Platné znění

Vyhláška Energetického regulačního úřadu, kterou se stanoví pravidla pro vedení oddělené evidence tržeb, nákladů a výnosů pro účely regulace a pravidla pro rozdělení nákladů, tržeb a výnosů z vloženého kapitálu v energetice

zrušený předpis

  1. b) zúčtování opravných položek k pohledávkám podle zvláštního právního předpisu3).
  1. 4.3 Za povolené náklady se nepovažují
    1. a) studená voda použitá pro přípravu teplé užitkové vody,
    2. b) indikátory, vodoměry a termostatické ventily v bytech vč. jejich servisu a vč. odečtů poměrových měřidel v bytech,
    3. c) odpisy stavební části u domovních kotelen či domovních předávacích stanic,
    4. d) přirážky k poplatkům placeným za znečištění ovzduší, popř. další platby sankční povahy (např. za škody způsobené na zemědělských půdách),
    5. e) náklady na odprodej dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a zásob,
    6. f) daň z příjmu právnických a fyzických osob,
    7. g) další náklady, které nejsou daňově uznatelné podle zvláštního právního předpisu.2)
  1. 4.4 Do povolených výnosů se nezahrnují výnosy z odprodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a zásob.

    Držitel licence vyplňuje v programu pouze podkladovou tabulku, která se automaticky sestavuje do Výkazu N1-31, 32.

  1. 5. Tabulka N1-31, 32 podklady: Výkaz nákladů a výnosů

    Tato tabulka slouží jako podklad pro automatické sestavení Výkazu N1–31, 32.

    1. 5.1 Přímo přiřaditelné náklady (N1–31,32 podklady ř. 1 až 8)
      1. 5.1.1 Spotřeba energetického paliva (ř. 1) – do této položky bude zahrnuto palivo (uhlí, koks, zemní plyn, topný olej, biomasa, elektřina a jiné), aditiva (u vápence po odečtení prodeje sádrovce), doprava paliva (pokud není součástí ceny paliva), likvidace popela a škváry, po odečtení případného prodeje (doprava tuhých zbytků po spalování na skládku, skládkování), poplatek za znečištění ovzduší (nikoliv sankce).
      2. 5.1.2 Spotřeba energie (ř. 2) – energie pro předehřev topného oleje, elektřina při výrobě tepelné energie, technologická voda včetně chemikálií pro úpravu.
      3. 5.1.3 Nákup tepelné energie (ř. 3) – do této položky bude zahrnuta nakoupená tepelná energie určená k dalšímu rozvodu, a to jak od externích dodavatelů, tak tepelná energie z vlastní výroby.
        1. Náklady na tepelnou energii přikoupenou od jiného dodavatele je možno vykázat:
          1. - ve sloupci „c“ výroba tepelné energie – dodávka od jiného dodavatele do areálu výrobny tepelné energie držitele licence č. 31,
          2. - ve sloupci „e“ rozvod tepelné energie (vč. nákladů na nákup kondenzátu nebo doplňovací vody do horkovodů) – dodávka od jiného dodavatele do sítě držitele licence č. 32.
      1. 5.1.4 Mzdové náklady a náklady na zákonné sociální pojištění (ř. 4) - mzdové náklady pracovníků, kteří zajišťují provoz a obsluhu zařízení. Mzdové náklady představují součet mzdových nákladů a náklady na sociální a zdravotní zabezpečení. Mzdové náklady neobsahují odměny členům orgánů společnosti a sociální náklady.
      2. 5.1.5 Opravy a udržování (ř. 5) – zahrnují všechny náklady vynaložené na realizaci daného výkonu opravy, včetně tvorby a čerpání rezerv.
      3. 5.1.6 Odpisy stálých aktiv (ř. 6) – u licencované činnosti výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie jsou pro všechny držitele licence doporučeny jednotné odpisové sazby pro vybrané druhy přímo přiřaditelných aktiv.
        Druh zařízeníOdpisové sazby (%)
        Kotelparní6,6
        teplovodní5
        horkovodní5
        Hořákolejový10
        plynový6,6
        Úpravna vody6,6
        Výměníkzásobníkový10
        protiproudý10
        deskový6,6
        Čerpadlo10
        Měřicí a regulační technika12,5
        Turbína spalovací6,6
        Kogenerační jednotka10
        Vzduchový kompresor6,6
        Rozvody teplateplovodní klasické4
        horkovodní klasické4
        parní klasické3,3
        předizolované2,8
        kondenzátní10

        Tyto jednotné odpisové sazby určují minimální dobu životnosti vyjmenovaných skupin majetku. Je doporučeno uvedené odpisové sazby zahrnout do závazného odpisového plánu. Držitelé licencí, u kterých se účetní odpisy rovnají daňovým, mají povoleno používat ve svých odpisových plánech dále odpisy daňové. Držitelé licence mohou tedy pro výše uvedené vybrané druhy stálých aktiv používat vlastní odpisové sazby.

        Odpisové sazby ostatních stálých aktiv vychází ze závazných odpisových plánů jednotlivých držitelů licence.

        Doporučené sazby lze považovat za maximální (tzn. držitel licence, který má nižší účetní odpisové sazby nic nemění). U majetku, kde držitel licence používá účetní odpisové sazby vyšší, je na jeho zvážení, nakolik tyto odpisy ovlivňují kalkulaci ceny vzhledem k oprávněnosti a skutečné životnosti majetku.

        Do ceny nadále budou vstupovat účetní odpisy, jejichž výši bude Státní energetická inspekce při kontrole ceny posuzovat vzhledem k jejich oprávněnosti.

