o jejich šetření a o přijatých opatřeních.

Příloha č. 24

k vyhlášce č. 422/2016 Sb.

Údaje o zdravotních službách, při nichž bylo použito ionizující záření a které byly poskytovatelem zdravotních služeb vykázány a zdravotní pojišťovnou uhrazeny, poskytované Úřadu zdravotní pojišťovnou

  1. 1. Údaje musí být Úřadu poskytovány v následujícím rozsahu:
    1. 1.1. v případě rozhraní souboru s radiologickými výkony
      1. 1.1.1. kód výkonu podle seznamu zdravotních výkonů,