44
CELNÍ ZÁKON
ze dne 24. dubna 1974
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Účelem celního zákona je zajistit ochranu zájmů Československé socialistické republiky při dovozu, vývozu a průvozu zboží, upravit celní kontrolu dovozu, vývozu a průvozu zboží a stanovit práva a povinnosti orgánů celní správy, jakož i osob a organizací při celní kontrole.
(1) Ústředním federálním orgánem státní správy pro oblast celnictví, celní politiky a celních tarifů je federální ministerstvo zahraničního obchodu. Ústřední celní správa je zvláštní složkou federálního ministerstva zahraničního obchodu.
(2) V čele Ústřední celní správy je generální ředitel. Zástupcem je náměstek generálního ředitele Ústřední celní správy.
(3) Jestliže je generálním ředitelem Ústřední celní správy občan České socialistické republiky, je náměstkem generálního ředitele Ústřední celní správy občan Slovenské socialistické republiky a naopak.
(4) Generálního ředitele Ústřední celní správy a jeho náměstka jmenuje a odvolává ministr zahraničního obchodu Československé socialistické republiky.
(1) Celní ředitelství pro Českou socialistickou republiku a Celní ředitelství pro Slovenskou socialistickou republiku (dále jen „celní ředitelství“) působí jako orgány Ústřední celní správy pro území republik.
(2) V čele celního ředitelství je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr zahraničního obchodu Československé socialistické republiky.
(1) Celnice jsou výkonnými orgány celní správy.
(2) Celnice zřizuje a jejich obvody stanoví federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy Československé socialistické republiky a republik. Federální ministerstvo zahraničního obchodu může zřizovat celní odbočky jako součást jednotlivých celnic.
(3) Celnice na území České socialistické republiky jsou přímo podřízeny Celnímu ředitelství pro Českou socialistickou republiku, celnice na území Slovenské socialistické republiky jsou přímo podřízeny Celnímu ředitelství pro Slovenskou socialistickou republiku.
(4) V čele celnice je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ředitel příslušného celního ředitelství.
(1) Celnice na státních hranicích jsou pohraničními celnicemi. Celnice v přístavech, na letištích a na jiných místech, pokud provádějí vstupní a výstupní celní kontrolu, jsou rovněž pohraničními celnicemi. Ostatní celnice jsou vnitrozemskými celnicemi.
(2) Seznam celnic, celních odboček, jakož i územních obvodů celnic vyhlásí federální ministerstvo zahraničního obchodu.
Ústřední celní správa
Celní ředitelství
(1) Celnice
(2) Celnice dále plní úkoly stanovené zvláštními předpisy.1)
Orgány celní správy
(1) Státní orgány
(2) Orgány činné v trestním řízení jsou povinny po skončení trestního řízení odevzdat celnici zboží, které podléhá celní kontrole.
(1) Příslušníky celní správy jsou pracovníci celnic, celních ředitelství a Ústřední celní správy, kteří podle pracovní smlouvy plní úkoly stanovené tímto zákonem.
(2) Příslušníkem celní správy se může stát československý státní občan, který
(1) Příslušník celní správy je povinen složit služební slib, který zní:
„Já, příslušník celní správy, slavnostně slibuji věrnost své socialistické vlasti, dělnické třídě a všemu pracujícímu lidu, vedenému Komunistickou stranou Československa.
Slibuji, že budu čestným a ukázněným příslušníkem celní správy, že budu při celní kontrole chránit zájmy socialistického státu a zákonná práva občanů.
Budu zdokonalovat svoji politickou připravenost na základě marxismu-leninismu, úroveň všeobecného a odborného vzdělání a dbát o svoji bezúhonnost. Přísně budu střežit státní a služební tajemství.“
(2) Složení služebního slibu potvrdí příslušník celní správy podpisem.
(1) Funkce a kvalifikační předpoklady příslušníků celní správy stanoví federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.
(2) Služební stejnokroj příslušníků celní správy, způsob jeho nošení a hodnosti příslušníků celní správy stanoví federální ministerstvo zahraničního obchodu.
(1) Příslušníci celní správy jsou oprávněni nosit zbraň na místech a za podmínek, které stanoví federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem vnitra.
(2) Příslušník celní správy oprávněný nosit zbraň podle odstavce 1 může použít zbraň při provádění celní kontroly jen v těchto případech:
(3) Při použití zbraně je příslušník celní správy povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život a zdraví jiných osob; rovněž je povinen co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.
(4) Příslušník celní správy nesmí použít zbraně v případě, kdy lze sledovaného účelu dosáhnout mírnějšími prostředky.
(5) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem vnitra podrobněji upraví podmínky, druh a způsob použití zbraně a podmínky, druh a způsob použití mírnějších prostředků příslušníkem celní správy.
(1) Příslušníci celní správy a ostatní pracovníci celní správy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dovědí při plnění pracovních úkolů.
(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu, celní ředitelství nebo celnice mohou příslušníka celní správy a jiného pracovníka celní správy povinnosti uvedené v odstavci 1 zprostit.