      1. 5.1.7 Úroky z úvěrů (ř. 7) – úroky z provozních i investičních úvěrů, finanční služba za leasing, úroky z vydaných obligací.
      2. 5.1.8 Ostatní provozní náklady (ř. 8), které přímo souvisí s licencovanými činnostmi a nejsou obsaženy v žádné z výše uvedených položek, zejména se jedná o spotřebu materiálu, nákup ostatních externích služeb, pronájem, případně další povolené náklady. Ostatní provozní náklady se snižují o případné dobropisy.
    1. 5.2 Podpůrné náklady I (N1–31, 32 podklady ř. 9)

      Podpůrné náklady I tvoří část nákladů na výrobu elektřiny a tepelné energie (vykázaných ve sl. „d“), která se převádí ze sloupce „d“ – výroba elektřiny a tepelné energie do sloupce „b“–výroba elektřiny. Podpůrné náklady I se vypočítají podle bodu 6.

    1. 5.3 Podpůrné náklady II (N1–31,32 podklady ř. 12)

      Podpůrné náklady II obsahují ostatní náklady, které nejsou obsaženy v podpůrných nákladech I a souvisejí s přímým řízením hlavních činností výroby elektřiny, tepelné energie a rozvodu tepelné energie. Do podpůrných nákladů II patří zejména náklady na likvidaci odpadů (azbestové šňůry, odpadní oleje, minerální oleje, zářivky, atd.), osobní náklady pracovníků přiřazených této činnosti (zvláště pracovníků zabývající se kontrolní činností – měřící skupina, kontrola na předávaní odpadů, nakládání s chemickými odpady, vydávaní ekologických směrnic). Patří sem i další náklady související s ekologickou činností (doprava, údržba, výpočetní technika atd.).

    1. 5.4 Společné náklady držitele licence (N1–31,32 podklady ř. 13)
      1. Představují společné náklady související se správou a řízením společnosti jako celku. Do společných činností patří zejména:
        1. a) správní režie, spotřeba režijního a kancelářského materiálu, mzdové náklady, civilní obrana, skladové hospodářství, společné informační systémy (včetně správy, provozu, rozvoje), bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární ochrana, školení, propagace, nákup, mobilní telefony, vysílačky, ústředna, organizace společnosti, výchova a vzdělávání, podatelna, archiv, administrativní budovy. Do společných nákladů nepatří daň z příjmů právnických a fyzických osob.
        2. b) finanční a mimořádné náklady (pokud budou patřit do kategorie nákladů povolených), pokud budou patřit do kategorie nákladů nepovolených, uvedou se v tabulce N1 - 31, 32 podklady na řádku 14. Umístění a charakter finančních respektive mimořádných nákladů je nutné uvést v příloze k regulačním výkazům.
    1. 5.5 Nepovolené náklady (N1–31, 32 podklady ř. 14 )
      1. O nepovolené náklady uvedené v řádku 14 je nutno předem snížit náklady činností. Snížení je možné ve výkazech vyčíslit dvěma způsoby:
        1. a) o celou částku nepovolených nákladů (N1 – podklady ř. 14) budou sníženy společné náklady (N1 – podklady ř. 13),
        2. b) o nepovolené náklady budou sníženy přímé náklady již v jednotlivých činnostech (např. výroba elektřiny, tepla, rozvod tepla, společné nebo podpůrné náklady, nelicencované činnosti).
  1. 6. Postup při rozdělení podpůrných nákladů a společných nákladů držitele licence
    1. 6.1 Rozdělení podpůrných nákladů I
      1. 6.1.1 Přímo přiřaditelné náklady na kombinovanou výrobu elektřiny a tepelné energie se rozdělí nejprve na část, která přímo a výhradně slouží jen na výrobu tepelné energie (N1-31, 32 podklady sl. „c“), a na část, která přímo a výhradně slouží jen na výrobu elektřiny (tabulka N1–31, 32 podklady sl. „b“).
      2. 6.1.2 Rozdělením zbylé hodnoty nákladů, které slouží jak na výrobu tepelné energie tak elektřiny (tabulka N1–31, 32 podklady sl. „d“), podle odstavce 6.1.3 se vypočítají podpůrné náklady I.
      3. 6.1.3 Základním podkladem pro stanovení poměrů dělení podpůrných nákladů I energetické výrobny na elektřinu a tepelnou energii je metoda dělení nákladů používaná držitelem licence.

        Náklady na výrobu tepelné energie a elektřiny se měsíčně rozdělují v souladu s používanou metodou dělení nákladů. Roční hodnota těchto údajů se získá sečtením měsíčních nákladů a část těchto nákladů (podpůrné náklady I) se potom převede z nákladů na výrobu tepla a elektřiny do nákladů na výrobu elektřiny. Tyto náklady budou v tabulce N1 – 31, 32 podklady na řádku 9 sl. „d“ uvedeny minus a na ř. 9 sl. „b“ plus.

        Výsledná hodnota přímo přiřaditelných nákladů na výrobu elektřiny ve výkazu N1-31, 32 je tedy tvořena přímo přiřaditelnými náklady (tabulka N1-31, 32 podklady sl. „b“) a podílem z nákladů, které slouží jak na výrobu tepelné energie tak elektřiny (tabulka N1–31, 32 podklady ř. 9 sl. „b“).

        Výsledná hodnota přímo přiřaditelných nákladů na výrobu tepelné energie ve výkazu N1-31,32 je tedy tvořena náklady sloužícími přímo na výrobu tepelné energie (N1-31,32 podklady sl. „c“) a zůstatkem podílu z nákladů, které slouží jak na výrobu tepelné energie tak elektřiny (tabulka N1–31, 32 podklady sl. „b“).

