Předseda:
Ing. Brychta, CSc. v. r.

Příloha č. 1

k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení výpočtové průměrné ceny za přenos elektřiny

  1. Výpočtová průměrná cena za přenos elektřiny je stanovena vztahem

    cpei = spei + Kpei

    1. kde
      1. i je pořadové číslo příslušného roku regulačního období,
      2. spei je výpočtová průměrná cena za přenos elektřiny bez započtení korekčního faktoru v příslušném roce regulačního období,

Kpei je korekční faktor výpočtové průměrné ceny za přenos elektřiny pro příslušný rok regulačního období. Kpei zohledňuje efekt nevhodně nastaveného tarifu za přenos elektřiny v předminulém roce regulačního období a započítává jeho výnosový efekt (kladný i záporný) do výpočtové průměrné ceny za přenos elektřiny v příslušném roce regulačního období. K jeho zohlednění dojde jen v případě, že průměrná cena za přenos elektřiny, vypočítaná jako podíl skutečných tržeb za přenos elektřiny a skutečného přeneseného množství elektřiny v předminulém roce regulačního období, přesáhne regulátorem povolený rámec rozptylu od regulované průměrné ceny za přenos elektřiny, stanovené uvedeným postupem pro daný rok. Pro počáteční rok prvního regulačního období je Kpei rovno nule.

  1. Výpočtová průměrná cena za přenos elektřiny bez započtení korekčního faktoru spei v příslušném roce regulačního období se vypočte podle následujícího vztahu:

    spei = PVpe0 *kpei * Mpei / RPME1i + NCEpei * PZTPei / RPME2i

    1. kde
      1. PVpe0 je výchozí hodnota povolených výnosů, stanovená analyticky úřadem pro první rok regulačního období,

      PVpe0 = PNpe0 + Ope0 + Zpe0

      1. kde
        1. PNpe0 je výchozí úroveň povolených nákladů držitele licence pro první rok regulačního období, nezbytných k zajištění přenosových služeb,
        2. Ope0 jsou odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku držitele licence, sloužícího k zajištění přenosových služeb,
        3. Zpe0 je zisk, vypočtený jako součin výnosnosti provozních aktiv, jejíž míru určí úřad, a hodnoty provozních aktiv pro první rok regulačního období,
      1. kpei se vypočítá podle vztahu:

      kpei = ( vpe * RPME1i / RPME1i-1 + vpo * PPMpei/PPMpei-1) * kpei-1

      1. kde
        1. pro první rok regulačního období kpei = 1,
        2. vpe je váha korekce na změnu odebírané energie z přenosové soustavy,
        3. vpo je váha korekce na změnu počtu odběratelů z přenosové soustavy,
        4. Pro vpe a vpo platí vztah:
          1. vpe + vpo = 1
        1. RPME1i je plánované přenesené množství elektřiny (odběr elektřiny z přenosové soustavy), které se skládá z přímého odběru z přenosové soustavy (bez exportu, bez odběru PVE v režimu čerpání a bez tranzitu) a z transformace do nižších distribučních úrovní napětí v roce i regulačního období,
        2. RPME2i je plánované přenesené množství elektřiny (odběr elektřiny z přenosové soustavy), které se skládá z přímého odběru z přenosové soustavy (bez tranzitu) a z transformace do nižších distribučních úrovní napětí v roce i regulačního období,
        3. PPMpei je počet předávacích míst držitele licence na přenos, jimž poskytuje přenosové služby v roce i,
      1. Mpei je eskalační faktor zohledňující vývoj cen průmyslových výrobců, vypočítaný podle vztahu

        Mpei = (Mi-1-X)*Mpei-1

        1. kde
          1. pro první rok regulačního období Mpei-1 = Mi-2,
          2. X je faktor efektivity, jehož hodnotu stanoví úřad,
          3. Mi-1 je podíl klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce cen 7004 za měsíc duben roku i-1, zaokrouhlený na 5 desetinných míst
          4. NCEpei je průměrná nákupní cena elektřiny pro krytí ztrát v přenosové soustavě, určená celostátní průměrnou nákupní cenou elektřiny od zdrojů připojených do přenosové soustavy v roce i,
      1. PZTpei je povolené množství ztrát v přenosové soustavě, určené podle následujícího vztahu

        PZTpei = (kzPS / (1-kzPS))*RPMEzti

        1. kde
          1. kzPS je povolená míra ztrát v přenosové soustavě vztažená k vstupujícímu toku elektřiny do přenosové soustavy, stanovená úřadem,
          2. RPMEzti je vystupující tok elektřiny z přenosové soustavy který se skládá z přímého odběru z přenosové soustavy (včetně vlastní spotřeby ze sítě PPS, kontrahovaného tranzitu a exportu) a transformace do nižších distribučních úrovní napětí v roce i regulačního období
  1. Ve dvousložkovém tvaru se tato průměrná cena rozděluje do dvou částí, které se vypočtou podle následujících vztahů:

    sperci = PVpe0 * kpei * Mpei / ∑k=1,n RRK(PS-VVN)ki

    spepzi = NCEpei * PZTpei / RPME2i

    1. kde
      1. sperci je složka regulované ceny přenosu elektřiny za roční rezervovanou kapacitu přenosové soustavy v Kč/kW za rok,
      2. spepzi je složka regulované ceny přenosu elektřiny za použití přenosové soustavy v Kč/kWh,
      3. RRK(PS-VVN)ki je plánovaná roční rezervovaná kapacita přenosové soustavy odběratele k. Kapacitu zařízení přenosové soustavy si rezervuje přímý odběr z přenosové soustavy (bez exportu, bez tranzitu a bez odběru PVE ze sítě PPS v režimu čerpání) a držitelé licence na distribuci elektřiny, připojení k přenosové soustavě, v roce i regulačního období.
  1. Roční paušální poplatek RPRK(PS-VVN)ki za rezervaci kapacity přenosové sítě odběratele k se vypočítá podle vztahu:

    RPRK(PS-VVN)ki = sperci * RRK(PS-VVN)ki

Příloha č. 2

k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení regulované ceny za systémové služby

  1. Regulovaná cena za systémové služby je stanovena vztahem

    cssi = sssi + Kssi

    1. kde
      1. i je pořadové číslo příslušného roku regulačního období,
      2. sssi je regulovaná cena za systémové služby bez započtení korekčního faktoru v příslušném roce regulačního období,
      3. Kssi je korekční faktor regulované ceny za systémové služby pro příslušný rok regulačního období. Kssi zohledňuje efekt nevhodně nastaveného tarifu za systémové služby v předminulém roce regulačního období a započítává jeho výnosový efekt (kladný i záporný) do regulované ceny za systémové služby v příslušném roce regulačního období. K jeho zohlednění dojde jen v případě, že průměrná cena za systémové služby, vypočítaná jako podíl skutečných tržeb za systémové služby a skutečného množství elektřiny v předminulém roce regulačního období, přesáhne regulátorem povolený rámec rozptylu od regulované ceny za systémové služby, stanovené uvedeným postupem pro daný rok. Pro počáteční rok prvního regulačního období je Kssi rovno nule.
  1. Regulovaná cena za systémové služby bez započtení korekčního faktoru sssi v příslušném roce regulačního období se vypočte podle následujícího vztahu:

    sssi = (PNCpsi * kssi (1+kzss) + PVosps0 * Mospsi - PNCsapsi) / RMESS1i

    1. kde
      1. PNCpsi jsou celkové náklady na nákup podpůrných služeb v roce i regulačního období,
      2. PVosps0 je výchozí hodnota povolených výnosů za organizování obchodu se systémovými a podpůrnými službami, stanovená analyticky Energetickým regulačním úřadem pro první rok regulačního období:

        PVosps0 = PNosps0 + Oosps0 + Zosps0

        1. kde
          1. PNosps0 je výchozí úroveň povolených nákladů držitele licence pro první rok regulačního období, nezbytných k zajištění obchodu se systémovými a podpůrnými službami,
          2. Oosps0 jsou odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku držitele licence, sloužícího k zajištění obchodu se systémovými a podpůrnými službami,
          3. Zosps0 je zisk, vypočtený jako součin výnosnosti provozních aktiv, jejíž míru určí Energetický regulační úřad, a hodnoty provozních aktiv pro první rok regulačního období,
      1. kzss je koeficient ziskové marže, stanovený rozhodnutím úřadu,
      2. kssi se vypočítá podle vztahu:

        kssi = (PSSi / PSSi-1)

        1. kde
          1. PSSi, PSSi-1 je potřeba výkonu podpůrných služeb elektrizační soustavy ČR v roce i, popřípadě v roce i-1. Pro počáteční rok prvního regulačního období je kssi rovno jedné,
      1. Mi-1 je podíl klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce cen 7004 za měsíc duben roku i-1, zaokrouhlený na 5 desetinných míst,
      2. Mospsi je eskalační faktor, zohledňující vývoj cen průmyslových výrobců, vypočítaný podle vztahu

        Mospsi - (Mi-1 - X)* Mospsi-1

        1. kde
          1. X je faktor efektivity, jehož hodnotu stanoví Energetický regulační úřad,
          2. pro první rok regulačního období Mospsi-1 = Mi-2,
      1. RMESS1i je plánované množství elektřiny v roce i regulačního období dodané konečným zákazníkům v České republice bez účelové spotřeby a bez spotřeby v ostrovních provozech,
      2. PNCsapsi je plánovaný objem nákladů na podpůrné služby v roce i regulačního období, hrazený samovýrobci za účelovou spotřebu,

      PNCsapsi = ssassi * PMEsai

      1. kde
      2. PMEsai je velikost plánované účelové spotřeby samovýrobců v roce i regulačního období, korigovaná koeficientem nejistoty velikosti účelové spotřeby ksani; velikost tohoto koeficientu stanoví úřad,
      3. ssassi je regulovaná cena za systémové služby pro účelovou spotřebu samovýrobců v příslušném roce regulačního období, která se vypočte podle následujícího vztahu:
      4. ssassi = (PNCpsi * kssi (1+kzss) + PVosps0 * Mospsi) * ksass/ RMESS2i
      5. kde
        1. RMESS2i je plánované množství elektřiny v roce i regulačního období dodané konečným zákazníkům v České republice bez spotřeby v ostrovních provozech,
        2. kssi je koeficient podílu ceny systémové služby pro účelovou spotřebu z ceny systémové služby pro konečné zákazníky, včetně účelové spotřeby; velikost tohoto koeficientu určí úřad.