Území Československé socialistické republiky je jednotným celním územím.
(1) Celní pohraniční pásmo je územní pruh do vzdálenosti 5 km od státních hranic. Součástí celního pásma nejsou obce, jimiž probíhá čára vymezující celní pohraniční pásmo a ani obce uvnitř celního pohraničního pásma, spojené s celním přechodem železniční tratí nebo silnicí.
(2) Ostatní území, které není celním pohraničním pásmem, je celním vnitrozemím.
(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem vnitra stanoví podrobnosti týkající se vymezení celního pohraničního pásma.
(1) V zájmu rozvoje mezinárodní hospodářské spolupráce, zejména zahraničního obchodu, může být zřízeno na území Československé socialistické republiky svobodné celní pásmo.
(2) Svobodné celní pásmo slouží k uskladňování zboží.
(3) Zboží uskladněné ve svobodném celním pásmu může být upravováno a zpracováváno.
(4) Zboží se propouští do svobodného celního pásma bez vybrání cla nebo celní jistoty.
(1) Svobodné celní pásmo zřizuje federální ministerstvo zahraničního obchodu.
(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví podmínky pro uskladňování zboží ve svobodném celním pásmu a podmínky, za nichž může být zboží uskladněné ve svobodném celním pásmu upravováno nebo zpracováváno.
(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví způsob celní kontroly u zboží, které má být uskladněno ve svobodném celním pásmu, nebo z něho vyskladněno.
(1) Celní kontrola zajišťuje ochranu národohospodářských a jiných celospolečenských zájmů při dovozu, vývozu a průvozu zboží.
(2) Celní kontrola dovozu, vývozu a průvozu zboží zajišťuje dodržování práv a povinností stanovených tímto zákonem a předpisy podle něho vydanými, jakož i dodržování práv a povinností stanovených zvláštními předpisy o dovozních, vývozních a průvozních zákazech a omezeních a o oprávnění k zahraničně obchodní činnosti.
Celní kontrole podléhá všechno dovážené, vyvážené a provážené zboží.
(1) Pro účely tohoto zákona jsou zbožím veškeré hmotné věci movité, s výjimkou věcí a jiných hodnot, jejichž dovoz a vývoz upravují předpisy o devizovém hospodářství.2)
(2) Z věcí, jejichž dovoz a vývoz upravují předpisy o devizovém hospodářství, podléhá celní kontrole dovoz, vývoz a průvoz zlata pro průmyslové účely.
(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí stanoví vyhláškou, co se rozumí zlatem pro průmyslové účely.
Obchodním zbožím jsou věci, které jsou předmětem zahraničně obchodní činnosti. Ostatní věci jsou neobchodním zbožím.
Zboží podléhá celní kontrole
(1) Celní kontrola se provádí celní prohlídkou zboží, kontrolou dokladů, písemností, dopravních a průvodních listin.
(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví vyhláškou podrobnosti o provádění celní kontroly.
(1) Při celní prohlídce se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o zboží, potřebné k posouzení, zda se dovoz, vývoz nebo průvoz zboží uskutečňuje v souladu s tímto zákonem.
(2) Při celní prohlídce musí být šetřeny ústavní a jiné zákonné předpisy o ochraně osobní svobody a listovního tajemství.
(1) V rámci celní prohlídky mohou příslušníci celní správy provádět osobní prohlídku v případech důvodného podezření, že osoba při přestupu státních hranic ukrývá u sebe zboží.
(2) Osobní prohlídka může být provedena teprve tehdy, jestliže výzva příslušníků celní správy, aby podezřelá osoba vydala ukrývané zboží, je bezvýsledná.
Celní prohlídka listovních zásilek se provede pouze tehdy, je-li důvodné podezření, že listovní zásilky obsahují nejen písemná sdělení, ale i zboží.
(1) Celní prohlídce nepodléhá
(2) Celní prohlídce dále nepodléhá
(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem zahraničních věcí stanoví vyhláškou podrobné vymezení okruhu osob a případů, kdy zboží nepodléhá celní prohlídce.
(1) Zboží podléhající celní kontrole může být dáno pod přímý dohled příslušníků celní správy nebo pod celní závěru.
(2) Celní závěrou se rozumí zajištění zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech, obalech a v místnostech plombou, pečetí, známkou nebo jinými prostředky tak, aby z nich nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich vložit, aniž zůstanou viditelné stopy lomu zajištěného prostoru nebo poškození celní závěry.
Při celní kontrole mohou příslušníci celní správy vstupovat do místností a prostorů socialistických a jiných organizací, v nichž se nachází zboží podléhající celní kontrole, a nahlížet do písemností socialistických a jiných organizací týkajících se zboží, které podléhá celní kontrole.
Pokud mezinárodní smlouva, kterou je Československá socialistická republika vázána, nestanoví jinak, mohou příslušníci celní správy zastavovat osoby a dopravní prostředky, provádět celní prohlídku zavazadel, dopravních prostředků, jejich nákladů a dopravních a průvodních listin jen v celním pohraničním pásmu.
