Příloha č. 1
účinné od 1. 1. 2002 k vyhlášce č. 423/2001 Sb.účinné od 1. 1. 2002Kritéria pro hodnocení zdrojů minerálních vod, plynů a peloidů
- účinné od 1. 1. 2002A. Přírodní minerální vody se hodnotí:
- účinné od 1. 1. 2002a) podle celkové mineralizace jako minerální vody:
- účinné od 1. 1. 20021. velmi slabě mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek do 50 mg/l,
- účinné od 1. 1. 20022. slabě mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 50 až 500 mg/l,
- účinné od 1. 1. 20023. středně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 500 mg/l až 1500 mg/l,
- účinné od 1. 1. 20024. silně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 1500 mg/l až 5 g/l,
- účinné od 1. 1. 20025. velmi silně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek vyšším než 5 g/l;
- účinné od 1. 1. 2002b) podle obsahu rozpuštěných plynů a obsahu významných složek jako vody:
- účinné od 1. 1. 20021. uhličité nad 1 g oxidu uhličitého/l vody,
- účinné od 1. 1. 20022. sirné nad 2 mg titrovatelné síry (sulfan disociovaný v různém stupni a thiosírany)/l vody,
- účinné od 1. 1. 20023. jodové nad 5 mg jodidů/l vody,
- účinné od 1. 1. 20024. ostatní, např. se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité (nad 70 mg/l vody), fluoridů (nad 2 mg/l vody);
- účinné od 1. 1. 2002c) podle aktuální reakce vyjádřené hodnotou pH se vody rozdělují jen tehdy, jde-li o vody:
- účinné od 1. 1. 20021. silně kyselé - s hodnotou pH pod 3,5,
- účinné od 1. 1. 20022. silně alkalické - s hodnotou pH nad 8,5;
- účinné od 1. 1. 2002d) podle radioaktivity jako vody radonové s radioaktivitou nad 1,5 kBq/l vody způsobenou radonem 222Rn;
- účinné od 1. 1. 2002e) podle přirozené teploty u vývěru jako vody:
- účinné od 1. 1. 20021. studené s teplotou do 20 °C,
- účinné od 1. 1. 20022. termální, a to
- účinné od 1. 1. 2002- do 35 °C vody vlažné,
- účinné od 1. 1. 2002- do 42 °C vody teplé,
- účinné od 1. 1. 2002- nad 42 °C vody horké;
- účinné od 1. 1. 2002f) podle osmotického tlaku:
- účinné od 1. 1. 20021. hypotonické s osmotickým tlakem menším než 710 kPa (280 mOsm),
- účinné od 1. 1. 20022. isotonické s osmotickým tlakem 710 - 760 kPa (280 - 300 mOsm),
- účinné od 1. 1. 20023. hypertonické s osmotickým tlakem nad 760 kPa (300 mOsm);
- účinné od 1. 1. 2002g) podle hlavních složek (tj. složek, které jsou v součtu součinů látkové koncentrace a nábojového čísla všech aniontů zastoupeny nejméně 20 %, rovněž tak pro kationty). Typ vody se charakterizuje v pořadí od nejvíce zastoupených složek, a to nejprve pro anionty, potom pro kationty;
- účinné od 1. 1. 2002h) podle využitelnosti jako léčivé, pokud jich lze na základě odborného posudku využít k léčbě;
- účinné od 1. 1. 2002i) podle vlastností jako stabilní, pokud jejich teplota, celková mineralizace a obsah volného CO2 kolísá pouze v rámci přirozených výkyvů (zpravidla ne více než ± 20 %) a typ vody stanovený podle písmene g) se nemění. U vod, jejichž léčivost se opírá o určitou složku chemizmu (např. J, obsah titrovatelné síry) nebo o radioaktivitu, nadřazuje se hodnocení stability této složce s kolísáním ne více než ± 30 %. Minimální hodnoty nesmí klesat pod kriterijní hodnoty.
- účinné od 1. 1. 2002a) podle celkové mineralizace jako minerální vody:
- účinné od 1. 1. 2002B. Peloidy se dělí podle povahy původní matrice a přírodních podmínek v místě vzniku na:
- účinné od 1. 1. 2002a) humolity, vznikající převážně rozkladem rostlinného materiálu. Humolity jsou
- účinné od 1. 1. 20021. rašeliny (vznikají rozkladem rostlinné hmoty v prostředí prosté, popř. slabě mineralizované vody),
- účinné od 1. 1. 20022. slatiny (vznikají v prostředí minerální vody, obsah organických látek v sušině je větší než 50 %),
- účinné od 1. 1. 20023. slatinné zeminy (slatiny s významným podílem anorganického materiálu, s obsahem organických látek v sušině menším než 50 %);
- účinné od 1. 1. 2002b) bahna, vznikající převážně sedimentací materiálu anorganického původu.
- účinné od 1. 1. 2002a) humolity, vznikající převážně rozkladem rostlinného materiálu. Humolity jsou
- účinné od 1. 1. 2002C. Přírodním zdrojem plynu se rozumí plyn vyvěrající z podloží buď v doprovodu přírodní minerální vody nebo samostatně, popřípadě separovaný z uhličité minerální vody. Přírodním oxidem uhličitým je plyn, který obsahuje nejméně 90 % oxidu uhličitého, pro aplikaci plynových injekcí nejméně 96 % oxidu uhličitého.