Příloha č. 3

k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení výpočtové průměrné ceny za distribuci elektřiny

  1. Pro účely regulace průměrné ceny za distribuci elektřiny je distribuční systém rozčleněn na následující části:
    1. • distribuční síť VVN
    2. • distribuční síť VN spolu s transformací VVN / VN
    3. • distribuční síť NN spolu s transformací VN / NN.
  1. Výpočtové průměrné ceny za distribuci jednotkového množství elektřiny pro distribuční soustavy velmi vysokého napětí, vysokého napětí nebo nízkého napětí jsou stanoveny vztahem:

    c(dx-dx)ei = s(dx-dx)ei + K(dx-dx)ei

    1. kde
      1. i je pořadové číslo příslušného roku regulačního období,
      2. s(dx-dx)ei jsou výpočtové průměrné ceny za distribuci jednotkového množství elektřiny pro příslušnou x-tou úroveň napětí (VVN, VN nebo NN) bez započtení korekčního faktoru v příslušném roce regulačního období. Distribucí elektřiny se v tomto případě rozumí doprava elektřiny přes určitou napěťovou úroveň při vstupu elektřiny do a výstupu elektřiny z uvažované napěťové úrovně (s přiřazením transformací mezi úrovněmi napětí k jednotlivým napětím podle uvedeného rozčlenění).
      3. K(dx-dx)ei je korekční faktor průměrných výpočtových cen za distribuci pro příslušnou část distribučního systému dx (úroveň napětí x).
      4. K(dx-dx)ei zohledňuje efekt nevhodně nastaveného tarifu za distribuci elektřiny na napěťové úrovni x v předminulém roce regulačního období a započítává jeho výnosový efekt, tedy vliv rozdílu výpočtových a skutečně dosažených průměrných cen nad povolený rámec rozptylu od výpočtové průměrné ceny za distribuci elektřiny (kladný i záporný) do regulovaných průměrných cen za distribuci elektřiny na uvažované úrovni napětí v příslušném roce regulačního období. K jeho zohlednění dojde jen v případě, že průměrná cena za distribuci jednotkového množství elektřiny, vypočítaná ze skutečně distribuovaného množství elektřiny na příslušné úrovni napětí a ze skutečných tržeb za distribuci elektřiny na této úrovni napětí v předminulém roce regulačního období přesáhne regulátorem povolený rámec rozptylu od výpočtové průměrné ceny za distribuci elektřiny na této úrovni napětí, stanovené uvedeným postupem pro daný rok. Pro počáteční rok prvního regulačního období je K(dx-dx)ei rovno nule.
    1. Výpočtové průměrné ceny za distribuci elektřiny s(dx-dx)ei v příslušné napěťové úrovni x bez započtení korekčního faktoru v příslušném roce regulačního období i se vypočtou podle následujícího vztahu:

      s(dx-dx)ei = PVdxe0 * kdxei * Mdxei / RDME1xi + NCEdxei * PZTdxei / RDME2xi

      1. kde
      2. PVdxe0 je výchozí hodnota povolených výnosů, stanovená analyticky úřadem pro první rok regulačního období

        PVdxe0 = PNdxe0 + Odxe0 + Zdxe0

        1. kde
        2. PNdxe0 je výchozí úroveň povolených nákladů držitele licence pro první rok regulačního období, nezbytných k zajištění distribučních služeb na příslušné napěťové úrovni,
        3. Odxe0 jsou odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku příslušné části distribučního systému (úrovně napětí) držitele licence, sloužícího k zajištění distribučních služeb na příslušné napěťové úrovni,
        4. Zdxe0 je zisk, vypočtený jako součin výnosnosti provozních aktiv příslušné části distribučního systému, jejíž míru určí úřad, a hodnoty provozních aktiv této části distribučního systému pro první rok regulačního období,
      1. kdxei se vypočítá podle vztahu

        kdxei = (vdxe*RDMExi / RDMExi-1, +vdxo* POMdxei / POMdxei-1,) * kdxei-1,

        1. kde
        2. pro první rok regulačního období kdxei = 1,
        3. vdxe je váha korekce na změnu odebírané energie z napěťové úrovně distribuční soustavy,
        4. vdxo je váha korekce na změnu počtu odběrných míst z napěťové úrovně distribuční soustavy.
        5. Pro vde a vdo platí vztah

          vdxe + vdxo=1

        1. RDME1xi je plánované distribuované množství elektřiny příslušnou částí distribučního systému držitele licence na distribuci v roce i regulačního období (odběr elektřiny z příslušné části distribučního systému, který se skládá z odběru všech konečných zákazníků z dané napěťové úrovně, transformace elektřiny do nižších úrovní napětí (kromě NN), z bilančního salda odběru držitelů licence na distribuci (kteří nejsou připojeni k přenosové soustavě)),
        2. RDME2xi je plánované distribuované množství elektřiny příslušnou částí distribučního systému držitele licence na distribuci v roce i regulačního období (odběr elektřiny z příslušné části distribučního systému, který se skládá z odběru všech konečných zákazníků z dané napěťové úrovně, transformace elektřiny do nižších úrovní napětí (kromě NN), z bilančního salda odběru držitelů licence na distribuci (kteří nejsou připojeni k přenosové soustavě) včetně exportu a odběru PVE v režimu čerpání),
        3. POMdxei je počet odběrných míst držitele licence na distribuci, jimž poskytuje distribuční služby na úrovni napětí x v roce i,
      1. Mdei je eskalační faktor, zohledňující vývoj cen průmyslových výrobců, vypočítaný podle vztahu

        Mdei = (Mi-1 - X) * Mdei-1

        1. kde
        2. pro první rok regulačního období Mdei-1 = Mi-2,
        3. X je faktor efektivity, jehož hodnotu stanoví Energetický regulační úřad,
        4. Mi-1 je podíl klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce cen 7004 za měsíc duben roku i-1, zaokrouhlený na 5 desetinných míst,
      1. NCEdei je průměrná nákupní cena elektřiny pro krytí ztrát v distribuční soustavě, určená celostátní průměrnou nákupní cenou elektřiny od zdrojů připojených do přenosové soustavy v roce i,
      2. PZTdxei je povolené množství ztrát v napěťové úrovni x distribuční sítě, určené vztahem

        PZTdxei = (kzdxei / (1-kzdxei))*RDMEpzdxi

        1. kde
        2. kzdxei je povolená míra ztrát v distribuční soustavě na úrovni napětí x v roce i, vztažená k vstupujícímu toku elektřiny do této napěťové úrovně distribuční soustavy, stanovená Energetickým regulačním úřadem,
        3. RDMEpzdxi je plánované distribuované množství elektřiny příslušnou částí distribučního systému držitele licence na distribuci v roce i regulačního období (odběr elektřiny z příslušné části distribučního systému, který se skládá z odběru všech konečných zákazníků z dané napěťové úrovně, transformace elektřiny do nižších úrovní napětí (kromě NN), z odběru držitelů licence na distribuci, z odběru držitele licence na přenos, exportu, vlastní spotřeby v příslušné části distribuční soustavy a odběru PVE v režimu čerpání na dané napěťové úrovni),
    1. Ve dvousložkovém tvaru se tyto regulované průměrné ceny rozdělují do dvou částí, které se vypočtou podle následujících vztahů:
      1. sdxerci = PVdxe0 * kdxei * Mdxei / ((RKKZxei + RKDLxei)*(1 + TETRxei / (RMEKZxei + RMEDLxei)))
      2. sdxepzi = NCEdxei * PZTdxei / RDME2xi kde
      3. Sdxerci je složka regulované ceny distribuce elektřiny za roční rezervovanou kapacitu napěťové úrovně x distribuční soustavy v Kč/kW za rok v roce i,
      4. Sdxepzi je složka regulované ceny distribuce elektřiny za použití napěťové úrovně x distribuční soustavy v Kč/k Wh v roce i,
      5. RKKzxi je plánovaná roční rezervovaná kapacita (technické maximum) konečných zákazníků napěťové úrovně x distribuční soustavy v roce i,
      6. RKDLxi je bilanční saldo plánované roční rezervované kapacity (technické maximum) držitelů licence na distribuci (kteří nejsou připojeni k přenosové soustavě) na napěťové úrovni x distribuční soustavy v roce i,
      7. TETRxi je roční plánované množství elektřiny tekoucí transformací z napěťové úrovně x na nižší napěťovou úroveň distribuční soustavy v roce i,
      8. RMEKZxi je roční plánované množství elektřiny odebírané konečnými zákazníky na napěťové úrovni x distribuční soustavy v roce i,
      9. RMEDLxi je bilanční saldo ročního plánovaného množství elektřiny držitelů licence na distribuci (kteří nejsou připojeni k přenosové soustavě) na napěťové úrovni x distribuční soustavy v roce i.

