Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), 428/2001 Sb., účinné od 6. 5. 2011

Předchozí stránka

Příloha č. 10

k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

TECHNICKÉ UKAZATELÉ PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VODČÁST 1

PRO ODPADNÍ VODU ČIŠTĚNOU:
1. a) místo přítoku odpadní vody do čistírny odpadních vod,
2. b) místa mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (provozní rozbory),
3. c) místo odtoku odpadní vody z čistírny odpadních vod.

PRO ODPADNÍ VODU NEČIŠTĚNOU:
Volné výusti odpadních vod do vodního recipientu.

MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮČÁST 2

A) ZÁKLADNÍ ROZBOR

Příloha č. 10 TECHNICKÉ UKAZATELÉ PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ
Ukazatel	Symbol	Jednotka
Biochemická spotřeba kyslíku	BSK₅	mg/l
Chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou	CHSK₅	mg/l
Nerozpuštěné látky sušené	NL	mg/l
Reakce vody	pH

B) ROZBOR NA URČENÍ FOREM DUSÍKU A FOSFORU (DÁLE DUSÍK, FOSFOR)

Příloha č. 10 TECHNICKÉ UKAZATELÉ PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ
Ukazatel	Symbol	Jednotka
Amoniakální dusík	N − NH₄⁺	mg/l
Celkový anorganický dusík	N_anorq.	mg/l
Celkový dusík	N_celk.	mg/l
Celkový fosfor	P_celk.	mg/l

C) PROVOZNÍ ROZBOR
Zahrnuje ukazatele základního rozboru a ukazatele pro formy dusíku a fosforu, z nichž provozovatel vybere rozsah rozborů v závislosti na způsobu a složitosti čištění odpadních vod.
1. Rozšíření rozsahu rozborů:
  Podle místních podmínek může určit provozovatel sledování dalších ukazatelů, které mohou mít vliv na čistící efekt čistírny odpadních vod nebo na znečištění vodního recipientu.

MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VODČÁST 3

A) MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY

Tabulka č. 1

MINIMÁLNÍ ČETNOST A ROZSAH KONTROLY:

MÍSTA ODBĚRŮ:

PŘÍTOK ODPADNÍ VODY DO ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

ODTOK Z ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

ODPADNÍ VODA NEČIŠTĚNÁ (VYPOUŠTĚNÁ) Z KAŽDÉ VOLNÉ VÝUSTĚ

Příloha č. 10 TECHNICKÉ UKAZATELÉ PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD Tabulka č. 1 PŘÍTOK ODPADNÍ VODY DO ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ODTOK Z ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ODPADNÍ VODA NEČIŠTĚNÁ (VYPOUŠTĚNÁ) Z KAŽDÉ VOLNÉ VÝUSTĚ
Velikost čistírny odpadních vod počet připojených ekvivalentních obyvatel	Rozsah a četnost kontrol / rok (podle typu odběru vzorku)
	vzorek a		vzorek b		vzorek c
	základní rozbor	dusík, fosfor	základní rozbor	dusík, fosfor	základní rozbor	dusík, fosfor
do 200	1
201 – 500	2	1
501 – 2 000	4	2
2 001 – 5 000			4¹⁾	4¹⁾
5 001 – 10 000			6¹⁾	6¹⁾
10 001 – 50 000			12	12
> nad 50 000					24	24

¹) Četnost platí po prvním roce provozu, a to v případě, že se dosáhne povolených limitních hodnot.

Typ odběru vzorku:
vzorek a: dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu15 min. Čas odběru se určí tak, aby co nejlépe charakterizoval činnost sledovaného zařízení.
vzorek b: dvacetičtyřhodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod.
vzorek c: dvacetičtyřhodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově průtoku úměrných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod.