    1. 6.2 Rozdělení podpůrných nákladů II

      Podpůrné náklady II jsou definovány v bodě 5.3 a rozdělí se v poměru k pořizovacím účetním hodnotám přímo přiřaditelných provozních aktiv na výrobu elektřiny a tepla a na rozvod tepelné energie.

    1. 6.3 Rozdělení společných nákladů

      Společné náklady jsou definovány v bodě 5.4 a rozdělí se v poměru k pořizovacím účetním hodnotám přímo přiřaditelných a podpůrných aktiv na výrobu tepla, elektřiny, rozvod tepelné energie a ostatních aktiv.

      Rozdělení nákladů na jednotlivé činnosti a rozdělení provozních aktiv musí být v souladu. Platí zásada, kam je přiřazen majetek, musí být přiřazeny náklady i výnosy.

  1. 7. Výnosy (N1–31, 32 podklady)
    1. 7.1 Výnosy externí – (ř. 10)
      1. 7.1.1 Výroba elektřiny (sl. „b“) – prodej elektřiny externím odběratelům (např. rozvodným společnostem).
      2. 7.1.2 Tepelná energie (sl. „c“) - vyplňují výrobci, kteří nemají licenci na výrobu elektřiny – prodej tepelné energie přímo externím odběratelům v areálu výrobny, popřípadě těm, kteří mají licenci na rozvod tepelné energie (distributorům); tržby za nevrácený kondenzát.
      3. 7.1.3 Tepelná energie a elektřina (sl. „d“) – vyplňují výrobci, kteří mají kombinovanou výrobu elektřiny a tepelné energie – prodej tepelné energie přímo externím odběratelům, popřípadě těm, kteří mají licenci na rozvod tepelné energie (distributorům); tržby za nevrácený kondenzát.
      4. 7.1.4 Rozvod tepelné energie (sl. „e“) – prodej tepelné energie odběratelům z vlastní distribuční sítě.
      5. 7.1.5 Ostatní tržby a výnosy - ostatní tržby, např. za služby (účet 602), zúčtování rezerv, resp. opravných položek (skupina 65), mimořádné výnosy (skupiny 66 – 68) sníží náklady (např. řádka 8 – ostatní náklady nebo přímo některé položky na řádcích 1 až 7). Při vyplňování je nutné předem vyloučit výnosy, resp. náklady, uvedené jako nepovolené podle bodu 4.
    1. 7.2 Výnosy vnitropodnikové (ř. 11)

      Zahrnují veškeré vnitropodnikové výnosy za vnitropodnikový prodej elektřiny a tepelné energie s výjimkou převodu podílů nákladů z výroby tepelné energie na výrobu elektřiny (podpůrné náklady I). Naopak se zde uvádí výnosy za tepelnou energii účtovanou do nákladů rozvodu tepelné energie.

      O ostatní vnitropodnikové resp. vnitrostřediskové výnosy se sníží náklady.

      1. 7.2.1 Výroba elektřiny (sl. „b“) – vnitropodnikové výnosy za spotřebu elektřiny, vyrobené pro vlastní spotřebu firmy. V případě, že je výrobce držitelem licence č. 12, vyplňuje se zde elektřina účtovaná do nákladů ostatních licencovaných činností ve výkazu HV1 – 31,32 ř. 5.
      2. 7.2.2 Výroba tepelné energie (sl. „c“) - vyplňují výrobci, kteří nemají licenci na výrobu elektřiny – vnitropodnikové výnosy za vlastní spotřebu tepla, popř. za převod tepla dodaného do vlastního rozvodu tepelné energie (držitel licence 31 má zároveň i licenci 32).
      3. 7.2.3 Výroba tepelné energie a elektřiny (sl. „d“) - vyplňují držitelé licence, kteří mají kombinovanou výrobu elektřiny a tepelné energie – vnitropodnikové výnosy za vlastní spotřebu tepla, popř. za převod tepla dodaného do vlastního rozvodu tepelné energie.
      4. 7.2.4 Rozvod tepelné energie (sl. „e“) – vnitropodnikové výnosy za vlastní spotřebu tepelné energie z rozvodu mimo vlastní výrobnu (vnitropodniková dodávka tepelné energie).
      5. 7.2.5 Oceňování vlastní spotřeby tepla a vlastní spotřeby elektřiny

        Vlastní spotřeba tepla na výrobu elektřiny resp. pro ostatní účely – cena na úrovni skutečných nákladů

        Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu tepelné energie resp. pro ostatní účely – cena na úrovni skutečných nákladů.

        Držitelé obou licencí tj. 31 a 32 převádí tepelnou energii určenou k prodeji externím odběratelům z výroby tepelné energie na rozvod tepelné energie na úrovni skutečných nákladů. Případné odchylné postupy budou vyčísleny v komentáři k regulačním výkazům.

      1. 7.2.6 Rozdělení nákladů na tepelnou energii a elektřinu související s vlastní spotřebou

        Vlastní spotřebu tepla a elektřiny je nutné oceňovat ve skutečných nákladech. K rozdělení nákladů připadajících na externí tržby a vnitropodnikové převody je nutné využít mimo Tabulky N1 - 31, 32 podklady a Výkazu N1 - 31, 32, též Výkaz B11 -31 -technický výkaz.

        V průběhu roku je možno oceňovat vlastní spotřebu plánovanými náklady (vnitropodniková cena), ale na konci roku pro regulační výkazy je nutné vlastní spotřebu včetně dodávky do vlastní distribuční sítě mimo areál ocenit ve skutečných nákladech.

