zrušený předpis

(4) Pro regulovanou činnost podle § 8 odst. 2 písm. a) je korekční faktor uplatněn, jestliže rozdíl mezi plánovanými náklady na nákup zemního plynu, jež byly podkladem pro stanovení ceny obsažené v cenovém rozhodnutí platném pro dané čtvrtletí a skutečně vyvolanými náklady na nákup zemního plynu vykázanými v obdobích od poslední změny ceny, dosáhne hodnoty stanovené Úřadem. Korekční faktor je pak roven rozdílu mezi skutečnými a plánovanými náklady na nákup zemního plynu za období od poslední změny ceny plynu a je promítnut do ceny dodávky příslušným držitelům licence, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionálním distribučním soustavám.

(5) Pro činnost distribuce plynu bude v korekčním faktoru zohledněn rozdíl mezi hodnotou změny regulační báze aktiv a mezi skutečnou změnou zůstatkových hodnot majetku za účetně ukončený kalendářní rok.

Příloha č. 16

k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení ceny za tepelnou energii v případech, kdy není instalováno měřidlo spotřeby tepelné energie

  1. V případech, kdy provozovatel tepelného zdroje umístěného v obytném domě neinstaloval v odůvodněných případech měřidlo spotřeby tepelné energie, zjistí se v případě spalování tuhých paliv spotřeba za účtované období podle vztahu:

    1. kde
      1. Qv je množství vyrobené tepelné energie v [GJ],
      2. m je množství spotřebovaného paliva v [t],
      3. v je výhřevnost paliva v [GJ/t],
      4. η je směrná účinnost kotle (účinnost výroby tepla v kotli) v [%] v závislosti na výkonu.
  1. U kotlů na zemní plyn se skutečná spotřeba tepelné energie na výstupu z kotle zjišťuje z energie plynu fakturovaného dodavatelem v MWh podle vztahu:

    1. kde
      1. Qv je množství vyrobené tepelné energie v kotli [GJ],
      2. q je spotřeba plynu v [MWh] (1 GJ = 0,27778 MWh),
      3. k je koeficient vyjadřující poměr mezi výhřevností [GJ/m3] a spalným teplem zemního plynu (podle údajů dodavatele zemního plynu),
      4. η je směrná účinnost kotle v [%] v závislosti na výkonu kotle.
  1. Směrnou účinnost kotle v % udává u nových zařízení projektant, respektive je uvedena v technické dokumentaci kotle, v ostatních případech se dosadí z následující tabulky:
    Příloha č. 16 Postup stanovení ceny za tepelnou energii v případech, kdy není instalováno měřidlo spotřeby tepelné energie
    Kategorie zdrojeVýkon kotle na zdrojiÚčinnost při použití paliva (%)
    koksčerné uhlíbriketyhnědé uhlí tříděnéhnědé uhlí netříděnétopný olej LTOtopný olej TTOplyn ZPelektr. akumulačníelektr. přímotopné
    Ado 0,5 MW696867666280-859698
    B0,5-3 MW7069686383-869799
    C3,1-6 MW-75-726584-87--
    D6,1-20 MW-77--70858290--
    E20,1-50 MW-80--77878592--
    Fnad 50 MW-82--82898693--

Příloha č. 17

k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup pro dělení sdružených nákladů výroby elektřiny a tepla