B) PROVOZNÍ ROZBORY

Tabulka č. 2

MINIMÁLNÍ ČETNOST PROVOZNÍCH ROZBORŮ

MÍSTA ODBĚRŮ:

PŘÍTOK NA ČISTÍRNU ODPADNÍCH VOD A ODTOK Z ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

Příloha č. 10 TECHNICKÉ UKAZATELÉ PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD Tabulka č. 1 PŘÍTOK ODPADNÍ VODY DO ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ODTOK Z ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ODPADNÍ VODA NEČIŠTĚNÁ (VYPOUŠTĚNÁ) Z KAŽDÉ VOLNÉ VÝUSTĚ Tabulka č. 2 MINIMÁLNÍ ČETNOST PROVOZNÍCH ROZBORŮ PŘÍTOK NA ČISTÍRNU ODPADNÍCH VOD A ODTOK Z ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
Velikost čistírny odpadních vod počet připojených ekvivalentních obyvatel	Rozsah a četnost kontrol / rok
	vzorek a
	základní rozbor	dusík, fosfor
do 200	x	x
201 – 500	x	x
501 – 2 000	x	x
2 001 – 5 000	6	x
5 001 – 25 000	12	12
25 001 – 100 000	26	26
nad 100 000	x	x
x Četnost určí provozovatel podle potřeby provozu. Četnost u čistírny nad 100 000 ekvivalentních obyvatel nesmí být nižší než uvedená četnost pro nižší počet připojených ekvivalentních obyvatel.

Místa odběrů vzorků:
1. - přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod před hrubým předčištěním,
2. - odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod.

Typ odběru vzorku:
1. - minimálně „vzorek a“ v čase, který nejlépe charakterizuje provoz.

PROVOZNÍ ROZBORY MEZI JEDNOTLIVÝMI STUPNI

1. Četnost a rozsah provozních rozborů a další technologické zkoušky mezi jednotlivými technologickými stupni, dále v kalovém a plynovém hospodářství čistírny určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod a složitosti technologie. Provozní rozbory a technologické zkoušky musí zabezpečit řádné provozování čistírny odpadních vod. Pro hlavní ukazatele je možno využít sledování v rámci automatického systému řízení.
2. Provozní rozbory mezi jednotlivými stupni se provádí podle potřeby s tím, že odběrná místa jsou:
1. a) místo přítoku odpadní vody do čistírny odpadních vod,
2. b) místa mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody,
3. c) místo odtoku odpadní vody z čistírny odpadních vod,
4. d) místa pro sledování vlivu srážkových vod.

3. Odběr vzorku se provádí minimálně jako dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min (tj. vzorek a) a to v čase, který nejlépe charakterizuje činnost sledovaného zařízení.

DENNÍ KOLÍSÁNÍ PŘÍTOKU ODPADNÍCH VOD

Za účelem zjištění průběhu míry znečištění odpadních vod v průběhu dne se doporučuje provádět celodenní bodové odběry vzorků (případně směsné vzorky po dobu 15 minut) zvláště na přítoku do čistírny odpadních vod a to v minimálním intervalu jedné hodiny se současně prováděným rozborem a měřením průtoku za bezdeštného počasí.

KALY Z PROVOZU ČISTÍRNY ODPADNÍCH VODČÁST 4

1) Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro další využití se zjišťují:
1. a) rizikové prvky (olovo, kadmium, rtuť, měď, zinek, arsen, chrom, nikl),
2. b) pH, sušina, organické látky (ztráta žíháním), celkový dusík, amoniakální dusík, dusičnanový dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík,
3. c) polychlorované bifenyly (suma šesti kongenerů – 28 + 52 + 101 + 138 + 153 + 180), adsorbovatelné organické halogeny (AOX),
4. d) mikrobiologické ukazatele podle potřeby.

2) Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro jiné než v bodě 1) uvedené účely se zjišťují:
1. a) rizikové prvky (olovo, kadmium, rtuť, měď, zinek),
2. b) pH, sušina, organické látky,

Tabulka č. 3

MINIMÁLNÍ ČETNOST ANALÝZ KALU

Příloha č. 10 TECHNICKÉ UKAZATELÉ PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD Tabulka č. 1 PŘÍTOK ODPADNÍ VODY DO ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ODTOK Z ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ODPADNÍ VODA NEČIŠTĚNÁ (VYPOUŠTĚNÁ) Z KAŽDÉ VOLNÉ VÝUSTĚ Tabulka č. 2 MINIMÁLNÍ ČETNOST PROVOZNÍCH ROZBORŮ PŘÍTOK NA ČISTÍRNU ODPADNÍCH VOD A ODTOK Z ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD PROVOZNÍ ROZBORY MEZI JEDNOTLIVÝMI STUPNI DENNÍ KOLÍSÁNÍ PŘÍTOKU ODPADNÍCH VOD KALY Z PROVOZU ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD Tabulka č. 3 MINIMÁLNÍ ČETNOST ANALÝZ KALU
Počet připojených ekvivalentních obyvatel	Počet rozborů za rok
Počet připojených ekvivalentních obyvatel	pro bod 1. a) a b)	pro bod 2.
do 500	podle potřeby Provozů
501 – 5 000	1	1
5001 – 25 000	2	2
25 001 – 100 000	6	4
nad 100 000	12	6

Organické kontaminanty a mikrobiologické ukazatele se zjišťují minimálně jedenkrát za rok u čistíren odpadních vod s připojeným počtem ekvivalentních obyvatel více než 5000.

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACEČÁST 5

1. Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 a 2 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny údaje o místu odběru vzorku, datu, hodině odběru vzorku a typu odběru. Dále jméno osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.
2. Laboratoř, která provádí rozbory odpadní vody prokazuje pravidelně kvalitu své práce (výsledky rozborů) nezávislou kontrolou (např. „Osvědčení o účasti v mezilaboratorním porovnání zkoušek“ pro sledované ukazatele)
3. Hodnocení výsledků míry znečištění odpadní vody provádí provozovatel podle:
1. - dodržení limitních koncentrací určených vodoprávním úřadem,
2. - účinnosti čištění jednotlivých technologických stupňů,
3. - počtu nevyhovujících rozborů (tj. překročení limitních koncentrací) na odtoku z čistírny odpadních vod nebo vypouštění nečištěných odpadních vod (volná výusť),
4. - bilančních hodnot na přítoku a odtoku z čistírny odpadních vod,
5. - bilančních hodnot při vypouštění nečištěných odpadních vod,