        1. Praktický postup při výpočtu:
          Náklady na výrobu tepelné energie
          Výkaz N1 – 31, 32 (dále jen NI) ř. 12 sl. „c“ + ř. 9 sl. „b“5 000 tis.Kč
          Dodávka tepla z kotelen
          Výkaz B 11 – 31 Technický výkaz ř. 1 (dále B11 – 31)20 000 GJ
          Průměrný náklad na 1 GJ250 Kč/GJ
          Výkaz BI1 –31;
          GJtis. Kč
          ř 2spotřeba na výrobu elektřiny4 0001 000
          ř. 3,4,6spotřeba na výrobu vzduchu, na odsíření a pro vlastní odběrná zařízení3 000750
          ř. 7odběratelům – spotřebitelům ze zdroje1 000250
          ř. 8cizím odběratelům - distributorům2 000500
          ř. 9dodávka do vlastní distribuční sítě mimo areál (pro licenci 32)10 0002 500
          20 0005 000
          Účetní postup
          TržbyNákladyHV
          ExterníVnitropodnikové
          ř. 7+81 000-750+ 250
          ř. 2, 3, 4, 61 7501 750-
          ř. 92 5002 500-
          1 0004 2505 000+ 250
          1. Výkaz N1 ř. 13 sl. „c“ = 5 250
        2. Poznámka: v řádku 3 popř. 4 výkazu B11-31 se může jednat i o externí dodávku, v tomto případě považujeme podíl GJ za externí tržby.
    1. 7.3 Doplňující informace o prodeji tepelné energie

      Řádek 15 zahrnuje dodávku odběratelům = spotřebitelům z primárních a jednostupňových sítí.

      Řádek 16 zahrnuje dodávku odběratelům = distributorům z primárních a jednostupňových sítí.

      Řádek 17 zahrnuje dodávku odběratelům = spotřebitelům prostřednictvím vlastních předávacích stanic a sekundárních sítí.

      Řádek 18 celková dodávka tepla pouze pro byty z řádků 15 a 17.

  1. 8. Kontrola správnosti hospodářského výsledku –Výkaz HV1–31,32.
    1. 8.1 Výroba a rozvod tepelné energie (ř. 3 „d“)

      Hospodářský výsledek odpovídá údajům z výkazu N1–31, 32 ř. 14 „c“, „d“.

    1. 8.2 Výroba elektřiny (ř. 4 „d“)

      Hospodářský výsledek odpovídá údajům z výkazu N1–31, 32 ř. 14 „b“.

    1. 8.3 Ostatní licencované činnosti (ř. 5 „d“)

      Držitelé ostatních licencí uvádějí náklady a výnosy za tyto činnosti.

    1. 8.4 Ostatní nelicencované činnosti (ř. 6 „d“)

      Zde se uvedou souhrnně údaje za všechny nelicencované činnosti. Rozpis těchto činností bude uveden na řádcích 14 až 25. Řádek 25 musí souhlasit s řádkem 6. Nesmí zde být zahrnuty hospodářské výsledky obslužných činností, např. doprava pro vlastní potřebu, tyto výsledky musí být rozklíčovány do příslušných činností. O hospodářské výsledky obslužných činností mohou být také upraveny pouze společné náklady.

    1. 8.5 Společné náklady licencovaných a nelicencovaných činností (ř. 7 „d“)

      Uvádí se podíl společných nákladů vypočtený podle stanovených pravidel. Odpovídá údajům z výkazu N1-31, 32 ř. 11.

    1. 8.6 Nepovolené náklady (ř. 8 „d“)

      Údaj k tomuto řádku bude automaticky převeden z tabulky N1–31, 32 podklady řádek 14.

  1. 9. Plán investičních výdajů: Výkaz I5–31,32

    Výkaz plánu investičních výdajů v rámci licence výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie na regulační období.

    1. 9.1 Do sloupce „b“ se uvedou skutečné investiční výdaje za vykazovaný rok. Do sloupců „c“ až „f“ se uvedou plánované výdaje.
    2. 9.2 Na řádcích 1, 2, 3 výkazu budou uvedeny jen přímo přiřaditelné investiční výdaje na uvedené licencované činnosti.
    3. 9.3 Na řádku 4 výkazu budou uvedeny výdaje na podpůrný majetek II, společný majetek i ostatní činnosti. Rozpis tohoto řádku bude uveden v doplňkových informacích výkazu.
    4. 9.4 Investiční výdaje obsahují mimo jiné i výdaje na zálohy respektive na nedokončenou výrobu. Naopak nejsou zde výdaje na finanční investice respektive na finanční leasing.
    5. 9.5 Údaje uvedené ve výkazu I5 – 31, 32 je nutné uvést do souladu s údaji ve výroční zprávě respektive s výkazem peněžních toků řádek B1, případné rozdíly je nutné vyčíslit a zdůvodnit v příloze k regulačním výkazům.
  1. 10. Technický výkaz: Výkaz B11–31 a Výkaz B11–32

    Výkaz B11-31 obsahuje bilanci tepelné energie a elektřiny a spotřebu paliva. Výkaz B11-32 obsahuje bilanci a prodej tepelné energie a doplňující informace. Užitná dodávka tepelné energie se váže k podkladové tabulce N1-31,32 podklady ř. 10 a 11 „e“.