Osoby a organizace, které dopravují zboží přes státní hranice, jsou povinny pohraniční celnici zboží přihlásit a předložit spolu s doklady vztahujícími se na dovoz, vývoz a průvoz zboží.
(1) Doprava zboží přes státní hranice může být prováděna jen po celních cestách a celními přechody.
(2) Celními cestami jsou stanovené úseky železničních, silničních a vodních cest, vedoucí od celního přechodu k pohraniční celnici, a při letecké dopravě letové cesty mezi státními hranicemi a celním letištěm.
(3) Celní cesty stanoví federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem dopravy a federálním ministerstvem vnitra.
(4) Doprava zboží po celní cestě musí být provedena bez průtahů, beze změny nákladu a bez odbočení z celní cesty.
(5) Celní přechod je místo určené pro přestup osob a dopravu zboží přes státní hranice.
(6) Federální ministerstvo zahraničního obchodu může povolit v jednotlivých případech dopravu zboží přes státní hranice mimo celní přechod a stanovit, ve kterých případech vydává takové povolení pohraniční celnice.
(7) Dopravu zboží k celnímu přechodu nebo od celního přechodu po jiných než celních cestách může povolit nejbližší pohraniční celnice.
(1) Při dopravě zboží z ciziny nebo do ciziny je možno používat jen dopravní prostředky, v nichž nejsou zřízeny tajné nebo nesnadno objevitelné prostory.
(2) Uzavíratelné prostory dopravních prostředků, určených pro dopravu zboží pod celní závěrou, musí být opatřeny zařízením umožňujícím snadné a účinné přiložení celních závěr.
(3) Dopravní prostředky musí být zařízeny tak, aby po přiložení celních závěr nebylo možno z nich zboží vyjmout ani jiné zboží do nich vložit bez zanechání patrných stop.
(1) Dopravní organizace a pošta jsou povinny umožnit celnicím provádění celní kontroly v dopravních prostředcích, provozních skladech a na jiných místech, v nichž se nachází dovážené, vyvážené nebo provážené zboží.
(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem dopravy a federálním ministerstvem spojů stanoví vyhláškou podrobnosti upravující postup organizací při celní kontrole zboží dopravovaného dopravními organizacemi a poštou, dále podrobnosti o vybavení zařízení určených k dopravě nebo k uskladnění zboží podléhajícího celní kontrole, jakož i o místnostech a prostorách potřebných k provádění celní kontroly.
(1) Celnice dohodnou s dopravními organizacemi a poštou podmínky provádění celní kontroly tak, aby provoz dopravních organizací a pošty nebyl rušen větší měrou, než je nezbytně nutné.
(2) Dopravní organizace stanoví v dohodě s příslušným celním ředitelstvím potřebnou čekací dobu dopravních prostředků pravidelné osobní a nákladní dopravy na celním přechodu k provádění celní kontroly.
(3) Celnice neodpovídají za škodu, ke které došlo zdržením dopravního prostředku v důsledku celní kontroly.
Celnice kontrolují, zda dopravní organizace a pošta plní při dopravě zboží z ciziny nebo do ciziny povinnosti podle tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných.
(1) Dovoznímu clu podléhá všechno dovážené zboží s výjimkou zboží, které je v celním sazebníku výslovně označeno za zboží prosté cla.
(2) Vývoznímu clu podléhá vyvážené zboží, jen pokud celní sazebník výslovně clo stanoví.
(3) Clu nepodléhá zboží, které je v mezinárodních smlouvách výslovně označeno za zboží prosté cla.
(1) Z obchodního zboží se vyměřuje clo podle sazeb a měřítek stanovených celním sazebníkem obchodního zboží.
(2) Z neobchodního zboží se vyměřuje clo podle sazeb a měřítek stanovených celním sazebníkem neobchodního zboží. Sazby celního sazebníku neobchodního zboží zahrnují též náhradní dávku za daň z obratu.
(1) Sazby celního sazebníku obchodního zboží stanoví a celní sazebník obchodního zboží vydává vláda Československé socialistické republiky.
(2) Sazby celního sazebníku neobchodního zboží stanoví a celní sazebník neobchodního zboží vydává federální ministerstvo zahraničního obchodu vyhláškou v dohodě s federálním ministerstvem financí.
(3) Vysvětlivky k celnímu sazebníku obchodního zboží a k celnímu sazebníku neobchodního zboží vydává federální ministerstvo zahraničního obchodu vyhláškou v dohodě s federálním ministerstvem financí.
(1) Vzniknou-li pochybnosti o nomenklaturním, sazebním a tárovém zařazení zboží, rozhoduje o takovém zařazení zboží na žádost účastníka celního řízení federální ministerstvo zahraničního obchodu.
(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví vyhláškou postup při podání návrhu na rozhodnutí o nomenklaturním, sazebním a tárovém zařazení zboží, jakož i účinky vyplývající z rozhodnutí v těchto věcech.
(1) Smluvní clo se vybírá ze zboží v případech stanovených mezinárodními smlouvami o vzájemném poskytování celních výhod.
