Platné znění

Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

Příloha č. 10

k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VODČÁST 1

  1. PRO ODPADNÍ VODU ČIŠTĚNOU:
    1. a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,
    2. b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (provozní rozbory),
    3. c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod.
  1. PRO ODPADNÍ VODU NEČIŠTĚNOU:

    Volné výusti odpadních vod do vodního recipientu.

MINIMÁLNÍ ROZSAHY ROZBORŮČÁST 2

  1. A) ZÁKLADNÍ ROZBOR
    Příloha č. 10 TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD MINIMÁLNÍ ROZSAHY ROZBORŮ
    UkazatelSymbolJednotka
    Biochemická spotřeba kyslíkuBSK5mg/l
    Chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodouCHSKCrmg/l
    Nerozpuštěné látky sušenéNLmg/l
  1. B) ROZBOR NA URČENÍ FOREM DUSÍKU A FOSFORU (DÁLE DUSÍK, FOSFOR)
    Příloha č. 10 TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD MINIMÁLNÍ ROZSAHY ROZBORŮ
    UkazatelSymbolJednotka
    Amoniakální dusíkN – NH4 +mg/l
    Celkový dusíkNcelk.mg/l
    Celkový fosforPcelk.mg/l
  1. C) PROVOZNÍ ROZBOR

    Zahrnuje ukazatele základního rozboru a ukazatele pro formy dusíku a fosforu, z nichž provozovatel vybere rozsah rozborů v závislosti na způsobu a složitosti čištění odpadních vod.

  1. D) ROZŠÍŘENÝ ROZBOR

    Rozšířený rozbor obsahuje další ukazatele, které jsou uvedeny zvláště v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, a ukazatele, které je nutné sledovat podle kanalizačního řádu, a které mohou mít vliv na čistící efekt ČOV. Týká se to zvláště ukazatelů: rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuti (Hg), kadmia (Cd) a dalších ukazatelů uvedených v příloze č. 15 této vyhlášky.

MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VODČÁST 3

  1. A) MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY NA PŘÍTOKU A ODTOKU

    Tabulka č. 1

    1. MÍSTA ODBĚRŮ:
      1. a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,
      2. b) odtok z čistírny odpadních vod,
      3. c) odpadní voda nečištěná (vypouštěná) z volné výustě.
      Příloha č. 10 TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD MINIMÁLNÍ ROZSAHY ROZBORŮ MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD Tabulka č. 1
      Velikost čistírny odpadních vodTyp vzorku, rozsah a četnost kontrol počet/ rok
      Typ ATyp BTyp C
      Počet připojených ekvivalentních obyvatel (EO)BSK5
      CHSKCr
      NL      		N – NH4+
      Ncelk
      Pcelk      		BSK5
      CHSKCr
      NL      		N – NH4+
      Ncelk
      Pcelk      		BSK5
      CHSKCr
      NL      		N – NH4+
      Ncelk
      Pcelk
      < 50021
      500 – 2 00042
      2 001 – 5 00044
      5 001 – 10 00066
      10 001 – 50 0001212
      > nad 50 0002424
      1. Další ukazatele:

        Rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuť (Hg), kadmium (Cd):

        V případě, že tyto ukazatele nejsou uvedeny v povolení k vypouštění odpadních vod, určí provozovatel ukazatele a četnost jejich sledování podle konkrétního stavu v lokalitě.

      1. Typ vzorku:

        Typ A – 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. Čas odběru se určí tak, aby co nejlépe charakterizoval činnost sledovaného zařízení.

        Typ B – 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod.

        Typ C – 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru vzorku.

  1. B) PROVOZNÍ ROZBORY NA PŘÍTOKU A ODTOKU

    Tabulka č. 2

    1. MÍSTA ODBĚRU:
      1. a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,
      2. b) odtok z čistírny odpadních vod
    1. ROZSAH ROZBORU:

      Vybraný ukazatel provozovatelem podle složitosti provozu (obvykle CHSK, BSK, pH, NL)

    1. TYP VZORKU:

      Typ A – 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min.