    1. Při vyplňování je nutno dodržet následující zásady:
      1. a) žádný odběr nemůže být uveden současně ve výkazu B11-31 a B11-32; uvádí se jen v jednom z nich podle místa odběru,
      2. b) žádný odběr nemůže být uveden současně ve více řádcích; zařazuje se podle svého charakteru,
      3. c) u současných držitelů licence č. 31 a 32 platí, že výkazy B11-31 a B11-32 jsou propojeny pouze vztahem ř. 9 = ř. 35,
      4. d) číselné hodnoty se uvádějí na celá čísla.
    1. 10.1 Výroba tepelné energie
      1. Ř. 1: dodávka tepelné energie již po odečtení vlastní (výrobní) spotřeby zdroje:
        1. - u tepláren na přechodu z kotelny do strojovny, přitom ř. 1 = ř. 2 + ř. 5 (popř. + ř. 4),
        2. - u tepláren v hutích na výstupu z kotelny, přitom ř. 1 = ř. 2 + ř. 3 + ř. 5 (popř. + ř. 4),
        3. - u tepláren s plynovou turbinou a výtopenským kotlem na výstupu z kotelny, přitom ř. 1 = ř. 5,
        4. - u tepláren s paroplynovým cyklem na výstupu z kotelny, přitom ř. 1 = ř.2 + ř.5,
        5. - u kotelen s kogenerační jednotkou s pístovým motorem na výstupu z kotelny, přitom ř. 1 = ř. 5,
        6. - u výtopen a samostatných teplovodních kotelen na výstupu z kotelny, přitom ř. 1 = ř. 5,

      Ř. 2: část dodávky z kotelen, kterou spotřeboval držitel licence č. 31 ve svých teplárnách k výrobě elektřiny v parních turbínách (plynové turbiny a kogenerační jednotky vykazují nulu),

      Ř. 3: část dodávky z kotelen, kterou spotřeboval držitel licence č. 31 ve svých teplárnách k výrobě tlakového vzduchu v turbokompresorech nebo turbodmychadlech poháněných parní turbínou (jedná se o převážně o hutní teplárny),

      Ř. 4: část dodávky z kotelen, kterou držitel licence č. 31 spotřeboval ve svých teplárnách a výtopnách v zařízení pro odsiřování spalin,

      Ř. 5: dodávka tepla na prahu výroben držitele licence č. 31 pro technologické a otopné účely, přitom ř. 5 = ř. 6 + ř. 7 + ř. 8 + ř. 9,

      Ř. 6: část tepla, které dodává držitel licence č. 31 do svého odběrného tepelného zařízení pro svoji konečnou spotřebu (účelovou výrobu průmyslového závodu, otop, ohřev teplé užitkové vody apod.),

      Ř. 7: dodávka pro cizí odběratele (konečné spotřebitele) napojené vlastními přípojkami přímo na zdroj a pro cizí odběratele v areálu držitele licence č. 31,

      Ř. 8: dodávka cizím odběratelům, kteří jsou držiteli licence č. 32 a tepelnou energii dále distribuují a prodávají a jsou napojeni přímo na zdroj,

      Ř. 9: dodávka do vnějších tepelných sítí (mimo areál držitele licence č. 31) napojených na sledované zdroje, které provozuje výrobce, který je zároveň držitelem licence č. 32; kdo neprovozuje vlastní rozvod tepla (distribuční síť), vyplní nulu.

    1. 10.2 Bilance elektřiny

      Ř. 10: celková výroba elektřiny ve všech soustrojích,

      Ř. 13: skutečná dodávka z množství stanoveného podle zvláštního právního předpisu4),

      Ř. 14: celková dodávka elektřiny cizím odběratelům - prodej,

      Ř. 15: podíl celkové vlastní spotřeby teplárny připadající na výrobu elektřiny,

      Ř. 16: podíl celkové vlastní spotřeby teplárny (výtopny) připadající na odsiřování,

      Ř. 17: podíl celkové vlastní spotřeby teplárny připadající na teplo dodávané k technologickým a otopným účelům, u výtopen a blokových kotelen jejich celková vlastní spotřeba elektřiny (mimo ř. 18, pokud je uváděn samostatně),

      Ř. 18: podíl celkové vlastní spotřeby teplárny (výtopny, blokové kotelny) připadající na čerpadla vratného kondenzátu z ohříváků vody pro otop a z tepelné sítě a též na čerpadla zajišťující průtok horké či teplé vody přes ohříváky ve zdroji, pokud je měřena samostatně (nejde o oběhová čerpadla kotlů, která jsou zahrnuta v ř. 17).

    1. 10.3 Spotřeba paliva
      1. Ve sloupci energie v palivu se ve všech řádcích uvede:
        1. energie v palivu (GJ) = množství (t) x výhřevnost (MJ/kg, tj. GJ/t)
        2. energie v palivu (jiný plyn GJ) = množství (tis.m3) x výhřevnost (MJ/m3, tj. GJ/tis.m3)
        3. energie v palivu (zemní plyn GJ) = množství (MWh) x výhřevnost / spalné teplo (MJ/m3)

      Jedná se o celkovou vstupní energii v palivu, která nezahrnuje vliv účinnosti. U zemního plynu sdělí poměr výhřevnosti a spalného tepla dodavatel plynu.

      Ř. 27: např. průmyslové dřevní odpady, sulfátové výluhy, vysokopecní a konvertorový plyn, rafinační odplyny, městské odpadky - doplní se slovně; u odpadního tepla se vyplní jen hodnota využitého tepla v GJ; jestliže se využívá více druhotných zdrojů, uvede se rozpis spotřeby podle druhů v příloze k regulačním výkazům podle bodu 11,

      Ř. 28: biomasa, kalový plyn z čističky odpadních vod a skládek, sluneční a geotermální energie; jestliže se využívá více obnovitelných zdrojů, uvede se rozpis spotřeby podle druhů v příloze k regulačním výkazům podle bodu 11,

      Ř. 29: uvede se jen hodnota v GJ,

      Ř. 31 až 34: rozdělí se podle způsobu dělení nákladů používaného u držitele licence č. 31.

