(1) Poplatníkem úhrady z dobývacího prostoru je držitel dobývacího prostoru.
(2) Za držitele dobývacího prostoru se pro účely úhrady z dobývacího prostoru považuje organizace, které byl stanoven dobývací prostor, nebo organizace, na kterou byl dobývací prostor převeden.
Předmětem úhrady z dobývacího prostoru je dobývací prostor.
Základem úhrady je plocha dobývacího prostoru vymezená na povrchu v hektarech.
(1) Sazba úhrady z dobývacího prostoru činí 300 Kč.
(2) Sazba úhrady z dobývacího prostoru činí 1 000 Kč, jestliže v dobývacím prostoru je povolena hornická činnost spočívající v přípravě, otvírce a dobývání výhradního ložiska.
Úhrada z dobývacího prostoru se vypočte jako součin základu zaokrouhleného na celé hektary nahoru a sazby úhrady.
(1) Úhradovým obdobím je kalendářní rok.
(2) Ke změnám skutečností rozhodných pro úhradu z dobývacího prostoru, které nastanou v průběhu úhradového období, se nepřihlíží.
(1) Výnos úhrady z dobývacího prostoru je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území se dobývací prostor nachází.
(2) Nachází-li se dobývací prostor na území více obcí, rozdělí se výnos těmto obcím podle poměru ploch částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí podle stavu jejich území k 1. lednu příslušného kalendářního roku.
(3) Příslušenství sledující osud úhrady z dobývacích prostorů je příjmem státního rozpočtu.
(1) Poplatníkem úhrady z vydobytých nerostů je
(2) Za držitele dobývacího prostoru podle odstavce 1 písm. a) se pro účely úhrady z vydobytých nerostů považuje organizace, které byl stanoven dobývací prostor, nebo organizace, na kterou byl dobývací prostor převeden.
(1) Předmětem úhrady jsou vydobyté nerosty.
(2) Vydobytými nerosty se pro účely úhrady z vydobytých nerostů rozumí
(1) Dílčí základ úhrady tvoří množství jednotlivého druhu vydobytých nerostů vykazovaného jako čistá těžba v dobývacím prostoru, která představuje úbytek zásob jejich vydobytím v jednotkách množství a je určena k dalšímu zpracování nebo k odbytu. Do této těžby není zahrnuto znečištění ani vnitřní ani vnější ztráty. Čistá těžba se zjišťuje a eviduje důlně měřickou a geologickou dokumentací.
(2) V případě jednotlivého druhu vydobytého nerostu, jehož hodnota se odvíjí od obsahu užitkové složky nebo její kvality, tvoří dílčí základ úhrady množství této užitkové složky v koncovém produktu těžby a úpravy vydobytého nerostu.
(3) Dílčí základ úhrady z hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem tvoří množství tepla obsaženého ve vydobytém hnědém uhlí. Toto množství tepla se určí jako součin
(4) Akreditovaná laboratoř má způsobilost zkušební laboratoře uznané národním akreditačním orgánem k provádění zkoušek nebo vzorkování vymezených v Osvědčení o akreditaci podle technické normy, která stanoví požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří28).
(1) Sazba úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivé dílčí základy úhrady činí nejvýše částku odpovídající 10 % referenční ceny za jednotku množství pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů nebo jednotlivé užitkové složky.
(2) Vláda nařízením stanoví sazby úhrad pro jednotlivé dílčí základy úhrady.
(3) V případě, že sazba úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivý dílčí základ úhrady uvedená v nařízení vlády přesáhne hranici uvedenou v odstavci 1, činí sazba pro tento dílčí základ úhrady 10 % referenční ceny za jednotku množství pro tento druh vydobytého nerostu nebo tuto užitkovou složku. V takovém případě zveřejní Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto sazbu ve formě sdělení ve Sbírce zákonů, a to do 31. května úhradového období.