(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu může stanovit, že se smluvní clo vybírá i ze zboží dováženého ze státu, s nímž nebyla uzavřena smlouva o vzájemném poskytování celních výhod.
(1) Od cla je osvobozeno zboží, které je při dovozu a vývozu osvobozeno od celní prohlídky, a zboží, u něhož to vyžaduje obecný zájem.
(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničních věcí stanoví vyhláškou případy, kdy je zboží osvobozeno od cla, jakož i podmínky, za nichž je zboží osvobozeno od cla.
(3) Neposkytuje-li některý stát celní osvobození na zboží dovážené z Československé socialistické republiky v rozsahu odpovídajícím rozsahu stanovenému vyhláškou federálního ministerstva zahraničního obchodu, může federální ministerstvo zahraničního obchodu pro dovoz zboží z tohoto státu osvobození od cla omezit nebo odepřít.
Vláda Československé socialistické republiky může z důvodů hospodářské odvety stanovit pro přechodnou dobu na dovozy zboží ze státu, který diskriminuje Československou socialistickou republiku v hospodářských vztazích, přirážky k celním sazbám, popřípadě zavést zvláštní clo ze zboží, které podle celního sazebníku clu nepodléhá.
(1) Nárok státu na clo vzniká rozhodnutím celnice o propuštění zboží do volného oběhu.
(2) Uniklo-li zboží celní kontrole, nebo bylo-li se zbožím naloženo v rozporu s podmínkami, za kterých se propustilo, vznikne nárok státu na clo v době, kdy zboží přestoupilo státní hranice.
(1) Clo se vyměřuje podle stavu zboží a předpisů platných v době podání návrhu na propuštění zboží do volného oběhu.
(2) Jestliže se propouští zboží ze záznamního oběhu do volného oběhu, vyměřuje se clo podle stavu zboží a předpisů platných v době podání návrhu na propuštění zboží do záznamního oběhu.
(3) Jestliže zboží uniklo celní kontrole, vyměřuje se clo podle stavu zboží a předpisů platných v době, kdy bylo zboží dopraveno přes státní hranice. Není-li možno zjistit, kdy bylo zboží dopraveno přes státní hranice, vyměřuje se clo podle stavu zboží a předpisů platných v době, kdy bylo odnětí zboží celní kontrole zjištěno.
(4) Je-li znám druh zboží, avšak nelze zjistit jeho povahu podle celního sazebníku, vyměří se clo podle nejvyšší sazby příslušné kapitoly celního sazebníku.
(5) Jestliže se vyměřuje clo ze zboží podle ceny a účastník celního řízení ji neprokáže nebo uvede údaje neodpovídající skutečné ceně zboží, může celnice určit cenu zboží sama, a to podle svých zkušeností nebo podle znaleckého posudku vyhotoveného na náklad účastníka celního řízení.
(6) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem spojů stanoví vyhláškou podrobnou úpravu vyměřování cla a případy, kdy vyměřené clo může vybírat pošta.
Clo je splatné ihned po rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu.
(1) Celnice může povolit odklad úhrady cla. Z odkladu úhrady cla a z prodlení úhrady cla se platí úroky.
(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí stanoví vyhláškou výši úroků z odkladu úhrady cla a z prodlení úhrady cla, jakož i podmínky a dobu, na kterou se odklad úhrady cla povoluje.
(1) Clo je povinen zaplatit účastník celního řízení, kterému bylo zboží podléhající clu propuštěno do volného oběhu.
(2) Účastník celního řízení je povinen doplatit clo o výši poskytnutých úlev, jestliže po propuštění zboží do podmíněného volného oběhu neplní povinnosti stanovené celnicí, nebo jestliže celnice na jeho návrh zruší podmínky, za kterých bylo zboží propuštěno do podmíněného volného oběhu.
(3) Společně a nerozdílně s účastníkem celního řízení je povinen zaplatit clo, kdo
(4) Ten, kdo získá od někoho zboží, při jehož dovozu nebo vývozu nebylo clo zaplaceno, je povinen clo zaplatit, jen pokud věděl nebo musel vědět, že zboží uniklo celní kontrole nebo že je neoprávněně zcizováno.
(1) Pro clo vázne na dováženém, vyváženém a prováženém zboží celní zástavní právo, pokud je má u sebe celnice, dopravní organizace, pošta nebo ten, kdo je povinen clo zaplatit; to neplatí, jde-li o zboží, které je národním majetkem.
(2) Celní zástavní právo váznoucí na zboží končí zánikem nároku státu na clo.
(1) Pro zajištění, že dovážené, vyvážené nebo provážené zboží nebude odňato celní kontrole, nebo že se zbožím nacházejícím se pod celní kontrolou nebude nakládáno v rozporu s tímto zákonem, může celnice požadovat složení celní jistoty.
(2) Celní jistotu je celnice oprávněna požadovat až do výše ceny zboží.