Příloha č. 4

k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení kumulativní regulované průměrné ceny za distribuci elektřiny

  1. Kumulativní dvousložková regulovaná průměrná cena za distribuci se rozděluje na část za rezervaci kapacity a na část za použití příslušné napěťové úrovně distribuční sítě. Pro distribuční napěťovou úroveň velmi vysokého napětí (dále také VVN) jsou stanoveny vztahy:

    cdVVNerci = sdVVNerci + sperci * (RRK (PS-VVN)i + ∑k=1,n RRK (VVNk-VVN)i) / ((RKKZVVNi + RKDLVVNi)*(1 + TE(VVN-VN)i / (RMEKZVVNi + RMEDLVVNi)))

    cdVVNepzi = sdVVNepzi + (spepzi + Kpei) * (TE(PS-VVN)i + ∑k=1,n TE(VVNk-VVN)i) / RDME2VVNi

Přetoky mezi sítěmi VVN jednotlivých držitelů licence na distribuci jsou placeny cenou za přenos elektřiny. Úhrada nákladů na používání vývodových polí, vedení, atd. se může řešit samostatnou dohodou. Na příslušných stranách smluvních partnerů se náklady a výnosy plynoucí z dohody započítávají do povolených nákladů nebo výnosů při tvorbě ceny za službu sítě.

  1. Kumulativní dvousložková regulovaná průměrná cena jednotkového množství elektřiny za rezervaci kapacity a za použití sítě na distribuční napěťové úrovni vysokého napětí (dále také VN) jsou stanoveny vztahy:

    cdVNerci = sdVNerci + cdVVNerci * ((RKKZVVNi + RKDLVVNi)* TE(VVN-VN)i / (RMEKZVVNi + RMEDLVVNi)) / ((RKKZVNi + RKDLVNi)*(1 + TE(VVN-VN)i / (RMEKZVNi +RMEDLVNi)))

    cdVNepzi = sdVNepzi + cdVVNepzi * TE(VVN-VN)i / RDME2VNi

Přetoky mezi sítěmi VN jednotlivých držitelů licence na distribuci mohou být, v odůvodněných případech, mezi jednotlivými držiteli licence hrazeny na základě „Dohody o úhradě nákladů“. Na příslušných stranách smluvních partnerů se náklady a výnosy plynoucí z dohody započítávají do povolených nákladů nebo výnosů při tvorbě ceny za službu sítě.

Na distribuční napěťové úrovni nízkého napětí je v roce 2002 použita kumulativní jednosložková průměrná cena za distribuci jednotkového množství elektřiny.

  1. Kumulativní jednosložková průměrná cena za distribuci jednotkového množství elektřiny na distribuční napěťové úrovni velmi vysokého napětí (dále také VVN) je stanovena vztahem:

    cdVVNei = cd(VVN-VVN)ei + sperci * (RRK (PS-VVN)i + ∑k=1,n RRK (VVNk-VVN)i) / RDME1VVNi +(spepzi + Kpei) * (TE(PS-VVN)i + ∑k=1,n TE(VVNk-VVN)i) /RDME2VVNi

Přetoky mezi sítěmi VVN jednotlivých držitelů licence na distribuci jsou placeny cenou za přenos elektřiny. Úhrada nákladů na používání vývodových polí, vedení, atd. se může řešit samostatnou dohodou. Na příslušných stranách smluvních partnerů se náklady a výnosy plynoucí z dohody započítávají do povolených nákladů nebo výnosů při tvorbě ceny za službu sítě.

  1. Kumulativní jednosložková průměrná cena za distribuci jednotkového množství elektřiny na distribuční napěťové úrovni vysokého napětí (dále také VN) je stanovena vztahem

    cdVNei = cd(VN-VN)ei + (cdVVNei - cdVVNepzi) * TE (VVN-VN)i / RDME1 VNi + cdVVNepzi * TE (VVN-VN)i / RDME2VNi

Přetoky mezi sítěmi VN jednotlivých držitelů licence na distribuci mohou být, v odůvodněných případech, mezi jednotlivými držiteli licence hrazeny na základě „Dohody o úhradě nákladů“. Na příslušných stranách smluvních partnerů se náklady a výnosy plynoucí z dohody započítávají do povolených nákladů nebo výnosů při tvorbě ceny za službu sítě.

  1. Kumulativní regulovaná průměrná cena za distribuci jednotkového množství elektřiny na distribuční napěťové úrovni nízkého napětí (dále také NN) je stanovena vztahem

    cdNNei = cd(NN-NN)ei + (cdVNei _ cdVNepzi) * TE (VN-NN)i / RDME1NNi + cdVNepzi * TE (VN-NN)i / RDME2NNi

    1. kde
    2. i je pořadové číslo příslušného roku regulačního období,
    3. sdVVNerci, sdVNerci jsou složky regulované ceny distribuce elektřiny za roční rezervovanou kapacitu napěťové úrovně VVN a VN distribuční soustavy v Kč/kW za rok v roce i,
    4. sdVVNepzi, sdVNepzi jsou složky regulované ceny distribuce elektřiny za použití napěťové úrovně VVN a VN distribuční soustavy v Kč/kWh v roce i,
    5. cd(VVN-VVN)ei, cd(VN-VN)ei, cd(NN-NN)ei jsou regulované průměrné ceny za distribuci elektřiny na úrovni velmi vysokého napětí, vysokého napětí nebo nízkého napětí, stanovené Energetickým regulačním úřadem pro rok i postupem uvedeným v příloze č. 3 této vyhlášky,
    6. TE (PS-VVN)i, TE (VVN-VN)i, TE (VN-NN)i jsou plánované toky elektřiny pro rok i mezi přenosovou soustavou a distribuční úrovní VVN, popřípadě mezi distribučními úrovněmi VVN-VN nebo VN-NN držitele licence na distribuci. Je uvažován tok v transformaci mezi úrovněmi napětí (na vstupu do transformace, tedy se započtením ztrát v transformaci mezi úrovněmi distribučních napětí). Ztráty v transformaci PS-VVN jsou započteny do ztrát PS.
    7. TE (VVNk-VVN)i je plánované bilanční saldo elektřiny mezi distribuční úrovní VVN k-tého držitele licence na distribuci a držitele licence na distribuci (kteří jsou připojeni k přenosové soustavě).
    8. RDME1VVNi, RDME1VNi, RDME1Nni jsou plánované toky elektřiny pro rok i na výstupu z distribuční úrovně VVN, popřípadě VN nebo NN držitele licence na distribuci. Jsou to odběry konečných zákazníků na dané úrovni napětí, toky do transformace elektřiny do nižších napěťových úrovní z dané úrovně napětí (kromě NN), bilanční saldo odběru držitelů licence na distribuci, kteří nejsou připojeni k přenosové soustavě na dané napěťové úrovni,
    9. RDME2VVNi, RDME2VNi, RDME2NNi jsou plánované toky elektřiny pro rok i na výstupu z distribuční úrovně VVN, popřípadě VN nebo NN držitele licence na distribuci. Jsou to odběry konečných zákazníků na dané úrovni napětí, toky do transformace elektřiny do nižších napěťových úrovní z dané úrovně napětí (kromě NN), bilanční saldo odběru držitelů licence na distribuci, kteří nejsou připojeni k přenosové soustavě, export a odběry PVE v režimu čerpání na dané napěťové úrovni,
    10. cpei je regulovaná průměrná cena za přenos elektřiny, stanovená podle přílohy č. 1),
    11. sperci je složka regulované ceny přenosu elektřiny za roční rezervovanou kapacitu přenosové soustavy v Kč/kW.r, stanovená podle přílohy č. 1,
    12. spepzi je složka regulované ceny přenosu elektřiny za použití přenosové soustavy v Kč/kWh, stanovená podle přílohy č. 1,
    13. Kpei je korekční faktor regulované průměrné ceny za přenos elektřiny pro příslušný rok regulačního období, stanovené podle přílohy č. 1 této vyhlášky,
    14. RRK(PS-VVN)i je rezervovaná kapacita přenosové soustavy plánovaná držitelem licence na distribuci, připojeného k přenosové soustavě, stanovená podle přílohy č. 1,
    15. RRK(VVNk-VVN)i je plánované bilanční saldo rezervované kapacity mezi distribuční úrovní VVN k-tého držitele licence na distribuci a držitele licence na distribuci, kteří jsou připojeni k přenosové soustavě,
    16. RKKZVVNi, RKKZVNi jsou plánovaná roční rezervované kapacity (technická maxima) konečných zákazníků napěťové úrovně VVN a VN distribuční soustavy v roce i,
    17. RKDLVVNi, RKDLVNi jsou bilanční salda plánované roční rezervované kapacity (technická maxima) držitelů licence na distribuci (kteří nejsou připojeni k přenosové soustavě) na napěťové úrovni VVN a VN distribuční soustavy v roce i,
    18. RMEKZVVNi, RMEKZVNi jsou roční plánovaná množství elektřiny odebíraná konečnými zákazníky na napěťové úrovni VVN a VN distribuční soustavy v roce i,
    19. RMEDLVVNi, RMEDLVNi jsou bilanční salda ročního plánovaného množství elektřiny držitelů licence na distribuci (kteří nejsou připojeni k přenosové soustavě) na napěťové úrovni VVN a VN distribuční soustavy v roce i,
    20. n je počet sousedních distribučních soustav.