(4) Referenční cenu pro účely odstavců 1 a 3 určí Ministerstvo průmyslu a obchodu pro dané úhradové období do 31. května tohoto úhradového období; přitom vychází z tržních cen vypočtených váženým průměrem z cen za minulé úhradové období zjištěných na základě údajů z báňsko-technické evidence. V případě nerostu, který nebyl těžen v minulém úhradovém období na území České republiky, určí Ministerstvo průmyslu a obchodu referenční cenu na základě cen daného nerostu na světových trzích.
(1) Úhrada z vydobytých nerostů se vypočte jako součet dílčích úhrad a zaokrouhlí se na celé stokoruny nahoru.
(2) Dílčí úhrada se vypočte jako součin dílčího základu úhrady a sazby pro tento dílčí základ úhrady.
Úhradovým obdobím je kalendářní rok.
(1) Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů ve výši
(2) Pokud bylo dobývání nerostů prováděno na území více obcí a místo dobývání není možné spolehlivě určit, je část výnosu úhrady z vydobytých nerostů odpovídající dílčí úhradě příslušející obcím příjmem rozpočtu obcí v poměru ploch částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí podle stavu jejich území k 31. prosinci příslušného kalendářního roku. Obdobně se postupuje v případě vyhrazených nerostů získaných při provádění ložiskového průzkumu ve stanoveném průzkumném území.
(3) Příslušenství sledující osud úhrady z vydobytých nerostů je příjmem státního rozpočtu.
(1) Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů, která je příjmem státního rozpočtu, ve výši 28 % může být použita jen k odstranění škod způsobených dobýváním ložisek vyhrazených i nevyhrazených nerostů, pro zajištění a likvidaci opuštěných důlních děl nebo k sanaci, rekultivaci a revitalizaci pozemků ve vlastnictví státu, a to v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu.
(2) Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů, která je příjmem státního rozpočtu, ve výši 12 % může být použita jen pro zjišťování, evidenci, zajišťování a likvidaci starých důlních děl a opuštěných průzkumných důlních děl a pro zajištění výkonu státní geologické služby spojeného především s ochranou a evidencí nerostného bohatství a surovinových zdrojů a na to navazujícím zpřístupňováním informačních zdrojů, případně s podporou provádění státní surovinové politiky, rizikovými geofaktory a řešením problematiky těžebních odpadů, a to v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí.
(1) Správu úhrady z dobývacího prostoru a úhrady z vydobytých nerostů vykonává obvodní báňský úřad, v jehož obvodu působnosti
(2) Při správě úhrad se postupuje podle daňového řádu.
Český báňský úřad zašle Ministerstvu průmyslu a obchodu do 30. září úhradového období souhrnnou zprávu o výběru úhrad z dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů v bezprostředně předcházejícím úhradovém období. Tato zpráva obsahuje údaje o
(1) Poplatník úhrady z vydobytých nerostů, který je držitelem dobývacího prostoru, nebo organizace, která vyhrazené nerosty získala při provádění ložiskového průzkumu ve stanoveném průzkumném území, jsou povinni
(2) Evidence vydobytých nerostů obsahuje údaje o
(3) U vydobytých nerostů, u nichž se obvykle obsah užitkového nerostu vyjadřuje podílem užitkové složky na hmotnosti, evidence vydobytých nerostů obsahuje také údaje o množství
(4) Evidence vydobytých nerostů se uchovává po dobu 10 let od skončení úhradového období, kterého se dokumentace nebo údaj týká.
(1) Poplatník úhrady z dobývacího prostoru a poplatník úhrady z vydobytých nerostů s výjimkou poplatníka podle § 33h odst. 1 písm. c) jsou povinni podat úhradové přiznání.
(2) Úhradové přiznání k úhradě z dobývacího prostoru se podává nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, jímž začíná běh úhradového období. Úhradové přiznání k úhradě z vydobytých nerostů se podává vždy nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po uplynutí úhradového období.
(3) Lhůtu pro podání úhradového přiznání k úhradě z dobývacího prostoru a úhradového přiznání k úhradě z vydobytých nerostů nelze prodloužit.
(4) Úhradové přiznání nebo dodatečné úhradové přiznání lze podat jen na tiskopise vydaném Českým báňským úřadem nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem.