      Příloha č. 10 TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD MINIMÁLNÍ ROZSAHY ROZBORŮ MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD Tabulka č. 1 Tabulka č. 2
      Velikost čistírny odpadních vod-počet připojených ekvivalentních obyvatelČetnost sledování vybraného ukazatele / rok
      < 500x
      500 – 2 000x
      2 001 – 5 000x
      5 001 – 10 0006
      10 001 – 50 00012
      > nad 50 00026
    2. x Četnost určí provozovatel podle potřeby provozu
  1. C) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI JEDNOTLIVÝMI STUPNI
    1. 1. Četnost a rozsah provozních rozborů, technologické zkoušky mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod a složitosti technologie. Provozní rozbory a technologické zkoušky musí zabezpečit řádné provozování čistírny odpadních vod. Pro hlavní ukazatele je možno využít sledování v rámci automatického systému řízení.
    2. 2. Odběrná místa pro provozní rozbory mezi jednotlivými stupni:
      1. a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,
      2. b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody,
      3. c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod,
      4. d) místa pro sledování vlivu srážkových vod.
    1. 3. Odběr vzorku se provádí minimálně jako dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min (tj. Typ A) a to v čase, který nejlépe charakterizuje činnost sledovaného zařízení.
  1. D) PROVOZNÍ ROZBORY – KALOVÉ A PLYNOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

    Četnost a rozsah provozních rozborů určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod, technologického vybavení a složitosti technologie.

KALY Z PROVOZU ČISTÍRNY ODPADNÍCH VODČÁST 4

  1. 1) Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro přímou aplikaci na zemědělské pozemky se stanoví:
    1. a) rizikové prvky: olovo, kadmium, rtuť, měď, zinek, arsen, chrom, nikl,
    2. b) polychlorované bifenyly (PCB): suma šesti kongenerů - 28+52+101+138+153+180, adsorbovatelné organické halogeny (AOX),
    3. c) mikrobiologické ukazatele: termotolerantní koliformní bakterie, enterokoky, salmonella spp.
      1. V případě potřeby agrotechnické parametry:
        1. pH, sušina, organické látky (ztráta žíháním), celkový dusík, amoniakální dusík, dusičnanový dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík.
        2. Postup odběrů a analýz vzorků kalů jsou uvedeny ve vyhlášce č. 382/2001 Sb., o používání kalů v zemědělství.
  1. 2) Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro pravidelnou kontrolu se zjišťují:
    1. a) rizikové prvky (olovo, kadmium, rtuť, měď, zinek),
    2. b) pH, sušina, organické látky.
  1. 3) Pro ostatní využití nebo likvidaci kalu se provádějí analýzy podle daného účelu ve smyslu vyhlášek č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu nebo vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Tabulka č. 3

MINIMÁLNÍ ČETNOST ANALÝZ KALU

Příloha č. 10 TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD MINIMÁLNÍ ROZSAHY ROZBORŮ MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 KALY Z PROVOZU ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD Tabulka č. 3 MINIMÁLNÍ ČETNOST ANALÝZ KALU
Počet připojených ekvivalentních obyvatelPočet rozborů za rok
pro bod 1pro bod 2
do 500x podle potřeby
501 – 5 000x1
5 001 – 25 000x2
25 001 – 100 000x4
nad 100 000x6
  1. x) četnost určí provozovatel podle produkce kalu (příloha č. 5 vyhlášky č. 382/2001 Sb.).

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACEČÁST 5

  1. 1. Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 a 2 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorku, datu, hodině odběru vzorku a typu odběru. Dále jméno osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.
  2. 2. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění odpadních vod pro účely této vyhlášky a kontroly plnění povolení k vypouštění odpadních vod (viz § 38 odst. 4 vodního zákona) mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (oprávněné laboratoře) podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 123/2012 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
  3. 3. Hodnocení výsledků míry znečištění odpadní vody provádí provozovatel podle:
    1. - dodržení limitních koncentrací určených v povolení k vypouštění odpadních vod,
    2. - dodržení přípustné minimální účinnosti vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku) určených v povolení k vypouštění odpadních vod,
    3. - počtu nevyhovujících rozborů (tj. překročení limitních koncentrací) na odtoku z čistírny odpadních vod nebo při vypouštění znečištěných odpadních vod (volná výusť),
    4. - bilančních hodnot na přítoku a odtoku z čistírny odpadních vod,
    5. - bilančních hodnot při vypouštění nečištěných odpadních vod.
  1. 4. Protokoly podle bodu 1 se uchovávají trvale.

Příloha č. 11

k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

ŽÁDOST O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE PODLE § 6 ZÁKONA

Obrázek

Příloha č. 12

k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

  1. I. BYTOVÝ FOND

    Byty.

