Vyhláška Českého báňského úřadu o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem

§ 1

Rozsah platnosti

(1) Tato vyhláška upravuje vedení, doplňování a uchovávání (dále jen „vedení“) důlně měřické dokumentace (dále jen „dokumentace“) pro právnické a fyzické osoby (dále jen „organizace“) při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem ve smyslu zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb., a pro organizace, které pro tyto účely vykonávají projektové, výstavbové nebo jiné práce.

(2) Vyhláška se nevztahuje na

1. a) úpravu a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním,
2. b) těžbu písků a štěrkopísků v korytech vodních toků plovoucími stroji včetně úpravy a zušlechťování těchto surovin prováděných v souvislosti s jejich těžbou,
3. c) výstavbu a rekonstrukci inženýrských sítí v hloubkách do 10 m, kde hloubka vstupu do podzemí nepřesáhne 50 m a životnost (od doby zahájení do ukončení stavby) jednotlivých úseků, jeden rok,
4. d) ražení přípojek inženýrských sítí,
5. e) ražení podchodů pod komunikacemi,
6. f) ražení protlaků bez ohledu na jejich průměr a délku,
7. g) hloubení studní,
8. h) povrchové dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu, kde postup každé z těžebních stěn je menší než 20 m za rok a roční těžba nepřekročí 50 000 m³.

Vedení dokumentace se v uvedených případech řídí zvláštními předpisy.¹)

§ 2

Odpovědnost za vedení dokumentace

(1) Organizace při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem (dále jen „činnost podle § 1“) je povinna zabezpečit úplnost dokumentace a odborný výkon důlně měřických prací podle této vyhlášky.

(2) Za řádný výkon důlně měřické činnosti podle této vyhlášky odpovídá vedoucí pracovník organizace (závodní dolu nebo závodní lomu).²)

(3) Za správnost a úplnost vyhotovené dokumentace a její odborné vedení odpovídá pracovník (dále jen „hlavní důlní měřič“), což potvrdí svým podpisem.

(4) Za správnost a úplnost jednotlivých měření a částí dokumentace odpovídá pracovník, který tyto práce prováděl nebo řídil (dále jen „důlní měřič“), což potvrdí svým podpisem.

(5) Za vedení speciálního obsahu účelových důlních map na důlně měřickém podkladu odpovídá odborný pracovník pověřený organizací, což potvrdí svým podpisem.

(6) Hlavní důlní měřič rozhoduje o převzetí dokumentace vyhotovené jiným útvarem organizace nebo jinou organizací do souboru dokumentace.

§ 3

Hlavní důlní měřič

Požadavky na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost k výkonu funkce hlavního důlního měřiče stanoví vyhláška o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem³).

§ 4

Důlní měřič

Požadavky na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost k výkonu funkce důlního měřiče stanoví vyhláška o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem³).

§ 5

Odejmutí osvědčení o odborné způsobilosti

Po zjištění nedostatků při plnění povinností uložených touto vyhláškou, které by mohly mít za následek ohrožení života, zdraví pracovníků nebo bezprostřední ohrožení provozu organizace, orgán státní báňské správy odejme držiteli osvědčení o odborné způsobilosti, případně pozastaví jeho platnost do doby přezkoušení pracovníka, který nedostatky zapříčinil, nejdříve po třech měsících ode dne odejmutí osvědčení.

§ 6

Důlní polohové bodové pole

(1) Důlní polohové bodové pole obsahuje

1. a) základní důlní polohové bodové pole v podzemí a na povrchu,
2. b) podrobné důlní polohové bodové pole v podzemí a na povrchu.

(2) Základní důlní polohové bodové pole v podzemí tvoří body základních orientačních přímek, určených při připojovacím a usměrňovacím měření a body orientačních přímek, které jsou součástí velmi přesných polygonových pořadů. Orientační přímky se rozmístí tak, aby délky těchto polygonových pořadů mezi nimi nebyly větší než 1000 m (příloha č. 1).⁴)

(3) Podrobné důlní polohové bodové pole v podzemí tvoří body, jejichž poloha byla určena důlním polygonovým nebo jiným měřením, které vychází z bodů základního důlního polohového bodového pole v podzemí.

(4) Každá orientační přímka musí být zajištěna alespoň trojicí bodů.

(5) Základní důlní polohové bodové pole na povrchu tvoří body odvozené ze základního polohového bodového pole na povrchu určeného velmi přesnými měřickými metodami (příloha č. 2).⁴)

(6) Podrobné důlní polohové bodové pole na povrchu tvoří body, jejichž poloha byla určena měřickými metodami odvozením ze základního důlního polohového bodového pole na povrchu. Slouží k zaměřování polohopisu všech předmětů měření, potřebných pro vedení dokumentace.

(7) Dokumentace se vyhotovuje v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK).

§ 7

Důlní výškové bodové pole

(1) Důlní výškové bodové pole obsahuje

1. a) základní důlní výškové bodové pole v podzemí a na povrchu,
2. b) podrobné důlní výškové bodové pole v podzemí a na povrchu.

(2) Základní důlní výškové bodové pole v podzemí tvoří

1. a) trojice bodů v náražích jam jednotlivých horizontů (podzemních děl), jejichž výšky jsou určeny přesným výškovým měřením,
2. b) jednotlivé body stabilizované v hlavních důlních (podzemních) dílech, vzdálených od sebe nejvíce 300 m, jejichž výšky byly určeny přesným výškovým měřením.

(3) Podrobné důlní výškové bodové pole v podzemí tvoří body, jejichž výšky byly určeny technickým výškovým měřením.

(4) Důlní výškové bodové pole na povrchu tvoří

1. a) základní důlní výškové bodové pole, odvozené z Československé nivelační sítě I. až III. řádu,
2. b) podrobné důlní výškové bodové pole, odvozené z Československé nivelační sítě IV. řádu nebo ze základního důlního výškového bodového pole na povrchu,
3. c) body důlního polohového bodového pole na povrchu, jejichž výšky byly určeny technickým výškovým měřením.

(5) Nadmořské výšky se uvádějí ve výškovém systému baltském po vyrovnání (Bpv).

§ 8

Stabilizace a převzetí bodů důlních bodových polí

(1) Body důlních bodových polí se stabilizují na místech bezpečných proti jejich poškození nebo zničení.

(2) Organizace je povinna chránit a udržovat všechny stabilizované body, které zřídila nebo převzala.

(3) Při převzetí měřických bodů a před jejich zařazením do seznamu souřadnic a výšek bodů se ověří neporušenost jejich polohy měřením.

§ 9

Volba měřických metod

(1) Při každém měření je třeba přihlížet i na účel a význam zaměřovaných skutečností a na možnost budoucího využití výsledků měření.

(2) Pro měření se použije metod a postupů zajišťujících dostatečnou vnitřní kontrolu nebo alespoň dvou různých, na sobě nezávislých způsobů měření, případně nezávisle dvakrát opakovaný stejný způsob měření.

(3) Volba měřických metod a přesnost jednotlivých polohových a výškových měření při činnostech podle § 1 odst. 1 je uvedena v přílohách této vyhlášky, a to:

1. a) pro hornickou činnost v podzemí uvedenou v § 2 písm. a), b), c) a g) a činnost prováděnou hornickým způsobem v podzemí uvedenou v § 3 písm. d), e), f) a i) citovaného zákona v příloze č. 1,
2. b) pro hornickou činnost na povrchu uvedenou v § 2 písm. a), b), c), e) a f) a činnost prováděnou hornickým způsobem na povrchu uvedenou v § 3 písm. a), b), g) a h) citovaného zákona v příloze č. 2.