(5) Přílohou přiznání úhrady z vydobytých nerostů je při těžbě hnědého uhlí dobývaného povrchově doklad o výhřevnosti vydobytého hnědého uhlí, zjištěné podle § 33j odst. 3 písm. b).
(1) Úhrada z vydobytých nerostů podle § 33i odst. 2 písm. a) se platí prostřednictvím záloh za zálohové období.
(2) Zálohové období je období od prvního dne následujícího po posledním dni lhůty pro podání úhradového přiznání za minulé úhradové období do posledního dne lhůty pro podání úhradového přiznání v následujícím úhradovém období.
(3) Zálohy činí 20 % z předchozí úhrady, kterou je úhrada tvrzená poplatníkem v úhradovém přiznání za poslední předcházející úhradové období, za které podal úhradové přiznání. V případě podání dodatečného úhradového přiznání na úhradu vyšší za toto úhradové období, v případě stanovení vyšší úhrady správcem úhrady za toto úhradové období nebo v případě stanovení úhrady správcem úhrady za následující úhradové období se stává předchozí úhradou tato vyšší nebo stanovená úhrada.
(4) Pro účely určení předchozí úhrady se nepřihlíží k části úhrady odpovídající vydobytým nerostům při provádění ložiskového průzkumu ve stanoveném průzkumném území.
(5) Zálohy jsou splatné do konce třetího, šestého a dvanáctého kalendářního měsíce zálohového období. Nejpozději do 15 dnů po uplynutí lhůty pro placení zálohy je poplatník úhrady z vydobytých nerostů povinen podat oznámení, ve kterém uvede území obce, v němž v posledních 3 měsících přede dnem splatnosti zálohy probíhalo dobývání, a množství vydobytých nerostů, které byly na daném území vydobyty. Oznámení lze podat jen na tiskopise vydaném Českým báňským úřadem nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem.
(6) Po skončení úhradového období se zálohy uhrazené v jeho průběhu započítávají na úhradu splatné úhrady za toto úhradové období.
Úhrada z vydobytých nerostů se nepředepíše a neplatí, činí-li méně než 1 000 Kč.
Výše úroku z prodlení činí 0,1 %.
(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu se souhlasem Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí, Českého báňského úřadu a obce, na jejímž území dochází k dobývání výhradních ložisek, může na žádost poplatníka úhrady z vydobytých nerostů prominout úhradu z vydobytých nerostů, pokud poplatník k žádosti doloží, že předmětný důl nebo lom byl postižen havárií na dobývaném výhradním ložisku a havárie zapříčinila hmotné škody, popřípadě ušlý zisk ve výši alespoň 70 % úhrady z vydobytých nerostů za předcházející úhradové období; žádost musí být doložena potvrzením příslušného obvodního báňského úřadu.
(2) Stejnopis rozhodnutí o prominutí úhrady z vydobytých nerostů zašle Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvu financí, Ministerstvu životního prostředí, Českému báňskému úřadu, příslušnému obvodnímu báňskému úřadu a obci, na jejímž území dochází k dobývání výhradního ložiska.
(1) Zvláštními zásahy do zemské kůry se podle tohoto zákona rozumí zřizování, provoz, zajištění a likvidace zařízení pro
(2) Na zvláštní zásahy do zemské kůry včetně vyhledávání a průzkumu prováděného pro tyto účely se vztahují přiměřeně ustanovení § 11, 16, 17, 18, 23, 32, 33 a § 36 až 39.
(3) Podzemní prostory, které vzniknou zvláštními zásahy do zemské kůry, se považují za důlní díla.
(4) Posouzení vhodnosti plánovaného úložiště oxidu uhličitého se provádí na základě výsledků vyhledávání a průzkumu provedeného podle jiného právního předpisu25).
(5) Podrobnosti o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.
(1) Starým důlním dílem se podle tohoto zákona rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám.
(2) Starým důlním dílem je také opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám.
(3) Opuštěným důlním dílem se podle tohoto zákona rozumí důlní dílo, jehož vlastník nebo provozovatel je znám, avšak toto důlní dílo trvale nebo dlouhodobě nevyužívá.