Přetoky mezi sítěmi NN jednotlivých držitelů licence na distribuci mohou být, v odůvodněných případech, mezi jednotlivými držiteli licence hrazeny na základě „Dohody o úhradě nákladů“. Na příslušných stranách smluvních partnerů se náklady a výnosy plynoucí z dohody započítávají do povolených nákladů nebo výnosů při tvorbě ceny za službu sítě.

Příloha č. 5

k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení výpočtové průměrné ceny dodávky elektřiny pro chráněného zákazníka

  1. Výpočtová průměrná cena dodávky elektřiny cchzexi pro chráněné zákazníky, odebírající elektřinu z napěťové úrovně x, v příslušném roce regulačního období se vypočte podle následujícího vztahu:

    cchzexi - cnevei (1 +kzrnoe) + coti + cssi + (cdxei + cvozki + cdDSi) cochzxei

    1. kde
      1. cnevei je celostátní průměrná nákupní cena elektřiny roku i regulačního období, stanovená rozhodnutím úřadu,
      2. i je pořadové číslo příslušného roku regulačního období,
      3. kzmoe je koeficient ziskové marže, stanovený rozhodnutím úřadu,
      4. Mi-1 je podíl klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce cen 7004 za měsíc duben roku i-1, zaokrouhlený na 5 desetinných míst.
      5. coti je cena za činnost operátora trhu spojená s vyhodnocením a zúčtováním odchylek od sjednaných hodnot a za organizaci krátkodobého trhu s elektřinou, podle přílohy č. 7,
      6. cvozki je příspěvek k ceně distribuce elektřiny na krytí vícenákladů spojených s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů a ze zdrojů s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, podle přílohy č. 6,
      7. cdDSi je příspěvek odběratelů k ceně distribuce elektřiny na dobropisy pro decentrální výrobu, podle přílohy č. 8,
      8. cssi je regulovaná cena systémových služeb pro konečné odběratele v příslušném roce regulačního období, stanovená rozhodnutím úřadu podle přílohy č. 2,
      9. cdxei je výpočtová průměrná cena za distribuci jednotkového množství elektřiny na distribuční napěťové úrovni velmi vysokého napětí, vysokého napětí a nízkého napětí v příslušném roce regulačního období, stanovená rozhodnutím úřadu podle přílohy č. 4,
      10. cochzxei je průměrná cena obchodu s elektřinou pro chráněné zákazníky stanovená vztahem:

        cochzxei = PVochzxe0 *Mochzei * PDchzxei / RMECHZxi

        1. kde

        PVochzxe0 = PNochzxe0 + Oochzxe0 + Zochzxe0

        1. kde
          1. PNochzxe0 je výchozí úroveň povolených nákladů nezbytných k zajištění obchodu s elektřinou pro chráněné zákazníky stanovená analyticky úřadem pro první rok regulačního období,
          2. O ochzxe0 je výchozí úroveň odpisů hmotného a nehmotného investičního majetku držitele licence, sloužícího k zajištění obchodu s elektřinou pro chráněné zákazníky
          3. Z ochzxe0 je zisk, vypočtený jako součin výnosnosti provozních aktiv, jejíž míru určí Energetický regulační úřad, a hodnoty provozních aktiv nezbytných k zajištění činnosti dodávky elektřiny pro chráněné zákazníky pro první rok regulačního období,
      1. Mochzei je eskalační faktor, zohledňující vývoj cen průmyslových výrobců, vypočítaný podle vztahu

        Mochzxei = (Mi-1 - Xx) * Mochzxei-1

        1. kde
          1. pro první rok regulačního období Mochzxei-1 = Mi-2,
          2. X je faktor efektivity, jehož hodnotu stanoví úřad,
      1. PDchzxei je podíl dodávky chráněným zákazníkům na celkové dodávce elektřiny na příslušné úrovni distribučního napětí, který se stanoví vztahem:

        PDchzxei = RMECHZxi / (RMECHZxi + RMEOZxi)

        1. RMECHZxi je plánované množství elektřiny dodané příslušným držitelem licence na distribuční napěťové úrovni VVN, VN a NN v roce i chráněným zákazníkům,
        2. RMEOZxi je plánované množství elektřiny dodané příslušným držitelem licence na distribuční napěťové úrovni VVN, VN a NN v roce i oprávněným zákazníkům.

Příloha č. 6

k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení příspěvku na krytí vícenákladů spojených s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů a ze zdrojů s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla a postup kompenzace těchto vícenákladů

  1. Příspěvek k ceně distribuce elektřiny dodané konečným zákazníkům na krytí vícenákladů spojených s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů a ze zdrojů s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla cvozki je určen vztahem:

    cvozki = (VCNvozi+Kvcni) /RMESi

    1. kde
      1. i je pořadové číslo příslušného roku regulačního období,
      2. VCNvozi jsou předpokládané celkové vícenáklady na povinný výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů a elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla,

        VCNvozi = CNvozi - cnevei*PMFozi

        1. kde
        1. CNvozi jsou předpokládané celkové náklady výkupu na základě úřadem stanovených minimálních výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů a elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla roku i, podle údajů předminulého roku a velikosti minimálních výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů a elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla platných v roce i,
        2. cnevei je předpokládaná celostátní průměrná nákupní cena elektřiny roku i regulačního období,
        3. PMEozi je celkové předpokládané množství elektřiny vykoupené z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla
    1. Kvcni je korekční faktor v Kč příspěvku k ceně distribuce elektřiny dodané konečným zákazníkům pro podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla. Kvcni zohledňuje efekt nevhodně nastaveného příplatku v předminulém roce regulačního období a započítává jeho výnosový efekt (kladný i záporný) do příplatku k ceně distribuce elektřiny dodané konečným zákazníkům. Určuje se jako rozdíl mezi předpokládanými vícenáklady spojenými s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů a elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla na předminulý rok a skutečně dosaženými vícenáklady v předminulém roce regulačního období. Pro počáteční rok prvního regulačního období je Kvcni roven nule.
      1. RMESi je plánované množství elektřiny v roce i regulačního období dodané konečným zákazníkům v České republice, včetně odběru PVE (připojených do REAS) v režimu čerpání, exportu z REAS a salda lokálních držitelů licence na distribuci.
  1. Platba pro vyrovnání vícenákladů výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla regionálního distributora:

    PLvozki = Zvozki - VCNvozki + Kplki

    1. kde
      1. Zvozki jsou předpokládané platby konečných zákazníků regionálnímu distributorovi prostřednictvím příplatku k ceně elektřiny v roce i,
      2. VCNvozki jsou předpokládané vícenáklady na povinný výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů a elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla regionálního distributora k na distribuci v roce i,
      3. Kplki zohledňuje efekt nevhodně nastavených plateb pro vyrovnání vícenákladů výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla pro minulý rok regulačního odbdobí a započítává jeho výnosový efekt (kladný i záporný) do plateb pro vyrovnání vícenákladů regionálního distributora. Kplki zohledňuje rozdíl mezi plánovanými a skutečně dosaženými vícenáklady na povinný výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů a elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a předpokládanou a skutečnou velikostí plateb konečných zákazníků regionálního distributora prostřednictvím příspěvku na krytí vícenákladů v roce i-2. Pro počáteční rok prvního regulačního období je Kplki roven nule.

    Platba PLvozki se s ohledem na znaménko přičítá k paušálnímu poplatku regionálních držitelů licence na distribuci za rezervaci kapacity přenosové sítě spolu s manipulačním poplatkem v celkové výši stanovené úřadem a rozdělené úměrně absolutním hodnotám PLvozki jednotlivých regionálních držitelů licence na distribuci.

