Zákon o zaměstnanosti

§ 125

Kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti vykonávají Státní úřad inspekce práce, oblastní inspektoráty práce a v rozsahu uvedeném v § 127 generální ředitelství Úřadu práce a krajské pobočky Úřadu práce (dále jen „orgány kontroly“).

§ 126

(1) Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů u

1. a) zaměstnavatelů,
2. b) právnických a fyzických osob, které vykonávají činnosti podle tohoto zákona, zejména při zprostředkování zaměstnání a rekvalifikaci,
3. c) fyzických osob, kterým jsou poskytovány služby podle tohoto zákona,

(dále jen „kontrolovaná osoba“).

(2) Pro účely tohoto zákona se za pracovněprávní předpisy považují právní předpisy o zaměstnanosti a právní předpisy o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele⁶²).

(3) Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce jsou oprávněny kontrolovat, zda a v jakém rozsahu zaměstnavatel přiděluje práci svým zaměstnancům, na které je zaměstnavateli poskytován příspěvek podle § 78a a s nimiž nebylo v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce pracoviště zaměstnavatele. Za tím účelem jsou Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce oprávněny vstupovat se souhlasem zaměstnance do míst výkonu práce.

(4) Pro účely kontroly poskytuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup Státnímu úřadu inspekce práce a oblastním inspektorátům práce informaci o povoleních k zaměstnání vydaných krajskou pobočkou Úřadu práce a o písemných informacích týkajících se cizinců, občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků (§ 3 odst. 2) a rodinných příslušníků občanů České republiky uvedených v § 3 odst. 3, a to v rozsahu uvedeném v § 87, 88 a § 92 odst. 3.

(5) Oprávnění kontrolovat, zda rekvalifikační zařízení uvedené v § 108 odst. 2 písm. a) realizuje akreditovaný vzdělávací program v souladu s udělenou akreditací, má Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

(6) Kontrolní oprávnění jiných orgánů podle zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.

(7) Celní úřad v rámci spolupráce s orgány veřejné moci provádí asistenční činnost, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí podpora poskytovaná orgánu inspekce práce na základě jeho žádosti a v rozsahu nezbytném pro výkon jeho působnosti podle tohoto zákona, a to ve formě zajištění

1. a) součinnosti při kontrole,
2. b) ochrany osob a majetku v místě, ve kterém je prováděna kontrolní činnost,
3. c) dodržování veřejného pořádku v místě, ve kterém je prováděna kontrolní činnost.

§ 127

(1) Generální ředitelství Úřadu práce kontroluje

1. a) plnění dohod o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení (§ 111),
2. b) plnění cílených programů celostátního charakteru (§ 120).

(2) Krajská pobočka Úřadu práce je oprávněna kontrolovat výši průměrného měsíčního čistého výdělku, a to v rozsahu potřebném pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.

§ 129

Pro kontrolu dodržování podmínek čerpání prostředků státního rozpočtu podle tohoto zákona a pro uplatňování sankcí při porušení rozpočtové kázně platí zvláštní právní předpisy.⁶⁴)

§ 132

Fyzická osoba, která se zdržuje na pracovišti kontrolované osoby a koná práci, je povinna orgánu kontroly prokázat svou totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem.

§ 135

Orgán kontroly může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou osobu, aby se v určené lhůtě dostavila k orgánu kontroly a předložila doklady potřebné k provedení kontroly; kontrolovaná osoba je povinna této výzvy uposlechnout, pokud neprokáže vážnou překážku, která jí brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě.

§ 136

(1) Právnická nebo fyzická osoba je jako zaměstnavatel povinna mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Splnění povinnosti podle věty první se nevyžaduje, splnil-li zaměstnavatel povinnost oznámit územní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění.

(2) Povinnost podle odstavce 1 věty první má na území České republiky i zahraniční zaměstnavatel, který vyslal svého zaměstnance k výkonu práce na území České republiky podle § 95 odst. 1, přičemž doklady, jimiž je plněna tato povinnost, musejí být přeloženy do českého jazyka.

(3) Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce jsou oprávněny získávat z Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:

1. a) datum vzniku a zániku účasti na nemocenském pojištění nebo datum nástupu do zaměstnání a datum jeho skončení,
2. b) u smluvního zaměstnance datum zahájení a skončení výkonu práce pro smluvního zaměstnavatele a informaci o tom, zda se jednalo o dočasné přidělení zaměstnance agenturou práce k výkonu práce u uživatele nebo o dočasné přidělení zaměstnance zaměstnavatelem k jiné právnické nebo fyzické osobě,
3. c) druh výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění,
4. d) obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení zaměstnavatele včetně adresy jeho sídla nebo trvalého pobytu, popřípadě místa podnikání a identifikační číslo,
5. e) údaj o tom, zda je fyzická osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání,
6. f) o občanech Evropské unie a cizincích údaje vedené příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce,
7. g) údaje poskytované podle § 8a odst. 1 písm. o).

§ 137

Provádí-li orgán kontroly kontrolu na základě písemného podnětu nebo podnětu učiněného ústně do protokolu, informuje písemně o způsobu a výsledcích kontroly toho, kdo podnět podal, je-li znám. Jedná-li se o podnět ke kontrole z důvodu diskriminace, má v podnětu označená diskriminovaná fyzická osoba právo vyjádřit se k obsahu podnětu a ke skutečnostem zjištěným orgánem kontroly.