(4) Ministerstvo životního prostředí České republiky zabezpečuje zjišťování starých důlních děl a vede jejich registr. Vedením registru může pověřit jinou právnickou osobou. Údaje z registru poskytuje na vyžádání do 30 dnů příslušným orgánům územního plánování.
(5) Kdo zjistí staré důlní dílo nebo jeho účinky na povrch, oznámí to bezodkladně ministerstvu životního prostředí České republiky.
(6) Zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl a jejich následků, která ohrožují zákonem chráněný obecný zájem zabezpečí v nezbytně nutném rozsahu ministerstvo životního prostředí České republiky. Ministerstvo životního prostředí České republiky vypořádá i případné škody na hmotném majetku19) způsobené při zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl.
(7) Ministerstvo životního prostředí České republiky zajišťuje v nezbytně nutném rozsahu likvidaci starých důlních děl uvedených v odstavcích 1 a 2, pokud existence takových děl brání dalšímu rozvoji území a je v souladu s územním plánem velkého územního celku. V ostatních případech o tom, zda tato skutečnost nastala, rozhodne Ministerstvo životního prostředí České republiky v dohodě s Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky.
(8) Ministerstvo životního prostředí České republiky podrobněji upraví obecně závazným právním předpisem zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru.
(1) Za důlní škody se považují škody způsobené na hmotném majetku vyhledáváním a průzkumem ložisek, pokud se provádí důlními díly, dobýváním výhradních ložisek, zřizováním, zajišťováním a likvidací důlních děl a lomů, včetně jejich zařízení, odvalovým, výsypkovým a kalovým hospodářstvím organizací, úpravou a zušlechťováním nerostů, prováděnými v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i škody způsobené zvláštními zásahy do zemské kůry.
(2) Za důlní škodu se považuje i ztráta povrchové a podzemní vody, podstatné snížení vydatnosti jejich zdrojů a zhoršení její jakosti, k němuž došlo v důsledku činností uvedených v odstavci 1.
(3) Za důlní škodu odpovídá organizace, jejíž činností byla škoda způsobena s výjimkou případů uvedených v § 37 odst. 7. Odpovědnosti za důlní škodu se organizace zprostí jen prokáže-li, že škoda byla způsobena okolností, jež nemá původ v činnosti uvedené v odstavci 1.
(1) Na vypořádání důlní škody se vztahují obecné předpisy o náhradě škody, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Organizace, která způsobila ztrátu vody, podstatné snížení vydatnosti jejího zdroje nebo zhoršení její jakosti, je povinna zajistit poškozenému náhradní zdroj nebo dodávku vody, popřípadě nahradit škodu úhradou nákladů spojených s jejím obstaráním, jestliže je poškozený účelně a hospodárně vynaložil sám, jinak o náhradě ztráty podzemní vody platí zvláštní předpisy.20)
(3) Nahrazují se též prokázané náklady účelně vynaložené na preventivně zajišťovací opatření, která směřují k odvrácení nebo zmírnění následků hrozících vlivem činností uvedených v § 36. Za preventivní zajišťovací opatření se nepovažují opatření prováděná na stavbách a zařízeních podle podmínek stanovených stavebním povolením nebo zvláštními předpisy pro nově zřizovanou stavbu nebo zařízení z hlediska možných vlivů činností uvedených v § 36.
(4) V odůvodněných případech, zejména pokud je třeba v předstihu řešit bezpečnost a plynulost dopravy, přeložku veřejných dopravních cest, inženýrských sítí, telekomunikačních vedení a zařízení spojů, náhradní bytovou nebo účelovou výstavbu, je možno předem poskytnout plnění až do výše předpokládané škody s tím, že toto plnění se započítává na náhradu škody. Pokud by skutečná výše škody nedosáhla částky poskytnutého plnění, vzniklý přeplatek se vrací.