Příloha č. 7

k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení ceny za činnosti operátora trhu s elektřinou

  1. 1. Cena za registraci subjektů zúčtování přistupujících ke společným závazným pravidlům zúčtování je určena jako roční poplatek stanovený úřadem jednotně pro všechny subjekty zúčtování v Kč/rok. Cena je neměnná v celém regulačním období.
  2. 2. Výpočtová cena za vyhodnocení a zúčtování odchylek od sjednaných hodnot a organizaci krátkodobého trhu se vypočte podle vztahu

    coti = (PVot0 * Moti / RMESSi) + Koti

    1. kde
      1. coti je výpočtová cena za organizování, vyhodnocení a zúčtování organizovaného krátkodobého trhu s elektřinou a za vyhodnocení a zúčtování odchylek
      2. PVot0 je výchozí hodnota povolených výnosů operátora trhu pro organizování, vyhodnocení a zúčtování organizovaného krátkodobého trhu s elektřinou a pro vyhodnocení a zúčtování odchylek, stanovená analyticky pro první rok regulačního období,

    PVot0 = PNot0 + O ot0 + Z ot0

    1. kde
      1. PNot0 je výchozí úroveň povolených nákladů nezbytných pro organizování, vyhodnocení a zúčtování organizovaného krátkodobého trhu s elektřinou a pro vyhodnocení a zúčtování odchylek stanovená analyticky Úřadem pro první rok regulačního období,
      2. O ot0 je výchozí úroveň odpisů hmotného a nehmotného investičního majetku operátora trhu, sloužícího k organizování, vyhodnocení a zúčtování organizovaného krátkodobého trhu s elektřinou a k vyhodnocení a zúčtování odchylek pro první rok regulačního období,
      3. Z ot0 je zisk, vypočtený jako součin výnosnosti provozních aktiv, jejíž míru určí Úřad, a hodnoty provozních aktiv nezbytných k organizování, vyhodnocení a zúčtování organizovaného krátkodobého trhu s elektřinou a k vyhodnocení a zúčtování odchylek pro první rok regulačního období,
    1. Moti je eskalační faktor, zohledňující vývoj cen průmyslových výrobců, vypočítaný podle vztahu

      Moti - (Mi-1 - X) * Moti-1

      1. kde
        1. pro první rok regulačního období Moti-1 = 1,
        2. X je faktor efektivity, jehož hodnotu stanoví Úřad,
        3. RMESSi je plánované množství elektřiny v roce i regulačního období dodané konečným zákazníkům v České republice
        4. Koti korekční faktor ceny za vyhodnocení a zúčtování odchylek od sjednaných hodnot a organizaci krátkodobého trhu pro příslušný rok regulačního období a zohledňuje efekt nevhodně nastavené ceny v předminulém roce regulačního období a započítává jeho výnosový efekt (kladný i záporný) do regulované ceny v příslušném roce regulačního období.

Příloha č. 8

k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení ceny dobropisů pro decentrální zdroje vyvedené do distribučních sítí a postup kompenzace těchto příspěvků

Dobropisy pro zdroje vyvedené do napěťových úrovní distribučních sítí zohledňují příznivý vliv těchto zdrojů na snížení ztrát v přenosové a distribučních sítích. Jsou hrazeny držitelem licence na distribuci příslušnému držiteli licence na výrobu elektřiny.

  1. Cena dobropisu se stanoví pro všechny zdroje vyvedené do sítě držitele licence na distribuci bez ohledu na napěťové úrovně podle následujícího vztahu:

    cdDSvi = spepzi * kdvi + KdDSvi

    1. kde
      1. i je pořadové číslo příslušného roku regulačního období,
      2. spepzi je složka regulované ceny přenosu elektřiny za použití přenosové soustavy v Kč/kWh,
      3. kdvi je koeficient navýšení dobropisu za snížení ztrát v distribuční síti pro decentrální výrobu v p.j. Velikost koeficientu stanoví úřad.
      4. KdDSvi je korekční faktor k ceně dobropisu pro držitele licence na výrobu elektřiny připojené k distribuční síti příslušného provozovatele zohledňující efekt nevhodně nastaveného dobropisu v předminulém roce regulačního období. Pro počáteční rok prvního regulačního období je KdDSvi roven nule.
  1. Předpokládaný roční objem dobropisů v Kč/rok zaplacený držitelem licence na distribuci držitelům licence na výrobu je dán vztahem:

    PLdDSi = cdDSvi * PMEdDSvi

    1. kde
      1. PMEdDSvi je celkové předpokládané množství elektřiny vyrobené ve zdrojích vyvedených do distribuční sítě držitele licence na distribuci,
  1. Příspěvek k ceně distribuce elektřiny dodané konečným zákazníkům na krytí dobropisů pro zdroje vyvedené do distribučních sítí cdDSi je určen vztahem:

    cdDSi = PLdDsi / RMESi + KdDSi

    1. kde
      1. RMESi je plánované množství elektřiny v roce i regulačního období dodané konečným zákazníkům v České republice, včetně odběru PVE (připojených do REAS) v režimu čerpání, exportu z REAS a salda lokálních držitelů licence na distribuci,
      2. KdDSi zohledňuje efekt nevhodně nastavených plateb dobropisů pro zdroje vyvedené do distribučních sítí pro minulý rok regulačního odbdobí a započítává jeho výnosový efekt (kladný i záporný) do plateb pro vyrovnání plateb regionálního distributora. KdDsi zohledňuje rozdíl mezi plánovanými a skutečně dosaženými náklady na hrazení dobropisů pro zdroje vyvedené do distribučních sítí a předpokládanou a skutečnou velikostí plateb konečných zákazníků regionálního distributora prostřednictvím příspěvku na krytí dobropisů v roce i-2. Pro počáteční rok prvního regulačního období je KdDSi roven nule.

Příloha č. 9

k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení ceny přepravy a uskladňování zemního plynu

  1. Cena přepravy a uskladňování zemního plynu od souběžného držitele licence na přepravu plynu a uskladňování plynu je dána cenou za denní výkon a je stanovena vztahem:

    cdvi = spi +ssi +scsi

    1. kde
      1. i je pořadové číslo příslušného roku regulačního období,
      2. spi je průměrná cena za přepravu zemního plynu vztažená k jednotce denního výkonu,
      3. ssi je průměrná cena za uskladňování zemního plynu v zásobnících zemního plynu, které jsou provozovány souběžným držitelem licence na přepravu a licence na uskladňování zemního plynu, která se určí podle přílohy č. 13, vztažená k celkovému dennímu výkonu, zajišťovanému na základě uzavřených smluv provozovatelem přepravní soustavy, v roce i-1 regulačního období,
      4. scsi je cena za uskladňování zemního plynu v zásobnících zemního plynu, které nejsou provozovány souběžným držitelem licence na přepravu a licence na uskladňování zemního plynu, přepočtená k celkovému plánovanému dennímu výkonu zajišťovanému na základě uzavřených smluv provozovatelem přepravní soustavy v roce i regulačního období,
  1. Cena za přepravu zemního plynu spi v příslušném roce regulačního období se vypočte podle následujícího vzorce:

    spi = (PVp0 *Mpsi + NCPpi *PZTpi) / PDVi-1

    1. kde
      1. PVp0 je výchozí hodnota povolených výnosů, stanovená analyticky úřadem pro první rok regulačního období

        PVp0 = PNp0 + Op0 + Zp0

        1. kde
          1. PNp0 je výchozí úroveň povolených nákladů nezbytných k zajištění přepravních služeb držitele licence stanovená analyticky úřadem pro první rok regulačního období,
          2. Op0 je výchozí úroveň odpisů hmotného a nehmotného investičního majetku držitele licence, sloužícího k zajištění přepravních služeb,
          3. Zp0 je zisk, vypočtený jako součin výnosnosti provozních aktiv, jejíž míru určí úřad, a hodnoty provozních aktiv sloužících k zajištění přepravních služeb, pro první rok regulačního období,
      1. Mpsi je eskalační faktor, zohledňující vývoj cen průmyslových výrobců, vypočítaný podle vztahu

        Mpsi = (Mi-1 -X)* Mpsi-1

        1. kde
          1. pro první rok regulačního období Mpsi-1 = Mi-2,
          2. Mi-1 je podíl klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce cen 7004 za měsíc duben roku i-1,
          3. X je faktor efektivity, jehož hodnotu stanoví úřad,
      1. NCPpi plánovaná nákupní cena energie zemního plynu pro krytí ztrát v přepravní soustavě,
      2. PZTpi je povolené množství ztrát v přepravní soustavě, určené vztahem:

        PZTpi =kzpP*RPMPi

        1. kde
          1. kzpP je povolená míra ztrát v přepravní soustavě, vztažená k vstupujícímu množství energie zemního plynu do přepravní soustavy, stanovená úřadem,
          2. RPMPi je plánované množství energie zemního plynu vstupující do přepravní soustavy v roce i regulačního období,
      1. PDVi-1 je celkový plánovaný denní výkon zajišťovaný na základě uzavřených smluv provozovatelem přepravní soustavy v roce i-1 regulačního období,
  1. Cena za uskladňování zemního plynu v zásobnících zemního plynu, které nejsou provozovány souběžným držitelem licence na přepravu a licence na uskladňování zemního plynu ssci se vypočte podle následujícího vzorce:

    ssci = PNsci/PDVi-1

    1. kde
      1. PNsci jsou plánované náklady na skladování zemního plynu v zásobnících zemního plynu, které nejsou provozovány držitelem licence na uskladňování zemního plynu, který je současně držitelem licence na přepravu zemního plynu.

Návrh ceny přepravy a uskladňování zemního plynu, předkládaný úřadu a všechny mezivýsledky získané při jejím výpočtu podle této přílohy, jsou zaokrouhlovány na čtyři desetinná místa.