    1. 1. na jednu osobu bytu s tekoucí studenou vodou mimo byt za rok 15 m3
    2. 2. na jednu osobu bytu bez tekoucí teplé vody (teplé vody na kohoutku) za rok 25 m3
    3. 3. na jednu osobu bytu s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku) za rok 35 m3

    Hodnota uvedená v položce č. 3 je součtem spotřeby studené a teplé vody.

    Teplou vodou na kohoutku je teplá voda vytékající z výtoku ovládaného uzávěrem přímo do dřezu, umyvadla, vany, sprchy apod. Není rozhodující, zda je voda ohřívána elektrickým zásobníkem, průtokovým ohřevem, plynovým kotlem pro byt nebo dům, nebo je připravována centrálně pro celou obec nebo město; tedy ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody v domě.

    V případech dodávky teplé vody ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody se při výpočtu použijí hodnoty podle bytu bez tekoucí teplé vody.

    Rodinné domy.

    Na jednu osobu bytu v rodinném domu (max. 3 byty - 3 rodiny) se připočítává 1 m3 na spotřebu spojenou s očistou okolí rodinného domu i s očistou osob při aktivitách v zahradě apod. Kropení zahrady a provoz bazénů je samostatnou položkou a nespadá pod bytový fond.

    Rekreační chaty (chalupy).

    Na jednu osobu rekreační chaty (chalupy) se spotřeba vypočte jako u položek č. 1, 2, 3 i s připočtením 1 m3 jako u rodinného domu, vše s přihlédnutím k době, po kterou je chata během roku využívána. Tento výpočet se v případě, že odběr pitné vody není měřen vodoměrem, uvede do smlouvy podle § 8 odst. 6 zákona.

    Způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod v případech, kdy odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypouštění do kanalizace podle § 19 odst. 7 zákona:

    V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle položek č. 1, 2 a 3 v odběru pro bytový fond, je-li důvodem kropení zahrady, je větší než 30m3 se množství nevypouštěných vod stanoví podle položek 63 až 66 směrných čísel. V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle směrných čísel, je li důvodem výroba balených nápojů nebo jídel apod., je větší než 30m3, se množství nevypouštěných vod stanoví odborným výpočtem ve vazbě na produkci.

    V případech vlastního zdroje pitné vody (studna apod.) se množství odpadních vod stanovuje podle směrných čísel.

  1. II. VEŘEJNÉ BUDOVY, ŠKOLY
    1. a) je uvedena základní potřeba vody – ostatní potřeba vody (zahrada, mytí aut apod.) se připočítá podle dalšího vybavení budov, které je uvedené samostatně se směrnými čísly;
    2. b) v případě stravování pro konkrétní situaci se připočítají směrná čísla uvedená podle položek č. 18, 19 a 20;
    3. c) ve veřejných budovách, kde jsou byty, se připočte roční směrné číslo podle vybavení bytu.

    kancelářské budovy

    (bez stravování)

    Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY Byty. Rodinné domy. Rekreační chaty (chalupy). kancelářské budovy (bez stravování)
    na jednu osobu při průměru 250 pracovních dnů za rok
    4.WC, umyvadla8 m3
    5.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda14 m3
    6.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování18 m3

    školy

    (bez stravování)

    Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY Byty. Rodinné domy. Rekreační chaty (chalupy). kancelářské budovy (bez stravování) školy (bez stravování)
    na jednu osobu (žáka, učitele, pracovníka) při průměru 200 pracovních dnů za rok
    7.WC, umyvadla3 m3
    8.WC a tekoucí teplá voda5 m3

    mateřské školy a jesle s celodenním provozem

    (bez stravování)

    Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY Byty. Rodinné domy. Rekreační chaty (chalupy). kancelářské budovy (bez stravování) školy (bez stravování) mateřské školy a jesle s celodenním provozem (bez stravování)
    na jednu osobu (učitele, pracovníka, dítě) při průměru 200 pracovních dnů za rok
    9.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda8 m3
    10.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování16 m3
  1. III. HOTELY, UBYTOVNY, INTERNÁTY

    (směrná čísla pouze pro ubytování)

    Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY Byty. Rodinné domy. Rekreační chaty (chalupy). kancelářské budovy (bez stravování) školy (bez stravování) mateřské školy a jesle s celodenním provozem (bez stravování) (směrná čísla pouze pro ubytování)
    na jedno lůžko za rok
    hotely a penziony
    11.většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou45 m3
    12.většina pokojů je bez koupelny (sprch), WC na chodbě23 m3
    13.restaurace v hotelu, penzionu podle položek č. 18, 19 a 20 +39,40 a 41+42 a 43.
    14.pro doplňující vybavení hotelů se přičítá:
    denní připouštění bazénu10 m3
    sauna, welnes10 m3
    V případě vlastní prádelny se použije směrné číslo pro prádelny.
    internáty, učňovské domovy, studentské koleje, ubytovny
    15.většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou25 m3
    16.v budovách, kde jsou koupelny (sprchy), WC na chodbě15 m3
    17.stravování podle položek č. 18, 19, 20, 39, 40 a 41.
    stravování – kuchyně, jídelna (bezobslužné)
    na 1 strávníka a 1 pracovníka na jednu směnu za rok
    18.dovoz jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla3 m3
    19.vaření jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla8 m3
    20.bufet, občerstvení1 m3
  1. IV. ZDRAVOTNICKÁ A SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ

    Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda

    Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY Byty. Rodinné domy. Rekreační chaty (chalupy). kancelářské budovy (bez stravování) školy (bez stravování) mateřské školy a jesle s celodenním provozem (bez stravování) (směrná čísla pouze pro ubytování) Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda
    na 1 pracovníka v denním průměru za rok
    zdravotnická střediska, ambulatoria, ordinace
    21.na jednoho pracovníka18 m3
    lékárny, hygienicko-epidemiologické stanice
    22.na jednoho pracovníka18 m3
    zubní střediska s celoročním provozem, ordinace
    23.na jednoho pracovníka20 m3
    ošetřovaná osoba
    24.na 1 vyšetřovanou osobu v denním průměru za rok2 m3
    rehabilitace, rehabilitační bazén, sauna
    25.na jednotlivá rehabilitační zařízení se určí potřeba množství podle příslušné normy pro provoz využívaného zařízení
    26.na jednoho pracovníka18 m3
    na jedno lůžko za rok
    nemocnice
    (včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení)
    27.na jedno lůžko50 m3
    léčebny dlouhodobě nemocných, domovy důchodců
    (včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení)
    28.na jedno lůžko45 m3
  1. V. KULTURNÍ A OSVĚTOVÉ PODNIKY, SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ
    Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY Byty. Rodinné domy. Rekreační chaty (chalupy). kancelářské budovy (bez stravování) školy (bez stravování) mateřské školy a jesle s celodenním provozem (bez stravování) (směrná čísla pouze pro ubytování) Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda
    multikina, samostatná kina a divadla s celoročním provozem
    (vybavení WC, umyvadla)
    při plné obsazenosti za rok
    29.na jedno sedadlo a jedno představení denně1 m3
    přednáškové síně, knihovny, čítárny, studovny a muzea
    (vybavení WC, umyvadla)
    na jednoho stálého pracovníka za rok
    30.14 m3
    na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok
    31.na jednoho návštěvníka2 m3
    tělocvična, sportoviště, fitness centrum
    (vybavení WC, umyvadla, možnost sprchování s teplou vodou)
    na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok
    32.na jednoho návštěvníka20 m3
    na 1 hřiště za rok
    33.kropení antukových hřišť krytých230 m3
    34.kropení antukových hřišť nekrytých460 m3
    na 100 m2 za provozní den
    35.kropení travnatých hřišť20 m3
    za rok
    36.golfové hřiště 18 ti jamkové se zavlažováním greenu, odpališť a ferveje22 500 m3
    na 1 návštěvníka - diváka v denním průměru (365 dnů) za rok
    37.WC, umyvadla1 m3
    Poznámka: v případě neprokázání počtu návštěvníků se jejich počet stanoví jako desetina kapacity zařízení pro návštěvníky - diváky.
    zimní stadion
    38.pro jednotlivá zařízení se určí potřeba množství vody podle příslušné normy nebo technického návodu pro provoz (tvorba a úprava ledové plochy, relaxační zařízení apod.)
  1. VI. RESTAURACE, VINÁRNY

    (vybavení WC, umyvadla, tekoucí teplá voda)

    Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY Byty. Rodinné domy. Rekreační chaty (chalupy). kancelářské budovy (bez stravování) školy (bez stravování) mateřské školy a jesle s celodenním provozem (bez stravování) (směrná čísla pouze pro ubytování) Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda (vybavení WC, umyvadla, tekoucí teplá voda)
    Restaurace, vinárny, kavárny
    na jednoho pracovníka v jedné směně (365 dnů) za rok
    (zahrnuje i zákazníky bez mytí skla)
    39.pouze výčep50 m3
    40.výčep, podávání studených jídel60 m3
    41.výčep, podávání studených jídel a teplých jídel80 m3
    Vybavení na mytí skla:
    (připočítává se k položkám č. 39, 40 a 41)
    42.výčepní stolice s trvalým průtokem 3 l/min. za jednu směnu450 m3
    43.mytí skla bez trvalého průtoku nebo myčka skla za jednu směnu60 m3
  1. VII. PROVOZOVNY
    Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY Byty. Rodinné domy. Rekreační chaty (chalupy). kancelářské budovy (bez stravování) školy (bez stravování) mateřské školy a jesle s celodenním provozem (bez stravování) (směrná čísla pouze pro ubytování) Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda (vybavení WC, umyvadla, tekoucí teplá voda)
    na jednoho pracovníka v jedné směně za rok
    provozovny místního významu, kde se vody neužívá k výrobě
    44.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda18 m3
    45.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování26 m3
    46.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování v provozovnách s nečistým provozem nebo potřebou vyšší hygieny30 m3
    holičství a kadeřnictví
    na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
    (zahrnuje i zákazníky)
    47.v pánské a dámské provozovně WC, umyvadla s tekoucí teplou vodou50 m3
    samostatné prádelny (zakázkové)
    48.na 1 q vypraného prádla (tzv. technická voda)1 m3
    49.na jednoho zaměstnance v jedné směně podle položek č. 44, 45 a 46
  1. VIII. PRODEJNY
    Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY Byty. Rodinné domy. Rekreační chaty (chalupy). kancelářské budovy (bez stravování) školy (bez stravování) mateřské školy a jesle s celodenním provozem (bez stravování) (směrná čísla pouze pro ubytování) Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda (vybavení WC, umyvadla, tekoucí teplá voda)
    prodejny s čistým provozem, včetně obchodních domů, supermarketů
    na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
    50.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda18 m3
    prodejna ryb, drůbeže a zvěřiny
    na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
    51.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda20 m3
    52.na 100 kg prodaných živých ryb (připočítává se k položce č. 51)34 m3
    na 100 kg živých ryb
    53.prodej ryb v sádce na volném prostranství na 100 kg prodaných živých ryb6 m3
    potravinářské výrobny místního významu
    (např. řeznictví, výroba uzenin, salátů, pečiva apod., WC, umyvadla)
    na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
    54.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování26 m3
    Poznámka: spotřeba vody k výrobě se vypočte podle technologie výroby a vybavení prodejny.
  1. IX. HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA A DRŮBEŽ
    Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY Byty. Rodinné domy. Rekreační chaty (chalupy). kancelářské budovy (bez stravování) školy (bez stravování) mateřské školy a jesle s celodenním provozem (bez stravování) (směrná čísla pouze pro ubytování) Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda (vybavení WC, umyvadla, tekoucí teplá voda)
    hospodářská zvířata
    na jeden kus v průměru za rok
    55.dojnice včetně ošetřování mléka a oplachů36 m3
    56.býk18 m3
    57.tele, ovce, koza, vepř6 m3
    58.prasnice8 m3
    59.kůň14 m3
    60.pes - chovná stanice (pouze nad 2 kusy)1 m3
    drůbež
    na 100 kusů v průměru za rok
    61.slepice, perličky11 m3
    62.husy, kachny, krůty36 m3
  1. X. ZAHRADY
    Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY Byty. Rodinné domy. Rekreační chaty (chalupy). kancelářské budovy (bez stravování) školy (bez stravování) mateřské školy a jesle s celodenním provozem (bez stravování) (směrná čísla pouze pro ubytování) Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda (vybavení WC, umyvadla, tekoucí teplá voda)
    v průměru za rok
    63.venkovní zahrady okrasné (trávníky, květiny) nebo osázené zeleninou na 100 m216 m3
    64.sady osázené ovocnými stromy nebo jinak využívané na 100 m23 m3
    65.pro automatizované zalévání zahrad s pěstováním květin, zeleniny podle čidel na určení vlhkosti12 m3
    66.průmyslové a skleníkové pěstování zeleniny, květin - pro jednotlivá zařízení (automatizované kropení) se určí potřeba množství podle příslušného technického návodu pro provoz využívaného objektu
  1. XI. MYTÍ AUTOMOBILŮ
    Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY Byty. Rodinné domy. Rekreační chaty (chalupy). kancelářské budovy (bez stravování) školy (bez stravování) mateřské školy a jesle s celodenním provozem (bez stravování) (směrná čísla pouze pro ubytování) Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda (vybavení WC, umyvadla, tekoucí teplá voda)
    v průměru za rok
    67.osobní automobil užívaný pro domácnost (stříkání a umývání)
    - předpokládá se mytí 10 x ročně    		1 m3
    Poznámka: v odůvodněných případech může vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, výše uvedená směrná čísla roční potřeby v částech I. až XI. snížit.