§ 138

V zařízeních ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí, v zařízeních Národního bezpečnostního úřadu, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Generální inspekce bezpečnostních sborů, kde by výkonem kontroly mohlo dojít k ohrožení utajovaných informací, může být kontrola prováděna jen se souhlasem příslušného ministerstva a v zařízeních Národního bezpečnostního úřadu, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Generální inspekce bezpečnostních sborů jen se souhlasem jejich ředitele.

§ 139

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

1. a) poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle tohoto zákona,
2. b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení,
3. c) koná nelegální práci,
4. d) umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo 2,
5. e) nesplní oznamovací povinnost podle § 87 nebo 88 anebo nevede evidenci podle tohoto zákona,
6. f) umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3,
7. g) jako osoba, která se zdržuje na pracovišti kontrolované osoby a koná práci, neprokáže svou totožnost podle § 132, nebo
8. h) zastřeně zprostředkovává zaměstnání podle § 5 písm. g) nebo výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání umožní.

(2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatel

1. a) v rozporu s § 80 nevede evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením nebo evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením,
2. b) nesplní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu stanovenou v § 81,
3. c) ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů,
4. d) nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo nevede evidenci v tomto zákoně stanovenou; to neplatí, pokud zaměstnavatel umožnil výkon nehlášené práce podle § 5 písm. j),
5. e) nemá v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu podle § 136 odst. 1 nebo 2,
6. f) umožní výkon nehlášené práce podle § 5 písm. j) bodu 1, nebo
7. g) umožní výkon nehlášené práce podle § 5 písm. j) bodu 2.

(3) Za přestupek lze uložit pokutu do

1. a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) anebo podle odstavce 2 písm. a) nebo b),
2. b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
3. c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo e) anebo podle odstavce 2 písm. d),
4. d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c) nebo e),
5. e) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), f) nebo h),
6. f) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g),
7. g) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f) nebo g).

(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. d), f) nebo h) lze uložit zákaz činnosti, a to nejdéle na 2 roky.

§ 140

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se přestupku dopustí tím, že

1. a) poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle tohoto zákona,
2. b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zaměstnání tento zákon nebo dobré mravy,
3. c) umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo 2,
4. d) nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo nevede evidenci v tomto zákoně stanovenou; to neplatí, pokud zaměstnavatel umožnil výkon nehlášené práce podle § 5 písm. j),
5. e) umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3,
6. f) zastřeně zprostředkovává zaměstnání podle § 5 písm. g) nebo výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání umožní,
7. g) umožní výkon nehlášené práce podle § 5 písm. j) bodu 1, nebo
8. h) umožní výkon nehlášené práce podle § 5 písm. j) bodu 2.

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatel

1. a) v rozporu s § 80 nevede evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením nebo evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením,
2. b) nesplní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu stanovenou v § 81,
3. c) ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů, nebo
4. d) nemá v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu podle § 136 odst. 1 nebo 2.

(3) Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí přestupku tím, že neprovede vyšetření zdravotního stavu podle § 9 odst. 1 nebo je neprovede ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 1.

(4) Za přestupek lze uložit pokutu do

1. a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) anebo podle odstavce 2 písm. a) nebo b),
2. b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
3. c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c) nebo d),
4. d) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d),
5. e) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,
6. f) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), e) nebo f), nejméně však ve výši 50 000 Kč,
7. g) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo h).

(5) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c), e) nebo f) lze uložit zákaz činnosti, a to nejdéle na 2 roky.

(6) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c), e) nebo f) lze uložit zveřejnění rozhodnutí o přestupku, a to na úřední desce Státního úřadu inspekce práce na dobu 1 roku.

§ 141

(1) Při určení výše pokuty za přestupek podle § 139 odst. 1 písm. f) nebo § 140 odst. 1 písm. e) se přihlédne i k výši částek, které je právnická nebo fyzická osoba povinna uhradit podle § 141b odst. 1 písm. b).

(2) Přestupky podle tohoto zákona projednávají Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce.

(3) Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát, aniž řízení o přestupku zahájí, může věc usnesením odložit též v případě, kdy je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl činem kontrolované osoby dotčen, způsobu provedení činu, jeho následku, okolnostem, za nichž byl čin spáchán, nebo vzhledem k chování kontrolované osoby po spáchání činu zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením řízení o přestupku, bylo dosaženo nebo jej lze dosáhnout jinak. Usnesení o odložení věci se poznamená do spisu; ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění o odložení věci se nepoužije.

(4) Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce, aniž řízení o přestupku podle § 139 odst. 2 písm. f) nebo § 140 odst. 1 písm. g) zahájí, může věc usnesením odložit v případě, kdy zaměstnavatel splnil povinnost podle § 87 odst. 1 věty první ve lhůtě 5 dnů ode dne nástupu osoby do zaměstnání nebo k výkonu práce. Uvedené neplatí, pokud byla v této lhůtě zahájena kontrola Státního úřadu inspekce práce nebo oblastního inspektorátu práce, jejímž předmětem je kontrola uvedené povinnosti. Usnesení o odložení věci se poznamená do spisu; ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění o odložení věci se nepoužije.

(5) Odpovědnost za přestupek podle § 139 odst. 2 písm. g) nebo § 140 odst. 1 písm. h) zaniká v případě, že zaměstnavatel zaevidoval fyzickou osobu do evidence zaměstnanců podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele před zahájením kontroly.