Příloha č. 10

k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení ceny energie zemního plynu od obchodníka s plynem ostatním účastníkům trhu s plynem připojeným k přepravní soustavě

  1. Cena energie zemního plynu od obchodníka s plynem ostatním účastníkům trhu s plynem, přímo připojeným k přepravní soustavě je dána vztahem:

    ckij = skij + Kkij

    1. kde
      1. i je pořadové číslo roku regulačního období,
      2. j je pořadové číslo čtvrtletí v příslušném roce regulačního období,
      3. skij je cena energie zemního plynu bez započtení korekčního faktoru v příslušném čtvrtletí příslušného roku regulačního období,
      4. Kkij je korekční faktor průměrné ceny energie zemního plynu pro příslušné čtvrtletí příslušného roku regulačního období. Kkij zohledňuje efekt rozdílu mezi skutečnými a plánovanými náklady na nákup zemního plynu v předminulém čtvrtletí a započítává jej při splnění podmínky uvedené v § 10 odst. 6 do ceny energie zemního plynu v příslušném čtvrtletí.
  1. Cena energie zemního plynu skij bez započtení korekčního faktoru kkij v příslušném čtvrtletí příslušného roku regulačního období se vypočte podle následujícího vzorce:

    skij = nsij* (1 + kzm) + PVzo0 *Mzoi / RMDPi

    1. kde
      1. nsij jsou měrné náklady na nákup zemního plynu, stanovené podle následujícího vzorce:

        nsij = (PNCPnpij + PNCZnzij) / (RMDPijp + RMDPijpz)

        1. kde
          1. PNCPnpij jsou plánované náklady na nákup zemního plynu prodaného obchodníkem s plynem v příslušném čtvrtletí příslušného roku regulačního období, bez nákladů na nákup zemního plynu uskladňovaného v podzemních zásobnících,
          2. PNCZnzij jsou plánované náklady na nákup zemního plynu prodaného obchodníkem s plynem ze zásobníku zemního plynu v příslušném čtvrtletí příslušného roku regulačního období bez nákladů na skladování v tomto zásobníku,
          3. RMDPijp je plánované množství energie zemního plynu prodané obchodníkem s plynem v příslušném čtvrtletí příslušného roku regulačního období bez plánovaného množství energie zemního plynu prodaného z podzemních zásobníků,
          4. RMDPijpz je plánované množství energie zemního plynu prodané obchodníkem s plynem z podzemního zásobníku plynu v příslušném čtvrtletí příslušného roku regulačního období,
      1. kzm je výchozí koeficient ziskové marže, stanovený rozhodnutím úřadu,
      2. PVzo0 je výchozí hodnota povolených výnosů pro zajištění obchodu se zemním plynem, stanovená analyticky pro první rok regulačního období:

        PVzo0 = PNzo0 + Ozzo0 + Zzo0

        1. kde
          1. PNzo0 je výchozí úroveň povolených nákladů nezbytných k zajištění obchodu se zemním plynem stanovená analyticky úřadem pro první rok období,
          2. Ozo0 je výchozí úroveň odpisů hmotného a nehmotného investičního majetku držitele licence, sloužícího k zajištění obchodu se zemním plynem,
          3. Zzo0 je zisk, vypočtený jako součin výnosnosti provozních aktiv, jejíž míru určí úřad, a hodnoty provozních aktiv nezbytných k zajištění obchodu se zemním plynem pro první rok regulačního období,
      1. Mzoi je eskalační faktor, zohledňující vývoj cen průmyslových výrobců, vypočítaný podle vztahu:

        Mzoi = (Mi-1 - X)* Mzoi-1

        1. kde
          1. pro první rok regulačního období Mzoi-1 = Mi-2,
          2. Mi-1 je podíl klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce cen 7004 za měsíc duben roku i-1,
          3. X je faktor efektivity, jehož hodnotu úřad,
      1. RMDPi je plánované množství energie zemního plynu prodané obchodníkem s plynem v příslušném roce regulačního období.

Příloha č. 11

k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení průměrné ceny zemního plynu dodávaného držitelem licence na distribuci plynu připojeného na přepravní soustavu a průměrné ceny zemního plynu prodávaného od obchodníků s plynem účastníkům trhu s plynem připojeným k distribuční soustavě

  1. Průměrná cena zemního plynu od držitele licence na distribuci plynu a průměrná cena zemního plynu od obchodníků s plynem ostatním účastníkům trhu s plynem připojeným k distribuční soustavě jsou stanoveny vztahem:

    ckzpij = ckij + cdvki + cdzpi + cdpi

    1. kde
      1. ckij je průměrná cena energie zemního plynu od obchodníka s plynem ostatním účastníkům trhu s plynem, přímo připojeným k přepravní soustavě v příslušném čtvrtletí regulačního období,
      2. cdvki je cena přepravy a uskladňování zemního plynu, přepočtená na jednotku plánovaného distribuovaného množství energie v roce i regulačního období, vypočtená podle vztahu:

        cdvki = (cdvi * PDVi-1)/ RDMPi

        1. kde
          1. cdvi je cena přepravy a uskladňování zemního plynu,
          2. PDVi-1 je plánovaný denní výkon zajišťovaný na základě smluv daného držitele licence na distribuci plynu uzavřených s provozovatelem přepravní soustavy v roce i-1 regulačního období,
          3. RDMPi je plánované prodané množství energie zemního plynu v roce i regulačního období,
      1. cdzpij je průměrná cena dodávky/prodeje zemního plynu v příslušném čtvrtletí příslušného roku regulačního období, vypočtená podle vztahu:

        cdzpij = (PVozp0 * kozpi * Mozpi) / RDMPi

        1. kde
          1. PVozp0 je výchozí hodnota povolených výnosů z obchodu se zemním plynem, stanovená analyticky úřadem pro první rok regulačního období:

            PVozp0 = PNozp0 + Oozp0 + Zozp0

            1. kde
              1. PNozp0 je výchozí úroveň povolených nákladů držitele licence pro první rok regulačního období, nezbytných k zajištění obchodu se zemním plynem,
              2. Oozp0 jsou odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku držitele licence, sloužícího k zajištění obchodu se zemním plynem,
              3. Zozp0 je zisk, vypočtený jako součin výnosnosti provozních aktiv, jejíž míru určí úřad, a hodnoty provozních aktiv (používaných k obchodu se zemním plynem) pro první rok regulačního období,
          1. kozpi se vypočítá podle vztahu:

            kozpi = PCZdpi/PCZdpi-1*kozpi-1

            1. kde
              1. kozpi -2 = 1,
              2. PCZdpi je plánovaný počet odběrných míst zákazníků, jimž provozovatel distribuční soustavy v roce i zajišťuje dodávku a prodej,
          1. Mozpi je eskalační faktor, zohledňující vývoj cen průmyslových výrobců, vypočítaný podle vztahu:

            Mozpi = (Mi-1 - Xi) *Mozpi-1

            1. kde
              1. pro první rok regulačního období Mozpi-1= Mi-2,
              2. Mi-1 je podíl klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce cen 7004 za měsíc duben roku i-1,
              3. X je faktor efektivity, jehož hodnotu stanoví úřad,
      1. cdpi je průměrná cena za dopravu jednotkového množství energie zemního plynu distribučním systémem provozovatele distribuční soustavy v příslušném roce regulačního období, vypočtená podle vztahu:

        cdpi = sdpi + Kdpi

        1. kde
          1. i je pořadové číslo příslušného roku regulačního období,
          2. sdpi je průměrná cena za distribuci jednotkového množství energie zemního plynu bez započtení korekčního faktoru v příslušném roce regulačního období,
          3. Kdpi je korekční faktor průměrné ceny za distribuci pro příslušný rok regulačního období. Kdpi zohledňuje efekt nevhodně nastavené ceny za distribuci energie zemního plynu v předminulém roce regulačního období a započítává jeho výnosový efekt (kladný nebo záporný) do průměrné ceny za distribuci energie zemního plynu v příslušném roce regulačního období. K jeho zohlednění dojde jen v případě, že průměrná cena za distribuci jednotkového množství energie zemního plynu, vypočítaná ze skutečného distribuovaného množství energie zemního plynu a ze skutečných výnosů za distribuci energie zemního plynu v předminulém roce regulačního období, přesáhne regulátorem povolený rámec rozptylu od plánované průměrné ceny za distribuci energie zemního plynu pro daný rok.
  1. Průměrná cena za distribuci jednotkového množství energie zemního plynu bez započtení korekčního faktoru sdpi v příslušném roce regulačního období se vypočte podle vztahu:

    sdpi = (PVdp0*kdpi*Mdpi + NCPdpi *PZTdpi) / RDMPi

    1. kde
      1. PVdp0 je výchozí hodnota povolených výnosů, stanovená analyticky úřadem pro první rok regulačního období

        PVdp0 = PNdp0 + Odp0 + Zdp0

        1. kde
          1. PNdp0 je výchozí úroveň povolených nákladů držitele licence pro první rok regulačního období, nezbytných k zajištění distribučních služeb,
          2. Odp0 jsou odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku držitele licence, sloužícího k zajištění distribučních služeb,
          3. Zdp0 je zisk, vypočtený jako součin výnosnosti provozních aktiv, jejíž míru určí úřad, a hodnoty provozních aktiv pro první rok regulačního období,
      1. kdpi se vypočítá podle vztahu:

        kdpi = (PZdpi/PZdpi-1)*kdpi-1

        1. kde
        2. kdpi-2=1
        3. PZdpi je plánovaný počet odběrných míst držitele licence na distribuci, jimž poskytuje distribuční služby v roce i,
      1. Mdpi je eskalační faktor, zohledňující vývoj cen průmyslových výrobců, vypočítaný podle vztahu:

        Mdpi = (Mi-1 - Xi) *Mdpi-1

        1. kde
          1. pro první rok regulačního období Mdpi-1 = Mi-2,
          2. Mi-1 je podíl klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce cen 7004 za měsíc duben roku i-1,
          3. X je faktor efektivity, jehož hodnotu stanoví úřad,
      1. NCPdpi je plánovaná průměrná nákupní cena energie zemního plynu pro krytí ztrát v distribuční síti v roce i,
      2. PZTdpi je povolené množství ztrát v distribuční síti, určené vztahem:

        PZTdpi = (kzpDS / (1 - kzpDS)*RDMPdpi

        1. kde
          1. kzpDS je povolená míra ztrát v distribuční plynárenské soustavě vztažená ke vstupujícímu množství energie zemního plynu do distribuční soustavy, stanovená úřadem,
          2. RDMPdpi je plánované distribuované množství energie zemního plynu v roce i regulačního období.