    1. 10.4 Bilance a prodej tepelné energie
      1. - Držitel licence č. 32, který provozuje primární tepelnou síť, předávací stanice a sekundární tepelnou síť, vyplní řádky 36 až 45.
      2. - Držitel licence č. 32, který provozuje jen primární tepelnou síť (popř. též předávací stanice), vyplní řádky 36 až 42 a 45.
      3. - Držitel licence č. 32, který provozuje jen předávací stanice a sekundární tepelnou síť, vyplní jen řádky 36, 40, 43 až 45.
      4. - Držitel licence č. 32, který provozuje jednostupňovou tepelnou síť (bez předávacích stanic, obvykle teplovodní, se stejnými parametry od zdroje k odběratelům), vyplní řádky 36 až 41 a 45. Nevyplňuje řádky 42 až 44, protože veškerou dodávku pro odběratele uvádí v ř. 41 a ztráty jsou obsaženy v ř. 38.

      Ř. 35: vyplní držitel licence č. 32 jen pokud je současně držitelem licence pro výrobu tepla. Číselný údaj je pak shodný s ř. 9 ročního výkazu o výrobě tepelné energie,

      Ř. 35: odběr do sledovaných sítí držitele licence č. 32 z jeho vlastních napojených zdrojů (provozoven), které provozuje jako držitel licence č. 31,

      Ř. 36: nákup od cizích držitelů licence č. 31 a cizích držitelů licence č. 32 do sledovaných tepelných sítí,

      Ř. 37: celkové množství tepla, které bylo v sítích držitele licence č. 32 k dispozici, přitom platí, že ř. 37 = ř. 35 + ř. 36,

      Ř. 38: ztráty včetně vlastní spotřeby tepelné sítě držitele licence č. 32 (primární nebo jednostupňové, např. teplovodní), přitom ř. 38 = ř. 37 – ř. 39,

      Ř. 39: celková dodávka ze sledovaných sítí držitele licence č. 32 (primárních nebo jednostupňových), přitom ř. 39 = ř. 40 + ř. 41 + ř. 42 + ř. 43 + ř. 44,

      Ř. 40: dodávka do odběrného tepelného zařízení (do objektů) zásobovaných ze sledovaných sítí (obvykle pro otop a technologickou potřebu administrativních budov, dílen, skladů a pro ohřev teplé užitkové vody), kde je držitel licence č. 32 sám konečným spotřebitelem; nepatří sem spotřeba bytových domů v majetku držitele licence č. 32, kam je tepelná energie dodávána pro potřebu nájemníků jako součást služby a uvádí se podle místa napojení v ř. 41 nebo 43,

      Ř. 41: součet dodávky pro konečnou spotřebu odběratelů, kteří jsou napojeni na primární nebo jednostupňovou tepelnou síť držitele licence č. 32 přímou přípojkou nebo mají svoji předávací stanici, a dále dodávky z jednostupňové sítě držitele licence č. 32 pro konečnou spotřebu nájemníků v bytových domech, které držitel licence č. 32 vlastní nebo spravuje,

      Ř. 42: dodávka z primární nebo jednostupňové sítě distributorům - držitelům licence č. 32, kteří tepelnou energii přes svou část rozvodu dále rozvádějí a sami prodávají spotřebitelům,

      Ř. 43: dodávka (fakturovaná) odběratelům pro konečnou spotřebu, napojeným na sekundární stranu předávací stanice držitele licence č. 32 nebo na jeho sekundární síť, včetně nájemníků v domech, které držitel licence č. 32 vlastní nebo spravuje,

      Ř. 44: tepelné ztráty předávacích stanic a sekundárního rozvodu provozovaných držitelem licence č. 32,

      Ř. 45: dodávka pro byty (obyvatelstvo) zásobované ze sítí, které provozuje sám držitel licence č. 32, tj. podíl připadající na byty z ř. 41 a 43.

    1. 10.5 Doplňující údaje

      Ř. 46: spotřeba elektřiny na pohon oběhových čerpadel topné vody a teplé užitkové vody, na čerpání kondenzátu ze sítě, na provoz předávacích stanic apod. v rozvodu tepelné energie držitele licence č. 32 (nikoli ve zdrojích tepelné energie),

      Ř. 47, 48: podlahová plocha a počet bytů se vztahují k dodávce uvedené v ř. 45,

      Ř. 50: počet předávacích stanic, na které nemá držitel licence č. 32 licenci, protože nejsou v jeho vlastnictví ani na ně nemá nájemní smlouvu.

  1. 11. Příloha k regulačním výkazům za vykazovaný rok

    Příloha k regulačním výkazům obsahuje informace, které komentují položky v regulačních výkazech. Informace jsou vzájemně provázané s účetními výkazy včetně přílohy a Výroční zprávou. Držitel licence dodrží dále popsaný obsah přílohy k regulačním výkazům i v případě, že nebude mít pro některé body náplň.