4. Protokoly podle bodu 1. se uchovávají trvale.

Příloha č. 11

k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

ŽÁDOST O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE PODLE § 6 ZÁKONA

Příloha č. 12

k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY
Položka	Druh potřeby vody	m³
	I. Bytový fond
	byty
	na jednoho obyvatele bytu
1.	v domech pouze s výtoky	16
2.	v domech pouze s výtoky a společnými WC	25
3.	je-li v bytě výtok a WC (bez koupelny, sprchového nebo vanového kouta)	31
4.	je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s kamny na pevná paliva	41
5.	je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s průtokovým ohřívačem nebo elektrickým bojlerem	46
6.	je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s centrální přípravou teplé vody	56
7.	rekreační chaty na jednoho obyvatele rekreační chaty spotřeba se vypočte jako u položky 1 až 6 s přihlédnutím k době, po kterou je chata během roku užívána
7a.	byty a rekreační chaty – stočné na 1 obyvatele bytu nebo rekreační chaty může vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, při stanovení množství odpadní vody pro stočné v případech, kdy se cena pro stočné kalkuluje společně pro více obcí, z nichž některé nemají vodovod nebo část obyvatel v obci nemá vodovod nebo využívá i jiný zdroj vody, snížit směrné číslo roční spotřeby vody u položek č. 1 až 6.
	II. Veřejné budovy
	(kancelářské budovy, školy, mateřské školy, družiny mládeže, internáty, učňovské domovy, studentské koleje) kancelářské budovy na jednoho zaměstnance
8.	v budově pouze s výtoky a WC	12
9.	v budově s umyvadly, WC a s centrální přípravou teplé vody nebo průtokovými ohřívači, popř. bojlery	16
	školy na jednu osobu (žáka, učitele, zaměstnance) při průměru 200 pracovních dní
10.	v budově pouze s výtoky	3
11.	v budově pouze s výtoky a WC	6
	mateřské školy s denním provozem na jednu osobu (učitele, zaměstnance, dítě)
12.	v objektu pouze s výtoky a WC	4
13.	v objektu s WC, kuchyní a umývárnou s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování	16
14.	družiny mládeže (pouze s výtoky a WC) na jednu osobu včetně zaměstnanců	4
14.	internáty, učňovské domovy, studentské koleje na jednu osobu včetně zaměstnanců
15.	v budovách s umyvadly, WC a umývárnou s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování	30
16.	v budovách s umyvadly, WC a umývárnou s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování a kuchyní	40
16.	ve veřejných budovách, kde jsou byty, připočte se roční směrné číslo podle vybavení bytu
	III. Hotely, penziony a ubytovny
	hotely a penziony s restaurací na jedno lůžko
17.	v budovách, kde většina pokojů má WC a koupelnu (sprchu) s teplu vodou	200
18.	v budovách, kde většina pokojů je bez koupelny (sprch) WC na chodbě	60
18.	v případě, že hotel nebo penzion má bazén, saunu a fitness centrum, připočte se na jednotlivá zařízení množství podle objemu bazénu a zdravotním dozorem určeného podílu obměňované vody, u saun a fitness centra podle jejich kapacity
19.	hotely a penziony bez restaurace na jedno lůžko
19.	v budovách, kde většina pokojů má WC a koupelnu	160
20.	v budovách, kde většina pokojů je bez koupelny (sprch), WC na chodbě	40
21.	ubytovny na jedno lůžko
21.	v budovách, kde většina pokojů má WC a koupelnu	60
22.	v budovách, kde většina pokojů je bez koupelny (sprch) WC na chodbě	20
23.	v budovách pouze s výtoky	14
	IV. Zdravotnická a sociální zařízení
24.	zdravotnická střediska, ambulatoria, lékařské ordinace (umyvadla, WC)
	na jednoho zaměstnance	18
	na jednu ošetřovanou osobu v denním průměru	2
25.	jesle s denním provozem (WC, kuchyň a umývárna s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování) na jednoho zaměstnance	18
25.	na jedno lůžko	12
	lékárny (WC, umyvadla) na jednoho zaměstnance
26.	s destilačním přístrojem	30
27.	bez destilačního přístroje	20
28.	hygienicko-epidemiologické stanice (WC, umyvadla) na jednoho zaměstnance