Návrh průměrné ceny zemního plynu od držitele licence na distribuci plynu a průměrné ceny zemního plynu od obchodníků s plynem, ostatním účastníkům trhu s plynem připojeným k distribuční soustavě předkládaný Úřadu a všechny mezivýsledky získané při jejich výpočtu podle této přílohy, jsou zaokrouhlovány na čtyři desetinná místa.

Příloha č. 12

k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení ceny zemního plynu dodávaného držitelem licence na přepravu plynu těm chráněným zákazníkům, kteří jsou přímo připojeni na přepravní soustavu

  1. Cenu zemního plynu dodávaného držitelem licence na přepravu plynu těm chráněným zákazníkům, kteří jsou přímo připojeni na přepravní soustavu cdchzi v příslušném roce určí příslušný držitel licence podle vztahu:

    cdchzi = (PNdchzi + Odchzi + Zdchzi) / PMDPdchzi

    1. kde
      1. PNdchzi je úroveň povolených nákladů držitele licence na přepravu plynu, nezbytná k zajištění přepravy, uskladňování a dodávky plynu chráněným zákazníkům přímo připojeným na přepravní soustavu, pro rok i regulačního období,
      2. Odchzi jsou odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku držitele licence na přepravu plynu, sloužícího k zajištění přepravy, uskladňování a dodávky plynu chráněným zákazníkům přímo připojeným na přepravní soustavu, pro rok i regulačního období,
      3. Zdchzi je přiměřený zisk stanovený v souladu se zvláštními právními předpisy 6),
      4. PMDPdchzi je množství energie zemního plynu dodané v roce i regulačního období držitelem licence na přepravu plynu chráněným zákazníkům, kteří jsou přímo připojeni na přepravní soustavu.

Příloha č. 13

k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení ceny za uskladňování zemního plynu

  1. Průměrná cena za uskladňování zemního plynu v zásobnících držitele licence na uskladňování zemního plynu cskli se vypočte podle následujícího vzorce:

    cskli = (PVs0 *Mpsi + NCPsi*PZTsi) / PDVskli

    1. kde
      1. PVs0 je výchozí hodnota povolených výnosů, stanovena analyticky úřadem pro první rok regulačního období:

        PVs0 = PNs0 + Os0 + Zs0

        1. kde
          1. PNs0 je výchozí úroveň povolených nákladů nezbytných k zajištění provozování podzemních zásobníků držitele licence stanovená analyticky úřadem pro první rok regulačního období,
          2. Ops0 je výchozí úroveň odpisů hmotného a nehmotného investičního majetku držitele licence, sloužícího k provozování podzemních zásobníků,
          3. Zs0 je zisk, vypočtený jako součin výnosnosti provozních aktiv, jejíž míru určí úřad, a hodnoty provozních aktiv nezbytných k zajištění provozování podzemních zásobníků držitele licence, pro první rok regulačního období,
      1. PDVskli je celkový plánovaný denní výkon zajišťovaný držitelem licence na uskladňování zemního plynu v roce i regulačního období,
      2. Mpsi je eskalační faktor, zohledňující vývoj cen průmyslových výrobců, vypočítaný podle vztahu:

        Mpsi = (Mi-1 - Xi) *Mpsi-1

        1. kde
          1. pro první rok regulačního období Mpsi-1 = Mi-2,
          2. Mi-1 je podíl klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce cen 7004 za měsíc duben roku i-1,
          3. X je faktor efektivity, jehož hodnotu stanoví úřad,
      1. NCPsi je plánovaná průměrná nákupní cena energie zemního plynu pro krytí ztrát v zásobnících plynu v roce i,

        PZTsi = kzpS * RPMSi

        1. kde
          1. PZTsi je povolené množství ztrát,
          2. kzpS povolená míra ztrát v zásobnících plynu stanovená úřadem; je vztažena k ročnímu průměru počátečních měsíčních stavů provozních zásob plynu v roce i-2, vyjádřených v množství energie,
          3. RPMSi je roční průměr počátečních měsíčních stavů provozních zásob plynu v roce i-2, vyjádřených v množství energie.

Příloha č. 14

k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení ceny dodávky zemního plynu od výrobce plynu provozovatelům přepravní a distribučních soustav, postup stanovení ceny pro ostatní plyny, postup stanovení ceny plynu dodávaného držitelem licence na distribuci plynu s výjimkou držitele licence na distribuci plynu připojeného na přepravní soustavu

  1. Cenu plynu v příslušném roce stanoví příslušný držitel licence podle vztahu:

    Cpi = (PNpi + Opi + Zpi) / PMDpi

    1. kde
      1. PNpi je plánovaná úroveň povolených nákladů držitele licence, nezbytných k zajištění výroby plynu, popřípadě k zajištění dodávky ostatních plynů v roce i,
      2. Opi je plánovaná úroveň odpisů hmotného a nehmotného investičního majetku držitele licence, sloužícího k zajištění výroby plynu, popřípadě k zajištění dodávky ostatních plynů v roce i,
      3. Zpi je přiměřený zisk, stanovený v souladu se zvláštním právním předpisem6),
      4. PMDPi je plánované množství dodaného plynu v roce i.

Příloha č. 15

k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení průměrné ceny za dodávku tepelné energie domácnostem předchozího roku jako základny pro určení ceny za dodávku tepelné energie příslušného roku regulačního období

  1. Průměrná cena za dodávku jednotkového množství tepelné energie pro domácnosti za rok předcházející danému roku regulačního období je stanovena vztahem

    CTEDi-1 = ((TTEDi-1 - NPALi-1) / MTEDi) + (NPALi-1 / MTEDi-1)

    1. kde
      1. i je pořadové číslo příslušného roku regulačního období,
      2. CTEDi-1 je průměrná cena za dodávku jednotkového množství tepelné energie pro domácnosti v roce i-1,
      3. TTEDi-1 tržby za dodávky tepelné energie pro domácnosti v roce i-1 podle pravidel věcného usměrňování cen platných v roce i-1; u vícesložkových cen jsou tržby součtem tržeb ze všech složek cen,
      4. NPALi-1 náklady výrobce na palivo pro výrobu tepelné energie pro domácnosti podle skutečné spotřeby paliva v roce nebo skutečné náklady na nákup tepelné energie pro domácnosti v roce i-1,
      5. MTEDi skutečný objem dodávek tepelné energie pro domácnosti v roce i,
      6. MTEDi-1 skutečný objem dodávek tepelné energie pro domácnosti v roce i-1.
  1. Eskalační faktor v příslušném roce regulačního období stanoví úřad podle vztahu:

    EFTEDi = KTEDi * Mrti

    1. kde
      1. KTEDi je konstanta stanovená úřadem pro daný rok regulačního období v Kč/GJ,
      2. Mrti je podíl klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce cen 7004 za měsíc duben roku i-1.

Příloha č. 16

k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení ceny za tepelnou energii v případech, kdy není instalováno měřidlo spotřeby tepelné energie

  1. V případech, kdy provozovatel tepelného zdroje umístěného v obytném domě neinstaloval v odůvodněných případech měřidlo spotřeby tepelné energie, zjistí se spotřeba za účtované období podle vztahu
    1. spotřeba tepelné energie v GJ
    2. = spotřeba paliva v tunách x výhřevnost paliva v GJ/t x směrná účinnost kotle v % / 100
      1. kde
        1. - spotřeba tepelné energie a spotřeba paliv se uvádí v objemech za příslušné účtované období,
        2. - výhřevnost paliva se zaokrouhluje na 2 desetinná místa,
        3. - směrnou účinnost kotle v % udává u nových zařízení projektant, respektive je uvedena v technické dokumentaci výrobce kotle, přičemž nesmí být nižší, než je uvedeno v následující tabulce; v ostatních případech se dosadí z následující tabulky.
  1. U kotlů na zemní plyn se skutečná spotřeba tepelné energie na výstupu z kotle zjišťuje z energie plynu fakturovaného dodavatelem v kWh podle vztahu:
    1. spotřeba tepelné energie v GJ
    2. = spotřeba plynu v kWh: 277,78 kWh/GJ * k * směrná účinnost kotle v % /100
      1. přičemž
        1. 1 GJ = 277,78 kWh
        2. koeficient kis vyjadřuje poměr mezi výhřevností a spalným teplem zemního plynu (tento koeficient sdělí na vyžádání dodavatel zemního plynu)
        3. kis=Qi / Qs [ - ]
        4. směrnou účinnost kotle v % udává u nových zařízení projektant, respektive je uvedena v technické dokumentaci kotle, v ostatních případech se dosadí z následující tabulky