(3) Jestliže účastník celního řízení nedodrží povinnosti uložené v celním řízení, použije se složená celní jistota na úhradu cla, dopravného, skladného, poštovních poplatků, pokuty uložené podle tohoto zákona a nákladů řízení. Případný zbytek složené celní jistoty se vrátí účastníkovi celního řízení.
Nárok státu na clo zaniká
(1) Jestliže by zaplacení cla vedlo k tvrdostem, může být clo zcela nebo zčásti prominuto.
(2) O prominutí nebo snížení cla rozhoduje celnice v případech, kdy clo nepřesahuje částku 20 000 Kčs. V ostatních případech rozhoduje o prominutí nebo snížení cla celní ředitelství.
(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí stanoví vyhláškou podrobnosti o prominutí nebo snížení cla.
(1) Clo (jeho doplatek) nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikl nárok na clo.
(2) Jestliže uniklo zboží celní kontrole, nebo jestliže bylo se zbožím naloženo v rozporu s podmínkami, za kterých se propustilo, nelze vyměřit ani vymáhat clo (doplatek) po uplynutí pěti let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikl nárok na clo.
(3) Od konce kalendářního roku, ve kterém byl účastník celního řízení uvědoměn o úkonu směřujícím k vyměření nebo vymáhání cla (doplatku), anebo ve kterém mu byl povolen odklad úhrady cla (doplatku), plyne nová tříletá lhůta. Clo (doplatek) však nelze vyměřit ani vymáhat, jestliže od konce kalendářního roku, ve kterém vznikl nárok na clo, uplynulo deset roků.
(4) Úkonem k vymáhání cla (doplatku) je také písemná upomínka o zaplacení cla doručená účastníkovi.
(1) Celnice vrátí clo, jestliže je zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinný.
(2) Celnice vrátí zaplacené clo také tehdy, jestliže se neuskutečnil vývoz zboží propuštěného do volného oběhu v cizině.
(3) Celnice vrátí přeplatek, jestliže bylo zaplaceno na clu více, než se mělo zaplatit.
(4) Dovozní clo může celnice vrátit, jestliže se zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu v tuzemsku, vyveze zpět v nezměněném stavu do jednoho roku od konce kalendářního roku, v němž bylo dovezeno.
(5) Vývozní clo může celnice vrátit, jestliže se zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu v cizině, doveze zpět v nezměněném stavu do jednoho roku od konce kalendářního roku, v němž bylo vyvezeno.
(1) Nepřevyšuje-li clo (přeplatek) částku 10 Kčs, celnice je nevrátí.
(2) Nárok účastníka na vrácení cla (přeplatku) zaniká, jestliže nebyl uplatněn do konce třetího kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém nárok vznikl.
V rámci celní kontroly se provádí celní řízení, jehož účelem je rozhodnout, zda se zboží v dovozu, vývozu nebo průvozu propustí, popřípadě za jakých podmínek.
Zboží se propustí, uskutečňuje-li se dovoz, vývoz nebo průvoz zboží v souladu s předpisy, jimiž se stanoví dovozní, vývozní nebo průvozní zákazy nebo omezení, a s oprávněním k zahraničně obchodní činnosti.
(1) Celní řízení provádí celnice, které bylo zboží předloženo.
(2) V případech, kdy celní řízení prováděné pohraničními celnicemi by narušovalo dopravu přes státní hranice, stanoví federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány, že se určité druhy zboží předkládají k provedení celního řízení vnitrozemské celnici.
(1) Celní řízení se provádí na celnici anebo v celním prostoru. Celními prostory jsou místa železničních nádraží, přístavů, letišť a jiné prostory určené k provádění celního řízení.
(2) Celní prostor určí celnice v dohodě s příslušnou organizací.
(3) Na žádost účastníka celního řízení může být celní řízení prováděno i mimo celní prostor.
(4) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem dopravy a federálním ministerstvem spojů stanoví vyhláškou podmínky, za kterých se celní řízení provádí mimo celní prostor.
(1) Celní řízení může být prováděno též za jízdy vlaku nebo plavby lodi.
(2) Úseky, na nichž může být prováděno celní řízení za jízdy vlaku a plavby lodi, stanoví federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem dopravy a federálním ministerstvem vnitra.
Celní řízení se zahajuje na návrh účastníka celního řízení.
(1) Účastníkem celního řízení je ten, kdo zboží dováží, vyváží nebo prováží.
(2) Účastníkem celního řízení je rovněž ten, pro koho má být zboží v dovozu, vývozu nebo průvozu propuštěno.
(1) Účastník celního řízení si může pro celní řízení stanovit zástupce.
(2) Zástupce účastníka celního řízení prokáže plnou mocí, že je účastníkem celního řízení k zastupování zmocněn.
(3) Dopravuje-li dopravní organizace nebo pošta zboží, u něhož má být provedeno celní řízení, je podle tohoto zákona zmocněna i k provedení úkonů potřebných pro celní řízení, pokud je neprovede účastník celního řízení.
(1) Návrh na celní řízení se podává zásadně písemně. V návrhu na celní řízení se uvede, zda zboží má být propuštěno do volného oběhu nebo vázaného oběhu.
