Příloha č. 14

k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

PODMÍNKY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ JAKOSTI SUROVÉ VODY A REFERENČNÍ METODY

Tabulka č. 1

MEZE STANOVITELNOSTI, PŘESNOST A SPRÁVNOST

Příloha č. 14 PODMÍNKY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ JAKOSTI SUROVÉ VODY A REFERENČNÍ METODY Tabulka č. 1 MEZE STANOVITELNOSTI, PŘESNOST A SPRÁVNOST
UkazatelJednotkaMez stanovitelnostiPřesnost
+/-
Správnost
+/-
1.Reakce vody0.10.2
2.Barvamg/l Pt210%20%
3.Nerozpuštěné látkymg/l310%20%
4.Teplota°C5%10%
5.KonduktivitamS/m5%10%
6.Pachstupeň
7.Dusičnanymg/l210%20%
8.Fluoridymg/l0,210%20%
9.Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)mg/l0,0120%25%
10.Železo celkovémg/l0,0510%20%
11.Manganmg/l0,0115%25%
12.Měďmg/l0,0115%25%
13.Zinekmg/l0,0115%25%
14.Bormg/l0,0510%20%
15.Beryliummg/l0,000520%30%
16.Niklmg/l0,00120%30%
17.Arsenmg/l0,00120%30%
18.Kadmiummg/l0,000520%30%
19.Chrom veškerýmg/l0,00120%30%
20.Olovomg/l0,00120%30%
21.Selenmg/l0,00120%30%
22.Rtuťmg/l0,000220%30%
23.Baryummg/l0,0115%25%
24.Kyanidy veškerémg/l0,00520%25%
25.Síranymg/l1010%20%
26.Chloridymg/l1010%10%
27.Tenzidy aniontovémg/l0,0210%20%
28.Fenoly jednosytnémg/l0,00220%25%
29.Uhlovodíky C10-C40mg/l0,120%25%
30.Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)µg/l0,0230%50%
31.Pesticidní látky celkemµg/l0,130%50%
32.Chemická spotřeba kyslíku manganistanemmg/l0,510%20%
33.Nasycení kyslíkem%10%20%
34.Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20° C s vyloučením nitrifikacemg/l10%20%
35.Amonné iontymg/l0,0510%20%
36.Celkový organický uhlík (TOC)mg/l110%20%
37.Huminové látkymg/l0,510%20%
38.Koliformní bakterieKTJ/100ml
39.Termotolerantní koliformní bakterieKTJ/100ml
40.Fekální streptokoky (Enterokoky)KTJ/100ml
41.SalmonelyKTJ/1000ml KTJ/5000ml
42.Mikroskopický obrazjedinci/ml
43.Pesticid jednotlivýµg/l0,0130%50%
44.Hliníkmg/l0,00520%25%
  1. Pro účely této tabulky se rozumí:
    1. a) mezí stanovitelnosti minimální hodnota ukazatele, kterou je možno stanovit s přijatelnou přesností a správností;
    2. b) správností rozsah, v němž se nachází 95 % výsledků měření dosažených u jednotlivého vzorku při použití stejného postupu;
    3. c) přesností rozdíl mezi skutečnou hodnotou šetřeného ukazatele a průměrnou hodnotou získanou měřením.

Tabulka č. 2

REFERENČNÍ METODY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ POVRCHOVÉ SUROVÉ VODY