(5) Nelze-li stavbu nebo zařízení uvést do předešlého stavu proto, že leží v území stavební uzávěry, popřípadě na území, kde se budou i nadále dlouhodobě projevovat vlivy činností uvedených v § 36, je organizace povinna provést prozatímní zajištění objektu; současně se dohodne s vlastníkem objektu, zda se odškodnění provede v penězích nebo poskytnutím náhradního objektu a o výši odškodnění. Pokud se obě strany nedohodnou na způsobu odškodnění, stanoví se jeho výše znaleckým posudkem. Takto vypočtená výše odškodnění nesmí být krácena o koeficient prodejnosti, pokud je jeho hodnota nižší než 1. Do náhrady škody se zahrne i movitý majetek, který se stává v důsledku poskytnutí náhradního objektu nepoužitelný.
(6) Účastníci se mohou dohodnout i na jiném způsobu náhrady důlních škod, pokud taková dohoda nebude odporovat ustanovením tohoto zákona nebo obecným předpisům o náhradě škody.
(7) Organizace neposkytne náhradu za poškození nebo zničení staveb a zařízení postavených v chráněném ložiskovém území nebo v dobývacím prostoru bez stavebního povolení, popřípadě bez dodržení podmínek stanovených ve stavebním povolení z hlediska ochrany proti možným vlivům činností uvedených v § 36.
(1) Organizace je povinna vytvářet rezervy peněžních prostředků, a to k zajištění
(2) Výše rezerv musí odpovídat potřebám na vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci, a to i z hlediska předpokládané doby jejich použití. Tvorba, čerpání, výběr, převod a zrušení rezerv podléhá souhlasu obvodního báňského úřadu.
(3) Organizace doloží obvodnímu báňskému úřadu k žádosti o vydání souhlasu
(4) Obvodní báňský úřad
Před vydáním souhlasu podle písmene b) si obvodní báňský úřad vyžádá vyjádření dotčené obce, Ministerstva životního prostředí a v případě organizace s majetkovou účastí státu také Ministerstva průmyslu a obchodu.
(5) Peněžní prostředky rezerv se ukládají na zvláštní vázaný účet podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů vedený na území České republiky u banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, a to do 30. června kalendářního roku následujícího po skončení příslušného účetního období. V případě, že tak organizace neučiní, obvodní báňský úřad stanoví přiměřenou náhradní lhůtu. Peněžní prostředky rezerv nesmějí být předmětem zajištění, nejsou součástí majetkové podstaty poplatníka v insolvenčním řízení31) a nepodléhají výkonu rozhodnutí ani exekuci. Ze smlouvy o zvláštním vázaném účtu musí být jednoznačně patrné, že se jedná o zvláštní vázaný účet, který je veden pro účely tohoto zákona, a pro účely jaké rezervy je zřizován.
(6) Při převodu dobývacího prostoru organizace převede peněžní prostředky rezervy uložené na zvláštním vázaném účtu a státní dluhopisy pořízené z peněžních prostředků těchto rezerv na nového držitele dobývacího prostoru. Nový držitel dobývacího prostoru je povinen mít ke dni převodu dobývacího prostoru na zvláštním vázaném účtu rezervy vztahující se k převáděnému dobývacímu prostoru, a to ve výši, kterou byla povinna vytvořit převádějící organizace k datu převodu dobývacího prostoru; tím není dotčena možnost použít peněžní prostředky rezerv na pořízení státních dluhopisů32).
(7) Organizace je povinna mít na zvláštním vázaném účtu veškeré peněžní prostředky rezerv podle odstavce 1 do 30. června 2030, a to ve výši, která měla být vytvořena ke dni 31. prosince 2029. Pokud organizace trvale ukončí dobývání výhradního ložiska před tímto dnem, musí mít ke dni trvalého ukončení dobývání na zvláštním vázaném účtu veškeré peněžní prostředky rezerv podle odstavce 1, které měly být vytvořeny ke dni trvalého ukončení dobývání.
(8) Náklady na nezbytná posouzení a na znalecké posudky nese organizace.
(9) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na rezervy peněžních prostředků zákon upravující rezervy pro zjištění základu daně z příjmů.