(2) Návrh na celní řízení musí být doložen stanovenými doklady.
(3) Účastník celního řízení je oprávněn prohlídkou zboží pod celním dohledem zjistit údaje potřebné pro návrh na celní řízení.
(4) Účastník celního řízení může měnit návrh na celní řízení do zahájení celní prohlídky. V průběhu celní prohlídky až do skončení celního řízení může být návrh měněn pouze v tom, zda zboží má být propuštěno do volného nebo vázaného oběhu, nebo ke zpětnému dovozu nebo vývozu.
(5) Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví vyhláškou, které údaje obsahuje návrh na celní řízení, kterými doklady musí být návrh na celní řízení doložen a ve kterých případech může celnice přijmout ústní návrh na celní řízení.
(1) Účastník celního řízení je povinen předložit zboží k celnímu řízení, podat potřebná vysvětlení a připravit zboží k celní prohlídce.
(2) Při podávání návrhu na celní řízení je účastník celního řízení povinen sdělit celnici o dováženém, vyváženém a prováženém zboží přesně a úplně všechny údaje potřebné k posouzení, zda zboží může být propuštěno do navrhovaného oběhu.
(3) Celnice provede celní prohlídku zboží v takovém rozsahu, aby mohla zjistit, zda zboží odpovídá údajům uvedeným v návrhu na celní řízení.
(4) Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví vyhláškou, kdy může celnice upustit od předložení zboží k celnímu řízení.
(1) Celní řízení se provádí za účasti účastníka celního řízení.
(2) Bez účasti účastníka celního řízení může být prováděno celní řízení v případech, kdy se ho účastník celního řízení odmítá účastnit, nebo není-li jeho pobyt známý, nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(1) Rozhodnutí v celním řízení obsahuje zejména
(2) U zboží, které podléhá clu, obsahuje rozhodnutí v celním řízení výši cla, popřípadě výrok o tom, že se zboží propouští beze cla.
Pokud celnice nerozhodne jinak, může účastník celního řízení nakládat s dováženým, vyváženým a prováženým zbožím až po rozhodnutí o propuštění zboží.
(1) Zástupce účastníka celního řízení odpovídá za splnění povinnosti vzniklé v celním řízení až do oznámení rozhodnutí a dodání zboží účastníkovi celního řízení.
(2) Na návrh účastníka celního řízení může celnice povolit, aby třetí osoba převzala zcela nebo zčásti práva a povinnosti vzniklé z propuštění zboží v dovozu, vývozu nebo průvozu.
Jestliže zboží bylo propuštěno do volného nebo do vázaného oběhu v cizině, zruší celnice na návrh účastníka celního řízení vydané rozhodnutí, jestliže zboží ještě nepřestoupilo státní hranice. Celnice může před tímto rozhodnutím požadovat, aby jí bylo zboží s potřebnými doklady předloženo.
(1) Jestliže účastník celního řízení nepodá návrh na celní řízení do dvou dnů po předložení zboží celnici, může celnice uskladnit zboží podle § 80 na jeho náklad a nebezpečí nebo učinit jiná opatření, aby se zabránilo nedovolenému nakládání se zbožím.
(2) Jestliže není návrh na celní řízení úplný nebo nepředloží-li účastník celního řízení potřebné doklady, nebo nepodá-li požadované vysvětlení, vyzve celnice účastníka celního řízení, aby ve lhůtě, kterou zároveň stanoví, návrh na celní řízení doplnil nebo doložil potřebnými doklady nebo podal požadované vysvětlení.
(3) Nevyhoví-li účastník celního řízení výzvě, odmítne celnice návrh na celní řízení a naloží se zbožím způsobem uvedeným v odstavci 1.
(1) Jestliže není po uplynutí lhůt uvedených v § 73 odst. 1 a 2 podán řádný návrh na celní řízení ani do dalších 3 dnů u zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo do dalších 30 dnů u zboží jiného, může celnice prodat zboží. Při prodeji se postupuje podle § 107 až 109.
(2) Jestliže zboží má větší hodnotu a nepodléhá rychlé zkáze, je celnice povinna o zamýšleném prodeji zboží včas uvědomit účastníka celního řízení.
(3) Celnice může účastníkovi celního řízení poskytnout přiměřenou dodatečnou lhůtu k podání návrhu na celní řízení, jeho doplnění, předložení potřebných dokladů, nebo k podání požadovaného vysvětlení.
(1) Celnice propustí do volného oběhu v tuzemsku dovážené zboží, které má být trvale ponecháno na území Československé socialistické republiky.
(2) Celnice propustí do volného oběhu v cizině vyvážené zboží, které má být trvale ponecháno na území jiného státu.
(3) Se zbožím propuštěným do volného oběhu v tuzemsku nebo do volného oběhu v cizině může být z hlediska tohoto zákona volně nakládáno.
(1) Jestliže se zboží podléhající clu propouští beze cla nebo za snížené clo, může celnice stanovit účastníkovi celního řízení, že zboží smí být používáno jen k určitému účelu nebo že nesmí být zcizováno nejdéle do pěti let ode dne, kdy bylo zboží takto propuštěno.