Příloha č. 17

k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup pro dělení sdružených nákladů výroby elektřiny a tepla

  1. 1. Postup se použije pro energetické výrobny, v nichž se vyrábí současně tepelná energie a elektřina, tj. pro kotelny vybavené kogeneračními jednotkami s pístovým motorem, pro teplárny s parními i plynovými turbinami a pro tepelné elektrárny s dodávkou tepla, provozované výrobci, kteří mají licenci na výrobu tepelné energie - skupina 31 (dále jen držitel licence) a vyrábějí elektřinu a tepelnou energii pro prodej, popř. též pro účelovou spotřebu, tj. spotřebu objektů, které slouží jiné činnosti držitele licence, např. průmyslových, administrativních a obchodních budov, sportovní haly či bazénu.
  2. 2. Postup se nevztahuje na energetické výrobny, které dodávají jen tepelnou energii a veškerá v nich vyráběná elektřina slouží jen ke krytí vlastní spotřeby zdroje tepelné energie a není dodávána do veřejné sítě ani přímo cizím subjektům, ani pro účelovou spotřebu držitele licence. V těchto zdrojích vlastní výroba elektřiny snižuje nebo eliminuje náklady na odběr ze sítě pro výrobu tepelné energie, která je jediným finálním produktem.
  3. 3. Celkové výrobní náklady se dělí na elektřinu a tepelnou energii, popř. tlakový vzduch po jednotlivých položkách, formou tabulky podle vzoru:
    Příloha č. 17 Postup pro dělení sdružených nákladů výroby elektřiny a tepla
    náklad.na elektřinuna teplona tlak.vzduch
    Položkaspecifikacepol.Nikoef.nákl.Neikoef.nákl.Ntikoef.nákl.Nvzi
    tis. Kčβeitis. Kčβtitis. Kčβvzitis. Kč
    Palivo
    Energie (vlast, spotř. elektřiny)
    Voda technol.
    Ekologie
    Popeloviny
    Ostat.proměn.
    Mzdy+soc.poj.
    Údržba,opravy
    Odpisy
    Výrobní režie
    Správní režie
    Ostatní stálé
    ÚVN∑ Ni∑ Nei∑ Nti∑ Nvzi
    Jednotkové nákladyna výrobuKč/kW hJNE
    na dodávkuKč/GJJNTJNVZ
  1. 4. Podíl připadající na elektřinu Nei a na tepelnou energiii Nti, popř. na tlakový vzduch Nvzi se stanoví v každé položce podle vztahů:
    Příloha č. 17 Postup pro dělení sdružených nákladů výroby elektřiny a tepla
    na elektřinuNei = Ni x βei
    na tepelnou energii Nti = Ni x βti
    na tlakový vzduch Nvzi = Ni x βvzi
    přitom vždy βei +βti +βvzi = 1
    1. kde
      Příloha č. 17 Postup pro dělení sdružených nákladů výroby elektřiny a tepla
      Ninákladová položka před dělením[tis.Kč]
      βeirozdělovací koeficient pro dělení položky na elektřinu[-]
      βtirozdělovací koeficient pro dělení položky na tepelnou energii[-]
      βvzirozdělovací koeficient pro dělení položky na tlakový vzduch[-]
  1. 5. Výroba tlakového vzduchu se týká jen dmychadel nebo kompresorů poháněných parní turbinou, obvykle v hutních teplárnách. V ostatních případech se náklady dělí jen mezi elektřinu a tepelnou energii a pro rozdělovači koeficienty platí vztah:

    βei + βti = 1

  1. 6. Koeficienty βei, βti, βvzi mají hodnotu menší nebo rovnou 1. Určí se podle vztahů uvedených v částech A až D.
  2. 7. Jednotkové výrobní náklady (Kč/kWh, Kč/GJ) se stanoví v závislosti na skladbě výrobního zařízení a provozního režimu podle vztahů uvedených v částech A až D.

Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkamiČást A

Postup platí pro soubor tvořený kogeneračními jednotkami s pístovým motorem (dále jen KJ) a teplovodními nebo výtopenskými parními či horkovodními kotli. Provozní režim zahrnuje špičkový provoz (obvykle s akumulací tepla) nebo celodenní provoz KJ, a to samostatně, střídavě nebo současně s kotli, popř. též výrobu elektřiny s omezeným využitím nebo bez využití tepla.

  1. 1.Podrobný výpočet
    1. 1.1 Použije se tam, kde lze rozlišit podíl KJ a kotlů na spotřebě paliva, popř. též na údržbě a servisu a na odpisech nebo na úroku z úvěru. Rozdělovací koeficienty se stanoví podle vztahů:
      1. na elektřinu

      1. na tepelnou energii

      1. na elektřinu

      1. na tepelnou energii

      1. na elektřinu

      1. na tepelnou energii

      1. kde
        Příloha č. 17 Postup pro dělení sdružených nákladů výroby elektřiny a tepla Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkami
        Ekjsvorková výroba elektřiny v KJ[MWh]
        Qkjd užitečná dodávka tepelné energie z KJ[GJ]
        Qvyt užitečná dodávka tepelné energie na prahu zdroje (kotelny)[GJ]
    1. 1.2 Koeficienty βei, βti se použijí k dělení položky palivo. Dále se použijí k dělení položek údržba a opravy, odpisy, pokud lze v nich spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle.
    2. 1.3 Koeficienty se použijí k alternativnímu dělení položek údržba a opravy, odpisy, pokud nelze spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle.
    3. 1.4 Koeficienty se použijí k dělení ostatních položek, kde nelze spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle.
    4. 1.5 V položce energie se rozdělí spotřeba elektřiny z výroby v KJ s použitím koeficientů a elektřina odebraná ze sítě se započítá jen na teplo s koeficientem 1. Elektřina z vlastní výroby se oceňuje výkupní cenou (jako dodávka do sítě), odběr ze sítě nákupní cenou, vždy bez DPH.
    5. 1.6 Vzor podrobného dělení položek
      Příloha č. 17 Postup pro dělení sdružených nákladů výroby elektřiny a tepla Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkami
      položkaSpecifikacerozdělovací koef.
      na elekt.na teplo
      Palivospálené v KJ
      spálené v kotlích1
      energieelektřina z vlastní výroby
      elektřina ze sítě1
      opravy údržba Servispodíl údržby a oprav KJ
      podíl údržby a oprav kotlů1
      servis KJ
      odpisyodpisy KJ
      odpisy kotlů1
      ostatní položkyKJ + kotle
      1. alternativní dělení
        Příloha č. 17 Postup pro dělení sdružených nákladů výroby elektřiny a tepla Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkami
        opravy, údržbaKJ + kotle
        odpisyKJ + kotle
  1. 2. Zjednodušený výpočet pro jednotky středního výkonu - varianta a

    Použije se pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem do 300 kW včetně, při elektrickém výkonu jedné KJ do 142 kW v případě, že na straně tepelné energie je měřena jen celková dodávka z kotelny a není znám podíl KJ a kotlů.

    1. 2.1 Pro dělení dílčí položky palivo spálené v KJ se použijí koeficienty , v závislosti na jednotkovém elektrickém výkonu
      Příloha č. 17 Postup pro dělení sdružených nákladů výroby elektřiny a tepla Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkami
      jednotkový elektrický výkon KJrozdělovací koef.
      na el. na teplo
      menší než 45 kW0,350,65
      45 až 142 kW0,40,6
    1. 2.2 Pro dělení položek odpisy, údržba a opravy se použije alternativní způsob s koeficienty , , ostatní položky mimo palivo a energii se dělí pomocí koeficientů ,.
  1. 3. Zjednodušený výpočet pro jednotky středního výkonu - varianta b

    Použije se pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem do 300 kW včetně, při elektrickém výkonu jedné KJ do 142 kW v případě, že je měřena jen celková výroba elektřiny, dodávka tepla z kotelny a součtová spotřeba paliva pro KJ a kotle.

    1. 3.1 Pro položky odpisy, údržba a opravy se použije alternativní způsob dělení s koeficienty , , ostatní položky včetně paliva se dělí pomocí koeficientů ,.
  1. 4. Zjednodušený výpočet pro jednotky malého výkonu
    1. Lze ho použít pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem KJ do 100 kW včetně, při elektrickém výkonu jedné KJ 22 až 63 kW. Všechny položky včetně paliva se dělí pomocí koeficientů , stanovených podle vztahů:
      1. na elektřinu

      1. na tepelnou energii

      1. teplárenský modul

      1. kde
        1. ket Koeficient vyjadřující poměr jednotkových nákladů na tepelnou energii JNT a na elektřinu JNE vztažených na stejnou jednotku (Kč/kWh); nestanoví-li Energetický regulační úřad jinak, dosadí se ket = 0,97
  1. 5. Výpočet jednotkových nákladů
    1. Jednotkové náklady na výrobu elektřiny JNE a na dodávku tepelné energie JNT se stanoví podle vztahů:
      1. na elektřinu

        [Kč/kWh]

      1. na tepelnou energii

        [Kč/GJ]

      1. kde
        Příloha č. 17 Postup pro dělení sdružených nákladů výroby elektřiny a tepla Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkami
        ∑Nei součet nákladových položek na elektřinu[tis.Kč]
        ∑Nti součet nákladových položek na tepelnou energii[tis.Kč]