28.	na jednu vyšetřovanou osobu v denním průměru	4
29.	zubní střediska s celoročním provozem (WC, umyvadla)
	na jednoho zaměstnance	38
	na jednu ošetřovanou osobu v denním průměru	2
	očistné lázně s celoročním provozem
30.	vanová lázeň na 1 koupel	0,24
31.	sprchová lázeň na jedno sprchování	0,12
	V. Kulturní a osvětové podniky
32.	kina a divadla s celoročním provozem (WC, umyvadla) na jedno sedadlo při jednom představení denně	0,6
33.	klubovny, spolkové nebo kulturní místnosti (WC a umyvadla k dispozici)	10
34.	přednáškové síně, knihovny, čítárny, studovny a muzea (WC a umyvadla k dispozici)
	na jednoho stálého zaměstnance	20
	na jednoho návštěvníka v denním průměru	2
	VI. Provozovny, prodejny a výrobky
	pohostinství - restaurace (WC, umyvadla) na jednoho zaměstnance v jedné směně
35.	kde je jen výčep	30
36.	kde je výčep a podávání studených jídel	50
37.	kde je výčep, podávání studených a teplých jídel	80
38.	výčepní stolice s trvalým průtokem 3 l/min. (připočítává se k položkám 35 - 37) za jednu směnu ročně	450
39.	jídelny závodního stravování, kde se jídlo dováží (WC, umyvadla)
39.	na jednoho strávníku v denním průměru	6
40.	závodní kuchyně a jídelny (WC, umyvadla)
	na jednoho strávníka v denním průměru	12
	provozovny místního významu, kde se vody neužívá k výrobě na jednoho zaměstnance v jedné směně
41.	pouze s výtoky	6
42.	v výtoky a WC	12
43.	s výtoky, WC a přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru)	20
44.	s výtoky, WC a přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru) a možností sprchování teplou vodou	30
45.	s výtoky, WC a přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru) a možností sprchování teplou vodou u provozoven s nečistým provozem (kominíci, horké a prašné provozy apod.)	40
46.	samostatné prádelny (zakázkové)
	na 1 q vypraného prádla (tzv. technická voda)	6
	na jednoho zaměstnance v jedné směně podle položek 41 - 45
	holičství a kadeřnictví (WC, umyvadla) na jednoho zaměstnance
47.	v pánské provozovně bez přípravy teplé vody (bez průtokového ohřívače, bojleru apod.)	16
48.	v pánské provozovně s přípravou teplé vody	40
49.	v pánské a dámské provozovně s přípravou teplé vody	48
50.	v dámské provozovně s přípravou teplé vody	60
51.	fotografické provozovny do 5 výrobních zaměstnanců (WC, umyvadla, příprava teplé vody, laboratoř)
	na jednoho výrobního zaměstnance	200
	na jednoho nevýrobního zaměstnance	16
	v provozovnách s více než 5 výrobními zaměstnanci se provádí individuálně technický výpočet spotřeby vody
52.	potravinářské prodejny (WC, umyvadla)
	na jednoho zaměstnance	20
	kde je chladicí zařízení s kompresorem chlazeným vodou bez recirkulace vody, vypočte se spotřeba vody individuálně
53.	prodejna ryb, drůbeže a zvěřiny (WC, umyvadla)
	na jednoho zaměstnance	20
	na 100 kg prodaných živých ryb	34
54.	prodej ryb v jiné prodejně nebo jen v sádce na volném prostranství
54.	na 100 kg živých ryb	6
55.	ostatní prodejny a sběrny služeb (WC, umyvadla)
55.	na jednoho zaměstnance	16
56.	potravinářské výrobky místního významu, jako řeznictví, výroba uzenin, salátů, pečiva apod. (WC, umyvadla)
	na jednoho zaměstnance	36
	spotřeba vody k výrobě se vypočte podle technologie výroby a vybavení prodejny
	VII. Hospodářská zvířata a drůbež
	hospodářská zvířata na jeden kus
57.	dojnice včetně ošetřování mléka a oplachů	36
58.	býk	18
59.	tele, ovce, koza, vepř	6
60.	prasnice	8
61.	kůň	14
62.	pes – chovná stanice (pouze nad 2 kusy)	1
	drůbež na 100 kusů
63.	slepice, perličky	11
64.	husy, kachny, krůty	36
	VIII. Různé
65.	zahrady okrasné nebo osázené zeleninou
65.	na 100 m²	16
66.	zahrady osázené ovocnými stromy nebo jinak využívané
66.	na 100 m²	4
67.	osobní auto užívané pro domácnost (stříkání a umývání)	2
68.	osobní auto užívané pro podnikání (stříkání a umývání)	10
69.	autobus nebo nákladní auto (stříkání a umývání) do tří tun nosnosti	60
70.	nad tři tuny nosnosti	80