(2) Zboží propuštěné v dovozu podle odstavce 1 je v podmíněném volném oběhu v tuzemsku a zboží propuštěné při vývozu je v podmíněném volném oběhu v cizině.
(3) Celnice kontrolují u zboží propuštěného do podmíněného volného oběhu, zda účastník celního řízení dodržuje podmínky stanovené podle odstavce 1.
(1) Ve vázaném oběhu je zboží propuštěné do záznamního oběhu, zboží poukázané, uskladněné, provážené a zboží v přepravním styku.
(2) Celnice kontroluje u zboží propuštěného do vázaného oběhu, zda účastník celního řízení plní povinnosti stanovené v celním řízení.
(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví vyhláškou bližší úpravu propouštění zboží do vázaného oběhu.
(1) Celnice propustí dovážené zboží do záznamního oběhu v tuzemsku s podmínkou, že bude ve stanovené lhůtě vyvezeno zpět do ciziny.
(2) Celnice propustí vyvážené zboží do záznamního oběhu v cizině s podmínkou, že bude ve stanovené lhůtě dovezeno zpět do tuzemska.
(3) Zboží propuštěné do záznamního oběhu může být trvale ponecháno v tuzemsku nebo v cizině jen po rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu.
(4) Dojde-li u zboží propuštěného do záznamního oběhu ke změně jeho hodnoty zpracováním, úpravou nebo dočasným použitím, uplatní se při zpětném dovozu nebo vývozu ustanovení tohoto zákona o volném oběhu na zvýšenou nebo sníženou hodnotu zboží.
(5) Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví vyhláškou účely, pro které může být zboží propuštěno do záznamního oběhu.
(1) Celnice poukazuje zboží v případech, kdy další celní řízení má být provedeno jinou celnicí.
(2) Poukázané zboží je pod celní kontrolou poukazovací celnice až do jeho předložení přijímací celnici.
(3) Z podnětu pohraniční celnice může být zboží poukázáno v případech, kdy celní řízení narušuje plynulost dopravy přes státní hranice a mezi pohraniční celnicí a místem určení zboží je jiná celnice.
(4) Účastník celního řízení předloží poukázané zboží přijímací celnici ve stanovené lhůtě, v nezměněném stavu, s neporušenou celní závěrou a připojenými doklady.
(5) Jestliže dopravní organizace odevzdá poukázané zboží k dopravě další dopravní organizaci, přechází povinnost uvedená v předchozím odstavci na každou další organizaci, která poukázané zboží dopravuje.
(1) Zboží, které nelze poukázat nebo propustit do volného nebo záznamního oběhu nebo k výstupu do ciziny, může být uskladněno.
(2) Z podnětu celnice se zboží uskladní v případech, kdy jiným způsobem nelze zamezit dovozu, vývozu nebo průvozu uskutečňovanému v rozporu s tímto zákonem.
(3) Z podnětu celnice může být zboží též uskladněno v případech, kdy
(1) Zboží se uskladňuje v celních skladech, provozních skladech dopravních organizací a pošty a ve skladech celnic.
(2) V zájmu usnadnění zahraničně obchodních styků mohou socialistické organizace zřizovat celní sklady.
(3) Celní sklady mohou být zřizovány jen po předchozím souhlasu federálního ministerstva zahraničního obchodu.
(4) Celní sklady jsou určeny k uskladňování zboží, které má být předmětem zahraničního obchodu. Ostatní zboží se uskladňuje v provozních skladech dopravních organizací a pošty a ve skladech celnic.
(5) Se zbožím uskladněným v celních skladech, v provozních skladech dopravních organizací a pošty a ve skladech celnic nesmí být nakládáno takovým způsobem, aby byl měněn jeho druh a povaha.
(6) Za uskladňování zboží ve skladech celnic se platí skladné podle sazeb stanovených sazebníkem skladného.
(7) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s Federálním cenovým úřadem a federálním ministerstvem financí stanoví vyhláškou sazebník skladného u zboží uskladňovaného ve skladech celnic.
(1) Celnice propustí k průvozu zboží dopravované z ciziny přes území Československé socialistické republiky do ciziny.
(2) Pohraniční celnice, u které bylo zboží dopraveno do Československé socialistické republiky, poukazuje provážené zboží pohraniční celnici, přes kterou má být dopraveno do ciziny.
(3) Celní prohlídku prováženého zboží provede pohraniční celnice, je-li podezření, že se průvoz zboží uskutečňuje v rozporu s tímto zákonem.
(1) Celnice propustí k přepravnímu styku zboží dopravované z území Československé socialistické republiky přes území jiného státu zpět na území Československé socialistické republiky.
(2) Přepravní styk se může uskutečňovat jen v úsecích a za podmínek, které stanoví federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem dopravy.
(3) Zboží v přepravním styku je pod celní kontrolou výstupní pohraniční celnice až do předložení vstupní pohraniční celnici k provedení celního řízení.