Příloha č. 13

k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY

UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODUČÁST 1

Uvedené mezní hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti (A1, A2, A3).

Kromě ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a nesmí surová voda obsahovat další mikroorganizmy, parazity a látky jakéhokoliv druhu (tj. včetně všech ukazatelů uvedených ve vyhlášce č. 252/2004 Sb.) v počtu nebo koncentraci, které by mohly po její úpravě na vodu pitnou ohrozit veřejné zdraví.

POVRCHOVÁ VODA

Tabulka č. 1a

Příloha č. 13 POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU POVRCHOVÁ VODA Tabulka č. 1a
Pořadové čísloUkazatelJednotkaA1A2A3
meznímeznímezní
1.Reakce vodypH6,5-9,55-6,5 9,5-10< 5 nebo < 10
2.Barvamg/l Pt20100200
3.Nerozpuštěné látky suš.mg/l10
4.Teplota°C202525
5.*KonduktivitamS /m125125125
6.Pachpřijatelnýnepřijatelný
7.Dusičnanymg/l505050
8.Fluoridymg/l1,51,51,5
9.Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)mg/l0,010,020,03
10.Železo celkovémg/l0,212
11.Manganmg/l0,050,51,5
12.Měďmg/l0,050,050,1
13.Zinekmg/l355
14.Bormg/l111
15.Beryliummg/l0,0020,0020,002
16.Niklmg/l0,020,030,03
17.Arsenmg/l0,010,010,02
18.Kadmiummg/l0,0050,0050,005
19.Chrom veškerýmg/l0,050,050,05
20.Olovomg/l0,010,0250,05
21.Selenmg/l0,010,010,01
22.Rtuťmg/l0,0010,0010,001
23.Kyanidy veškerémg/l0,050,050,05
24.*Síranymg/l250250250
25.*Chloridymg/l100100250
26.Tenzidy aniontovémg/l0,20,20,5
27.Uhlovodíky C10-C40mg/l0,10,10,1
28.Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)µg/l0,10,10,2
29.Pesticidní látky celkemµg/l0,50,50,5
30.Chemická spotřeba kyslíku manganistanemmg/l31015
31.Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20°C s vyloučením nitrifikacemg/l357
32.Amonné iontymg/l0,513
33.Celkový organický uhlík (TOC)mg/l5710
34.Huminové látkymg/l2,55,08,0
35.Koliformní bakterieKTJ/100 ml505 00050 000
36.Termotolerantní koliformní bakterieKTJ/100 ml202 00020 000
37.Fekální streptokoky (Enterokoky)KTJ/100 ml201 00010 000
38.Mikroskopický obrazjedinci/ml503 000
5001)		10 000
1 0001)
39Pesticid jednotlivý2)µg/l0,10,10,5
40.Hliníkmg/l0,21,02,0
  • 1) Obtížně odstranitelné organismy jednostupňovou či vícestupňovou úpravou.
  • 2) Limitní hodnota platí pro každý jednotlivý pesticid s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachlor a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 µg/l.
  • *) U ukazatelů pořadové číslo 5, 24 a 25 by voda neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací.
  • Vysvětlivky k tabulce č. 1a:
    1. 1) M - mezní, povinné hodnoty.
    2. 2) Ukazatel pořadové číslo 6 (pach): v případě zvýšeného pachu, který bude charakterizován jako pach po chlorfenolech, případně dalších obdobných, je nutné provést detailní analýzu na podezřelé organické sloučeniny (zvláště fenoly) a posoudit jejich závadnost a koncentrace. V případě pochybností se za nepřijatelný pach považuje stupeň >5 při stanovení podle ČSN EN 1622 Stanovení pachu (jednotka TON).
    3. 3) Ukazatel pořadové číslo 9 (AOX): není nutné stanovit a kategorizovat v případech, když jsou stanoveny specifické chlorované organické látky v rozsahu úplného rozsahu pitné vody a vyhovují předepsaným limitním hodnotám podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.
    4. 4) Ukazatel pořadové číslo 12 (měď): limit je dán možností organoleptických závad při koncentracích nad 100 µg/l. V případě, že nejsou žádné organoleptické závady, platí pro kategorii A3 limit 1,0 mg/l (jako pitná voda).
    5. 5) Ukazatel pořadové číslo 27: změna metodiky stanovení a původního názvu z nepolární extrahovatelné látky „(NEL)“ na „uhlovodíky C10-C40“. Změna mezní hodnoty byla upravena z 0,05 mg/l na 0,01 mg/l s ohledem na mez stanovitelnosti příslušné normové metody.
    6. 6) Ukazatel pořadové číslo 28 (PAU): je vyjádřen jako součet koncentrací: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1, 2, 3 - cd) pyren, benzo(a)pyren.
    7. 7) Ukazatel pořadové číslo 29: je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí stanovitelnosti) všech stanovených pesticidů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v daném zdroji vyskytovat.
    8. 8) Podmínky měření hodnot ukazatelů jsou uvedeny v příloze č. 14 této vyhlášky. Laboratoře, které používají jiné metody, musí zaručit, že obdržené výsledky jsou rovnocenné nebo srovnatelné v porovnání s metodami uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce.