Příloha č. 14 PODMÍNKY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ JAKOSTI SUROVÉ VODY A REFERENČNÍ METODY Tabulka č. 1 MEZE STANOVITELNOSTI, PŘESNOST A SPRÁVNOST Tabulka č. 2 REFERENČNÍ METODY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ POVRCHOVÉ SUROVÉ VODY
UkazatelJednotkaPracovní postup podle
1.Reakce vodyČSN ISO 10523
2.Barvamg/l PtČSN EN ISO 7887
3.Nerozpuštěné látkymg/lČSN EN 872
4.Teplota°CČSN 75 7342
5.KonduktivitamS/mČSN EN 27888
6.PachstupeňČSN EN 1622
7.Dusičnanymg/lČSN ISO 7890-3
ČSN EN ISO 10304-1
ČSN EN ISO 13395
ČSN 75 7455
8.Fluoridymg/lČSN ISO 10359-1
ČSN EN ISO 10304-1
9.Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)mg/lČSN EN ISO 9562
10.Železo celkovémg/lČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
ČSN ISO 6332
11.Manganmg/lČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
12.Měďmg/lČSN ISO 8288
ČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
13.Zinekmg/lČSN ISO 8288
ČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
14.Bormg/lČSN ISO 9390
ČSN EN ISO 11 885
15.Beryliummg/lČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
16.Niklmg/lČSN ISO 8288
ČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
17.Arsenmg/lČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11969
ČSN EN ISO 11885
18.Kadmiummg/lČSN EN ISO 5961
ČSN ISO 8288
ČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
19.Chrom veškerýmg/lČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
ČSN EN 1233
20.Olovomg/lČSN ISO 8288
ČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
21.Selenmg/lČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
ČSN ISO 9965
22.Rtuťmg/lČSN 75 7440
ČSN EN 1483
ČSN ISO 5666-2
ČSN EN 12338
23.Baryummg/lČSN EN ISO 11885
24.Kyanidy veškerémg/lČSN EN ISO 14403
25.Síranymg/lČSN ISO 10 304-1
26.Chloridymg/lČSN ISO 9297
ČSN EN ISO 15682
ČSN EN ISO 10304-1
27.Tenzidy aniontovémg/lČSN EN 903
28.Fenoly jednosytnémg/lČSN ISO 6439
ČSN EN ISO 14402
ČSN ISO 8165-1
29.Uhlovodíky C10-C40mg/lČSN EN ISO 9377-2
30.Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)µg/lČSN 75 7554
ČSN EN ISO 17993
31.Pesticidní látky celkemµg/lČSN EN ISO 6468
ČSN EN ISO 10695
32.Chemická spotřeba kyslíku manganistanemmg/lČSN EN ISO 8467
33.Nasycení kyslíkem%ČSN EN 25 813
ČSN EN 25 814
34.Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20° C s vyloučením nitrifikacemg/lČSN EN 1899-1
ČSN EN 1899-2
35.Amonné iontymg/lČSN ISO 7150-1
ČSN EN ISO 11732
36.Celkový organický uhlík (TOC)mg/lČSN EN 1484
37.Huminové látkymg/lČSN 75 7536
38.Koliformní bakterieKTJ/100mlČSN EN ISO 9308-1
39.Termotolerantní koliformní bakterieKTJ/100mlČSN 75 7835
40.Fekální streptokoky (Enterokoky)KTJ/100mlČSN EN ISO 7899-1
ČSN EN ISO 7899-2
41.SalmonelyKTJ/1000ml KTJ/5000mlČSN ISO 19250
42.Mikroskopický obrazjedinci/mlČSN 75 7712
43.Pesticid jednotlivýµg/lČSN EN ISO 6468
ČSN EN ISO 10695
ČSN EN ISO 11369
44.Hliníkmg/lČSN EN ISO 15 586
ČSN ISO 10 566
ČSN EN ISO 12020
ČSN EN ISO 11885