    Obsah

    1. A. Identifikace držitele licence a vykazovaného období

      Obchodní firma

      Sídlo/bydliště

      Vykazované období

    1. B. Majetek
      1. 1. Zařazení majetku
        1. - dodrženo zařazení podle bodu 1 této přílohy.
        2. - rozdíly v zařazení – druh – pořizovací, zůstatková hodnota
        3. - zařazení a podrobný popis vykazovaného cizího majetku
      1. 2. Výkaz investičních výdajů (I5 – 31, 32)
        1. - doložení souhlasu mezi výkazem I5 – 31, 32, Výroční zprávou, resp. výkazem peněžních toků, ve výkazu budou uvedeny údaje bez finančních investic a bez majetku pořizovaného na finanční leasing
    1. C. Náklady a výnosy
      1. 1. Metoda dělení nákladů na výrobu tepla a elektřiny - použitá metoda
      2. 2. Rozpis ostatních licencovaných i nelicencovaných činností
      3. 3. Komentář k výnosům a nákladům - nepovolené náklady
    1. D. Technické výkazy

      Komentář k technickým tabulkám

    1. E. Další informace

      Ostatní závažné informace – např. ocenění vlastní spotřeby tepla a elektřiny, ekologická činnost atd.

Příloha č. 5

k vyhlášce č. 439/2001 Sb.

Postup přepočtu stálých aktiv a postup pro výpočet přepočtených odpisů

Způsob přepočtu stálých aktiv nákladovou metodou

  1. 1. Postup přepočtu

    Přepočet stálých aktiv se provádí podle skupin SKP nákladovou metodou vždy k 31. 12. předcházejícího roku regulační periody. Stálá aktiva uvedená do užívání od 1. 1. do 31. 12. předcházejícího roku se do výsledků přepočtu zahrnou v účetní pořizovací a účetní zůstatkové ceně.

  1. 2. Rozdělení stálých aktiv
    Stálá aktiva se pro účely přepočtu rozdělují na:
    1. a) majetek přímo přiřaditelný jednotlivým licencovaným činnostem,
    2. b) podpůrný majetek licencovaných činností,
    3. c) společný majetek držitele licence,
    4. d) ostatní majetek - sloužící nelicencovaným činnostem.
  1. 3. Podklady pro přepočet
    1. a) účetní pořizovací a účetní zůstatková cena podle skupin SKP podle stavu k 31. 12. předcházejícího roku,
    2. b) údaje o reálné životnosti jednotlivých druhů zařízení podle skupin SKP a u vybraných druhů přímo přiřaditelných aktiv odpisové sazby podle přílohy č. 2 vyhlášky,
    3. c) roční indexy cen průmyslových výrobců Českého statistického úřadu a Ústavu racionalizace ve stavebnictví vyjadřující cenový pohyb definovaných skupin SKP od roku jejich pořízení.
  1. 4. Postup při přepočtu

    Při přepočtu stálých aktiv podle jednotlivých skupin SKP se vychází z jejich účetní pořizovací a účetní zůstatkové ceny a roku pořízení. Pro jednotlivé skupiny SKP se zjišťuje reprodukční pořizovací hodnota v cenové úrovni předcházejícího roku s využitím indexů českého statistického úřadu a Ústavu racionalizace ve stavebnictví, případně další technické evidence.

    Účetní pořizovací cena majetku výpočetní techniky a kancelářské techniky se s přihlédnutím k cenovému vývoji v posledních letech převezme bez přepočtu.

    Nepřepočítávají se dále pozemky, inventář, umělecká díla, ocenitelná práva a software.

    Koeficient přepočtu je dále použit pro stanovení přepočtených odpisů; vynásobením koeficientu přepočtu a účetního odpisu je vypočten přepočtený odpis.

  1. 5. Finanční leasing

    Stálá aktiva pořízená formou finančního leasingu, která mají inventární číslo, se přepočítají tak, že k datu přepočtu se zjistí jejich pořizovací cena. Ta se stane východiskem dalšího přepočtu. Přepočet zůstatkové ceny se vypočte s použitím údajů o reálné životnosti příslušného předmětu. Energetický regulační úřad nechává na rozhodnutí vedení společností, zda přepočte finanční leasing. Toto rozhodnutí společnosti okomentují v příloze k regulačním výkazům.

Příloha č. 6

k vyhlášce č. 439/2001 Sb.

Postup při zařazení finančního leasingu do provozních aktiv

(1) Výkazy provozních aktiv obsahují aktiva pronajatá formou finančního leasingu.

(2) Zařazení do majetku se týká i majetku, jehož leasing byl ukončen a držitel licence využil možnosti nákupu tohoto majetku. Tato úprava bude prováděna do roku, ve kterém by byl majetek plně odepsán podle odpisových plánů držitele licence. Uplatnění postupu se vztahuje na všechny licencované činnosti kromě držitelů licencí skupiny 11, 31, 32.

(3) Ocenění majetku pronajatého formou finančního leasingu bude odpovídat ceně obvyklé. Každá jednotlivá splátka bude vhodným způsobem rozdělena na splátku jistiny a splátku leasingové marže. Splátky leasingové marže budou časově rozlišeny do období, se kterým časové souvisejí při zohlednění výše nesplacené jistiny. Vzniklý závazek bude snížen o uhrazené splátky finančního leasingu. Majetek bude zařazen do odpisových skupin a odepisován jako majetek, který je ve vlastnictví držitele licence.

Příloha č. 7

k vyhlášce č. 439/2001 Sb.

Držitel licence skupiny 12, 13, 14, 22, 23, 24, 25.

Do povolených nákladů držitel licence zařazuje část provozních nákladů po odečtení výnosů souvisejících s těmito provozními náklady. Výnosy související s provozními náklady snižují povolené náklady.

  1. Jako výnosy související s provozními náklady se vykazují zejména výnosy za:
    1. a) opětné připojení po neplacení,
    2. b) neúspěšné reklamace měření,
    3. c) odstranění poruch na zařízení odběratele,
    4. d) náhrady za škody způsobené na distribučním zařízení,
    5. e) zúčtování opravných položek,
    6. f) zúčtování rezerv na opravy DHM.
  1. Příklad zařazení do výkazů:

    Tvorba rezerv na opravy DHM je vykázána např. v ostatních nákladech a je snížena o zúčtování rezervy ve vykazovaném období. Zúčtování rezervy není vykázáno ve sloupci výnosů.