    • PODZEMNÍ VODA

    Tabulka č. 1b

    UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU

    Pro podzemní vodu platí ukazatele uvedené v tabulce č. 1a pro povrchovou vodu kromě dále uvedených ukazatelů, pro které platí následující limity:

    Příloha č. 13 POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU POVRCHOVÁ VODA Tabulka č. 1a PODZEMNÍ VODA Tabulka č. 1b UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU
    UkazatelJednotkaA1A2A3
    Železomg/l0,2520
    Manganmg/l0,051,02,0
    Sulfanmg/lplatí limity pachu

    STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODYČÁST 2

    TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY

    Tabulka č. 2

    Příloha č. 13 POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU POVRCHOVÁ VODA Tabulka č. 1a PODZEMNÍ VODA Tabulka č. 1b UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY Tabulka č. 2
    Pro kategoriiTypy úprav
    A1Úprava surové vody s koncovou dezinfekcí pro odstranění sloučenin a prvků, které mohou mít vliv na její další použití a to zvláště snížení agresivity vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací (chemické nebo mechanické odkyselení), dále odstranění pachu a plynných složek provzdušňováním. Prostá filtrace pro odstranění nerozpuštěných látek a zvýšení jakosti.
    A2Surová voda vyžaduje jednodušší úpravu, např. koagulační filtraci, jednostupňové odželezňování, odmanganování nebo infiltraci, pomalou biologickou filtraci, úpravu v horninovém prostředí a to vše s koncovou dezinfekcí. Pro zlepšení vlastností je vhodná stabilizace vody.
    A3Úprava surové vody vyžaduje dvou či vícestupňovou úpravu čiřením, oxidací, odželezňováním a odmanganováním s koncovou dezinfekcí, popř. jejich kombinaci. Mezi další vhodné procesy se řadí např. využívání ozónu, aktivního uhlí, pomocných flokulantů, flotace. Ekonomicky náročnější postupy technicky zdůvodněné (např. sorpce na speciálních materiálech, iontová výměna, membránové postupy) se použijí mimořádně.
    Vyšší koncentrace než jsou uvedeny pro kategorii A3Podle § 13 odst. 2 zákona lze vodu této jakosti výjimečně odebírat pro výrobu pitné vody s udělením výjimky příslušným krajským úřadem. Pro úpravu na vodu pitnou se musí použít technologicky náročné postupy spočívající v kombinaci typů úprav uvedených pro kategorii A3, přičemž je nutné zajistit stabilní kvalitu vyráběné pitné vody podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Přednostním řešením v těchto případech je však eliminace příčin znečištění anebo vyhledání nového zdroje vody.
  • Poznámka: Vyjmenované typy úpravy pro danou kategorii surové vody je možné využívat i pro jakost surové vody zařazené do horší jakostní kategorie (např. typ úpravy A1 pro kategorii A2).