  1. 1. Postup se použije pro energetické výrobny, v nichž se vyrábí současně tepelná energie a elektřina, tj. pro kotelny vybavené kogeneračními jednotkami s pístovým motorem, pro teplárny s parními i plynovými turbínami a pro tepelné elektrárny s dodávkou tepla provozované výrobci, kteří mají licenci na výrobu tepelné energie - skupina 31 (dále jen držitel licence) a vyrábějí elektřinu a tepelnou energii pro prodej, popř. též pro účelovou spotřebu, tj. spotřebu objektů, které slouží jiné činnosti držitele licence, např. průmyslových, administrativních a obchodních budov, sportovní haly či bazénu.
  2. 2. Postup se nevztahuje na energetické výrobny, které dodávají jen tepelnou energii a veškerá v nich vyráběná elektřina slouží jen ke krytí vlastní spotřeby zdroje tepelné energie a není dodávána do veřejné sítě ani přímo cizím subjektům, ani pro účelovou spotřebu držitele licence. V těchto zdrojích vlastní výroba elektřiny snižuje nebo eliminuje náklady na odběr ze sítě pro výrobu tepelné energie, která je jediným finálním produktem.
  3. 3. Celkové výrobní náklady se dělí na elektřinu a tepelnou energii, popř. tlakový vzduch po jednotlivých položkách, formou tabulky podle vzoru:
    Příloha č. 17 Postup pro dělení sdružených nákladů výroby elektřiny a tepla
    Položkanáklad.na elektřinuna teplona tlak. vzduch
    Specifikacepol.Nikoef.nákl.Neikoef.nákl.Ntikoef.nákl.Nvzi
    tis. Kčβeitis. Kčβtitis. Kčβvzitis. Kč
    Palivo
    Energie (vlastní spotř. elektřiny)
    Voda technol.
    Ekologie
    Popeloviny
    Ostat, proměn.
    Mzdy + soc. poj.
    Údržba, opravy
    Odpisy
    Výrobní režie
    Správní režie
    Ostatní stálé
    ÚVN∑ Ni∑ Nei∑ Nti∑ Nvzi
    Jednotkové nákladyna výrobuKč/kWhJNE
    na dodávkuKč/GJJNTJNVZ
  1. 4. Podíl připadající na elektřinu Nei a na tepelnou energii Nti, popř. na tlakový vzduch Nvzi se stanoví v každé položce podle vztahů:
    Příloha č. 17 Postup pro dělení sdružených nákladů výroby elektřiny a tepla
    na elektřinu
    na tepelnou energii
    na tlakový vzduch
    přitom vždy
    1. kde
      Příloha č. 17 Postup pro dělení sdružených nákladů výroby elektřiny a tepla
      Ninákladová položka před dělením[tis.Kč]
      βeirozdělovači koeficient pro dělení položky na elektřinu[-]
      βtirozdělovači koeficient pro dělení položky na tepelnou energii[-]
      βvzi rozdělovači koeficient pro dělení položky na tlakový vzduch[-]
  1. 5. Výroba tlakového vzduchu se týká jen dmychadel nebo kompresorů poháněných parní turbínou, obvykle v hutních teplárnách. V ostatních případech se náklady dělí jen mezi elektřinu a tepelnou energii, pro rozdělovací koeficienty platí vztah:

  1. 6. Koeficienty βei, βti, βvzi mají hodnotu menší nebo rovnou 1. Určí se podle vztahů uvedených v částech A až D.
  2. 7. Jednotkové výrobní náklady (Kč/kWh, Kč/GJ) se stanoví v závislosti na skladbě výrobního zařízení a provozního režimu podle vztahů uvedených v částech A až D.

Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkamiČást A

Postup platí pro soubor tvořený kogeneračními jednotkami s pístovým motorem (dále jen KJ) a teplovodními nebo výtopenskými parními či horkovodními kotli. Provozní režim zahrnuje špičkový provoz (obvykle s akumulací tepla) nebo celodenní provoz KJ, a to samostatně, střídavě nebo současně s kotli, popř. též výrobu elektřiny s omezeným využitím nebo bez využití tepla.

  1. 1. Podrobný výpočet
    1. 1.1 Použije se tam, kde lze rozlišit podíl KJ a kotlů na spotřebě paliva, popř. též na údržbě a servisu a na odpisech nebo na úroku z úvěru. Rozdělovací koeficienty se stanoví podle vztahů:
      1. na elektřinu