Příloha č. 15

k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

ZPŮSOB STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE

  1. 1. Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace vychází zvláště z celkové bilance znečištění odpadních vod (obyvatelstvo, průmysl, služby, popřípadě srážkové vody), které je možné do čistírny městských odpadních vod přivést, aniž by došlo ke zhoršení jejího čistícího efektu nebo ke znečištění či poškození přívodní kanalizační stoky. Při vypouštění odpadních vod (z čistírny odpadních vod nebo z kanalizace přímo do vodního toku) nesmí dojít k překročení limitů předepsaných vodoprávním úřadem.
  2. 2. Pro vypracování kanalizačního řádu jsou v tabulce této přílohy uvedeny orientační koncentrační limity pro vypouštěné průmyslové odpadní vody do kanalizace a čištěné společně se splaškovými odpadními vodami v obvyklých provozech čistíren městských odpadních vod.
  3. 3. Podle konkrétního stavu jakosti průmyslových odpadních vod v místě vypouštění do kanalizace a možností čištění a následného vypouštění do recipientu může vlastník kanalizace navrhnout další ukazatele a jejich limity v kanalizačním řádu.
  4. 4. Dále uvedené koncentrační limity mohou být vlastníkem kanalizace zvýšeny případně sníženy na omezenou dobu stanovenou v kanalizačním řádu, a to zvláště s ohledem na stávající zatížení vybudované čistírny odpadních vod a její čistící efekt.
  5. 5. Pro společné čištění městských odpadních vod s výrazným podílem průmyslových odpadních vod je nutné se řídit projektovými parametry pro příslušné míry znečištění všech napojených vod do kanalizace a do čistírny odpadních vod.
  6. 6. Ukazatele a koncentrační limity uvedené v tabulce se používají podle metodiky ministerstva také pro výpočet zvýšených nákladů na čištění odpadních vod s nadstandardním znečištěním.

ORIENTAČNÍ UKAZATELE PRO STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ PRO VYPOUŠTĚNÉ PRŮMYSLOVÉ ODPADNÍ VODY DO KANALIZACE (KONCENTRAČNÍ LIMITY)

Příloha č. 15 ZPŮSOB STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE ORIENTAČNÍ UKAZATELE PRO STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ PRO VYPOUŠTĚNÉ PRŮMYSLOVÉ ODPADNÍ VODY DO KANALIZACE (KONCENTRAČNÍ LIMITY)
UkazatelSymbolKoncentrační limity z kontrolního
dvouhodinového směsného vzorku1)mg/l
Reakce vodypH6,0 – 9,0
TeplotaT40° C
Biochemická spotřeba kyslíkuBSK5800
Chemická spotřeba kyslíkuCHSKCr1600
Nerozpuštěné látkyNL500
Dusík amoniakálníN− NH4+45
Dusík celkovýNcelk.60
Fosfor celkovýPcelk.10
Rozpuštěné anorganické soliRAS2500
Kyanidy celkovéCNˉcelk.0,2
Kyanidy toxickéCNtox.0,1
Uhlovodíky C10-C40C10-C4010
Extrahovatelné látkyEL80
Tenzidy anionaktivníPAL-A10
RtuťHg0,05
MěďCu1,0
NiklNi0,1
Chrom celkovýCrcelk.0,3
Chrom šestimocnýCr6+0,1
OlovoPb0,1
ArsenAs0,2
ZinekZn2
KadmiumCd0,1
Salmonella sp.2)negativní nález
  • 1) Dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min.
    V případě přerušovaného (nepravidelného) provozu jako maximum okamžitého prostého vzorku.
  • 2) Platí pro vody z infekčních zdravotnických a obdobných zařízení.
  • Příloha č. 16

    k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

    VZOREC PRO VÝPOČET MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE

    Příloha č. 16 VZOREC PRO VÝPOČET MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE
    Druh plochyplocha m2odtokový součinitelredukovaná plocha m2
    (plocha krát odtokový součinitel)
    A
    B
    C
    Součet redukovaných ploch:
    Dlouhodobý srážkový úhrn: ........mm/rok tj. ..........m/rok
    Roční množství odváděných srážkových vod Q v m3 = součet redukovaných ploch v m2 krát dlouhodobý srážkový úhrn v m/rok.
    1. Odtokové součinitele podle druhu plochy
      1. a) zastavěné plochy a těžce propustné zpevněné plochy (plocha A):
        Příloha č. 16 VZOREC PRO VÝPOČET MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE
        v případě možnosti odtoku do kanalizaceodtokový součinitel: 0,9,
      1. b) lehce propustné zpevněné plochy (plocha B):
        Příloha č. 16 VZOREC PRO VÝPOČET MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE
        v případě možnosti odtoku do kanalizaceodtokový součinitel: 0,4,
      1. c) plochy kryté vegetací (plocha C):
        Příloha č. 16 VZOREC PRO VÝPOČET MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE
        v případě možnosti odtoku do kanalizaceodtokový součinitel: 0,05.