    Povolené výnosy, které úřad kontroluje, již neobsahují položky takto zařazených výnosů.

Příloha č. 8

k vyhlášce č. 439/2001 Sb.

Postup pro tvorbu opravných položek k pohledávkám

Účel

V souladu s § 24 odst. 1b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, jsou účetní jednotky povinny zahrnout při oceňování majetku a závazků všechna rizika, ztráty a znehodnocení, které jsou známy ke dni sestavení účetní závěrky. Opravné položky se vytvářejí na základě inventarizací, kdy snížení ocenění majetku není trvalého charakteru. Opravné položky k pohledávkám pro potřeby Energetického regulačního úřadu budou vytvářeny třemi následujícími způsoby:

  1. a) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnávacím řízení

    Tvorba opravné položky podle § 8 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách, v platném znění, pro zjištění základu daně ve výši 100 % těchto pohledávek.

  1. b) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994

    Tvorba opravné položky podle § 8 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách, v platném znění, pro zjištění základu daně. Výše tvorby této zákonné opravné položky je závislá na počtu měsíců, které uplynuly od konce sjednané lhůty splatnosti.

    Příloha č. 8 Postup pro tvorbu opravných položek k pohledávkám
    Uplynulo více než výše tvorby opravné položky
    • 6 měsíců 20 % účetní hodnoty pohledávky
    • 12 měsíců 33 % účetní hodnoty pohledávky

    Vyšší opravné položky lze vytvářet jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního předpisu, nebo soudní řízení, jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva, a za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než

    Příloha č. 8 Postup pro tvorbu opravných položek k pohledávkám
    • 18 měsíců 50 % hodnoty pohledávky
    • 24 měsíců 66 % hodnoty pohledávky
    • 30 měsíců 80 % hodnoty pohledávky
    • 36 měsíců 100 % hodnoty pohledávky
    1. Opravné položky na tyto pohledávky nelze uplatnit u pohledávek vzniklých:
      1. 1. za společníky, akcionáře, členy družstev za upsané vlastní jmění,
      2. 2. mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů, u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovací období (nebo za část zdaňovacího období) je vyšší než 25 %, přitom průměr podílů na základním jmění nebo podílů na hlasovacích právech se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období nebo jeho části,
      3. 3. mezi osobami blízkými (§ 116 a 117 občanského zákoníku v platném znění),
      4. 4. z titulu úvěru, půjček a záloh.
  1. c) Opravné položky, vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které nelze uznat pro daňové účely podle zvláštního právního předpisu,1) dále pro účely této vyhlášky „nedaňová opravná položka“.

    Podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, se opravné položky vytvářejí v případech dočasného snížení majetku prokázané na podkladě údajů inventarizací. Pro jejich tvorbu vycházíme z rozdělení pohledávek po termínu splatnosti:

    Příloha č. 8 Postup pro tvorbu opravných položek k pohledávkám
    dny po splatnosti výše tvorby opravné položky
    • 30-90 dnů 5 %
    • 91 dnů - 6 měsíců 20 %
    • nad 6 měsíců - do 12 měsíců 50 %
    • nad 12 měsíců 100 %

    Celková výše opravné položky (podle zákona č. 593/1992 Sb. nebo zákona č. 563/1991 Sb.) nesmí přesáhnout výši pohledávky, k níž je opravná položka tvořena. Např. jestliže byla vytvořena opravná položka podle 1. způsobu ve výši 100 %, nesmí být již tato pohledávka dále zahrnuta do soupisu pro tvorbu opravných položek podle 2. nebo 3. způsobu.

Příklad výpočtu opravných položek

Příloha č. 8 Postup pro tvorbu opravných položek k pohledávkám Příklad výpočtu opravných položek
Po splatnostiDaňová opravná
položka		Nedaňová opravná
položka		Opravná položka
celkem
a123
30 až 90 dnů0 %5 %5 %
91 dnů až 6 měsíců0 %20 %20 %
16 až 12 měsíců20 %30 %50 %
nad 12 měsíců33 %67 %100 %
nad 18 měsíců50 %50 %100 %
nad 24 měsíců66 %34 %100 %
nad 30 měsíců80 %20 %100 %
nad 36 měsíců100 %0 %100 %
  1. 1) Vyhláška č. 438/2001 Sb., kterou se stanoví obsah ekonomických údajů a postupy pro regulaci cen v energetice.
  2. 2) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
  3. 3) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
  4. 4) Vyhláška č. 297/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky připojení a dodávek elektřiny pro chráněné zákazníky.
  5. 5) Vyhláška č. 329/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky připojení a dodávek plynu pro chráněné zákazníky.
  6. 6) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
  7. 1) Vyhláška č. 373/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s elektřinou a zásady tvorby cen za činnosti operátora trhu.
  8. 2) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
  9. 3) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů.
  10. 4) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, ve znění pozdějších předpisů.
  11. 5) Vyhláška č. 252/2001 Sb., o způsobu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla.
  12. 6) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).
  13. 7) Vyhláška č. 438/2001 Sb., kterou se stanoví obsah ekonomických údajů a postupy pro regulaci cen v energetice.
  14. 1) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
  15. 2) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů.
  16. 3) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, ve znění pozdějších předpisů.
  17. 4) Vyhláška č. 252/2001 Sb., o způsobu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a zkombinované výroby elektřiny a tepla.
  18. 1) Zákon č. 586/92 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.