(4) Účastník celního řízení je povinen předložit zboží dopravované v přepravním styku vstupní pohraniční celnici ve stanovené lhůtě, v nezměněném stavu, s neporušenou celní závěrou a s připojenými doklady.
Celní přestupek je zaviněné jednání uvedené v § 85 až 87 tohoto zákona, nejde-li o trestný čin nebo přečin.
(1) Celního přestupku porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou se dopustí ten, kdo
(2) Pokutu uloženou za porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou lze vyměřit až do výše ceny zboží, nejvýše však do výše 5000 Kčs.
(1) Celního přestupku zkrácení cla se dopustí ten, kdo
(2) Pokutu uloženou za zkrácení cla lze vyměřit až do výše dvojnásobku cla, nejvýše však do výše 5000 Kčs.
(1) Celního přestupku ztěžování celní kontroly se dopustí ten, kdo
(2) Pokutu uloženou za ztěžování celní kontroly lze vyměřit až do výše 1000 Kčs.
(1) Celnice může uložit za celní přestupek některý z těchto druhů trestů:
(2) Jestliže se osoba dopustila svým jednáním více celních přestupků, uloží celnice trest pouze podle toho ustanovení, které se vztahuje na přestupek nejpřísněji trestný.
(3) Trest propadnutí zboží může celnice uložit i vedle trestu důtky nebo pokuty.
(1) Celnice může vyslovit propadnutí zboží, které bylo předmětem celního přestupku, nebo které bylo celním přestupkem získáno, nebo které bylo ke spáchání celního přestupku použito.
(2) Propadnutí zboží lze vyslovit jen tehdy, patří-li zboží osobě, která se celního přestupku dopustila.
(3) Propadnutí zboží nelze vyslovit, je-li hodnota zboží neúměrná závažnosti celního přestupku.
(4) Vlastníkem propadlého zboží se stává stát.
(1) Celnice může zabrat zboží, které bylo předmětem celního přestupku, nebo které bylo celním přestupkem získáno, nebo které bylo ke spáchání celního přestupku použito, jestliže osoba, která se celního přestupku dopustila, je neznámá, nebo nelze-li ji volat k odpovědnosti.
(2) Zboží, které nepatří osobě, která se celního přestupku dopustila, může být zabráno, jestliže bylo předmětem celního přestupku nebo bylo celním přestupkem získáno nebo bylo ke spáchání celního přestupku použito a ohrožuje-li bezpečnost osob nebo majetku, popřípadě vyžaduje-li to obecný zájem.
(3) Zabrat zboží nelze, je-li hodnota zboží neúměrná závažnosti celního přestupku.
(4) Vlastníkem zabraného zboží se stává stát.
Pokuta uložená za celní přestupek je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
(1) Celní přestupek projedná celnice, v jejímž obvodu byl celní přestupek spáchán nebo zjištěn.
(2) Celnice příslušná k projednání celního přestupku podle odstavce 1 může postoupit věc k projednání celnici, v jejímž obvodu osoba, která se celního přestupku dopustila, bydlí nebo pracuje.
(1) Příslušníci celní správy mohou za celní přestupek ukládat a vybírat pokuty do 500 Kčs bez dalšího projednání, je-li celní přestupek spolehlivě zjištěn a nestačí-li domluva (blokové řízení).
(2) Odepře-li osoba, která se celního přestupku dopustila, pokutu zaplatit, projedná celní přestupek příslušná celnice.
(3) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.
(1) Při blokovém řízení lze vyslovit i propadnutí zboží, které bylo předmětem celního přestupku nebo které bylo celním přestupkem získáno, nebo které bylo ke spáchání celního přestupku použito.
(2) Odepře-li osoba, která se celního přestupku dopustila, podrobit se výroku o propadnutí zboží, projedná celní přestupek příslušná celnice.
Poruší-li organizace předpisy o oběhu zboží ve styku s cizinou, zkrátí clo nebo ztěžuje celní kontrolu (dále jen „porušování celních předpisů“), může jí celnice uložit pokutu ve výši uvedené v § 96, 97 nebo 98.
Celnice může uložit organizaci pokutu až do výše ceny zboží, poruší-li předpisy o oběhu zboží ve styku s cizinou tím, že
Celnice může uložit organizaci pokutu až do výše dvojnásobku cla, zkrátí-li clo tím, že
Celnice může uložit organizaci pokutu až do výše 25 000 Kčs, ztěžuje-li celní kontrolu tím, že
Řízení o uložení pokuty podle § 95 může celnice zahájit pouze do jednoho roku ode dne, kdy došlo ke skutečnostem odůvodňujícím uložení pokuty.
Pokuta uložená organizaci za porušování celních předpisů je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
(1) Porušování celních předpisů projedná celnice, v jejímž obvodu má organizace sídlo.
(2) Nemá-li organizace sídlo v Československé socialistické republice, může projednat porušování celních předpisů celnice, v jejímž obvodu k porušení celních předpisů došlo, nebo celnice, v jejímž obvodu bylo porušení celních předpisů zjištěno.