    Příloha č. 17

    k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

    POSTUP VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO

    1. A. Pevná složka vodného, resp. stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody v množství vody dodané:
      1. 1. Podle druhu stanovené pevné složky (§ 20 odst. 4 zákona) se technickým parametrem specifikují pro výpočet jednotlivé kategorie (U1 až Un), kde n je celkový počet kategorií.
        1. U1 je nejmenší zvolený technický parametr: u vodoměrů velikost v [m3/h]; u přípojek průměr v [mm] a u odebraného množství vody v [m3/rok].
      1. 2. Stanoví se pevná složka vodného, resp. stočného, v Kč za rok pro kategorii s nejmenším odběrem S1 podle § 35 této vyhlášky.
      2. 3. Stanoví se funkční závislost mezi technickými parametry, reprezentující jednotlivé kategorie, ze vzorce mocninné křivky:

        1. kde i = 1, ... n.
      1. 4. Podle místních podmínek se zvolí konstanta k < Si.
      2. Poznámka:

        Konstanta k má rozměr Kč na jeden odběr za rok a může vyjadřovat náklad spojený se správou odběru bez ohledu na velikost technického parametru charakterizující odběr. Čím vyšší hodnota k, tím více roste měrný náklad na odebraný m3 malým odběratelům.

      1. 5. Podle místních podmínek se zvolí exponent b, který je zpravidla v rozsahu 0,5 ≤ b ≤ 2.
      2. Poznámka:

        Zvolí-li se exponent b = 1 a k = 0, bude mezi pevnými složkami pro jednotlivé kategorie stejná závislost jako mezi technickými parametry charakterizující jednotlivé kategorie. Čím více bude b menší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m3 malým odběratelům. Čím bude b větší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m3 velkým odběratelům.

      1. 6. Vypočte se koeficient a ze vzorce:

      1. 7. Pevné složky (Si + 1) v Kč za rok pro další kategorie odběru se vypočtou:

    1. B. Pevná složka stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody z jiných zdrojů (tj. srážkové, podzemní atd.)

      sS = Qs × (JSS - DSS)

      1. sS ... celková pevná složka za odpadní vody vypouštěné do kanalizace z jiných zdrojů v Kč/rok
      2. Qs ... celkové množství odpadních vod vypouštěných z jiných zdrojů v m3/rok
      3. JSS ... jednosložkové stočné v Kč/m3
      4. DSS ... dvousložkové stočné v Kč/m3.
    1. C. Kontrola splnění podmínky cenového výměru
      1. Provede se kontrola součtu všech pevných složek tak, že má platit:

        1. pi ... počet odběrů v jednotlivých kategoriích
        2. m ..... % stanovené MF ČR, vyjádřené procentovým podílem (%/100)
        3. N ... ekonomicky oprávněné náklady na vodu dodanou, resp. odkanalizovanou v Kč/rok
        4. Z ...... přiměřený zisk z vody dodané, resp. odkanalizované v Kč/rok.
      2. Poznámka: Pokud výnos z pevných složek, vyjádřený v % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku pro dané období, bude vyšší než stanoví rozhodnutí Ministerstva financí o regulaci cen, pak je nutné při výpočtu snížit k, resp. b. Pokud bude podmínka splněna, ale bude žádoucí výnosy zvýšit, je nutno zvýšit úměrně k a b.