Příloha č. 13

k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY

UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODUČÁST 1

Uvedené mezní hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti (A1, A2, A3).

Kromě ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a nesmí surová voda obsahovat další mikroorganizmy, parazity a látky jakéhokoliv druhu (tj. včetně všech ukazatelů uvedených ve vyhlášce č. 252/2004 Sb.) v počtu nebo koncentraci, které by mohly po její úpravě na vodu pitnou ohrozit veřejné zdraví.

POVRCHOVÁ VODA

Tabulka č. 1a

Příloha č. 13 POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU POVRCHOVÁ VODA Tabulka č. 1a
Pořadové číslo	Ukazatel	Jednotka	A1	A2	A3
			mezní	mezní	mezní
1.	Reakce vody	pH	6,5-9,5	5-6,5 9,5-10	< 5 nebo < 10
2.	Barva	mg/l Pt	20	100	200
3.	Nerozpuštěné látky suš.	mg/l	10
4.	Teplota	°C	20	25	25
5.*	Konduktivita	mS /m	125	125	125
6.	Pach	stupeň	2	5	8
7.	Dusičnany	mg/l	50	50	50
8.	Fluoridy	mg/l	1,5	1,5	1,5
9.	Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)	mg/l	0,01	0,02	0,03
10.	Železo celkové	mg/l	0,2	1	2
11.	Mangan	mg/l	0,05	0,5	1,5
12.	Měď	mg/l	0,05	0,05	0,1
13.	Zinek	mg/l	3	5	5
14.	Bor	mg/l	1	1	1
15.	Berylium	mg/l	0,002	0,002	0,002
16.	Nikl	mg/l	0,02	0,03	0,03
17.	Arsen	mg/l	0,01	0,01	0,02
18.	Kadmium	mg/l	0,005	0,005	0,005
19.	Chrom veškerý	mg/l	0,05	0,05	0,05
20.	Olovo	mg/l	0,01	0,025	0,05
21.	Selen	mg/l	0,01	0,01	0,01
22.	Rtuť	mg/l	0,001	0,001	0,001
23.	Kyanidy veškeré	mg/l	0,05	0,05	0,05
24.*	Sírany	mg/l	250	250	250
25.*	Chloridy	mg/l	100	100	250
26.	Tenzidy aniontové	mg/l	0,2	0,2	0,5
27.	Uhlovodíky C10-C40	mg/l	0,05	0,05	0,5
28.	Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)	µg/l	0,1	0,1	0,2
29.	Pesticidní látky celkem	µg/l	0,5	0,5	0,5
30.	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	mg/l	3	10	15
31.	Biochemická spotřeba kyslíku (BSK₅) při 20° C s vyloučením nitrifikace	mg/l	3	5	7
32.	Amonné ionty	mg/l	0,5	1	3
33.	Celkový organický uhlík (TOC)	mg/l	5	7	10
34.	Huminové látky	mg/l	2,5	5,0	8,0
35.	Koliformní bakterie	KTJ/100 ml	50	5 000	50 000
36.	Termotolerantní koliformní bakterie	KTJ/ 100 ml	20	2 000	20 000
37.	Fekální streptokoky (Enterokoky)	KTJ/ 100 ml	20	1 000	10 000
38.	Mikroskopický obraz	jedinci/ml	50	3 000 500¹⁾	10 000 1 000¹⁾
39.	Pesticid jednotlivý²⁾	µg/l	0,1	0,1	0,5
40.	Hliník	mg/l	0,2	1,0	2,0

¹⁾ Obtížně odstranitelné organismy jednostupňovou či vícestupňovou úpravou.

²⁾ Limitní hodnota platí pro každý jednotlivý pesticid s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachlor a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 µg/l.

^* U ukazatelů pořadové číslo 5, 24 a 25 by voda neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací.

Vysvětlivky k tabulce č. 1a:

1) M - mezní, povinné hodnoty.
2) Ukazatel pořadové číslo 6 (pach): v případě zvýšeného pachu (> stupeň 5), který bude charakterizován jako pach po chlorfenolech, případně dalších obdobných, je nutné provést detailní analýzu na podezřelé organické sloučeniny (zvláště fenoly) a posoudit jejich závadnost a koncentrace.
3) Ukazatel pořadové číslo 9 (AOX): není nutné stanovit a kategorizovat v případech, když jsou stanoveny specifické chlorované organické látky v rozsahu úplného rozsahu pitné vody a vyhovují předepsaným limitním hodnotám podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.
4) Ukazatel pořadové číslo 12 (měď): limit je dán možností organoleptických závad při koncentracích nad 100 µg/l. V případě, že nejsou žádné organoleptické závady, platí pro kategorii A3 limit 1,0 mg/l (jako pitná voda).
5) Ukazatel pořadové číslo 27: změna metodiky stanovení a původního názvu z nepolární extrahovatelné látky „(NEL)“ na „uhlovodíky C10-C40“. Mezní hodnoty se nemění do doby, kdy bude provedeno na centrální úrovni vyhodnocení vazeb těchto dvou stanovení.
6) Ukazatel pořadové číslo 28 (PAU): je vyjádřen jako součet koncentrací: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1, 2, 3 - cd) pyren.
7) Ukazatel pořadové číslo 29: je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí stanovitelnosti) všech stanovených pesticidů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v daném zdroji vyskytovat.
8) Podmínky měření hodnot ukazatelů jakosti a referenční metody jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce. Laboratoře, které používají jiné metody, musí zaručit, že obdržené výsledky jsou rovnocenné nebo srovnatelné v porovnání s metodami uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce.