    • ZPŮSOB VYHODNOCENÍ A ZAŘAZENÍ SUROVÉ VODY DO KATEGORIÍČÁST 3

    1. 1) Základní zařazení nového zdroje surové vody
      1. a) Základní zařazení nového zdroje surové vody do kategorie se provádí vyhodnocením ukazatelů jakosti surové vody uvedených v tabulkách č.1a a 1b, a to s četností minimálně 12 vzorků v průběhu dvou let (§ 22 odst. 4 a 5).
      2. b) Surová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody, a to u 95% odebraných vzorků.
      3. c) Každý ukazatel je svými výsledky zařazen do vlastní kategorie. Výsledná kategorie je určena podle nejhorší kategorie jednotlivého ukazatele.
      4. d) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1, A2 i A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 bude ukazatel zařazen mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací) tj. > A3.
      5. e) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1 a A2 a vyšší pro kategorii A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 je ukazatel zařazen do kategorie A3.
    1. 2) Upřesnění kategorie
      1. a) Stávající kategorie surové vody se upřesňuje každý rok (§ 22 odst. 6) podle výsledků prováděných rozborů v rámci plánu kontroly jakosti rozborů surové vody podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. K hodnocení budou použity výsledky všech monitorovacích a úplných rozborů za hodnocené období včetně zařazení dalších ukazatelů podle poznámky uvedené u tabulky č. 3 přílohy č. 9 k této vyhlášce. V každém případě je nutné sledování ukazatelů, které v posledních dvou letech určovaly zařazení do kategorie A3 a horší než A3.
      2. b) Ukazatel, jehož zjištěná hodnota je vyšší než mezní hodnota určená pro kategorii A3 a je potvrzena opakovaným nálezem, pak je i při nižším počtu odebraných vzorků než 12 zařazen zdroj mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací).
      3. c) Pro upřesnění kategorie platí uvedené zásady v bodě 1b) a c) Základní zařazení nového zdroje surové vody.
      4. d) Pro povrchovou vodu se pro upřesnění kategorie vychází z hodnot ukazatelů a četnosti odběrů za hodnocené období.
    1. 3) Od požadavků uvedených v odstavci 1 a 2 je možné se odchýlit:
      1. a) v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo abnormálních povětrnostních podmínek (při výpočtu procent podle odstavce 1b) nebudou brány v úvahu hodnoty vyšší, pokud budou důsledkem těchto podmínek;
      2. b) v případech, kdy povrchová voda podléhá přírodnímu obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených v tabulce č. 1a této přílohy pro kategorie A1, A2 a A3. Přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do povrchové vody přecházejí z půdy látky v nich obsažené. Zařazení se provede do nejbližší nižší kategorie;
      3. c) u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů železo, mangan, chemická spotřeba kyslíku (CHSKMn), nasycení kyslíkem, BSK5;

        odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech z různých horizontů;

      1. d) pokud u maximálně dvou ukazatelů stanovená hodnota přesahuje mezní hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1 popř. A2, pak je třeba stanovenou hodnotu ověřit dalšími rozbory. Pokud výsledek technologické zkoušky prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem, než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky.
    1. 4) Vyloučení vzorků podle odstavce 3 posoudí provozovatel s ohledem na četnost jejich výskytu.
    2. 5) V případě značného kolísání jakosti surové vody v průběhu roku, kdy zdroj nelze jednoznačně zařadit do kategorie, určí se výsledná kategorie dále uvedeným výpočtem průměrného indexu upravitelnosti podle vybraného ukazatele se zvláště proměnlivými výsledky. Index upravitelnosti zaokrouhlený výše se rovná kategorii surové vody pro daný ukazatel.
    3. 6) Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1 a 2 s využitím tabulky 1b) této přílohy.

    ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTI PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY

    1. 1. Pro potřebu určení typu úpravy a technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k většímu kolísání jakosti surové vody nelze v průběhu roku zdroj zařadit jednoznačně do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti (Iu,p) vybraných ukazatelů podle vztahu:

      1. kde a, b, c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a kde je četnost výskytu ukazatele v kategorii větší než A3.
    1. 2. Index upravitelnosti (Iu) je číslo odpovídající kategoriím A1 až A3 (Iu1= 1, u2 = 2, Iu3= 3). Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je Iu4 = 4. Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda vyžaduje náročnější typ úpravy podle tabulky č. 2 v části 2.
    2. 3. V případě, že hodnota vypočteného indexu upravitelnosti (Iu) vychází mezi celými čísly, tak rozhodnutí o odpovídajícím typu úpravy musí akceptovat vzrůstající náročnost úpravy pro ukazatel s nejvyšší a nejvíce proměnlivou hodnotou.