    Příloha č. 18

    k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

    PLÁN FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ NEBO KANALIZACÍ

    1. 1. Vlastník vodovodu nebo kanalizace:
      1. A. Právnická osoba:
        Obchodní firma nebo název:
        Sídlo:
        Identifikační číslo, bylo-li přiděleno:
        Statutární orgán:
      2. B. Fyzická osoba:
        Jméno a příjmení:
        Obchodní firma:
        Identifikační číslo, bylo-li přiděleno:
        Datum narození:
        Adresa místa trvalého pobytu:
        Místo podnikání:
    1. 2. Provozovatel (uvede se v rozsahu údajů podle bodu 1 písm. A nebo B, není-li shodný s vlastníkem):
    2. 3. Míra odpovědnosti za obnovu majetku vodovodů a kanalizací vyplývající ze smlouvy podle § 8 odst. 2 zákona:
    3. 4. Tabulka plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací:
      Obrázek

      Sloupce

      1. 1. Pořadové číslo řádku - pro orientaci v tabulce.
      2. 2. Skupiny majetku podle § 5 zákona, popřípadě i ve členění po identifikačních číslech majetkové evidence (IČME).
      3. 3. Hodnota jako součet hodnot uvedených u jednotlivých položek ve vybraných údajích majetkové evidence. Zadává se celková hodnota majetku k 1. lednu roku, ve kterém je plán zpracován a schválen. Tímto rokem je rok předcházející prvnímu roku plánovacího desetiletého období. Hodnota majetku se zadává sumárně pro skupiny: vodovody, kanalizace, úpravny vody, čistírny odpadních vod nebo po IČME. Majetek se ocení v cenách stanovených ministerstvem podle dlouhodobého sledování cen investic v oboru vodovodů a kanalizací. Tyto ceny jsou ministerstvem nejméně každých pět let aktualizovány. Zařazení majetku do sumárních skupin a ocenění dílčích položek majetku se řídí dle pravidel a metodiky majetkové evidence. Pro všechny čtyři skupiny majetku se zadává hodnota v mil. Kč na dvě desetinná místa.
      4. 4. Vlastník si dle vlastního uvážení (metodiky) stanoví hodnotu procenta opotřebení pro jednotlivé skupiny vybraných údajů majetkové evidence popřípadě položky. Určení % za větší celky se provede váženým (podle ceny) průměrem. Způsob stanovení procent opotřebení se popíše v komentáři plánu. Procento je vyjádřením stavu, lze jej odvodit i z délky životnosti Vyhodnocení je možné i jako výsledek Impairmentu.
      5. 5. Teoretická doba akumulace prostředků v počtu roků = životnost/100 * (100 – opotřebení v %); zaokrouhluje se na celé roky. Doporučuje se uvažovat následující životnost: vodovodní řady přiváděcí a vodovodní síť 80 let; úpravny vody, popřípadě zdroje 45 let; kanalizační síť 90 let; čistírny odpadních vod 40 let.
      6. 6. Pro vodovody - přiváděcí řady + rozvodnou vodovodní síť a kanalizaci - přiváděcí stoky + stokovou síť se uvádí délka v km na dvě desetinná místa. Délka se uvádí podle vybraných údajů majetkové evidence.
      7. 7. až 11. Potřebné finanční prostředky se uvádí ve členění na získané z vodného a stočného a ostatní, podle poznámky pod tabulkou, samostatně na kalendářní rok.
      8. 12. Potřebné finanční prostředky se uvádí ve členění na získané z vodného a stočného a ostatní, podle poznámky pod tabulkou, jako souhrn na 5 kalendářních roků.
    1. 5. Pravidla k vyplnění tabulky podle bodu 4 (pravidla pro zpracování tabulky plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací):