PODZEMNÍ VODA

Tabulka č. 1b

UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU

Pro podzemní vodu platí ukazatele uvedené v tabulce č. 1a pro povrchovou vodu kromě dále uvedených ukazatelů, pro které platí následující limity:

Příloha č. 13 POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU POVRCHOVÁ VODA Tabulka č. 1a PODZEMNÍ VODA Tabulka č. 1b UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU
Ukazatel	Jednotka	A1	A2	A3
Železo	mg/l	0,2	5	20
Mangan	mg/l	0,05	1,0	2,0
Sulfan	mg/l	platí limity pachu

STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODYČÁST 2

TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY

Tabulka č. 2

Příloha č. 13 POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU POVRCHOVÁ VODA Tabulka č. 1a PODZEMNÍ VODA Tabulka č. 1b UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY Tabulka č. 2
Pro kategorii	Typy úprav
A1	Úprava surové vody s koncovou dezinfekcí pro odstranění sloučenin a prvků, které mohou mít vliv na její další použití a to zvláště snížení agresivity vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací (chemické nebo mechanické odkyselení), dále odstranění pachu a plynných složek provzdušňováním. Prostá filtrace pro odstranění nerozpuštěných látek a zvýšení jakosti.
A2	Surová voda vyžaduje jednodušší úpravu, např. koagulační filtraci, jednostupňové odželezňování, odmanganování nebo infiltraci, pomalou biologickou filtraci, úpravu v horninovém prostředí a to vše s koncovou dezinfekcí. Pro zlepšení vlastností je vhodná stabilizace vody.
A3	Úprava surové vody vyžaduje dvou či vícestupňovou úpravu čiřením, oxidací, odželezňováním a odmanganováním s koncovou dezinfekcí popř. jejich kombinaci. Mezi další vhodné procesy se řadí např. využívání ozónu, aktivního uhlí, pomocných flokulantů, flotace. Ekonomicky náročnější postupy technicky zdůvodněné (např. sorpce na speciálních materiálech, iontová výměna, membránové postupy) se použijí mimořádně.
Vyšší koncentrace než jsou uvedeny pro kategorii A3	Podle § 13 odst. 2 zákona lze vodu této jakosti výjimečně odebírat pro výrobu pitné vody s udělením výjimky příslušným krajským úřadem. Pro úpravu na vodu pitnou se musí použít technologicky náročné postupy spočívající v kombinaci typů úprav uvedených pro kategorii A3, při čemž je nutné zajistit stabilní kvalitu vyráběné pitné vody podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Přednostním řešením v těchto případech je však eliminace příčin znečištění anebo vyhledání nového zdroje vody.

Poznámka: Vyjmenované typy úpravy pro danou kategorii surové vody je možné využívat i pro jakost surové vody zařazené do horší jakostní kategorie (např. typ úpravy A1 pro kategorii A2.

ZPŮSOB VYHODNOCENÍ A ZAŘAZENÍ SUROVÉ VODY DO KATEGORIÍČÁST 3

1) Základní zařazení nového zdroje surové vody
1. a) Základní zařazení nového zdroje surové vody do kategorie se provádí vyhodnocením ukazatelů jakosti surové vody uvedeným v tabulkách č.1a a 1b, a to s četnosti minimálně 12 vzorků v průběhu dvou let (§ 22 odst. 4 a 5).
2. b) Surová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody, a to u 95% odebraných vzorků.
3. c) Každý ukazatel je svými výsledky zařazen do vlastní kategorie. Výsledná kategorie je určena podle nejhorší kategorie jednotlivého ukazatele.
4. d) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1, A2 i A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 bude ukazatel zařazen mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací) tj. > A3.
5. e) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1 a A2 a vyšší pro kategorii A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 je ukazatel zařazen do kategorie A3.