      1. na tepelnou energii

      1. na elektřinu

      1. na tepelnou energii

      1. na elektřinu

      1. na tepelnou energii

      1. kde
        Příloha č. 17 Postup pro dělení sdružených nákladů výroby elektřiny a tepla Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkami
        svorková výroba elektřiny v KJ[MWh]
        užitečná dodávka tepelné energie z KJ[GJ]
        užitečná dodávka tepelné energie na prahu zdroje (kotelny)[GJ]
    1. 1.2 Koeficienty se použijí k dělení položky palivo. Dále se použijí k dělení položek údržba a opravy, odpisy, pokud v nich lze spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle.
    2. 1.3 Koeficienty se použijí k alternativnímu dělení položek údržba a opravy, odpisy, pokud nelze spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle.
    3. 1.4 Koeficienty se použijí k dělení ostatních položek, kde nelze spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle.
    4. 1.5 V položce energie se rozdělí spotřeba elektřiny z výroby v KJ s použitím koeficientů a elektřina odebraná ze sítě se započítá jen na teplo s koeficientem 1. Elektřina z vlastní výroby se oceňuje výkupní cenou (jako dodávka do sítě), odběr ze sítě nákupní cenou, vždy bez DPH.
    5. 1.6 Vzor podrobného dělení položek
      Příloha č. 17 Postup pro dělení sdružených nákladů výroby elektřiny a tepla Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkami
      PoložkaSpecifikaceRozdělovači koef.
      na elekt.na teplo
      palivospálené v KJ
      spálené v kotlích1
      energieelektřina z vlastní výroby
      elektřina ze sítě1
      opravy údržbapodíl údržby a oprav KJ
      podíl údržby a oprav kotlů1
      servisservis KJ
      odpisyodpisy KJ
      odpisy kotlů1
      ostatní položkyKJ+ kotle
      1. alternativní dělení
        Příloha č. 17 Postup pro dělení sdružených nákladů výroby elektřiny a tepla Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkami
        opravy, údržbaKJ+ kotle
        odpisyKJ+ kotle
  1. 2. Zjednodušený výpočet pro jednotky středního výkonu - varianta a

    Použije se pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem do 300 kW včetně, při elektrickém výkonu jedné KJ do 142 kW v případě, že na straně tepelné energie je měřena jen celková dodávka z kotelny a není znám podíl KJ a kotlů.

    1. 2.1 Pro dělení dílčí položky palivo spálené v KJ se použijí koeficienty , v závislosti na jednotkovém elektrickém výkonu
      Příloha č. 17 Postup pro dělení sdružených nákladů výroby elektřiny a tepla Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkami
      Jednotkový elektrickýRozdělovači koef.
      výkon KJna el. na teplo
      menší než 45 kW0,350,65
      45 až 142 kW0,40,6
    1. 2.2 Pro dělení položek odpisy, údržba a opravy se použije alternativní způsob s koeficienty , , ostatní položky mimo palivo a energii se dělí pomocí koeficientů ,.
  1. 3. Zjednodušený výpočet pro jednotky středního výkonu - varianta b

    Použije se pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem do 300 kW včetně, při elektrickém výkonu jedné KJ do 142 kW v případě, že je měřena jen celková výroba elektřiny, dodávka tepla z kotelny a součtová spotřeba paliva pro KJ a kotle.

    1. 3.1 Pro položky odpisy, údržba a opravy se použije alternativní způsob dělení s koeficienty ,, ostatní položky včetně paliva se dělí pomocí koeficientů ,.
  1. 4. Zjednodušený výpočet pro jednotky malého výkonu
    1. Lze ho použít pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem KJ do 100 kW včetně, při elektrickém výkonu jedné KJ 22 až 63 kW. Všechny položky včetně paliva se dělí pomocí koeficientů , stanovených podle vztahů:
      1. na elektřinu

      1. na tepelnou energii

      1. teplárenský modul

      1. kde
        1. ket koeficient vyjadřující poměr jednotkových nákladů na tepelnou energii JNT a na elektřinu JNE vztažených na stejnou jednotku (Kč/kWh); nestanoví-li Úřad jinak, dosadí se ket = 0,97
  1. 5. Výpočet jednotkových nákladů
    1. Jednotkové náklady na výrobu elektřiny JNE a na dodávku tepelné energie JNT se stanoví podle vztahů:
      1. na elektřinu

      1. na tepelnou energii

      1. kde
        Příloha č. 17 Postup pro dělení sdružených nákladů výroby elektřiny a tepla Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkami
        ∑Nei součet nákladových položek na elektřinu[tis.Kč]
        ∑Nti součet nákladových položek na tepelnou energii[tis.Kč]