      1. A. majetek vodovodů nebo kanalizací se uvádí v členění na skupiny podle § 5 zákona a podle § 6 odst. 2. Jednotlivé položky podle vybraných údajů majetkové evidence je možné uvádět samostatně, popřípadě členit na části podle technického hlediska, provozního hlediska nebo ve vazbě na realizaci obnovy, vždy se však uvádí součet pro skupinu položek podle vybraných údajů majetkové evidence. V případě členění plánu financování obnovy pouze na skupiny, je třeba uvést pod tabulkou k jednotlivým skupinám všechna identifikační čísla majetků do skupiny náležejících. V případě, že vlastník rozčlení skupinu pro vybrané údaje majetkové evidence přímo podle identifikačních čísel majetku, použije pro označení řádku číslování s lomítkem (např. při členění vodovodních sítí 2/1, 3/1, 2/2, 3/2, 2/3, 3/3 úpraven vod 4/1, 5/1, 4/2, 5/2, kanalizačních sítí 6/1, 7/1, 6/2, 7/2, a u čistíren odpadních vod 8/1, 9/1, 8/2, 9/2 atd.), součty za celou skupinu se uvedou do řádků 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9.
      2. B. K jednotlivým položkám plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací nebo jejich součtům se přiřazují vypočtené aktuální pořizovací ceny, uvedené v přílohách č. 1 až 4 k této vyhlášce, to je ve vybraných údajích majetkové evidence. Hodnota majetku se zadává souhrnně pro skupiny: vodovodní řady; kanalizační stoky; stavba pro úpravu vody a čistírna odpadních vod nebo po jednotlivých IČME. Aktuální hodnota se podle cen uvedených v metodickém pokynu ministerstva stanovených na základě dlouhodobého sledování cen investic v oboru vodovodů a kanalizací; tyto ceny jsou nejméně každé 3 roky aktualizovány. Zařazení majetku do skupin a ocenění dílčích položek majetku se řídí pravidly a metodikou majetkové evidence. Pro všechny čtyři skupiny majetku se zadává „hodnota“ v mil. Kč na dvě desetinná místa (jedná se o sloupec 3 tabulky).
      3. C. Vlastník si podle vlastního uvážení (metodiky) stanoví hodnotu procenta opotřebení pro jednotlivé skupiny vybraných údajů majetkové evidence popřípadě položky. Určení procent za větší celky se provede váženým průměrem podle aktuální hodnoty. Způsob stanovení procent opotřebení se popíše v komentáři podle bodu 8. Procento je vyjádřením stavu, lze jej odvodit i z délky životnosti podle § 30 a 31 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k dalším aspektům - například zatížení provozem, povrchy nebo použité materiály. Vyhodnocení je možné vyjádřit i jako výsledek „Impairmentu“.
      4. D. Potřeba finančních prostředků se uvede na základě údajů uvedených v bodech B a C do časového harmonogramu na 5 let samostatně, jedná se o sloupce 7, 8, 9, 10, 11 a dalších 5 let v souhrnu do sloupce 12, ve členění na prostředky získané z vodného a stočného a prostředky ostatní jako jsou úvěry, dotace a další zdroje z jiných příjmů.
    1. 6. Komentář k plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací s popisem postupu při zpracování, včetně použitého způsobu vyhodnocení stavu tohoto majetku, odůvodnění výše položek finančních prostředků získaných z vodného a stočného a ostatních ve vazbě na sociální, environmentální a ekonomické důsledky.
    2. 7. Doklad o schválení plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací statutárním orgánem vlastníka.
    3. 8. Doklady k realizaci plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací v jednotlivých letech po jeho zpracování tvoří vyúčtování podle § 36 odst. 5 zákona a seznam realizovaných akcí obnovy včetně nákladů.
    4. 9. Č. j. a datum schválení:
    5. 10. Otisk razítka a podpis vlastníka:

    Příloha č. 19

    k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

    CELKOVÉ VYÚČTOVÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ PRO VODNÉ A STOČNÉ