2) Upřesnění kategorie
1. a) Stávající kategorie surové vody se upřesňuje každý rok (§ 22 odst. 6) podle výsledků prováděných rozborů v rámci plánu kontroly jakosti rozborů surové vody podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. K hodnocení budou použity výsledky všech monitorovacích a úplných rozborů za hodnocené období včetně zařazení dalších ukazatelů podle poznámky uvedené u tabulky č. 3 přílohy č. 9 k této vyhlášce.
2. b) Ukazatel, jehož zjištěná hodnota je vyšší než mezní hodnota určená pro kategorii A3 a je potvrzena opakovaným nálezem, pak je i při nižším počtu odebraných vzorků než 12 zařazen zdroj mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací).
3. c) Pro upřesnění kategorie platí uvedené zásady v bodě 1b) a c) Základní zařazení nového zdroje surové vody.
4. d) Pro povrchovou vodu se pro upřesnění kategorie vychází z hodnot ukazatelů a četnosti odběrů získaných za období posledních 2 let. V případě podzemní vody se vychází z hodnot získaných za období posledních 2 až 5 let.

3) Od požadavků uvedených v odstavci 1 a 2 je možné se odchýlit:
1. a) v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo abnormálních povětrnostních podmínek (při výpočtu procent podle odstavce 1b) nebudou brány v úvahu hodnoty vyšší, pokud budou důsledkem těchto podmínek);
2. b) v případech, kdy povrchová voda podléhá přírodnímu obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených v tabulce č. 1a této přílohy pro kategorie A1, A2 a A3. Přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do povrchové vody přecházejí z půdy látky v nich obsažené. Zařazení se provede do nejbližší nižší kategorie;
3. c) u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů železo, mangan, chemická spotřeba kyslíku (CHSK_Mn), nasycení kyslíkem, BSK₅;
  Odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech z různých horizontů;
1. d) pokud u maximálně dvou ukazatelů stanovená hodnota přesahuje mezní hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1 popř. A2, pak je třeba stanovenou hodnotu ověřit dalšími rozbory. Pokud výsledek technologické zkoušky prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem, než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky.

4) Vyloučení vzorků podle odstavce 3 posoudí provozovatel s ohledem na četnost jejich výskytu.
5) V případě značného kolísání jakosti surové vody v průběhu roku, kdy zdroj nelze jednoznačně zařadit do kategorie, určí se výsledná kategorie dále uvedeným výpočtem průměrného indexu upravitelnosti podle vybraného ukazatele se zvláště proměnlivými výsledky. Index upravitelnosti zaokrouhlený výše se rovná kategorii surové vody pro daný ukazatel.
6) Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1 a 2 s využitím tabulky 1b) této přílohy.

ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTI PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY

1. Pro potřebu určení typu úpravy a technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k většímu kolísání jakosti surové vody nejde v průběhu roku zdroj zařadit jednoznačně do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti (I_u,p) vybraných ukazatelů podle vztahu:
1. kde a, b, c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a kde je četnost výskytu ukazatele v kategorii větší než A3.

2. Index upravitelnosti (Iu) je číslo odpovídající kategoriím A1 až A3 (I_u1= 1, _u2 = 2, I_u3= 3). Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je I_u4 = 4. Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda vyžaduje náročnější typ úpravy podle tabulky č. 2 v části 2.
3. V případě, že hodnota vypočteného indexu upravitelnosti (Iu) vychází mezi celými čísly, tak rozhodnutí o odpovídajícím typu úpravy musí akceptovat vzrůstající náročnost úpravy pro ukazatel s nejvyšší a nejvíce proměnlivou hodnotou.

Následující stránka