    Obrázek
    Obrázek
    Obrázek
    1. 1) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
    2. 1a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
    3. 2) § 11 odst. 2 vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, ve znění pozdějších předpisů.
    4. 3) § 25 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.
    5. 4) § 8 odst. 1 písm. a) bod 1 a § 8 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
    6. 5) ČSN EN 25667 – 1 Jakost vod - Odběr vzorků – část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků.
      ČSN EN 25667 – 2 Jakost vod - Odběr vzorků – část 2: Pokyny pro způsob odběru vzorků.
      ČSN ISO 5667 – 3 Jakost vod - Odběr vzorků:
      – Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi,
      – Část 4: Pokyny pro odběr vzorků z vodních nádrží,
      – Část 5: Pokyny pro odběr vzorků pitné vody a vody užívané při výrobě potravin a nápojů,
      – Část 6: Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků,
      – Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod,
      – Část 14: Pokyny k zabezpečování jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.
    7. 5a) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění vyhlášky č. 187/2005 Sb.
    8. 6) ČSN 75 77 11 Jakost vod – Biologický rozbor – Stanovení mikroskopického obrazu.
      ČSN 75 77 12 Biologický rozbor – Stanovení biosestonu.
      ČSN 75 77 13 Biologický rozbor – Stanovení abiosestonu.
    9. 7) ČSN EN 25667 – 1 Jakost vod - Odběr vzorků – část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků.
      ČSN EN 25667 – 2 Jakost vod - Odběr vzorků – část 2: Pokyny pro způsob odběru vzorků.
      ČSN ISO 5667 – 3 Jakost vod - Odběr vzorků:
      – Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi,
      – Část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod,
      – Část 13: Pokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a úpraven vod,
      – Část 14: Pokyny k zabezpečování jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.
    10. 7a) Příloha č. 2 k vyhlášce č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
    11. 8) § 59 zákona č. 254/2001 Sb.
      § 4 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
    12. 9) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
    13. 10) ČSN 755401 Navrhování vodovodních potrubí.
      TNV 755402 Výstavba vodovodních potrubí.
    14. 11) ČSN 75 5911 Tlakové zkoušky vodovodního a závlahového potrubí.
    15. 12) ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodovodních a kanalizačních nádrží.
    16. 13) Vyhláška č. 37/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody.
    17. 14) Zákon č. 254/2001 Sb.
    18. 15) ČSN 756401 Čistírny odpadních vod pro více než 500 ekvivalentních obyvatel.
    19. 16) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb.
    20. 17) ČSN 75 6415 Plynové hospodářství čistíren odpadních vod.
    21. 18) § 38 zákona č. 254/2001 Sb.
    22. 19) ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky.
      ČSN EN 752 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek - část 1 - 6.
      ČSN EN 1091 Venkovní podtlakové systémy stokových sítí.
      ČSN EN 1671 Venkovní tlakové systémy stokových sítí.
    23. 20) ČSN EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení.
      ČSN 75 6909 Zkoušky vodotěsnosti stok.
      ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží.
    24. 21) ČSN EN 752 - 7 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek - část 7: Provoz a údržba.
      TNV 75 6925 Obsluha a údržba stokových sítí.
      TNV 75 6930 Obsluha a údržba čistíren odpadních vod.
    25. 23) § 4 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb.
    26. 24) Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb.
    27. 25) § 92 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.
    28. 26) ČSN EN 4064 - 1, 257807 - stávající technické a metrologické požadavky na vodoměry na studenou vodu.
    29. 27) Vyhláška č. 334/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na studenou vodu označované EHS.
    30. 28) ČSN ISO 4064 - 1 Měření průtoku vody v uzavřených potrubích (měřidla pro studenou pitnou vodu).
    31. 29) § 10 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.
    32. 30) § 2 písm. b) a c) vyhlášky č. 252/2004 Sb.